Cesta do Nepálu na vlastní pěst

Tahle malá vnitrozemská země mezi Tibetem a Indií má na svém území hned osm z deseti nejvyšších vrcholů světa – včetně samozřejmě Mount Everestu –, město Lumbini, rodiště Gautamy Buddhy, zakladatele buddhismu, a nakonec i kulturní dědictví, které stojí za to.

V Nepálu jsem strávil skoro dva měsíce cestováním s batohem, absolvoval jsem několik treků a navštívil hlavní turistické atrakce. Ať už to bude cesta zaměřená na hory, nebo za kulturou, v tomhle průvodci najdeš všechny rady a informace, které potřebuješ, abys ji co nejlépe naplánoval, jako vždycky s ohledem na rozpočet.

Rychlé menu

↑ Menu

Monkey Temple v Káthmándú.

Nejlepší doba k návštěvě Nepálu

Velká část Nepálu má po celý rok mírné klima se čtyřmi jasně odlišenými ročními obdobími. Hodně lidí považuje podzim (září, říjen a listopad) za nejlepší dobu k návštěvě (zvlášť ti, kdo chtějí chodit na treky), protože po monzunech, které jsou typické pro léto a odnesou znečištění a prach, je viditelnost hor ideální, stejně jako teploty, které v nižších polohách nejsou příliš vysoké a ve vyšších polohách příliš nízké. Navíc se právě v tomhle období konají dva z nejdůležitějších festivalů v zemi – Dasain a Tihar.

Jak sis už asi domyslel, podzim je zdaleka nejdražší a nejrušnější období (zvlášť říjen) a ubytování ve vyšších polohách na hlavních trecích bývá pořád plně obsazené.

Každopádně Nepál se dá klidně navštívit po celý rok, pokud aktivity a destinace, které do cesty zahrneš, přizpůsobíš ročnímu období, tady je přehled ostatních období.

Zima (prosinec, leden a únor): nabízí převážně slunečné a stabilní počasí. Je to výborné období k návštěvě celého Terai, tedy oblasti na jihu země na úpatí himálajských velikánů, a Káthmándského údolí, kde díky docela nízké průměrné nadmořské výšce nesněží, a i když můžou být rána rozhodně chladná, zbytek dne nabízí příjemné teploty.

V tomhle období se dá chodit na treky v nižších polohách a se správným vybavením je, pokud zrovna nenapadne hodně sněhu, technicky možné vystoupat výš a absolvovat některé z nejoblíbenějších treků, jako je trek do základního tábora Everestu a okruh kolem Annapurny, ale rozhodně to není ideální doba.

Jaro (březen, duben a květen): tohle je druhé nejoblíbenější období k návštěvě země. Teploty i viditelnost jsou pro treky dobré, ale odpoledne se často nahromadí vlhkost a vrcholy zakryjí mraky.

Každopádně výhoda méně přeplněných stezek spolu s rozkvětem četných rostlin a květin (hlavně rododendronů) dělá z jara výborné období k návštěvě země, hlavně pro ty, kdo chtějí chodit na treky a vyhnout se úplně hlavní sezóně na podzim.

Léto (červen, červenec a srpen): tohle je v Nepálu období monzunů, které obvykle přicházejí během prvních týdnů června a můžou se protáhnout až do září. Rozhodně je to zajímavé období k návštěvě země, příroda doslova ožívá, vzduch je čistý a všude jsou motýli. Chodit na treky se ale obecně nedoporučuje, s výjimkou některých oblastí známých jako „rain shadow“ (srážkový stín). Tady je srážek výrazně méně než ve zbytku země, za všechny jmenujme severní část okruhu kolem Annapurny (Manang, Upper Pisang, Muktinath), kde je srážek rozhodně méně, každopádně hlavně v nižších polohách je riziko silnic zablokovaných sesuvy půdy a výskyt pijavic rozhodně něco, s čím je potřeba počítat.

Chrám Pašupatinath v Káthmándú.

Doklady a očkování pro vstup do Nepálu

Začněme vízem pro vstup do země. Vízum je povinné, ale naštěstí držitelé italského pasu (s platností delší než 6 měsíců) dostanou při vstupu do země vízum zvané Visa On Arrival (VOA) (pravidla se liší podle občanství, takže si ověř, jaká platí pro tebe). Celý proces je extrémně jednoduchý a přímočarý, ale bohužel není zdarma.

Jsou tři možnosti:

15 dní – 30 USD.

30 dní – 50 USD.

90 dní – 125 USD.

Vízum se dá snadno prodloužit až na maximálně 150 dní za kalendářní rok (1. ledna – 31. prosince), i když to není zrovna levné. Tady najdeš ceny, pravděpodobně je lepší vycestovat a vrátit se s novým vízem, každopádně s turistickým vízem nemůžeš v zemi zůstat déle než 150 dní za kalendářní rok.

K vyřízení víza po příletu na letiště nebo na pozemní hranici jsou navíc oficiálně potřeba dvě fotografie (pasového formátu), ale pokud vyplníš online formulář (v systému zůstává 15 dní, takže to nedělej moc dopředu), nejsou potřeba a se vší pravděpodobností při příletu ušetříš pěknou dávku času, zvlášť na letišti v Káthmándú, kde můžeš jít rovnou na imigrační kontrolu a nemusíš tam vyplňovat formulář. Doporučuju to.

