Laos, oficiálně Laoská lidově demokratická republika (Lao PDR), je jednou z nejméně prozkoumaných a nejvíc přehlížených zemí celé jihovýchodní Asie.
Možná je to tím, že je jedinou zemí celého regionu bez přístupu k moři, možná tím, že tu nejsou atrakce, které nemají na světě obdoby, jako je Bagan v Myanmaru nebo Angkor Vat v Kambodži, faktem ale zůstává, že země přijímá jen zlomek turistů ve srovnání s ostatními zeměmi. Ujišťuju tě ale, že skrývá spoustu perel, které rozhodně stojí za to vidět.
Strávil jsem šest týdnů cestováním s batohem na zádech ze severu na jih (tady najdeš video z mé cesty, v italštině, ale můžeš si zapnout titulky) a v tomto průvodci najdeš spoustu rad a užitečných informací, jak si cestu co nejlíp zorganizovat.
Rychlé menu

Děti ve vesnici na severu Laosu.
Laos má, stejně jako prakticky všechny ostatní země regionu, dvě jasně oddělená období: období sucha a období dešťů. Obecně nejlepší doba k návštěvě Laosu odpovídá období sucha, které trvá zhruba od listopadu do dubna, přičemž listopad, prosinec a leden jsou považované za úplně nejlepší měsíce, protože neprší a teploty jsou bez pochyby nejpříjemnější v roce. Tohle období se samozřejmě shoduje s úplně hlavní sezónou, což se odráží v cenách, zejména ubytování a některých aktivit.
Od března teploty a vlhkost výrazně stoupají a vrcholí zhruba v květnu, těsně před dešti. Tyto měsíce sice nejsou nejpříjemnější, ale i tak zůstávají dobrým obdobím k návštěvě země.
Období dešťů sice není ideální, ale má značné výhody: krajina se doslova zbarví do zelena, rýžová pole konečně nabydou barev a nádherné vodopády jsou v plné síle. Deště, které přicházejí téměř každý den, bývají soustředěné do několika hodin, hlavně v prvních měsících vlhkého období, zatímco s postupem sezóny jsou mnohem častější a vrcholí v srpnu.
Během vrcholu dešťů můžou být některé silnice neprůjezdné, takže je cestování po souši obtížné, a mnoho aktivit, třeba trekking a tubing, je prakticky vyloučených. Září a říjen můžou být dobré měsíce, protože deště totiž ubývá a teploty klesají až do přechodu k období sucha v listopadu.

Luang Prabang.
Od léta 2019 je možné požádat online na oficiálním webu vlády o takzvané „Evisa“. Zatím se akceptuje jen na letištích ve Vientianu, Luang Prabangu a Pakse a na dvou pozemních hranicích s Thajskem ve Vientianu a Savannakhetu (Friendship Bridge I a Friendship Bridge II). Stojí 50 $, což je podivně víc než vízum při příletu, takže doporučuju tu druhou možnost.
Vízum při příletu, platné 30 dní, se dá získat na všech mezinárodních hraničních přechodech, vyžaduje platbu v hotovosti 35 $ (ujisti se, že bankovky jsou v perfektním stavu) a fotku formátu pasové fotografie. Na některých hranicích se o víkendu navíc chce 1 $ za zpracování žádosti, jestli je to legitimní, nebo ne, zůstává záhadou.
Vízum se dá dvakrát prodloužit o 30 dní, za 20 000 KIP na den (asi 2 €) na kterémkoli imigračním úřadě. V podstatě se můžeš rozhodnout, o kolik dní vízum prodloužíš, maximálně o 30, a za každý den platíš 20 000 KIP. Pokud překročíš platnost víza, takzvaný „overstay“, následuje pokuta 10 $ na den. Pokud jsi blízko hranic s Thajskem, vyjde z finančního hlediska výhodněji udělat visa run než prodlužování a je to naprosto akceptované.
Laos nevyžaduje žádné povinné očkování, ale doporučuje se očkování proti hepatitidě A a B.
Pro aktuální informace o vízech a dalších věcech doporučuju zkontrolovat cestovní informace ministerstva zahraničí své země (například v Česku – „Cestujeme“ na webu MZV).

Vyhlídka v Nong Khiaw.
V tomto průvodci jsou ceny často uvedené v místní měně. Oficiální měna Laosu se jmenuje „Lao Kip“ a zkracuje se „KIP“.
Kurz je asi 1€ = 25.000 KIP. Aktuální kurz si doporučuju zkontrolovat na této stránce.

Protože spousta lidí vjíždí do Laosu ze severu Thajska, popisované destinace pro větší praktičnost následují v pořadí od severu k jihu.
Poznámka: V průběhu průvodce najdeš několikrát odkaz na https://www.alltrails.com/. Pokud chceš používat offline navigaci přímo v aplikaci Alltrails, musíš přejít na verzi Pro. Tento problém ale můžeš obejít tak, že si ze stolní verze webu stáhneš souřadnice ve formátu „Google Earth KML“ a pak je nahraješ do Organic Maps, což je zdaleka jedna z mých oblíbených aplikací na cesty.
Na břehu Mekongu, na hranici s Thajskem, je město pro mnohé jen obyčejným přestupním bodem směrem k dalším destinacím v zemi.
Město samo o sobě nemá moc co nabídnout, jak jsem už zmínil, většina lidí tu stráví jen jednu noc, než nastoupí na slow boat do Luang Prabangu. Pokud opravdu hledáš něco, čím se zabavit, můžeš navštívit chrám, z něhož je vidět krásný západ slunce, a pevnost, která není zrovna ohromující. Nebo můžeš prostě strávit den v jednom z mnoha barů a restaurací podél řeky.

Schody vedoucí k chrámu v Huay Xai.
Slow boat do Luang Prabangu
Osobně jsem zvolil jiný itinerář a jel po silnici směrem na Luang Namthu, ale slow boat do Luang Prabangu je s velkým náskokem nejpopulárnější možnost, jakmile dorazíš do Huay Xai.
Na slow boatu se cesta zvládne za dva dny s noční zastávkou v Pakbengu, denně se stráví asi 7 hodin na lodi a slyšel jsem protichůdné názory: někdo říká, že je to nesmírně příjemná cesta, jiní, že měli dost už po první hodině prvního dne. V každém případě se všichni shodnou, že je dobré sedět co nejdál od motoru!
Lístek na slow boat se dá koupit prakticky kdekoli ve městě, cena bez ubytování v Pakbengu by měla být asi 300 000 KIP.
Rychlejší a levnější alternativou, ale bez zážitku z plavby po Mekongu, je noční autobus nebo denní minibus za 180 000 KIP, cesta trvá asi deset hodin.
Nakonec, pro ty, kdo mají rozpočet, existují luxusní plavby, které pokrývají tuto trasu a zahrnují řadu aktivit cestou.

Jeden z domků na stromech v rámci Gibbon Experience.
Gibbon Experience
Je to druhý důvod, proč mnoho lidí končí v Huay Xai, a tentokrát mluvím z vlastní zkušenosti, protože jsem se osobně zúčastnil třídenního výletu. Jde o krásný projekt na ochranu přírody, který vznikl v roce 1996 a vyvrcholil založením národního parku Nam Khan v roce 2008. Celý projekt dnes zaměstnává asi 130 místních lidí.
Konkrétně se nabízí dvou- až třídenní zážitek v džungli uvnitř národního parku. Uvnitř byly postaveny nejvyšší domky na stromech na světě, kde můžeš přenocovat, a síť zip lines dlouhých přes 15 km, které umožňují pohyb po džungli, a samozřejmě i řada stezek.
Jak napovídá název projektu, Gibbon Experience, šance vidět gibony je víc než reálná, osobně jsem jich viděl pěknou skupinu a slyšet jejich volání je opravdu bomba! Jediným negativem tohoto krásného zážitku je určitě cena, asi 300 € za tři dny a dvě noci, 200 € za dva dny a jednu noc.
Samozřejmě je všechno v ceně, jídlo je výborné, průvodci jsou sympatičtí a ochotní, ale pokud cestuješ s omezeným rozpočtem, pravděpodobně je lepší použít tyhle peníze na prodloužení pobytu o pár týdnů navíc.
Pokud si to ale můžeš dovolit, vřele doporučuju: nejenže je to neuvěřitelný zážitek, jedinečný na světě, ale navíc pomáháš podporovat skvělý projekt na ochranu přírody.
Nakonec: existují tři typy výletů, a pokud chceš maximalizovat šanci vidět gibony, nebo prostě nechceš moc chodit, doporučuju „classic“.
V každém případě všechny potřebné informace najdeš na oficiálním webu.

