La Palma je hornatý ostrov, který nabízí výborné stezky pro všechny milovníky pěší turistiky, bujné lesy, koloniální města a autentičtější atmosféru než jiné, oblíbenější Kanárské ostrovy.
Jako by to nestačilo, díky své zeměpisné poloze, utváření terénu a předpisům, které co nejvíc omezují světelné znečištění, je ostrov jedním z nejlepších míst na světě k pozorování hvězd. Jediným minusem jsou možná pláže, které nejsou zrovna nejkrásnější v souostroví.
La Palmu jsem navštívil během dvouměsíční cesty, při které jsem prozkoumal všechny hlavní ostrovy souostroví kromě El Hierra. Ať už chystáš dobrodružství s batohem na zádech, roadtrip, nebo dovolenou all inclusive, v tomhle průvodci najdeš spoustu užitečných rad a tipů, jak si cestu co nejlépe naplánovat.
Rychlé menu

Východ slunce na Roque de los Muchachos.
La Palma má stejně jako ostatní Kanárské ostrovy po celý rok příjemné klima, a proto si ji můžeš užít v kterémkoli ročním období.
Během jarních měsíců můžou teploty dosáhnout 22–23 stupňů a ke konci května i o pár stupňů víc. V květnu totiž srážky, které se občas můžou objevit v březnu a dubnu, prakticky chybí, a díky tomu je tenhle měsíc obzvlášť ideální pro ty, kdo se chtějí vyhnout davům a cenám typickým pro letní hlavní sezónu. Je dobré pamatovat na to, že ve vyšších polohách (nejvyšší bod ostrova dosahuje 2426 metrů) můžou být minimální teploty jen pár stupňů nad nulou, hlavně na začátku jara.
Na La Palmě a obecně na Kanárských ostrovech se za hlavní sezónu považuje červen, červenec a srpen. Počasí je výborné a srážky žádné. Ke konci července se začne ohřívat i voda v oceánu. Samozřejmě je to také nejrušnější a nejdražší období roku.
Září je výborný měsíc k návštěvě ostrova, počasí je dobré a hlavně v druhé polovině měsíce se vyhneš letním davům. V říjnu a hlavně v listopadu roste pravděpodobnost srážek a teploty začínají klesat, ale celkově vzato je to i tak příjemné období k návštěvě ostrova.
I v plné zimě – v prosinci, lednu a únoru – může být La Palma určitě zajímavou destinací, ale je dobré pamatovat na to, že prosinec odpovídá vrcholu srážek, které pak až do května postupně ubývají.
Srážek je i tak relativně málo, a pokud nebudeš mít obzvláštní smůlu, měl bys mít možnost si pobyt naplno užít. Je ale dobré vědět, že ve vyšších polohách může být opravdu zima a můžeš dokonce narazit na sníh a přístup na některé silnice a stezky může být zakázaný. V lednu 1990 bylo na vrcholu Roque de los Muchachos naměřeno historické minimum -8 stupňů!

Santa Cruz de La Palma při pohledu z Mirador de la Concepción.
Kanárské ostrovy jsou v každém ohledu součástí Španělska, a proto stejně jako v kterékoli jiné zemi Evropské unie nepotřebuješ, pokud jsi občan EU, vízum ani pas. Na návštěvu ostrova ti totiž stačí platný občanský průkaz. Pokud naopak nejsi občanem Evropské unie, platí vízová politika schengenského prostoru.