Vízum na letišti Tribhuvan se teoreticky dá zaplatit kreditní kartou, ale v praxi, podle toho, co jsem četl, je to den ode dne jinak! Já to zkoušel a bylo mi řečeno, že to nejde, každopádně se přijímají všechny hlavní měny (včetně eur), aby ses vyhnul nevýhodnému kurzu, bylo by ideální platit v amerických dolarech, ale moc bych si s tím nelámal hlavu, ledaže bys je už měl.

Co se týče pozemních hranic (tady najdeš kompletní seznam), podle všeho se přijímají výhradně americké dolary, takže se podle toho zařiď.

Nepál nevyžaduje žádné povinné očkování, ale doporučuje se očkování proti hepatitidě A a B.

Pro aktuální informace o vízech a dalších věcech ti doporučuju zkontrolovat cestovní informace ministerstva zahraničí své země (například v Česku – „Cestujeme“ na webu MZV).

V ulicích Káthmándú.

Co dělat a vidět v Nepálu

V tomhle průvodci jsou ceny uvedené v místní měně, která se jmenuje „nepálská rupie“ a často se zkracuje prostě na „NPR“. Kurz je zhruba 1€ = 170 NPR. Aktuální kurz ti doporučuju zjistit na téhle stránce.

Káthmándú

Káthmándú je největší a zároveň hlavní město země, je tu i jediné mezinárodní letiště, a tak je pro většinu návštěvníků Nepálu výchozím bodem. Tady najdeš krátké video ze dnů, které jsem strávil v Káthmándú (v italštině, ale můžeš si zapnout titulky).

Co dělat a vidět v Káthmándú

Město a jeho okolí tě s náměstími, chrámy a historickými čtvrtěmi klidně zaměstnají na celé dny. Je z čeho vybírat, samozřejmě i procházka uličkami Thamelu, turistické čtvrti města, má něco do sebe, zvlášť pokud hledáš nějaký suvenýr domů. Tady jsou hlavní turistická místa v Káthmándú a okolí.

Káthmándské náměstí Durbar

Tohle je bezpochyby nejikoničtější náměstí Káthmándú a obecně celého Nepálu (Google Maps), jde o památku UNESCO, kde je spousta chrámů a paláců. Bohužel, trochu jako většina historických míst v tomhle městě, budovy utrpěly vážné škody při zemětřesení v roce 2015 a dodnes se obnovují, ale rozhodně stojí za návštěvu.

Na náměstí se v klidu dostaneš pěšky z Thamelu a upřímně to doporučuju: ulice, kterými projdeš, kypí životem. Návštěvu doporučuju brzy ráno, kdy náměstí doslova ožívá a spousta místních zaplní jednotlivé chrámy a nosí své obětiny.

Vstupné pro cizince je opravdu drahé, mluvíme totiž o 1000 NPR, ale dostat se dovnitř tak, že splyneš s davem nebo projdeš nějakou vedlejší uličkou, není vůbec těžké.

Káthmándské náměstí Durbar.

Stúpa Svajambhúnáth (Monkey Temple)

Tenhle chrám na vrcholu kopce, který se tyčí nad Káthmándú (Google Maps), nabízí výborné výhledy na město a celé údolí. Hlavní stúpa s Buddhovýma očima a zlatou spirálou, která se tyčí k nebi, je opravdu fascinující, stejně jako všechny malé chrámy kolem ní.

Celé místo je doslova zamořené opicemi (ne náhodou dostal chrám přezdívku „Monkey Temple“), což ho dělá ještě zajímavějším, zvlášť pro ty, kdo s těmihle sympatickými tvory ještě nikdy neměli co do činění.

Nezapomeň navštívit i dolní část areálu, která je obrácená na západ. Říkali mi, že vstup stojí 200 NPR, ale protože jsem asi vešel po vedlejším schodišti, nevědomky jsem se placení vyhnul.

Na místo se můžeš klidně dostat pěšky z Thamelu, jsou to totiž jen 3 km přes rozhodně málo turistické čtvrti, nebo můžeš jet některým z mnoha minibusů, které jezdí po téhle silnici severně od Thamelu, cíl, který uslyšíš vykřikovat nebo na který se musíš zeptat, je „Swayambhu“, cena je jen 15 NPR.

Stúpa Svajambhúnáth (Monkey Temple).

Chrám Pašupatinath

Nejde ani tak o jeden chrám jako spíš o komplex hinduistických chrámů (Google Maps). Hlavní chrám, zasvěcený Šivovi, je největší v zemi a zároveň jeden z nejposvátnějších, vstup do tohohle chrámu je vyhrazený jen hinduistům, ale zbytek komplexu je přístupný komukoli.

Vstupné je i tady docela drahé, 1000 NPR, ale až dorazíš k hlavnímu vchodu, stačí se dát doprava a přejít řeku, a můžeš komplex prozkoumat zdarma.

Z Thamelu jsem na místo prostě došel pěšky, jsou to totiž jen 4 km, ale pokud chceš radši jet veřejnou dopravou, můžeš nastoupit na modrou linku na tomhle místě u Ratna Parku, 20 rupií. Samozřejmě je vždycky možnost jet taxíkem.

Komplex Pašupatinath.

Stúpa Bódhnáth

Je to jedna z největších stúp na světě a opravdu je to působivé místo, stúpa stojí na opravdu nádherném kruhovém náměstí a je bezpochyby jedním z mých nejoblíbenějších míst v Káthmándú (Google Maps).