Ziplining během Gibbon Experience.
Ubytování v Huay Xai
Pokud cestuješ sám, důrazně doporučuju Little Hostel, opravdu hezký a čistý hostel přímo v centru, mimořádně milý a ochotný personál. Rozhodně ho rezervuj dopředu, protože mají jen osm lůžek. Jako alternativa je tu spousta guesthouse, které nabízejí soukromé pokoje za mírné ceny. Kamarád přespal v Oudom Phone Guesthouse 2 a doporučil mi ho.
Doprava do Huay Xai
Pokud přijíždíš z Thajska, každý den v 10:00 jede z Terminalu 2 v Chiang Rai autobus za 225 THB. Počká na tebe u obou imigračních úřadů a vyloží tě na autobusovém nádraží v Huay Xai.
Levnější alternativou je vzít v centru (v Chiang Rai) autobus, který jede z Terminalu 1 k hranici; odtud by měl jezdit kyvadlový spoj mezi oběma imigračními úřady a pak jsou tu tuk tuky, které tě odvezou přímo do centra, na autobusové nádraží v Huay Xai; s autobusem z Terminalu 2 bys každopádně musel ještě vzít tuk tuk do centra za pevnou cenu 100 THB na osobu.
Nakonec, nemusíš se zbavovat všech bahtů před odjezdem z Thajska, kurz v Huay Xai je výborný.
Do Luang Prabangu jedou minimálně tři autobusy denně, dva přes den a jeden v noci, do Luang Namthy na severu jsou dva odjezdy denně, ráno v 9:00 a pak ve 12:30. Do Vientianu naopak jede jen jeden autobus.

Toto město na severu Laosu, poblíž hranice s Čínou, rozhodně není okouzlující, ale je ideální základnou pro ty, kdo chtějí navštívit nedaleký Nam Ha National Park, pro ty, kdo přijíždějí z Číny nebo do ní pokračují v cestě, nebo prostě hledají alternativu ke slow boatu či dlouhé cestě autobusem do Luang Prabangu.
Ve městě je minimálně pár tradičních saun, zvlášť oblíbených na severu země, vstup stojí jen 15 000 KIP, případná masáž se platí zvlášť. Kromě toho doporučuju projít se po morning marketu kousek za centrem, zatímco večerní night market je přímo v centru.

Na stezkách národního parku Nam Ha.
Trekking a rafting v národním parku Nam Ha
Na hlavní ulici v centru je minimálně pět nebo šest cestovních kanceláří, každá nabízí spoustu různých výletů: jednodenní trek nebo až pětidenní s přespáním v etnických vesnicích či v táborech v džungli, takzvané „survival tour“, kombinaci trekkingu a raftingu. Nabídky jsou opravdu pestré, stejně jako ceny.
Já jsem nakonec absolvoval dvoudenní trek s přespáním v etnické vesnici s firmou Into The Wild za 65 $. Byla jediná, která měla další účastníky, s nimiž jsem si mohl na další den rozdělit cenu, výlet byl hezký, ale absolutně nic výjimečného, kdybych se mohl vrátit zpátky, zvolil bych cestovní kancelář Discovering Laos, která má fenomenální recenze, i když je dražší.
Moje dvě největší výtky jsou, že jsme spali v ubytování na kraji vesnice místo v homestay a že náš průvodce vařil naše jídla místo toho, abychom se zúčastnili tradiční kuchařské lekce, jak nabízejí jiné firmy.
Pokud máš omezený rozpočet, radím ti projít se po centru a zjistit, které kanceláře mají rezervace na další dny (všechny mají před kanceláří tabulku s případnými rezervacemi), abys snížil cenu výletu. Nezapomeň se i tak podívat na recenze na tripadvisoru/Google Maps.
Nakonec: vzhledem k období (březen) byla hladina řeky příliš nízká na kayaking, ale na začátku období sucha by to měla být opravdu zábavná aktivita.

Vesnice, kde jsme při treku přespali.
Muang Sing
Muang Sing je doslova poslední město před čínskou hranicí, rozhodně to není místo, které musíš vidět, ale půjčit si skútr a ujet 60 km, které město dělí od Luang Namthy, je nesmírně příjemný způsob, jak strávit den.
Málo frekventovaná silnice je v dobrém stavu a vede přes venkovské vesnice a džungli, je opravdu malebná. Když jedeš v klidu, je to asi dvě hodiny, v Muang Singu se dá naobědvat a odpoledne se vrátit do města. Doporučuju se navíc zastavit u vodopádu Pha Yueang, dojde se k němu na konci krátké stezky, není zrovna ohromující, ale rozhodně je hezký a je to fajn způsob, jak si protáhnout nohy, vstup technicky stojí 10 000 KIP, ale při mé návštěvě tam nikdo nekontroloval a vešel jsem zadarmo.
Skútr s poloautomatickou převodovkou jsem si půjčil v tomto obchodě za 50 000 KIP, automatický skútr stojí 70 000 KIP, jako záloha se chce pas.

Vodopád Pha Yueang.
Doprava do Luang Namthy
Autobusové nádraží je asi 10 km jižně od města, pevná cena tuk tuků je 20 000 KIP. Odtud jsou přímé spoje do Luang Prabangu asi 8 hodin, do Nong Khiaw asi 6 hodin a do Huay Xai asi 4 hodiny. Dále jede několik spojů k hranici s Čínou a jsou tu letecké spoje do hlavního města Vientiane a z něj. Nové vlakové nádraží v Nateuy (Google Maps), které má spoje do Luang Prabangu, Vang Viengu a Vientianu, je snadno dostupné. Sdílené minibusy do Luang Namthy a z ní by měly stát asi 50 000 KIP. Vlakové jízdenky se dají koupit online přes 12go.
Ubytování v Luang Namthě
Pokud hledáš úplně nejlevnější možnost, Manychan Guesthouse vypadá jako jediná s vícelůžkovým pokojem, 30 000 KIP za noc. Já jsem spal v Adounsiri Guesthouse, daleko od hlavní silnice, prostorný a čistý pokoj za 70 000 KIP, i když zpočátku chtěl 80 000, podíval jsem se i na Thoulasith Guesthouse, skvělá možnost přímo v centru. Pokud naopak hledáš pořád levné ubytování, ale v opravdu hezkém prostředí mimo centrum na břehu řeky, mrkni na Taidam Guesthouse.
Nong Khiaw není součástí klasického itineráře po Laosu, ale protože leží jen tři hodiny od Luang Prabangu, stává se obzvlášť oblíbeným. Je to malé městečko na břehu řeky Nam Ou, obklopené vápencovými horami, s krajinou podobnou Vang Viengu, ale s mnohem venkovštější a uvolněnější atmosférou.

Nong Khiaw z hory Nang None.
Je to rozhodně klidné místo, kde by se dalo strávit pár dní odpočinkem v pronajatém bungalovu u řeky, ale ve městě a okolí je i tak spousta výletů a aktivit.
Vystup na vyhlídky nad městem
Poblíž města jsou minimálně tři opravdu skvělé vyhlídky. Na Phadeng Peak se vyjde asi za 40–60 minut podle tempa, výhled je skvělý při východu i západu slunce, pokud chceš, dá se na vrcholu kempovat, stezka je dobře značená a udržovaná, vstup stojí 20 000 KIP. GPS stopa na All Trails.
Druhá vyhlídka, na kterou jsem vystoupal, je Nang None Mountain, kde jsou vlastně dvě docela odlišné vyhlídky: první je o něco níž, zatímco druhá je výš a podle mě nabízí lepší výhled, vstup stojí 15 000 KIP.
Ze dvou právě zmíněných je hezčí Phadeng. Nakonec je tu třetí a poslední vyhlídka, kterou jsem ale nenavštívil, ale podle fotek nevypadá vůbec špatně, byla otevřena nedávno, takže není tak oblíbená jako ty dvě další, ale vypadá jako zdaleka nejvyšší, takže předpokládám, že výstup trvá výrazně víc než hodinu, začátek stezky by měl být tady, vstup stojí 20 000 KIP. All Trails.
V každém případě je vhodné vzít si čelovku, hlavně pokud se rozhodneš vystoupat na západ slunce.

Phadeng Peak Nong Khiaw.
Pha Kuang Cave
Jeskyně je kousek za městem, ale v klidu se k ní dá dojít pěšky, recenze jsou dost rozporuplné, ale ujišťuju tě, že pokud tě baví objevování, rozhodně to stojí za to. Vstup stojí 10 000 KIP a pokud ji nemáš, půjčí se ti čelovka.
Jde o jeskyni, která se za války používala jako protiletecký kryt, a chodbičky jsou místy extrémně úzké, mezi jednotlivými komorami se musíš doslova plazit po zemi, pro mě extrémně zábavné a dobrodružné, ale pokud nejsi připravený se ušpinit a dělat akrobatické manévry, asi bych se tomu vyhnul.
Další jeskyně poblíž města je Pha Tok Cave, osobně jsem v ní nebyl, ale podle recenze to nevypadá na nic zvláštního.
Nakonec, mezi dalšími aktivitami nabízenými v Nong Khiaw jsou kayaking po řece, návštěva etnických vesnic, kterou můžeš zvládnout na vlastní pěst s pronajatým skútrem, zip lining a nakonec docela oblíbený trek od Tiger Trails, který se jmenuje „100 Waterfalls“, o němž si můžeš přečíst na tripadvisoru.