Pro přehlednost jsou zajímavá místa seřazená proti směru hodinových ručiček, počínaje Santa Cruz, tedy tak, jak jsem se ostrov rozhodl navštívit já. Samozřejmě ti nikdo nebrání jít v jiném pořadí, ale myslím, že navštívit místa v popsaném pořadí je nejlepší způsob, jak optimalizovat přesuny. Pokud tě to zajímá, tady najdeš video z mé cesty (v italštině, ale můžeš si zapnout titulky).
Poznámka: V průvodci najdeš několikrát odkazy na https://www.alltrails.com/. Pokud chceš používat offline navigaci přímo v aplikaci AllTrails, musíš přejít na verzi pro. Problém ale můžeš obejít tak, že si souřadnice stáhneš z desktopové verze webu ve formátu „Google Earth KML“ a pak je nahraješ do Organic Maps, což je jednoznačně jedna z mých nejoblíbenějších cestovatelských aplikací.
Vzhledem k tomu, že je tu letiště i přístav, je povinnou zastávkou každé cesty na La Palmu Santa Cruz, hlavní město ostrova, a to je štěstí, protože podle mě je to nejkrásnější město celého souostroví. Historické centrum v koloniálním stylu je opravdu dobře zachovalé, a když se procházíš jeho uličkami, máš pocit, že ses vrátil v čase.
Plaza de España a Balcones de la Avenida Marítima jsou pravděpodobně dvě nejikoničtější místa, která stojí za návštěvu a za fotku. Každopádně je město opravdu kompaktní, centrum v klidu projdeš za pár hodin a procházka hlavní ulicí Calle O’Daly i přilehlými bočními uličkami je pastva pro oči.

V uličkách Santa Cruz.
Městská pláž (Playa de Santa Cruz de La Palma) není zas tak špatná, ale hlavně má výhodnou polohu kousek od centra. Pokud se nebojíš přesunu a hledáš trochu dobrodružství, na Playa de Nogales severně od města se dostaneš na konci krátké stezky a je mnohem odlehlejší.
Je obzvlášť oblíbená mezi surfaři a není zrovna vhodná na koupání, ale i tak je to moc hezká pláž, zatímco Playa los Cancajos na jihu je další oblíbená pláž, rozhodně méně odlehlá, s několika restauracemi, plavčíky a slunečníky.
Na závěr si nenech ujít Mirador de la Concepción: tahle vyhlídka shlíží na město shora a nabízí dechberoucí výhledy, podle mě je obzvlášť působivá večer, když město ožívá, případně je to podle mě i výborné místo na pozorování východu slunce. Pokud nemáš auto, dá se sem v případě potřeby dostat i autobusem, linky 302 a 303 jezdí opravdu blízko (použij funkci veřejné dopravy v Google Maps).

Balcones de la Avenida Marítima.
Doprava do Santa Cruz de La Palma
Letiště je s centrem města spojené autobusovou linkou 500, spoje jezdí často a zastávka je přesně naproti východu, jízdenka stojí 2,40 €. Ostrov má každodenní trajektové spojení s La Gomerou a Tenerife. Pokud cestuješ nalehko, můžeš z přístavu do centra města dojít pěšky.
Ubytování v Santa Cruz de La Palma
Pension La Cubana: výborná levná možnost v samém centru v historické budově. Je tu i malá kuchyňka, kde si můžeš připravit nějaké jídlo. V samém centru je další levnou možností Hostelit. Pokud jsi ochotný utratit trochu víc, mrkni na El Hotelito 27.

Playa los Cancajos.
Tahle příjemná túra tě zavede do barranca, tedy jakési soutěsky, která vzniká na úbočí sopečného kužele a má tu vlastnost, že zachytává vlhkost, a vytváří tak malé ekosystémy, kde bujně roste takzvaný vavřínový les (laurisilva) a vládne tu sytá zeleň. Opravdu neskutečná krajina, zvlášť ve srovnání s jinými částmi ostrova.

Na stezkách El Cubo de la Galga.
Trasa, kterou jsem šel, je popsaná na téhle stránce, kde si můžeš stáhnout GPS souřadnice. Je to asi 8,5 km a 2–3 hodiny chůze. Pokud se ti nechce jít tak daleko, i tak ti doporučuju ujít pár kilometrů a pak se vrátit, aniž bys dokončil okruh, který vede k Mirador de Somada Alta. Když se podíváš na mapu, mělo by být jasné, co tím myslím, ušetříš tak pár kilometrů a převýšení. Auto se parkuje na tomhle místě, kde je i malé informační centrum.

Mirador de Somada Alta.
Malá vesnička San Andrés je jednou z nejpůvabnějších na celém ostrově. Projdeš ji nanejvýš za půl hodiny, ale myslím, že se i tak vyplatí zastavit a obdivovat náměstíčko, obklopené barevnými historickými budovami a pár bary a restauracemi, kde si můžeš sednout a kochat se krásou tohohle malého historického centra.