Doporučuju spojit návštěvu s nedalekým chrámem Pašupatinath, který je pěšky necelé 2 km daleko, i tady se dá, pokud chceš, vyhnout placení vstupného 400 NPR, když na náměstí vejdeš některým z mnoha vedlejších vstupů.

Zpátky do Thamelu stačí nastoupit do některého z autobusů modré linky, které jezdí po silnici naproti hlavnímu vchodu ke stúpě a vysadí tě u Ratna Parku za 25 rupií.

Stúpa Bódhnáth.

Patanské náměstí Durbar

Patan je technicky vzato nejstarší město v celém Káthmándském údolí, dnes, protože leží jen 5 km od centra hlavního města, je v každém ohledu součástí metropolitní oblasti Káthmándú a odlišit ho od zbytku města je prakticky nemožné.

Patan si uchoval vytříbenou architekturu tvořenou spoustou historických paláců, která vrcholí na jednom z nejkrásnějších náměstí celého regionu, Patanském náměstí Durbar (Google Maps). Náměstí je extrémně příjemné a plné lidí hlavně pozdě odpoledne, kdy ho místní používají jako místo setkávání.

I tady je vstupné docela drahé, 1000 NPR, ale pokud chceš, můžeš vejít některým z vedlejších vstupů a placení se vyhnout.

Z Thamelu do Patanu ti doporučuju jet minibusem do „Lagankhelu“ z tohohle místa, cena je 15–20 rupií, doporučuju vystoupit na téhle zastávce a odtud pokračovat pěšky na náměstí, které je odtud jen 1 km.

Patanské náměstí Durbar.

Kirtipur

Kirtipur je rozhodně méně oblíbená destinace než ty, které jsem zatím zmínil, a to tak, že během odpoledne, které jsem strávil procházením ulic Kirtipuru, jsem nepotkal žádného jiného turistu.

Město leží jen 5 km od centra Káthmándú, stará část je usazená na vrcholu kopce, kde prakticky není žádný provoz, kromě pár skútrů, a všechna zajímavá místa mají vstup zdarma. Je to výborný způsob, jak poznat starý Nepál, daleko od masového turismu, ale kousek od hlavního města.

Na prozkoumání města víc než stačí půl dne: hlavní zajímavá místa jsou chrám Tri Ratna, Dev Pukko (centrum města s přilehlým palácem královny), chrám Bagh Bhairab a nakonec chrám Uma Maheshwor. Procházet se a ztrácet v uličkách starého města je samo o sobě opravdu zajímavé a výborný způsob, jak strávit pár hodin.

A nakonec, než se vrátíš do Káthmándú, ti vřele doporučuju najíst se v restauraci Newa Lehana, podávají tu výborné tradiční jídlo a kvalita je rozhodně výborná, a to tak, že spousta místních jezdí do Kirtipuru výhradně kvůli tomu, aby se tu najedli.

Dostat se do Kirtipuru je opravdu snadné, autobusy jezdí často z Ratna Bus Parku a do Naya Bazaaru na úpatí starého města jim to trvá zhruba 25 minut, 20 rupií.

Chrám Uma Maheshwor.

Bhaktapur

Město Bhaktapur leží asi 12 km od Káthmándú a je známé pod mnoha jmény: město kultury, živé dědictví, muzeum pod širým nebem atd. atd. Bhaktapur byl totiž až do 15. století hlavním městem Káthmándského údolí a uchovává spoustu historických budov a památek. Bohužel mnoho z těchto staveb bylo vážně poškozeno při zemětřesení v roce 2015, ale město si i tak uchovalo své kouzlo.

Nejdůležitějším místem je určitě slavné Bhaktapurské náměstí Durbar (Google Maps), kde stojí palác, ve kterém sídlila královská rodina až do roku 1769 a kde je teď Národní galerie umění (National Art Gallery). Další pozoruhodná místa v Bhaktapuru jsou náměstí Taumadhi a chrám Dattatreya.

Dostat se z Káthmándú do Bhaktapuru je opravdu snadné, z Bhaktapur Bus Parku totiž často jezdí autobusy, 30 rupií.

Bhaktapurské náměstí Durbar.

Namo Buddha

Namo Buddha je malá vesnice, kde stojí klášter Thrangu Tashi Yangtse (Google Maps), jedno z nejdůležitějších buddhistických poutních míst v celém Nepálu a jedno z nejposvátnějších na světě. Podle legendy je to místo, kde Buddha v jednom ze svých předchozích životů, kdy žil jako princ, nabídl své tělo k sežrání tygřici a jejím mláďatům.

Dostat se do vesnice z Káthmándú je relativně snadné, můžeš jet místním autobusem z Ratna Park Bus do Banepy (2–3 hodiny) a tam přestoupit na autobus do Namo Buddha.

Klášter Thrangu Tashi Yangtse.

Ubytování v Káthmándú

V Káthmándú jsem strávil dva týdny a vyzkoušel různá ubytování, nejdřív s tátou a pak sám, když jsem čekal na vízum do Indie. Tady jsou moje tipy.

Gurung’s Home – Ceny za hubičku jak za vícelůžkový pokoj, tak za soukromé pokoje.

The Sparkling Turtle Backpackers Hostel – Výborný hostel za moc dobrou cenu s opravdu milým personálem. Jedinou vadou je poloha, je totiž asi 3 km od centra Thamelu nedaleko Monkey Temple, jinak ho vřele doporučuju.

Andes House – Čisté a levné soukromé pokoje v samém centru Thamelu.

Patanské náměstí Durbar.