Já, jak si razím cestu jeskyní Pha Kuang Cave.
Ubytování v Nong Khiaw
Já jsem spal v Khamphan Guesthouse Riverview, kde se mi po smlouvání podařilo získat soukromý pokoj vzadu za 50 000 KIP za noc. Řekli mi, že Delilahs má dobrý vícelůžkový pokoj za 35 000 KIP. V hlavní sezóně jsou ceny pravděpodobně vyšší, v každém případě je tu docela dost guesthouse a najít dobrou možnost by neměl být problém, i proto, že město je opravdu kompaktní.
Doprava do Nong Khiaw
Z Luang Prabangu je to asi 3 hodiny, 40 000 KIP, z Luang Namthy asi šest hodin, 100 000 KIP. Technicky jsou i noční autobusy do Vientianu a Phonsavanu. Já jsem šel z nádraží v Nong Khiaw do centra pěšky, ale pokud chceš, tuk tuk stojí jen 5000 KIP.
Tato maličká vesnice zasazená mezi hory leží na břehu řeky severně od Nong Khiaw a dá se do ní dostat výhradně lodí. Až do roku 2013 neměla ani elektřinu celý den, dnes se do jisté míry stala oblíbenou destinací, ale pořád je to klidné místo, kde se dá vypnout.
Dny by se v pohodě daly strávit lenošením v houpací síti s výhledem na řeku, ale pokud bys chtěl zůstat aktivní, tady je pár tipů.
Phanoi viewpoint
Tahle vyhlídka je tady, co by kamenem dohodil od vesnice, a nabízí skvělé výhledy na vesničku pod sebou a na řeku, stezka začíná na tomhle místě, vstup stojí 10 000 KIP, výstup trvá 20 až 40 minut podle tempa. Na této stránce najdeš GPS stopu.
Pokud chceš, je tu další vyhlídka, o něco níž, přístup k ní je na tomhle místě, výhled je podobný jako z té druhé, ale cesta je kratší a jsou tu i dvě jeskyně, které se dají prozkoumat, i tady vstup stojí 10 000 KIP.

Phanoi viewpoint.
Pha Boom Viewpoint
Tahle vyhlídka je na opačné straně vesnice, nevystoupal jsem na ni, protože v polovině března není počasí ideální (na obzoru je prakticky pořád opar), ale podle fotek pořízených v jiných obdobích roku si myslím, že rozhodně stojí za to. Stezka začíná na tomhle místě a podle toho, co je tam napsáno, vstup stojí 30 000 KIP, platí se v Gecko Restaurant.
Podle recenzí je stezka docela náročná, hlavně v posledním úseku, tam a zpět to je 4–5 hodin. Na této stránce najdeš popis stezky.
Houay Bo, Houay Sen a Ban Na
Houay Bo, Houay Sen a Ban Na jsou tři vesnice, do kterých se dá z Muang Ngoy dojít pěšky, je to fajn způsob, jak strávit den procházkou mezi rýžovými poli a pozorováním venkovského života. Ve všech třech vesnicích jsou guesthouse, kde se dá přespat. Já jsem navštívil Ban Na a Houay Bo, nic výjimečného, zvlášť v pokročilém období sucha, kdy jsou rýžová pole úplně suchá, ale pokud máš chuť se projít a zastavit se na oběd nebo třeba jen na čaj a pozorovat autentický vesnický život, je to rozhodně fajn způsob, jak strávit den.

Rýžová pole podél cesty.
Tad Mook
Tento vodopád je asi 10 km jižně od Muang Ngoy a v klidu se k němu dá dojít pěšky asi za dvě hodiny (stezka je zakreslená v Organic Maps). Není zrovna nejpůsobivější vodopád na světě, zvlášť v pokročilém období sucha, ale i tak je to příjemné místo. Pokud chceš, můžeš si půjčit kajaky (80 000 KIP na den) a sjet po řece dolů, takže pěšky projdeš jen poslední úsek vedoucí do vesnice Sop Keng.
Nakonec: do Nong Khiaw se dá vrátit na kajaku, po proudu to je asi 3–4 hodiny, cena se pohybuje mezi 100 000 a 200 000 KIP podle počtu lidí a zahrnuje přepravu tvých zavazadel. Někteří cestovatelé se navíc rozhodnou pokračovat v cestě na sever po řece místo návratu do Nong Khiaw a dojedou do města Muang Khua, odkud pak jedou autobusy do největších měst regionu, město ale podle všeho nemá moc co nabídnout, takže nevím, jestli to stojí za to.
Doprava do Muang Ngoy
Ve vedlejší sezóně, zhruba od března dál, jede z Nong Khiaw jen jedna loď denně v 10:30, stojí 25 000 KIP, v hlavní sezóně je druhá loď ve 14:30.
Zpátky loď odplouvá z Muang Ngoy v 9:30, po příjezdu už čekají tuk tuky, které tě odvezou na nádraží, a bez problémů stihneš autobusy do Luang Prabangu (40 000 KIP) a Luang Namthy (100 000 KIP), které před odjezdem vždycky čekají na pasažéry z lodi.
Ubytování v Muang Ngoy
Riverview Bungalows nabízí hezké bungalovy s výhledem na řeku, majitelka je sympatická a mluví výborně anglicky. Pokud hledáš levnou možnost, je lepší se poohlédnout jinde, já jsem spal v Sabaydi Guesthouse, bungalovy trochu strohější, ale vzhledem k zaplacené ceně (50 000 KIP za noc) skvělá možnost. V každém případě možností, zvlášť mimo hlavní sezónu, rozhodně nechybí a vzhledem k velikosti vesnice se dá v klidu hledat až na místě.

Plavba lodí do Muang Ngoy.
Tohle město jsem osobně nenavštívil, ale podle všeho je to skvělá destinace, hlavně pro ty, kdo pokračují v cestě nebo přijíždějí z Vietnamu, a pro kohokoli, koho zajímá takzvaná „tajná válka v Laosu“, což je občanská válka, která se v zemi vedla mezi lety 1953 a 1975. Jsou tu totiž stovky jeskyní a chodeb, které za bombardování soustředěného v této oblasti sloužily jako úkryt pro více než dvacet tisíc lidí, vojáků i civilistů, protože město hostilo velitelské centrum Pathet Lao.
Krátkou historii města a tipy, co dělat a vidět, najdeš v tomto zajímavém článku. Jak jsem už zmínil, jsou odsud spoje do Vietnamu, zatímco do dalších destinací v Laosu se musíš nejdřív dostat do Sam Neua, odkud pak jedou přímé spoje do Luang Prabangu a Phonsavanu.
Luang Prabang, malé město ležící na soutoku řek Mekong a Nam Khan, bylo hlavním městem Laosu až do roku 1975 a je bezpochyby nejturističtější destinací země, a také jednou z mála památek UNESCO v Laosu.
Město je známé četnými dobře zachovanými budovami z koloniální éry, které se prolínají s typickou laoskou architekturou.

Západ slunce u řeky v Luang Prabangu.
Co vidět ve městě
Centrum města a nejkrásnější budovy leží v části města, která tvoří jakýsi poloostrov pod Phousi Hill, odkud jsou skvělé výhledy na město. Je extrémně oblíbená při západu slunce, vstup stojí 30 000 KIP, podle všeho se v hlavní sezóně musí, pokud chceš mít místo v „první řadě“, vystoupat dlouho předem, já jsem si našel pěkné klidné místo u řeky, doporučuju, pokud se chceš vyhnout davům.
Do nádvoří královského paláce se dá vejít zdarma, je tam i muzeum věnované období, kdy zemi vládla monarchie, vstup do muzea stojí 30 000 KIP. Naopak doporučuju UXO Museum, malé, ale mimořádně zajímavé, věnované problému, který bohužel pořád trvá, tedy tisícům nevybuchlých bomb z „tajné války“. Vstup je zdarma a promítají se dva opravdu zajímavé dokumenty, místy dojemné, důrazně doporučeno.

Ulicemi Luang Prabangu.
Doporučuju také navštívit Utopii, opravdu skvělý bar/restauraci s výhledem na řeku a pěknými relaxačními zónami, dají se tam v klidu strávit celé dny, jídlo je sice dražší než obvykle, ale výborné. Pokud bys chtěl udělat dobrý skutek nebo se prostě bavit s místními, upozorňuju na jazykovou školu Big Brother Mouse, cizinci, kteří si chtějí povídat anglicky, jsou vítáni.
Nakonec: každé ráno za úsvitu se koná ranní almužna, obyvatelé Luang Prabangu v podstatě dávají jídlo mnichům města, kteří procházejí ulicemi jakýmsi průvodem, dá se pozorovat skoro odkudkoli a je jasné, kudy mniši půjdou, protože místní trpělivě čekají na kraji silnice, tady najdeš mapu.