Náměstíčko v San Andrés.
Dál na sever narazíš na asi nejoblíbenější túru na celém ostrově. Bohužel jsem neměl to potěšení ji absolvovat, protože přístupová silnice do barranca byla během mé návštěvy kvůli opravám uzavřená. Každopádně krajinou by měla být túra hodně podobná té v Cubo de La Galga, protože i tady vede stezka vavřínovým lesem. Jsou tu kratší i delší stezky, ale ta „klasická“ je popsaná na téhle stránce. Je to celkem něco málo přes 5 km, takže se dá zvládnout zhruba za hodinu a půl. Pokud chceš, je tu i tahle verze s víc než 20 km a přes 1300 metrů převýšení… to není zrovna procházka!
Právě v Los Tilos se kvůli jeho skoro pohádkové atmosféře natáčelo pár scén seriálu Zaklínač (The Witcher). Auto můžeš zaparkovat na konci silnice na tomhle místě, a pokud se ti fakt nechce chodit, můžeš prostě dojít k nedalekému vodopádu Cascada De Los Tilos.

Typická vegetace barranca.
Mezi Los Tilos a západní stranou ostrova si nenech ujít Piscinas naturales de La Fajana a hlavně silnici Lp-109. Ta je opravdu malebná horská silnice, která si razí cestu lesem a vede i několika tunely vytesanými ve skále. Místy tudy projede jen jedno auto, ale provoz tu není velký a celkově vzato si myslím, že je to hezký zážitek. Jsou tu i dvě opravdu hezké vyhlídky: Mirador de las Mimbreras a Mirador de Los Poleos.

Jeden z tunelů na silnici.
I tady jde, trochu jako v případě San Andrés, o opravdu malou vesničku, kterou projdeš nanejvýš za půl hodiny. Pravděpodobně není tak hezká, ale pokud nespěcháš, myslím, že je to zajímavé místo, kde se zastavit na jídlo nebo si jen protáhnout nohy, než budeš pokračovat k Roque de los Muchachos nebo dolů podél západního pobřeží. Pokud se rozhodneš navštívit Santo Domingo, doporučuju ti sejít i k Mirador Roque de Santo Domingo, odkud jsou nádherné výhledy na pobřeží a skalnaté ostrůvky, které jsou pro něj typické.

Mirador Roque de Santo Domingo.
Tohle je určitě jedna z nejlepších atrakcí, které ostrov nabízí. Roque de los Muchachos ve výšce 2426 metrů není jen nejvyšším bodem ostrova, odkud jsou fantastické výhledy jak na obří kalderu, tak na oceán a další ostrovy souostroví, ale kousek pod vrcholem sídlí i jedna z nejdůležitějších astronomických observatoří na světě. Je tu totiž spousta dalekohledů, které provozují státy z celého světa a které vytvářejí neskutečnou atmosféru, skoro jako bys byl na jiné planetě.

Některé z astronomických observatoří.
Až dorazíš na parkoviště na vrcholu, doporučuju ti dojít k vyhlídce, odkud jsou fantastické výhledy s minimální námahou. Připomínám, že i níž je od 20:00 do 7:00 závora na příjezdové silnici, která vede na vrchol Roque de Los Muchachos (tohle místo), zavřená, takže se podle toho zařiď. Jinak na vrcholu není co dělat, kromě kochání se výhledem.
Návštěva astronomické observatoře
Bohužel jsem La Palmu navštívil během pandemie a prohlídky uvnitř zařízení byly pozastavené, ale situace by teď měla být lepší, na téhle stránce najdeš všechny potřebné informace, a pokud tě to zajímá, můžeš si zarezervovat prohlídku s průvodcem. Doporučuje se rezervovat hodně dopředu.