Pokhara

Pokhara je po Káthmándú druhé největší město a ideální výchozí bod pro většinu treků v oblasti Annapurny.

Leží u jezera Phewa a má rozhodně mnohem uvolněnější a méně chaotickou atmosféru než hlavní město, ale pro ty, kdo hledají historická/kulturní místa, asi nebude nic moc, pokud ale hledáš přírodu, rozhodně nebudeš zklamaný.

Co dělat a vidět v Pokhaře

Většina lidí město navštíví krátce před nebo po jednom z mnoha treků, které oblast nabízí, ale pokud máš pár dní k dispozici, tady je několik míst, která můžeš navštívit v Pokhaře a okolí.

Jezero Phewa

Jezero Phewa, u kterého město leží, je výborné místo, kde strávit pár hodin prostě procházkou po jeho březích nebo třeba na půjčené loďce s veslařem, nebo bez něj.

Uprostřed jezera je i malý ostrůvek, na kterém stojí jeden z nejslavnějších hinduistických chrámů ve městě (Google Maps).

Jezero Phewa.

Vyhlídka Sarangkot

Tohle je pravděpodobně nejúžasnější vyhlídka v celém městě. Úsvit je bezpochyby ideální doba k návštěvě tohohle místa, kdy uvidíš, jak slunce vychází nad masivem Annapurny.

Snaž se dorazit aspoň 20 minut před úsvitem, z Pokhary je to asi 40 minut taxíkem po silnici, která není zrovna ve výborném stavu, taxík stojí 2000 rupií (Google Maps).

International Mountain Museum

Zajímavé muzeum o nepálských horách, místních komunitách, horolezcích, flóře a fauně oblasti (Google Maps). Vypráví se tu navíc o historických expedicích a o dopadu globálního oteplování na hory, zkrátka místo, které každý milovník hor určitě shledá zajímavým.

Vstup stojí 500 rupií, do muzea dojdeš pěšky z lakeside zhruba za 45 minut, taxík stojí asi 300 NPR.

The World Peace Pagoda

Známá také jako Pokhara Shanti Stupa (Google Maps), je to buddhistická pagoda, která se z vrcholu Anadu Hill tyčí nad městem i jezerem. Dostat se k ní dá několika způsoby, protože je jen něco málo přes 5 km od Lakeside (kde jsou prakticky všechny hotely), můžeš klidně jít pěšky, trasa je dobře zakreslená v Organic Maps.

Alternativou je krátká plavba lodí přes jezero (700 rupií jen tam, 1000 tam a zpátky) a pak pokračovat pěšky zhruba 45 minut, nebo vzít taxík až k pagodě a poslední úsek dojít pěšky.

World Peace Pagoda.

Mahendra Gupha a Chameri Gufa

Jsou to dvě ne zrovna úchvatné jeskyně, které jsou od sebe asi 10 minut pěšky, v té první (Google Maps) je malý chrám a pár zajímavých skalních útvarů, zatímco ta druhá (Google Maps) je v podstatě plná netopýrů.

Devis Falls

Malý vodopád kousek od města, ale rozhodně tě nezaměstná na celé hodiny, vstup stojí 100 rupií (Google Maps).

Další aktivity, které si v Pokhaře můžeš zařídit, jsou lety na paraglidu, v tandemu to stojí asi 50 $, rafting, bungee jumping, ziplining a jógové pobyty.

Ubytování v Pokhaře

HOTEL FORESTWAY Hostel & Backpackers – Výborný levný hostel 50 metrů od jezera, který nabízí i soukromé pokoje.

Hotel Santana – Pokud hledáš výhradně levný soukromý pokoj, kde se vyspat před trekem nebo po něm, nehledej dál.

Doprava do Pokhary

Z Káthmándú do Pokhary jezdí turistické autobusy každé ráno v 7:00 z tohohle místa severně od Thamelu a do Tourist Bus Parku v Pokhaře dorazí zhruba za 6–7 hodin, cena se pohybuje od 600/700 NPR za standardní autobusy až skoro po 3000 NPR za luxusní autobusy. Místní mikrobusy stojí 400/600 rupií, ale cesta v nich může být opravdu nepohodlná. Pokud chceš, můžeš jet i nočním autobusem, ale vzhledem k povaze silnice to asi není nic moc. Navíc tu je spousta denních letů, zhruba 40 minut, asi 100 $ jednosměrně.

Pokud přijíždíš z Indie, z hraničního města Sunauli jezdí každý den autobusy do Pokhary za 600 NPR, zhruba 8 hodin.

Chrám Talbarahi.

Plánuješ cestu? Pokud ještě nemáš pojištění, tady najdeš mého průvodce nejlepšími cestovními pojištěními. Když si ho sjednáš přes odkazy v tomhle průvodci, podpoříš tenhle web a nebude tě to stát nic navíc.

Lumbini

Lumbini je Buddhovo rodiště a poutní místo pro každého, koho zajímá svět buddhismu.

Chrámů je tu opravdu hodně, postavila je spousta zemí a všechny jsou soustředěné na ohraničeném území, které se dá v klidu projít za jeden den, třeba na půjčeném kole (Google Maps).

Ubytování v Lumbini

Lumbini Garden Lodge – skromné soukromé pokoje za poctivé ceny, pokud hledáš něco luxusního, mrkni na Hotel Buddha Maya Garden.