Utopia v Luang Prabangu.
Kuang Si Waterfall
Tohle je vodopád, který se objevuje na spoustě cestovatelských fotek z Laosu, na rozdíl od mnoha dalších vodopádů v zemi má tenhle skvělý průtok po celý rok a četné přírodní bazény jsou mírně řečeno fantastické, bezpochyby jeden z nejkrásnějších vodopádů, které jsem na svých cestách viděl.
Vstup stojí 25 000 KIP a nabízejí se organizované minibusy za 60 000 KIP, počkají asi dvě hodiny a pak se vrátí do města. Já jsem se rozhodl půjčit si skútr za 70 000 KIP, abych se k vodopádům dostal na vlastní pěst a strávil tam tolik času, kolik jsem chtěl, zůstal jsem do pozdních hodin, když už tam nikdo nebyl, kolem poledne můžou být extrémně přeplněné, zvlášť v hlavní sezóně. Dá se tam koupat, takže nezapomeň na plavky. Pokud jsi v těchto končinách během období dešťů nebo na začátku období sucha, podle všeho stojí za to mrknout i na Tad Sae Waterfall.
Pokud se rozhodneš půjčit si skútr, můžeš zařadit i dvě zastávky, Laos Buffalo Dairy, krásný projekt, který kromě práce pro některé místní poskytuje stálý zdroj příjmu farmářům, kteří své buvoly pronajímají místo toho, aby je prodávali. Nabízí se prohlídka továrny za 50 000 KIP, nebo si můžeš prostě koupit výrobky, zmrzlina není vůbec špatná! Druhá zastávka je motýlí park, nebyl jsem tam, ale řekli mi, že je opravdu hezký, vstup stojí 40 000 KIP.

Jeden z menších vodopádů Kuang Si.
Pak Ou Cave
Je to jeskyně u řeky severně od Luang Prabangu (Google Maps) s četnými sochami Buddhy uvnitř. Nebyl jsem tam, takže se k tomu nebudu vyjadřovat, ale i když ji mnoho průvodců uvádí jako „must see“, ve skutečnosti mnoho lidí říká, že jde o frašku a že tam není moc k vidění, rozhodnutí je na tobě. Pro něco autentičtějšího bys mohl prostě vzít loď, přeplout řeku a navštívit některé z vesnic na druhém břehu naproti Luang Prabangu.
Ubytování v Luang Prabangu
Já jsem spal v Downtown Backpackers 2, hezký společný prostor a snídaně, skvělá cena, jediná výtka je velikost vícelůžkových pokojů, která byla v mém případě opravdu skromná, mají i soukromé pokoje za výborné ceny. Downtown Backpacker asi má větší vícelůžkové pokoje, zatímco Smile Luang Prabang je skvělá alternativa.
Doprava do Luang Prabangu
Minibusy do Vang Viengu a zpět stojí 80 000 KIP a zahrnují vyzvednutí u tvého hostelu/hotelu, asi 5 hodin. Do Vientiane je to 10 hodin, asi 160 000 KIP s vyzvednutím v hostelu/hotelu. Do Nong Khiaw 4 hodiny, 70 000 KIP s vyzvednutím v hostelu/hotelu. Jsou tu i spoje do mnoha dalších destinací jako Luang Namtha, Phonsavan, Chiang Mai a Chiang Rai v Thajsku, Hanoj ve Vietnamu.
Autobusy a minibusy přijíždějící do Luang Prabangu zastavují na severním nádraží, odtud do centra poblíž night marketu mají tuk tuky pevnou cenu 35 000 KIP. Luang Prabang má také malé letiště s lety do Vientiane a Hanoje.
Luang Prabang je jednou ze stanic (Google Maps) na nové železniční trati, takže jsou tu rychlé denní spoje do Luang Namthy (Nateuy Train station), Vang Viengu a Vientiane. Vlakové jízdenky se dají koupit online přes 12go.

Ranní almužna v Luang Prabangu.
Město je součástí klasického itineráře po Laosu a po několik let bylo ideální destinací pro kohokoli, kdo hledal pár dní divokého paření. Právě tady proslulý tubing v opilosti zabíjel až zhruba třicet lidí ročně, teď se věci výrazně změnily, město bylo „vyčištěno“ a panuje tu rozhodně uvolněná atmosféra.
V okolí města jsou doslova desítky, ne-li stovky vyhlídek, jeskyní a lagun. Navštívit je všechny je nemyslitelné, takže níže uvádím výhradně místa, která jsem osobně navštívil nebo která mi byla doporučena.
Poznámka: Prakticky všechny atrakce jsou na druhé straně řeky než město, k přechodu po hlavním mostě musí cizinci platit 4000 KIP pěšky, 6000 KIP na kole, 10 000 KIP na skútru a 15 000 KIP s dune buggy, jestli je to legitimní, nebo ne, nevím, ale platbě se dá v klidu vyhnout, když použiješ most asi 200 metrů severněji, na tomhle místě, přes který se dá přejet i se skútrem a kolem.

Vyhlídka Nam Xay.
Laguna číslo 3
Už z toho, že jsou očíslované, je jasné, že na výběr z lagun není nouze. Poznal jsem švédský pár, který navštívil všechny laguny od 1 do 5, a tahle byla jejich nejoblíbenější. Já jsem byl jen tady, takže se k ostatním nevyjadřuju, ale opravdu je hezká, vstup stojí 20 000 KIP, jsou tu plošiny na skákání, nafukovací válce na vznášení se ve vodě, restaurace a dá se dokonce hrát pétanque. Důrazně doporučuju navštívit jeskyni kousek odtud, je opravdu dlouhá a zábavná na prozkoumávání, je tu Ariadnina nit, kterou se dá sledovat k malému jezírku na konci cesty, pokud můžeš, vezmi si čelovku nebo aspoň mobil.
Tady je poloha laguny, já jsem tam jel na skútru, poslední úsek cesty není v ideálním stavu a asi se mu vyhni, pokud nemáš aspoň základní jistotu za řídítky, tuk tuk by při sdílení s dalšími mladými lidmi neměl stát o moc víc.

Laguna číslo 3.
Vyhlídky
Vyhlídek je tu opravdu hodně, já jsem vystoupal na Nam Xay, hezká a ne moc vyčerpávající, svižným tempem se na vrchol dá dojít asi za dvacet minut, skvělý panoramatický výhled o 360 stupních a hlavně dvě motorky na opravdu skvělé památeční fotky.
Další vyhlídka, kterou jsem navštívil, je Pha Ngeun, hora asi 4 km od centra, která nabízí nejvyšší vyhlídku v okolí. Ve skutečnosti jsou vyhlídky na cestě dvě, první je asi za půl hodiny a jmenuje se Silver Cliff, nabízí skvělý výhled hlavně za svítání a je tam dune buggy na obligátní fotky. Při západu slunce to není nic moc, protože slunce zmizí za částí hory, kde je druhá vyhlídka zvaná Pha Ngeun. My jsme vyrazili příliš pozdě a museli jsme zůstat u první (Silver Cliff), ale představuju si, že odtamtud je výhled skvělý a hlavně je vidět slunce zapadat.

Na vrcholu Silver Cliff.
Tubing
Zážitek je oproti minulým letům úplně jiný, dřív tu byl bar vedle baru a hladina alkoholu byla opravdu vysoká. Dnes, aby se situace nevymkla z rukou, můžou být denně otevřené jen tři bary, plošiny, skluzavky a houpačky, které měly na svědomí docela dost mrtvých a zraněných, úplně zmizely.
V podstatě je to teď mnohem uvolněnější zážitek a méně hardcore párty, pořád si můžeš dát pár drinků a nechat se unášet proudem, ale v „bezpečnějším“ prostředí. Cena je prakticky všude stejná, 60 000 KIP za dopravu a pronájem tubu.
Let balonem
Podle všeho je Vang Vieng nejlevnější místo na světě, kde se dá vyrazit na let balonem, cena se i v hlavní sezóně pohybuje kolem 90 $. Na konci března, když jsem město navštívil, se cena dokonce inzerovala za 65 $, opravdu málo, když vezmeš v úvahu, že v Baganu v Myanmaru chtějí asi 300 $.
Osobně jsem to neudělal, ale představuju si, že výhled je skvělý vzhledem k utváření krajiny, a pokud je to zážitek, který bys chtěl zažít, těžko se dá utratit míň. Let trvá v průměru 40 minut a přinejmenším v hlavní sezóně se služba nabízí jak za svítání, tak při západu slunce.
Nakonec, pokud jsi ještě neměl dost chrámů, můžeš mrknout na Wat That, Wat Kang a Wat Si Sou Mang v okolí města, a pokud by ti chyběla dobrá pizza, zajdi do pizzerie il tavolo.

