O mně
Ahoj a díky, že ses zastavil na mém blogu!
Jsem Nicola, Trevižan ročník 1992, vždycky jsem byl posedlý šetřením, spousta lidí by o mně řekla, že jsem držgrešle, a s přibývajícími roky jsem se ještě zhoršil, i když z mého pohledu bych řekl, že zlepšil!
Určitě je to také díky tomuto přístupu, že jsem za ta léta navštívil přes 40 zemí na 4 různých kontinentech, a to všechno s omezeným rozpočtem.
Pedra de Gavea, Rio de Janeiro.
Jak můžu pomoct svým čtenářům?
„Nebojíš se cestovat sám?“
„Jak si můžeš dovolit cestovat tak dlouho?“
Tohle jsou asi nejčastější otázky, které mi v posledních letech lidé kladli. Na první odpovídám ano, bál jsem se, ale teď už ne.
Ten strach se změní v nadšení pokaždé, když mám odjet. Na druhou otázku naopak odpovídám, že se s pravou disciplínou a schopností přizpůsobit se dá cestovat dlouho, aniž by člověk utratil jmění.
V tomto blogu se budu snažit sdílet triky z „řemesla“ a praktickými radami své čtenáře inspirovat a pomáhat jim cestovat dobrodružně, levně a na vlastní pěst.
Někde na severu Vietnamu.
Pevně věřím, že k tomu, aby byla cesta nezapomenutelná, není nutné spát v luxusním hotelu ani létat první třídou. Opravdu ji takovou dělají lidé, které cestou potkáš, a zážitky, které prožiješ.
Tento blog je pro všechny cestovatele, nebo ty, kdo by jimi rádi byli, kteří hledají inspiraci, praktické rady a podporu. Pokud jsi typický cestovatel s kufrem, kterému se líbí, když mu všichni slouží a nadskakují, pak ses asi ocitl na špatném místě. Pamatuj ale, že není nikdy pozdě začít cestovat doopravdy.
Myšlenka procestovat svět, třeba jen na pár měsíců, zůstane pro mnohé snem na celý život. To, že čteš tento příspěvek, ale znamená, že jsi už na dobré cestě. Doufám, že tu najdeš inspiraci a správné tipy, jak začít cestu, na kterou nikdy nezapomeneš.
Pamatuj, že za dvacet let tě budou víc mrzet věci, které jsi neudělal, než ty, které jsi udělal, takže – prosím – zažij aspoň jednou v životě tenhle krásný pocit svobody.
Přestaň odkládat cestu nebo zkušenost v zahraničí, o které odjakživa sníš, na příští měsíc nebo rok, ten „správný“ okamžik, na který tolik čekáš, nikdy nepřijde.