Doprava do Lumbini

Z Pokhary i z Káthmándú jezdí každý den autobusy, ale do Lumbini se dá dostat i z Váránasí, protože město leží jen pár kilometrů od hraničního přechodu Sunauli s Indií. Až přejdeš hranici, dojeď sdíleným džípem do Bhairahawy a pak nastup do autobusu do Lumbini.

Chrám Maya Devi.

Bandipur

Bandipur je zatím ještě málo známá destinace. Je to malá vesnice v nepálských kopcích, která nabízí klidné místo, ideální pro ty, kdo chtějí strávit pár dní odpočinkem nebo krátkými procházkami.

Hlavní atrakcí je pravděpodobně Tundikhel, vyhlídka, odkud jsou za jasného dne v dálce vidět zasněžené vrcholy. Jsou tu ale i další krátké túry, jako ta, která vede na vrchol Gurunche Dada (Google Maps).

Ubytování v Bandipuru

Samira Homestay a Kayastha Lodge jsou obě výborné a opravdu levné možnosti. Pokud hledáš něco luxusnějšího, mrkni na Bandipur Kaushi a Bandipur Chhen, oba vypadají výborně.

Doprava do Bandipuru

Z Pokhary nebo z Káthmándú jeď jakýmkoli autobusem do Dumbre Bazaaru, nebo ve většině případů autobusem, který přes Dumbre Bazaar projíždí, odtud do Bandipuru relativně často jezdí sdílené džípy.

Tundikhel.

Národní park Chitwan

Národní park Chitwan je domovem spousty zvířat, mimo jiné nosorožců, slonů, tygrů, krokodýlů a mnoha druhů ptáků. Park se rozkládá na rovinaté oblasti, která je vlhká a bujná, zvlášť v období monzunů.

Dvě městečka, která slouží jako výchozí bod a základna pro průzkum parku, jsou Sauraha a Meghauli. Odtud si můžeš v klidu zařídit výlety a safari pro všechny chutě a rozpočty, pokud chceš, dá se všechno zařídit z Káthmándú nebo z Pokhary, nebo online, ale na místě budeš mít určitě nejlepší ceny.

Za jakoukoli aktivitu uvnitř parku musíš zaplatit vstupné 1700 NPR a dovnitř se nedá v žádném případě dostat bez průvodce/organizovaného výletu.

Osobně jsem park nenavštívil, takže ti doporučuju přečíst si tohohle průvodce (v angličtině).

Doprava do národního parku Chitwan

Ať se rozhodneš navštívit park ze Saurahy, nebo z Meghauli, musíš projet městem Narayangarh, odkud do obou míst často jezdí autobusy. Je tu i letiště s lety z Pokhary a Káthmándú a zpět.

Do Meghauli navíc jezdí autobusy z Káthmándú, které odjíždějí každé ráno z Kalanki Bus Parku. Obecně vzato turistické autobusy, které jezdí z Káthmándú a Pokhary s cílem „Chitwan National Park“, jezdí naopak do Saurahy, ale zastavují na nádraží asi 7 km od městečka, odkud pak budeš nejspíš muset vzít taxík.

Nosorožci v národním parku Chitwan.

Treky v Nepálu

Poznámka: Bohužel od 1. dubna 2023 už nebude možné absolvovat mnoho treků v Nepálu bez doprovodu průvodce. Myslím si, že je to skutečná ostuda, další rozhodnutí diktované chamtivostí, která se skrývá za „bezpečnostními důvody“. Doufám, že nepálská vláda své rozhodnutí v budoucnu přehodnotí, ale v tuhle chvíli je to realita. Naštěstí, pokud jsem to správně pochopil, problém nastává ve chvíli, kdy chceš získat TIMS (Trekker’s Information Management System), který ale není potřeba k treku do základního tábora Everestu, takže se zdá, že oblast Everestu byla zatím ušetřena, jak se píše tady: https://explorersweb.com/solo-trekking-banned-nepal/. I tak si myslím, že je lepší počkat na nějaké zkušenosti z první ruky, než vyrazíš s tím, že průvodce není potřeba. Pro všechny treky, které vyžadují TIMS, je to rozhodně konec samostatného trekování.

Pro hodně lidí je cesta do Nepálu synonymem treků a během mých dvou měsíců v zemi mi treky zabraly velkou část času. Dvě zdaleka nejoblíbenější a snadno dostupné oblasti pro vícedenní treky jsou bezpochyby oblast Annapurny a oblast Khumbu, kde je Everest.

O obou oblastech jsem napsal dva podrobné průvodce, které zahrnují víc treků a možných variant.

Treky v oblasti Annapurny: na téhle stránce najdeš podrobně popsaný okruh kolem Annapurny, trek na Poon Hill a trek do základního tábora Annapurny.

Poznámka: Na treky v oblasti Annapurny je potřeba požádat o povolení (všechno je podrobně vysvětlené na odkazu výše), mezi různými údaji (číslo pasu, itineráře atd. atd.) budeš požádán i o číslo svého cestovního pojištění, a pokud máš v plánu absolvovat okruh nebo trek do základního tábora, vřele ti doporučuju sjednat si pojištění World Nomads, jediné pojištění, o kterém vím, že nabízí (mezi doplňkovými aktivitami) pojistné krytí až do 6000 metrů nadmořské výšky.

Na téhle stránce vysvětluju, jak takové krytí zvolit, a pokud tě to nepřesvědčilo, mrkni na můj článek o cestovním pojištění.