Vang Vieng z balonu.
Ubytování ve Vang Viengu
Freedom View Hostel, skvělý hostel, extrémně čistý a opravdu levný, přímo v centru, milý a ochotný personál, rozhodně doporučuju.
Doprava do Vang Viengu
Z Vientiane je to asi 3–4 hodiny, 50 000 KIP. Z Luang Prabangu asi 5 hodin, 80 000 KIP. Vang Vieng je jednou ze stanic (Google Maps) na nové železniční trati, takže jsou tu rychlé denní spoje do Luang Namthy (Nateuy Train station), Luang Prabangu a Vientiane. Vlakové jízdenky se dají koupit online přes 12go.
Plánuješ cestu? Pokud si ještě nemáš sjednané pojištění, najdeš tady můj průvodce nejlepšími cestovními pojištěními. Když si ho sjednáš přes odkazy v průvodci, podpoříš tento web, aniž by tě to stálo cokoli navíc.
Tady jsme u hlavního města Laosu, které je pro mnohé prostě jen přestupním bodem k dalším destinacím v zemi. Město totiž nemá moc co nabídnout, co se týče atrakcí, a ve srovnání s jinými hlavními městy asijského regionu, jako jsou Bangkok a Hanoj, nemá ani ten shon a chaos, který by pro někoho mohl být okouzlující.

Pha That Stupa.
Jak jsem už zmínil, není tu moc co dělat ani vidět, ale pokud by ses ve městě zdržel den nebo dva, doporučuju zajít na Pha That Luang, známou také jako Golden Stupa, když jsi tady, určitě stojí za to se tam podívat.
Další místo, které by tě mohlo zabavit na půl dne, je Buddha Park. Leží kousek za městem, ale snadno se dá dojet taxíkem nebo i hromadnou dopravou autobusem číslo 14, zeptej se ve svém hostelu/hotelu, kde je nejbližší zastávka. Uvnitř parku jsou stovky hinduistických a buddhistických soch.
Nakonec, večerní procházka po „nábřeží“ Mekongu je opravdu příjemná, stejně jako jídlo nebo prostě procházka po night marketu.

Buddha Park.
Ubytování ve Vientiane
Bed Terminal Hostel & Cafe, skvělý hostel přímo v centru, extrémně pohodlné a prostorné postele, super rychlé wifi, milý a ochotný personál. Pokud hledáš levnější možnost, mrkni na Hive Hostel. Než jsem se vrátil domů, dopřál jsem si pár nocí „luxusu“ ve Viryla Hotel, pokoje nejsou při sdílení ani moc drahé, pokud to rozpočet dovolí, vřele doporučuju, opravdu hezké a moderní pokoje, fenomenální personál.
Doprava do Vientiane
Z Vientiane a do Vientiane jsou autobusové a letecké spoje prakticky do všech hlavních měst země. Jezdí odsud i autobusy do Hanoje a Hue ve Vietnamu, Phnompenhu a Siem Reapu v Kambodži a Bangkoku v Thajsku. Z letiště je denně hodně letů do hlavních měst jihovýchodní Asie. Vientiane je jednou ze stanic (Google Maps) na nové železniční trati, takže jsou tu rychlé denní spoje do Luang Namthy (Nateuy Train station), Luang Prabangu a Vang Viengu. Vlakové jízdenky se dají koupit online přes 12go.
Phonsavan je hlavní město provincie Xieng Khouang ve středním Laosu, výchozí bod pro každého, kdo chce navštívit Pláň džbánů, anglicky „Plain of Jars“.
Osobně jsem město nenavštívil, protože je opravdu daleko od většiny ostatních destinací, ale pokud tě fascinuje archeologie nebo role, kterou Laos hrál za války ve Vietnamu, město rozhodně stojí za návštěvu.
Pláň džbánů
Pláň džbánů tvoří asi 90 archeologických lokalit. O civilizaci, která tyto džbány vytvořila, a o jejich využití se ví opravdu málo, což z celé věci dělá něco extrémně tajemného. Z mnoha lokalit je Jar Site 1 považována za nejpůsobivější a nejdostupnější, leží jen 7 km od města, takže se k ní dá v klidu dojet na skútru, následují lokalita 2 a lokalita 3. Ty leží o něco dál a podle všeho cesta není v ideálním stavu, ale na skútru se dá zvládnout. Vstup stojí 15 000 KIP.
Pokud tě naopak zajímají události války ve Vietnamu, Tajná válka a problém nevybuchlých bomb, můžeš navštívit Uxo information centre a Mag Visitors Centre.
Poznámka: Tato oblast patřila za Tajné války k nejvíc bombardovaným, každý rok umírají kvůli nevybuchlým bombám četní lidé, pokud se rozhodneš prozkoumávat méně navštěvované oblasti, důrazně se proto doporučuje nechodit mimo stezky a silnice.

Pláň džbánů.
Doprava do Phonsavanu
Bohužel je město daleko od ostatních turistických destinací v zemi a vyžaduje spoustu hodin cesty, aniž by nutně nabízelo moc k vidění. V každém případě jsou odsud spoje do Vientiane, Luang Prabangu i Vang Viengu, takže bys ho, pokud chceš, mohl zařadit jako mezizastávku mezi Luang Prabangem a Vang Viengem. Jsou tu také letecké spoje do Vientiane a Luang Prabangu.
Ubytování ve Phonsavanu
Nice Guesthouse a Sipanya Guesthouse vypadají jako dobrý kompromis mezi kvalitou a cenou.
Město na břehu Mekongu není nic výjimečného, ale stalo se oblíbeným cílem od té doby, co ho cestovatelé začali používat jako základnu pro to, čemu se dnes říká „Thakhek Loop“: vícedenní okruh, který se obvykle projíždí na skútru/motorce a vrcholí návštěvou Konglor Cave, splavné jeskyně dlouhé celých 7 km, extrémně působivé.

Konglor Cave, když je hladina vody příliš nízká.
Ve městě není nic zvláštního, co by stálo za zmínku. Můžeš se projít podél řeky a třeba mrknout na chrám Wat Nabo, večer musíš rozhodně vyzkoušet restauraci Six Friends, kam chodí turisté i místní, jídlo je výborné a všechna jídla stojí jen 10 000 KIP, rozhodně doporučuju!
Okruh se technicky dá projet za tři dny a dvě noci, ale osobně doporučuju pobyt aspoň na tři noci. Pokud chceš, dal by se prodloužit i o pár dalších dní, když pojedeš v klidu. Skoro všichni, včetně mě, projíždějí okruh na skútru, ale poznal jsem cestovatele, kteří si s partou kamarádů půjčili auto, silnice jsou většinou ve výborném stavu; zkrátka, pokud si netroufáš jezdit na dvou kolech, pořád je to možnost.
Začněme půjčením skútru. Dva hlavní obchody jsou Wang Wang a Mad Monkey, první má starší skútry a je levnější, zatímco druhý má novější vozidla, ale je dražší, my jsme samozřejmě zvolili levnější možnost a půjčili si skútry u Wang Wang a upřímně byly ve výborném stavu, ten můj měl najeto jen 18 000 km.

Já, moji dva spolucestovatelé a naše bolidy.
Navíc jeden z kluků, se kterými jsem cestoval, spadl a rozbil nějaké plasty na skútru a musím říct, že majitel byl, co se týče nákladů na škody, opravdu poctivý, přestože měl naše pasy, což se v jihovýchodní Asii často mění ve vydírání. Cena se liší podle zvoleného skútru, začíná se na 35 000 KIP na den za čínské poloautomatické 100cc, až po skutečné motokrosové stroje. My jsme zvolili poloautomatické Yamahy 110cc za 60 000 KIP na den.
Níže popisuju itinerář, který jsem absolvoval osobně, myslím, že je to dobrý kompromis, ale jak jsem už zmínil, můžeš časový plán zkrátit nebo prodloužit podle libosti.
1. den okruhu
První den je ten, který se může podle preferencí lišit úplně nejvíc. My jsme jeli k Paseum cave, kde jsme zjistili, že se dá dojít jen ke vchodu, zatímco na prozkoumání jeskyně by bylo potřeba si půjčit kajaky. Kousek odtud je Buddha Cave, která ale nevypadá na nic zvláštního.
Vyrazili jsme trochu pozdě a jeden z mých dvou spolucestovatelů už měl za sebou pád s následným ošetřováním a další ztrátou času, takže jsme se rozhodli dojet až k Song Sa Waterfall, opravdu hezkému, doporučuju vyjít proti proudu až k úpatí hlavního vodopádu, super zábava!

Vodopád Song Sa (Tad Song Souk).
Jako alternativu bys mohl strávit dopoledne prozkoumáváním jeskyní Tham Nang Ene, Xien Liap, koupáním v řece u Tha Falang nebo třeba trochu lezením v Green Climbers Home, o kterém se můžeš dočíst na oficiálním webu, jen tady by se dalo strávit docela dost dní.
Den jsme zakončili na této vyhlídce, kde je krásný výhled na jezero a malý bar s nápoji, alternativou je takzvaná Sanseda Viewpoint.
Přespali jsme v Sabaidee Guesthouse ve vesnici Thalang, kde spousta lidí stráví první noc okruhu, ale i tady alternativ nechybí, jsou tu četné guesthouse v předchozích vesnicích i v Thalangu, například Phosy Thalang Guesthouse.

Západ slunce prvního dne.
2. den okruhu
Prvních pár hodin jízdy je nesmírně příjemných, silnice vede podél břehů jezera a nabízí se několik příležitostí k focení. První opravdová atrakce je Dragon Cave (Mangkone Cave), vstup stojí 20 000 KIP. Odtud se pokračuje k Cool Springs, i tady vstup stojí 20 000 KIP, ale ujišťuju tě, že to stojí za to, křišťálově čistá a nesmírně osvěžující voda.

Cool springs.
Po koupání se vydej do vesnice Khoun Kham, kde přespíš, cestou jsou dvě pěkné vyhlídky (1 a 2), jakmile dorazíš do vesnice, doporučené guesthouse jsou Sanhak Guest House a Khounthavy Guest House.
Nech si věci v guesthouse a jdi se podívat na západ slunce z Limestone Peaks Lookout, nádherná vyhlídka s opravdu fancy barem a restaurací, kde ale nemusíš nic konzumovat.

Limestone Peaks.
3. den okruhu
Dnes se konečně navštíví Konglor Cave, ale předtím doporučuju zastavit se v Tham Nam Non Cave, i tohle je opravdu působivá jeskyně a vstup je zdarma, odbočka není dobře označená, je tam ubohá modrá cedule nalevo hned před mostem, který je víceméně na tomhle místě. Dojeď na konec nezpevněné cesty, jdi po stezce, která vede podél skalní stěny doprava, až najdeš vchod do jeskyně.

Vchod do jeskyně Tham Nam Non.
Pak pokračuj ke Konglor Cave, nech si věci v guesthouse, my jsme spali v Thong Dam Guesthouse, dej si něco k jídlu v restauraci Konglor, hezké prostředí, báječné jídlo, super milí majitelé, a nakonec se vydej ke vchodu do jeskyně na konci silnice.
Vstup do jeskyně zahrnuje plavbu lodí a stojí 200 000 KIP, ale ujišťuju tě, že stojí za každý kip, jeskyně je opravdu působivá, místy přesahuje 100 metrů na výšku a je dlouhá celých 7 km! Pluje se asi hodinu s krátkým úsekem pěšky mezi stalaktity a stalagmity, když se vynoříš na druhé straně, je tam jakási provizorní vesnice s pár restauracemi, můžeš se tam zdržet až dvě hodiny, než se vydáš na zpáteční cestu.
4. den okruhu
Poslední den okruhu jsme se prostě jen vrátili do Thakheku, ale pokud chceš, s malou odbočkou se dá jít koupat do této laguny. My jsme na to neměli chuť a počasí nebylo nic moc.
Protože poslední den není moc co vidět, poznal jsem pár, který si vzal skútr na loď a zaplatil za to příplatek. Když se vynořili na druhé straně jeskyně, našli silnici vedoucí do Thalangu, takže poslední den cestou zpátky do Thakheku stihli vidět pár míst, která první den museli vynechat.

Stezka uvnitř jeskyně Konglor.
Ubytování v Thakheku
Bed & Bike, opravdu hezký a čistý hostel, milý a ochotný personál s kupou informací o okruhu, výborná snídaně v ceně. Doporučuju rezervovat dopředu, protože mají málo lůžek a je prakticky pořád plno. Naga Hostel a La casa jsou dvě skvělé alternativy, ale o něco dražší.
Doprava do Thakheku
Z Vientiane na severu je to 7 hodin, jezdí běžné autobusy i VIP. Z jihu je Savannakhet vzdálený asi tři hodiny, z Pakse je to asi 6–7 hodin, doporučuju vzít VIP bus, protože odjíždí z centra města, na běžný autobus bys musel na severní nádraží a platit tuk tuk a stálo by tě to víc.
Savannakhet, také jednoduše známý jako „Savan“, se 120 000 obyvateli, je druhé největší město země a za francouzské koloniální doby byl důležitým přístavem. Dnes z něj zůstalo několik příkladů koloniálních budov, soustředěných zejména kolem Talat Yen Plaza a nedalekého kostela svaté Terezie.
Další zajímavá místa jsou That Ing Hang Stupa, která je ale za městem, takže by sis musel půjčit skútr nebo vzít taxi, vstup stojí 5000 KIP. Wat Sainyaphum je naopak v centru a vstup je zdarma.
Kromě toho tu není moc co dělat ani vidět, a proto sem jezdí málo zahraničních turistů. Pokud ale chceš přerušit cestu mezi Thakhekem a Pakse, nebo přijíždíš z Thajska či do něj pokračuješ v cestě (tady je druhý Thai-Lao Friendship Bridge), pak se tu můžeš třeba zastavit na den nebo dva.

Ulicemi Savannakhetu.
Ubytování v Savannakhetu
Sala Thongyon, skvělý guesthouse nabízející bungalovy za slušné ceny nedaleko centra.
Doprava do Savannakhetu
Z Thakheku je to asi 2–3 hodiny autobusem, Pakse je vzdálené asi 5 hodin. Mezi Mukdahanem (Thajsko) a Savannakhetem jede pravidelný spoj s odjezdy zhruba každou půlhodinu.
Další město na břehu Mekongu, trochu jako Thakhek, samo o sobě nemá moc co nabídnout, jediný pozoruhodný chrám je pravděpodobně Wat Luang, město je ale ideální základnou pro absolvování Pakse Loop.
Bohužel se mi tento okruh kvůli koronavirové krizi nepodařilo absolvovat, mnoho ubytování už bylo zavřených a poté, co jsem ve městě zůstal pár dní, abych zjistil, co dál, jsem se rozhodl dojet co nejdřív na 4000 islands, abych měl hezké místo, kde strávit svou izolaci.
V každém případě níže popisuju zhruba itinerář po plošině Bolaven.
Co se týče skútrů, Miss Noy Motorbike vypadá jako půjčovna s nejlepšími recenzemi, ale vyplatí se poptat kolem, pokud hledáš úplně nejlepší cenu, podél hlavní silnice je docela dost půjčoven, například Lao Go Car.
Wat Phu technicky není součástí klasického Pakse Loop, ale vzhledem k tomu, že je jen 40 km od města a jde o památku UNESCO, pravděpodobně stojí za malou odbočku a návštěvu této archeologické lokality tvořené komplexem hinduistických chrámů. Odtud by ses mohl prostě vrátit do Pakse přenocovat, nebo začít vlastní okruh.

Wat Phu.
1. den Pakse Loop
Začni den cestou k vodopádu Tad Phasouam, odtud se mnoho lidí zastaví na kávové plantáži, kde majitel pan Vieng nabízí prohlídky s průvodcem (15 000 KIP) a pokud chceš, můžeš přenocovat v guesthouse, i když se obvykle pokračuje do vesnice Tad Lo, kde se obdivuje stejnojmenný vodopád a přenocuje.
2. den Pakse Loop
První zastávka druhého dne je etnická vesnice Katu poblíž Tad Lo, kde Captain Hook nabízí prohlídky s průvodcem, které se podle všeho každý den liší. Při těchto prohlídkách se vypráví o „bizarních“ tradicích této vesnice, prohlídky začínají každý den v 9:30 a ve 13:30. Odkazuju tě na recenze, protože si myslím, že to rozhodně stojí za to.
Pak se jede k vodopádu Tad Faed nebo rovnou k působivějšímu Tad Tayicseua, kde se přenocuje.

Vodopád Tad Phasouam.
3. den Pakse Loop
Doporučuje se tady strávit druhou noc a celý den prozkoumávat četné vodopády v okolí, je jich celkem sedm a v pohodě se dá chodit pěšky po stezkách spojujících všechny vodopády.
4. den Pakse Loop
Čtvrtý a poslední den okruhu se navštíví dva nejkrásnější vodopády itineráře, zejména Tad Fane se objevuje na spoustě fotek regionu a je opravdu malebný, druhý je Tad Gneuang Waterfall. Odtud se vrací do Pakse.

Vodopád Tad Fane.
Ubytování v Pakse
Sanga Hostel je skvělý jak na spaní, tak na jídlo, kluk na recepci mluví dobře anglicky a pomůže ti se vším, co potřebuješ, včetně půjčení skútru.
Doprava do Pakse
Jak jsem už zmínil, pokud přijíždíš z Thakheku nebo Savannakhetu, doporučuju VIP bus, protože přijede do centra města a odtud se v klidu dostaneš pěšky. Z Thakheku je to 6–7 hodin a ze Savannakhetu 2–3 hodiny. Si Phan Don je asi tři hodiny daleko, minibusy stojí 65 000 KIP a zahrnují loď na Don Det.
Toto souostroví leží uprostřed Mekongu na nejzazším jihu Laosu, na hranici s Kambodžou. Možná to není zrovna čtyři tisíce ostrovů, ale ujišťuju tě, že jich je opravdu hodně, některé jsou neobydlené a v období dešťů úplně zatopené. Z ostrovů jsou hlavní: Don Kong, Don Som, Don Det a Don Khon.
Poznámka: Na ostrovech nejsou bankomaty, takže se ujisti, že máš dost hotovosti, než nastoupíš na loď.