Treky v oblasti Khumbu (Everest): na téhle stránce najdeš podrobně popsaný klasický itinerář do základního tábora Everestu, možné varianty a nakonec trek přes tři průsmyky (Three Passes Trek).

Já a táta v průsmyku Thorong na okruhu kolem Annapurny.

Další treky do odlehlejších oblastí, které nejspíš vyžadují podporu místních průvodců/agentur a v některých případech i pár nocí kempování, jsou:

Manaslu: je to trek na zhruba 14 dní, který obchází osmou nejvyšší horu světa (8156 m). Obtížností je srovnatelný s okruhem kolem Annapurny a trekem do základního tábora Everestu a ročně ho absolvuje jen asi 2000 lidí, hlavně ze dvou důvodů: před rokem 2010 bylo nutné aspoň jednu noc kempovat a lodge jsou dodnes ve srovnání s těmi na jiných trasách hodně jednoduché; zadruhé oblast dodnes vyžaduje zvláštní povolení, které v podstatě vyžaduje přítomnost dvou nebo víc průvodců. Je jasné, že pro ty, kdo hledají zážitek na vlastní pěst, náklady rostou, zato je trasa výrazně méně přeplněná a autentičtější než Annapurna a Everest. Na téhle stránce najdeš průvodce.

Kančendženga: trek do základního tábora Kančendžengy (třetí nejvyšší hory světa) trvá zhruba deset dní a vede odlehlou oblastí na východě Nepálu, kam se z Káthmándú dostaneš letadlem zhruba za 40 minut, nebo po 40 hodinách v autobusu. I tady jde o chráněnou oblast, kam se dá dostat jen s průvodcem/organizovaným výletem. Na téhle stránce najdeš průvodce (v angličtině).

Upper Mustang: oblast byla oficiálně otevřená zahraničním trekařům teprve asi před 15 lety, vstup je dodnes velmi omezený a musíš mít doprovod průvodce. Až do roku 1950 byla oblast dokonce nezávislá na zbytku Nepálu. Protože leží v takzvaném „rain shadow“ (srážkovém stínu), hodí se oblast k trekování i v období monzunů.

Další oblasti s omezeným přístupem jsou Dolpo, Mugu a Jumla. Samozřejmě jsou tu desítky dalších, kratších či delších a víc či méně oblíbených treků, ale tyhle, které jsem právě zmínil, jsou obecně vzato ty hlavní.

Základní tábor Everestu.

Možné itineráře po Nepálu

Doporučit itinerář po Nepálu je opravdu těžké, protože hodně lidí jezdí do země výhradně kvůli trekům a nevěnují čas jiným destinacím, takže se omezím na doporučení krátkého itineráře pro případ, že by tě žádný trek nezajímal, a pak přidám pár úvah pro případ, že bys měl víc času a zajímal tě některý z nejoblíbenějších treků.

Itinerář na 10 dní po Nepálu

Deset dní není moc, ale rozhodně se dá pořádně projít Káthmándú a okolí a k tomu pár dalších destinací. Podle svých zájmů můžeš přidat některý z kratších treků, jako je trek na Ghorepani – Poon Hill nebo do základního tábora Annapurny.

Pokud se rozhodneš pro vícedenní trek, doporučuju ti při tak málo času ho absolvovat na začátku cesty, aby ses vyhnul případným komplikacím. Pokud se naopak rozhodneš nejít na žádný trek, tady je, jak bys mohl dny rozdělit.

Káthmándú (3 noci)

1. den:

Vzpamatuj se z jet lagu, krátce prozkoumej Thamel.

2. den:

Ráno navštiv chrám Pašupatinath a nedalekou stúpu Bódhnáth, odpoledne vystoupej ke stúpě Svajambhúnáth (Monkey Temple) a nakonec zamiř na Káthmándské náměstí Durbar na západ slunce, kdy se náměstí zaplní lidmi.

3. den:

Doporučuju strávit den mezi Patanem a Bhaktapurem.

Chitwan (2 noci)

4. den:

Ráno autobus Káthmándú – Chitwan. Zařiď si aktivity na další den nebo i na ten samý den.

5. den:

Park Chitwan.

Pokhara (3 noci)

6. den:

Autobus Chitwan – Pokhara.

7.–8. den:

Prozkoumej Pokharu a okolí.

Káthmándú (2 noci)

9. den:

Autobus Pokhara – Káthmándú.

10. den:

Návrat domů.

Itinerář na 15 dní po Nepálu

Když máš dva týdny, jsou dlouhé treky, jako je okruh kolem Annapurny a trek do základního tábora Everestu, zvládnutelné, ale časově je to rozhodně napjaté a nemáš moc na výběr. K základnímu táboru Everestu je nutný let do Lukly a i tak nemáš velkou rezervu, zatímco u okruhu kolem Annapurny ti doporučuju vyrazit minimálně z Jagatu a trek ukončit v Muktinathu.

Lepší možnosti na takovou dobu jsou podle mě kratší treky, jako je trek na Ghorepani – Poon Hill nebo do základního tábora Annapurny, a zbývající dny pak věnovat nějaké další destinaci, nebo se prostě zhruba držet desetidenního itineráře.

Itinerář na 3 týdny po Nepálu

Se třemi týdny máš dost času na to, abys zvážil některý z delších treků, jako je okruh kolem Annapurny (zhruba 10–20 dní podle zvoleného itineráře) nebo trek do základního tábora Everestu (zhruba 12–20 dní podle zvoleného itineráře). Navíc ti zbude pár dní navíc pro případ, že by něco nešlo podle plánu, nebo můžeš prozkoumat nějakou další destinaci v zemi.

Každopádně ti radím dát přednost treku, který ti kvůli špatnému počasí nebo různým nepředvídaným událostem může zabrat o pár dní víc, než jsi plánoval, a teprve pak zbývající dny věnovat nějaké další destinaci.

Východ slunce na Chukhung Ri.

Doprava po Nepálu

I přes malou rozlohu trvá každý přesun po zemi mnohem déle, než by se zdálo, rozhodně se nenech oklamat počtem kilometrů. Silnice, která spojuje Káthmándú s Pokharou, dvě hlavní města země, je dlouhá jen 200 km, ale se zastávkami, provozem a terénem, který není zrovna ideální pro pozemní dopravu, ti cesta autobusem zabere nejméně 6/7 hodin.

Autobusy v Nepálu

Autobusy v Nepálu se dají rozdělit do tří kategorií:

Mikrobusy: obzvlášť oblíbené hlavně na městských trasách, jsou to v podstatě minibusy pro 10–12 lidí, které ale v případě potřeby klidně odvezou i 20 lidí. Jsou rychlým a efektivním způsobem dopravy, ale hlavně ve špičce můžou být opravdu plné a ne zrovna pohodlné.

Místní autobusy (Local Bus): systém není zrovna dobře zorganizovaný a často je těžké zjistit, odkud jezdí, ale s trochou hledání jsou opravdu levným způsobem dopravy, pomalejším než mikrobusy a turistické autobusy. Místní autobusy totiž zastavují doslova všude, aby lidé mohli nastoupit a vystoupit, což zabere spoustu času. Navíc je běžnou praxí naplnit autobus až po okraj, včetně uličky.

Tourist Bus: jak říká název, jsou to autobusy určené pro turisty nebo obecně pro ty, kdo si můžou dovolit utratit trochu víc. Nečekej nic luxusního, ale aspoň máš místenku, nikdo nestojí, a kromě pár předem stanovených zastávek na jídlo nebo na záchod cesta obvykle probíhá docela hladce. Tenhle typ autobusů ale v podstatě obsluhuje čtyři destinace: Káthmándú, Chitwan, Lumbini a Pokharu.

Džípy: do mnoha destinací jezdí džípy, které fungují jako autobusy. Často spojují odlehlá místa, kde jsou silnice v hrozném stavu, v některých případech ale jezdí po stejných trasách jako autobusy a nabízejí rychlejší, i když ne zrovna pohodlnější službu. Standardní praxí je totiž posadit jednoho člověka vedle řidiče a pak dvě řady po 4 lidech místo 3 (místo kufru je tam řada sedadel), což může být na dlouhých trasách opravdu nepohodlné.

Náš autobus v nepálských horách.

Taxi v Nepálu

Taxíky jsou na evropské poměry opravdu levné a obecně výborný způsob, jak se přesouvat na krátké a střední vzdálenosti, pro ty, kdo nemají zrovna omezený rozpočet a hledají trochu víc pohodlí. Nezapomeň si cenu dohodnout ještě před nastoupením, smlouvat se rozhodně doporučuje.

Taxík z mezinárodního letiště do centra Thamelu stojí oficiálně 700 NPR, ale smlouváním se dá dostat na 500/600 NPR. Je to asi 8 km a podle denní doby 20/30 minut.

Vnitrostátní lety v Nepálu

Je tu pár společností, které nabízejí vnitrostátní lety mezi hlavními městy země, ale i do odlehlých destinací. Často jde o malá dvoumotorová letadla ne zrovna v nejlepším stavu a ceny nejsou zrovna nízkonákladové; v mnoha případech ale ve srovnání se silniční dopravou ušetříš doslova desítky hodin, takže pokud ti to rozpočet dovolí, můžou být výbornou možností.

Navíc je potřeba počítat s tím, že spousta letů se často ruší kvůli počasí, zvlášť do vysokohorských destinací, kde může být počasí nestabilní i v příznivé sezóně, takže si vždycky nech pár dní rezervu.

Hlavní letecké společnosti jsou: Yeti Air a Buddha Air.

Cesta do Nepálu: náklady

Kolik stojí cesta do Nepálu? Málo, strašně málo, na cestu na vlastní pěst na 2–3 týdny, pokud cestuješ levně, nejspíš cena letenky a cestovního pojištění převýší náklady, které budeš mít po příjezdu na místo. Tady je přehled nákladů.

Poznámka: Pokud se chystáš na treky, pamatuj na to, že čím výš vystoupáš, tím víc ceny rostou, v některých případech až na 7 nebo 8násobek ceny, kterou bys zaplatil dole v údolí.

Náklady na jídlo v Nepálu

Jídlo je extrémně levné, národní jídlo zvané „dal bhat“ se obvykle skládá z rýže, vařené zeleniny a čočkové polévky, ale někdy může být mnohem propracovanější a podávat se s masem, jogurtem, roti (chlebem) atd. atd.

Takové jídlo může v místní restauraci stát i jen 100 NPR a dost často je v ceně i přídavek. I v ne zrovna levných restauracích nebo v turistických oblastech země je i tak těžké utratit víc než 500 NPR za jedno jídlo.

Talíř momo (podobné raviolám).