Ostrov Don Khon.
Začněme tím, že i když je docela dost ostrovů obydlených, skutečnost je taková, že drtivá většina cestovatelů navštíví jen Don Det. Je to totiž nejrozvinutější ostrov, kde je většina guesthouse, následuje Don Khon spojený s Don Det mostem, ostatní ostrovy jsou naopak mnohem venkovštější a vidí opravdu málo turistů.
Je jasné, že bys mohl prostě trávit dny lenošením v houpací síti u svého bungalovu s výhledem na Mekong a čtením dobré knihy, tady je ale pár aktivit na 4000 islands.
Vodopády Li Phi
Jde o sérii opravdu působivých vodopádů na ostrově Don Khon, které se dají v klidu navštívit pěšky nebo na kole, vstup k vodopádům je už nějakou dobu úplně zdarma a je tu několik vyhlídek, odkud se dají jednotlivé vodopády pozorovat, opravdu působivé i v období sucha. Tady je poloha.

Část vodopádů Li Phi.
Vodopády Tad Khone Pa Soi
Tyto vodopády jsou na druhé straně Don Khon než Li Phi na tomhle místě, jsou rozhodně méně působivé než Li Phi, ale i tak jsou hezké, vstup je zdarma, ale pokud chceš, můžeš nechat dar. Na rozdíl od Li Phi tady není koupání vůbec nebezpečné a je tu malá pláž, kde se dá pár hodin odpočívat.
Výlet za pozorováním delfínů a vodopád Khone Phapheng
Tohoto výletu jsem se osobně nezúčastnil, je propagovaný skoro všude na ostrovech, trvá celý den, zahrnuje jídlo a návštěvu vodopádu Khone Phapheng, největšího v jihovýchodní Asii co do objemu vody. Po návštěvě vodopádu se nastupuje na loď, a pátrá se po sladkovodních delfínech, kteří jsou už extrémně vzácní – v celém Mekongu jich žije méně než 80. Cena výletu se pohybuje kolem 200 000 KIP. Pokud chceš, dá se navštívit jen vodopád nebo se zúčastnit jen výletu za delfíny za nižší cenu.

Vodopády Khone Phapheng.
Doprava na Si Phan Don
Z Pakse se nabízejí minibusy s vyzvednutím u tvého hostelu/hotelu za 65 000 KIP, včetně lístku na loď na Don Det. Z Kambodže jedou minibusy z Kratie a jeden denní autobus z Phnompenhu, který dojede na místo asi za 7 hodin.
Ubytování na Si Phan Don
Já jsem měl základnu na Don Det, což dělá spousta lidí. Obecně je severní část ostrova, kde je molo a hlavní vesnice, nejživější, jsou tu četné guesthouse, bary a restaurace (Emily’s noodle na Don Khon je doporučená), které ale zavírají brzy, takže atmosféra zůstává vždycky naprosto uvolněná.
Strávil jsem týden daleko od všeho a všech, ubytovaný v jednom z bungalovů v River garden, na jihu ostrova poblíž mostu, který spojuje Don Det s Don Khon. Majitel byl opravdu milý a ochotný, mají hezkou restauraci na břehu Mekongu a ve vedlejší sezóně jsem za svůj soukromý bungalov s koupelnou platil 40 000 KIP za noc. Je to asi 40 minut pěšky od mola a hlavní vesnice, pro mě to nebyl vůbec žádný problém, ale pokud hledáš něco blíž, moji kamarádi zvolili pěkné bungalovy v Mr.ky guest house kousek od centra, s výhledem na Mekong, za 50 000 KIP za noc. Pěkný hostel, který doporučila čtenářka blogu, je Easy Go Backpackers. Pokud hledáš klimatizaci v pokoji a pěkný bazén, Little Eden nabízí ve vedlejší sezóně příznivé ceny.
K návštěvě všech popsaných míst by bylo potřeba skoro dva měsíce. Vzhledem k tomu, že mnoho lidí nemá tolik času, níže uvádím několik itinerářů na jeden nebo více týdnů, které zahrnují hlavní turistické destinace a dají se použít jako inspirace pro sestavení itineráře podle vlastních zájmů a ve světle všeho, co bylo dosud popsáno.
Když máš k dispozici jen týden a vezmeš v úvahu, že mnoho lidí vstupuje po souši z Thajska, myslím, že itinerář je daný a měl by víceméně odpovídat následujícímu, zahrnuju slow boat, který si vybírá spousta lidí, ale pokud chceš, můžeš ušetřit jeden den, když pojedeš autobusem do Luang Prabangu, je to na tobě. Kdybys cestu začínal ve Vientiane, můžeš prostě sledovat itinerář obráceně.

Pakbeng (1 noc)
Den 1:
Slow boat z Huay Xai do Pakbengu.
Luang Prabang (3 noci)
Den 2:
Slow boat z Pakbengu do Luang Prabangu.
Den 3:
Prozkoumej město, Phousi Hill, královský palác, UXO Museum atd. atd.
Den 4:
Den u vodopádů Kuang Si, dairy farm a butterfly garden.
Vang Vieng (2 noci)
Den 5:
Přesun z Luang Prabangu, odpoledne navštiv nějakou lagunu a třeba vyhlídku na západ slunce.
Den 6:
Tubing, let balonem, laguny, vyhlídky, vyber si.
Vientiane (1 noc)
Den 7:
Přesun do Vientiane.
Pokud máš navíc pár dní, doporučuju sledovat stejný sedmidenní itinerář, který jsem právě popsal, s klidnějším tempem nebo třeba s přidáním Gibbon Experience v Huay Xai, pokud to zapadne do rozpočtu.
Dva týdny dávají flexibilitu přidat do itineráře další destinace, osobně bych zvolil Gibbon Experience (opět pokud to rozpočet dovolí), Nong Khiaw a Muang Ngoy podle následujícího plánu. Zvlášť pokud se rozhodneš pro Gibbon Experience, doporučuju vzít noční autobus do Luang Prabangu, abys ušetřil čas.

Huay Xai (3 noci)
Den 1:
První den Gibbon Experience.
Den 2:
Druhý den Gibbon Experience.
Den 3:
Třetí den Gibbon Experience. Noční autobus do Luang Prabangu.
Luang Prabang (3 noci)
Den 4:
Prozkoumej město, Phousi Hill, královský palác, UXO Museum atd. atd.
Den 5:
Den u vodopádů Kuang Si, dairy farm a butterfly garden.
Nong Khiaw (2 noci)
Den 6:
Přesun z Luang Prabangu do Nong Khiaw. Vystup na některou z vyhlídek na západ slunce.
Den 7:
Další vyhlídky, jeskyně, kajaky, etnické vesnice, vyber si.
Muang Ngoy (2 noci)
Den 8:
Loď z Nong Khiaw do Muang Ngoy. Vystup na některou z vyhlídek na západ slunce.
Den 9:
Prozkoumej vesnice v okolí Muang Ngoy, půjč si kajak, relaxuj, vyber si.
Vang Vieng (3 noci)
Den 10:
Loď z Muang Ngoy do Nong Khiaw, minibus do Luang Prabangu, minibus do Vang Viengu (musíš změnit nádraží a pokud přijedeš pozdě, riskuješ, že ti ujede poslední autobus dne).
Den 11:
Tubing, let balonem, laguny, vyhlídky, vyber si.
Den 12:
Tubing, let balonem, laguny, vyhlídky, vyber si.
Vientiane (2 noci)
Den 13:
Přesun do Vientiane. Buddha Park a Pha That Luang.
Den 14:
Návrat domů.
Když máš dvacet dní, podle mě jsou dvě možnosti: soustředit se výhradně na sever země, sledovat právě popsaný itinerář v klidnějším tempu a přidat destinace jako Luang Namtha, Phonsavan a Viang Xai, zvlášť pokud máš v plánu pokračovat do Vietnamu.
Nebo sledovat právě popsaný dvoutýdenní itinerář a pak věnovat týden jihu země, vybrat si jeden ze dvou okruhů (Thakhek a Pakse) plus pár dní odpočinku na Si Phan Don. Tato verze itineráře je obzvlášť vhodná, pokud máš v plánu pokračovat v cestě do Kambodže.

Měsíc v zemi je dostatečně dlouhá doba na to, aby sis bez velkého spěchu prozkoumal sever i jih. Na mapě níže vidíš, jak by měl vypadat orientační itinerář, který můžeš sledovat.