Náklady na dopravu v Nepálu

Jízdy místními autobusy ve městě jen zřídka stojí víc než 15–25 rupií, taxíky stojí zhruba 50–100 rupií za kilometr, ale na dlouhé trasy cena výrazně klesá. Turistický autobus z Káthmándú do Pokhary nebo do Chitwanu stojí zhruba 700–2000 NPR podle zvolené služby. Vnitrostátní lety jsou docela drahé, lety na 30/40 minut stojí asi 100 $.

Na závěr: denní rozpočet 15–20 € na den by měl v Nepálu pro většinu lidí víc než stačit. Pokud chceš nějaké tipy, jak na cestách ušetřit, mrkni na tenhle článek.

Náklady na ubytování v Nepálu

Místo ve vícelůžkovém pokoji v dobrém hostelu stojí od 400 do 600 NPR.

Soukromý pokoj v guesthousu nebo hostelu od 800 do 1000 NPR.

Dobrý hotelový pokoj od 1000 do 2000 NPR.

Lodge / tea housy na trecích často poskytují pokoj zdarma pod podmínkou, že se v nich budeš stravovat, jinak pokoj obvykle stojí od 100 do 500 NPR podle nadmořské výšky.

Typická horská lodge.

Abys snížil poplatky za směnu a výběry, tady najdeš mého průvodce nejlepšími platebními kartami na cesty.

Cesta do Nepálu: bezpečnost

Nepál je obecně opravdu bezpečná země i pro ty, kdo cestují sami, jediná skutečná opatření je potřeba dělat v horách, zvlášť ve velkých výškách, kde může mít výšková nemoc vážné následky.

Tady jsou čtyři užitečné rady, jak se výškové nemoci vyhnout:

Úplně nejdůležitějším pravidlem je nepřehánět to, stoupej pravidelným tempem. Ideální je stoupat pomaleji, než máš pocit, že bys zvládl.
Nepodceňuj příznaky, dokud jde o lehkou bolest hlavy před spaním a druhý den ti je dobře, není žádný problém, ale pokud příznaky přetrvávají, nestoupej dál, často na další pokračování víc než stačí jeden den aklimatizace / odpočinku. V některých případech se doporučuje sestoupit o pár set metrů a pokračovat ve výstupu, až ti bude líp. Zkrátka nikdy nepokračuj ve výstupu, když ti je špatně.
Nad 3000 metry se doporučuje nikdy nespát víc než 500 metrů nad místem, kde jsi spal předchozí noc. Abych byl upřímný, my jsme tohle doporučení často překročili a neměli jsme žádný problém, každopádně bych se omezil maximálně na 700/800 metrů.
Pij hodně vody. Zůstat hydratovaný je nezbytné.

Existují navíc některé léky, jako je Diamox (acetazolamid), které pomáhají výškové nemoci předcházet, ale upřímně s nimi nemám zkušenosti a nejsem velký fanoušek léků, podle mě je lepší naslouchat vlastnímu tělu než spoléhat na léky: aklimatizuj se v klidu, a pokud se příznaky zhorší, sestup níž. Měj ale na paměti, že Diamox je lék na předpis a že ho někteří trekaři berou preventivně, takže pokud uvažuješ, že ho použiješ, promluv si o tom před odjezdem se svým lékařem.

Jinak bys s trochou zdravého rozumu neměl mít žádný problém s bezpečností, ale zvlášť v Káthmándú jsou některé „podvody“ docela běžné, vyhýbej se „svatým mužům“, kteří ti nabízejí požehnání a pak tě otravují, abys jim za to dal peníze, nebo matkám, které k tobě přijdou s tím, že nechtějí peníze, ale pak tě vezmou koupit jídlo, které vrátí, jakmile zahneš za roh, aby dostaly hotovost. Obecně buď v hlavním městě nedůvěřivý ke každému, kdo k tobě přijde s podezřelými nabídkami nebo prosbami.

Každopádně ti doporučuju mrknout na moje rady pro bezpečné cestování kdekoli na světě.

Na závěr: hlavně pokud máš v plánu treky ve výšce nad 3500 metrů, jediná tři pojištění, která takovou aktivitu kryjí (pokud vím), jsou World Nomads, u kterého si můžeš pojistit treky až do 6000 metrů, když je přidáš jako doplňkovou aktivitu, TrueTraveller, který s doplňkem „Extreme Pack“ nabízí krytí treků nad 4600 m, a nakonec SafetyWing, který kryje treky až do 6000 metrů, když si přidáš balíček „Adventure Sports“. Jak jsem už řekl, většina ostatních pojištění končí na 3500 metrech, některá i níž.

Poznámka: Vzhledem k podvodným praktikám některých místních cestovních kanceláří je důležité, pokud bys skutečně potřeboval evakuaci vrtulníkem, pokusit se kontaktovat pojišťovnu, aby všechno zařídila, a vyhnout se tak sporům.

Plánuješ cestu do Nepálu? Mrkni na tyhle články:

Jaký cestovní batoh vybrat

Co si vzít s sebou na cestu

Máš nějaké otázky? Aktuálnější informace? Neváhej zanechat komentář nebo mi napiš na Instagram!

Protože už na webu nemám reklamy: pokud ti tento článek pomohl, zvaž, jestli si nesjednáš cestovní pojištění přes některý z odkazů na tomto webu. Podpoříš tím moji práci a tebe to nebude stát nic navíc. Pokud žiješ v EU nebo ve Spojeném království, doporučuju True Traveller. Všem ostatním doporučuju HeyMondo, kde dostaneš slevu 5 %. Děkuju za podporu!

Na dary, pizzu a virtuální pivo 🙂