Laos je jednou z nejchudších a nejméně rozvinutých zemí regionu, což se odráží na infrastruktuře, zejména ve venkovských oblastech, kde silnice nejsou zrovna ve skvělém stavu a často ještě nejsou vyasfaltované. Hlavní spoje mezi nejoblíbenějšími turistickými destinacemi se v posledních letech výrazně zlepšily a podle mých osobních zkušeností zajišťují relativně rychlé přesuny; situace se navíc rychle zlepšuje hlavně díky čínským investicím.
Minibusy jsou s velkým náskokem nejrychlejší a nejlevnější způsob, jak se pohybovat po Laosu. Staré průvodce nebo články mohou doporučovat přesuny lodí po řekách, ale skutečnost je taková, že jediný dálkový přesun lodí, který ještě funguje, je z Huay Xai do Luang Prabangu. Mnoho dalších spojů bylo přerušeno výstavbou přehrad a silnice se každopádně nesmírně zlepšily, takže jsou přesuny po souši rychlejší.
Na některých trasách se nabízejí takzvané VIP busy, nečekej nevím co, tyhle autobusy jsou ve srovnání s tím, na co jsi zvyklý z domova, ekvivalentem starých autobusů, s jedinou výhodou, že mají oproti takzvaným „local busům“ klimatizaci, trochu víc místa na nohy a obecně jsou rychlejší, protože nezastavují v každé vesnici, aby lidé nastupovali a vystupovali.
Na noční trasy jsou také „sleeping busy“: obecně pohodlné, protože si v nich můžeš úplně lehnout, ale lůžka jsou sdílená, takže pokud necestuješ ve dvojici, možná budeš muset sdílet „postel“ s cizím člověkem!

Typický minibus v Laosu.
Pokud rozpočet není problém, vnitrostátní lety ti můžou ušetřit pěknou řádku času, národní společnost Lao Airlines má monopol a vzhledem k malému leteckému provozu nejsou ceny zrovna nízké.
Z hlavního města Vientiane jsou denní lety do mnoha dalších měst Laosu, jako je Luang Prabang, Savannakhet, Pakse, Phonsavan a Luang Namtha, ale také lety malými letadly Cessna do odlehlejších destinací jako Phongsali, Sam Neua a Sainyabuli.
Nakonec jsou tu mezinárodní lety do dalších hlavních měst regionu jako Bangkok, Singapur, Kuala Lumpur a Hanoj, hlavně z Vientiane, ale také z Luang Prabangu.
Jako vždycky v Asii je dobré smlouvat o ceně, než nastoupíš, a vyjít z toho, že tě chtějí natáhnout, bohužel aplikace jako Grab a Uber tu zatím nefungují. Podle mých zkušeností mají tuk tuky, kromě přesunů z autobusových nádraží mimo město a na ně, pevnou cenu na osobu a vůbec nejsou ochotné smlouvat, pravděpodobně existuje nějaký „boss“, který se stará, aby se všichni drželi kartelu.
Trochu jako ve Vietnamu je to opravdu oblíbený způsob, jak se pohybovat po zemi. Mnoho lidí totiž přejíždí hranici s Vietnamem na své motorce a pokračuje v cestě on the road i tady v Laosu. Nejsou tu totiž žádné zvláštní předpisy při přechodu hranice. Nemám o tom moc informací, ale napsal jsem o tom dost v průvodci po Vietnamu.
Na konci roku 2021 byla otevřena nová železniční trať, která nabízí spoje z Vientiane až k hranici s Čínou. Hlavní stanice zajímavé pro cestovatele jsou Vang Vieng, Luang Prabang a Luang Namtha (Nateuy Train station). Jízdenky na vlak se momentálně dají koupit online jen přes 12go. Na této stránce najdeš mapu železniční trati.

Půjčený skútr v Luang Namthě.
Kolik stojí cesta do Laosu?
Přestože to není na úrovni Myanmaru a Vietnamu, osobně si myslím, že Laos je i tak jednou z nejlevnějších zemí regionu nebo aspoň levnější než třeba jih Thajska. V podstatě když cestuješ levně, neměl bys mít žádný problém s rozpočtem 20 eur na den.
Soukromé pokoje nebo bungalovy jsou docela levné, mimo destinace jako Luang Prabang, Vang Vieng a Vientiane se v klidu dá najít něco hezkého za méně než 10 eur.
Často díky tomu, že hlavní sezóna končila, se mi podařilo platit kolem 5 eur, ve výše zmíněných městech jsem spal v hostelu a nezaplatil jsem víc než 6 eur za noc, často se snídaní v ceně.
Doprava po souši je opravdu levná, jako obecné pravidlo se platí 1–2 € za hodinu cesty. Co je podle mě neobvykle drahé, je doprava tuk tukem z autobusových nádraží mimo město, existuje jakási mafie, která podle všeho zaručuje placení pevné ceny, která neodpovídá skutečným nákladům na cestu. Nakonec, jak jsem už zmínil, vnitrostátní lety nejsou zrovna levné, s cenami, které obecně začínají na 100 $ za relativně krátké lety, i když se rezervují s předstihem.
Jídlo stojí, pokud nemáš přehnané nároky na restaurace, normálně asi 1–3 eura za jídlo, ale ani v hezčích restauracích se těžko přesáhne 5 eur.

Laap, typické laoské jídlo (mleté maso s kořením a mátou).
Začněme náklady na výběry, které jsou bohužel nevyhnutelné, i když používáš nejlepší karty na cesty. Musíš počítat s poplatky místních bank, žádný bankomat v Laosu neumožňuje výběr zdarma a mnoho z nich má limit pouhých 1 milion KIP (asi 100 eur) na transakci. Nejlepší banka je s odstupem BCEL, umožňuje vybrat 1,5 milionu (asi 150 eur) za 20 000 KIP (asi 2 eura).
Co se týče SIM karet, Unitel je nejlepší poskytovatel, 4G SIM karta stojí 10 000–20 000 KIP, zatímco balíčky platné třicet dní stojí asi 10 000 KIP za giga.
Pokud máš telefon, který podporuje eSIM, a chceš pohodlí mít internet hned, aniž bys musel kupovat místní SIM kartu, pak ti doporučuju využít službu, jakou nabízí Airalo a Ubigi. Pokud se pro toto řešení rozhodneš, je tu ale minimálně pár věcí ke zvážení. Nejdřív, až na vzácné výjimky se gigabajty platí mnohem dráž než u místní SIM karty; za druhé, jejich místní partner není vždycky ten s nejlepším pokrytím na daném území.
V podstatě si myslím, že většina cestovatelů by udělala lépe, kdyby si koupila místní SIM kartu (nebo třeba zkusila koupit eSIM místního poskytovatele), ale klidně si to zvaž sám, protože výjimek je dost. Například když jsem navštívil Japonsko, tarif, který nabízelo Ubigi, byl výhodnější než jakákoli místní SIM karta, kterou jsem mohl koupit, aniž bych musel prokazovat, že jsem rezident.
Bezpečnostní situace v Laosu v zásadě odpovídá situaci ve zbytku jihovýchodní Asie, tedy jde o zemi, kde se dá v klidu cestovat i sám bez jakýchkoli problémů, s extrémně nízkou úrovní kriminality a násilí ve srovnání s jinými regiony, například s Jižní Amerikou.
Samozřejmě je třeba používat zdravý rozum jako kdekoli jinde na světě, ale když budeš dodržovat moje rady, platné všude, pochybuju, že budeš mít nějaký problém.
Jediný problém, který stojí za zmínku, je extrémně silná korupce policie. Uvedu ti dva příklady, ale ujišťuju tě, že jsem slyšel nejrůznější historky: dvě mladé Francouzky přistižené při kouření jointu na terase hostelu (takže v tom jistě měl prsty někdo další) byly odvedeny na stanici, vyhrožovalo se jim vězením a pustili je až poté, co zaplatily celých 400 € každá, po úvodním požadavku 800 € každá.
Další příklad je italský kluk, s nímž jsem čekal na let na letišti ve Vientiane: vyšel si zakouřit cigaretu na parkoviště a přiběhl policista, který po něm chtěl pokutu 40 €. Protože u sebe neměl doklady ani peněženku, zabavil mu gopro, dokud nezaplatí. Takové případy bohužel nevypadají vůbec výjimečně, moje rada je řešit problém u kořene dodržováním pravidel a i když je platba často nejrychlejší a nejpraktičtější řešení, snaž se nenechat si lézt na hlavu a hájit svá práva: zabavování pasů a osobních věcí výměnou za pokuty na místě je naprosto nezákonné.
Nakonec se vhodně oblékej, vyhýbej se tílkům a příliš krátkým kalhotám, když vstupuješ do chrámů, a nezapomeň se zout!
Plánuješ cestu do Laosu? Mrkni na tyhle články:
Máš nějaké otázky? Aktuální informace? Klidně napiš komentář nebo mi napiš na Instagram!
Protože už na webu nemám reklamy: pokud ti tento článek pomohl, zvaž, jestli si nesjednáš cestovní pojištění přes některý z odkazů na tomto webu. Podpoříš tím moji práci a tebe to nebude stát nic navíc. Pokud žiješ v EU nebo ve Spojeném království, doporučuju True Traveller. Všem ostatním doporučuju HeyMondo, kde dostaneš slevu 5 %. Děkuju za podporu!
Na dary, pizzu a virtuální pivo 🙂