Květina, která je symbolem Kanárských ostrovů, nedaleko Roque de Los Muchachos.
Pozorování hvězd
La Palma je „Starlight reserve“, tedy místo, kde platí předpisy, které co nejvíc omezují světelné znečištění, jako je třeba extrémně slabé a načervenalé veřejné osvětlení. Navíc díky nízké vlhkosti a nadmořské výšce je to místo ideální nejen pro observatoře, ale i pro lidské oko. Zkrátka strávit noc nebo aspoň pár hodin pozorováním hvězd v okolí Roque de Los Muchachos může být opravdu jedinečný zážitek. Já osobně jsem strávil noc v autě u silnice na tomhle místě, ale pokud nechceš spát v autě, můžeš vždycky vstát brzy ráno nebo počkat, až přijde noc, než sjedeš dolů. Jediné, na co je potřeba myslet, je fáze měsíce, ideálně jsou nejlepší noci za novu, kdy je tma jako v pytli a světlo hvězd nepřebíjí měsíc.
Pro ty dobrodružnější: potkal jsem dva mladé Němce, kteří strávili noc v jeskyni Cueva del Morro de Las Cebollas. Opravdu super zážitek a hlavně chráněné místo, protože ve výšce přes 2400 metrů může být pořádná zima. Je ale dobré pamatovat na to, že technicky vzato jde o něco nelegálního! Každopádně tohle je téma, kterému se podrobně budu věnovat dál v průvodci.

Mléčná dráha z Roque de Los Muchachos.
Cresteria de la Caldera
Je to vyhlídková stezka, která vede po celém hřebeni kaldery, vyrazit můžeš z parkoviště na Roque de Los Muchachos, nebo případně z některého z míst, kde se stezka skoro protíná se silnicí (LP-4), jako tady a tady.
Hodně lidí, já včetně, se rozhodne dojít až na Pico de La Nieve (ale pokud chceš, můžeš jít i dál): z parkoviště na vrcholu Roque de Los Muchachos je to celkem asi 20 km, tam i zpátky po stejné stezce, 4:30–6 hodin podle tempa. Trasa je opravdu snadno sledovatelná a i přes délku relativně snadná, protože tu nejsou velká převýšení, naopak je většinou rovinatá. Každopádně GPS souřadnice najdeš na téhle stránce. Na téhle stezce je skvělé, že jak jsem už zmínil, můžeš vyrazit z některého z míst, na která jsem odkazoval výš, a tím si trasu dost zkrátit, nebo se prostě otočit dřív, než dojdeš na Pico de La Nieve.

Na Cresteria de la Caldera.
I když zvolíš kratší verzi trasy, upřímně o nic nepřijdeš, protože výhled se moc nemění. V každém případě ti doporučuju vyhnout se nejteplejší části dne, hlavně v létě, není tu ani kousek stínu a může být opravdu horko. Navíc je dobré pamatovat na to, že pokud se rozhodneš vyrazit z parkoviště na vrcholu Roque de Los Muchachos, musíš se bezpodmínečně vrátit do 20:00, protože od 20:00 do 7:00 je závora na příjezdové silnici, která vede na vrchol Roque de Los Muchachos (tohle místo), zavřená!

Stezka, která pokračuje podél kaldery, při pohledu z Pico de la Nieve.
Z malé vesnice Las Tricias vede opravdu hezká a nepříliš dlouhá stezka, je to totiž celkem něco málo přes 4 km, zhruba hodina a půl. Přímo tam, kde stezka začíná, na tomhle místě u silnice, je místo pro pár aut, jinak zaparkuj ve vesnici a sejdi dolů pěšky.
Stezka je ta popsaná na téhle stránce, vede kolem spousty opravdu hezkých domů a dračinců s mořem v pozadí. V bodě 2 můžeš vidět Buracas, tedy jeskynní obydlí, která používali první lidé, kteří se na ostrově usadili. Kousek odtud je malý bar, kde si můžeš dát něco k pití, než vystoupáš zpátky k autu. Rozhodně to není túra, kterou bys nesměl vynechat, ale bezpochyby je to hezký způsob, jak strávit pár hodin.

Výhled ze stezky.
Městečko Puntagorda samo o sobě nemá moc co nabídnout, kromě toho, že je ideální základnou pro průzkum severozápadu ostrova. Každopádně v okolí městečka můžeš zajít na Mirador de Izcagua, který je kousek od rekreační oblasti El Fayal, borového lesíka vybaveného lavičkami, grily a záchody, a kousek odtud je i Mercadillo del Agricultor, jehož návštěva může být zajímavá. Mně se to ale časově nepodařilo skloubit, protože je otevřený jen v sobotu a v neděli. Nakonec můžeš sjet až do Puerto de Puntagorda, kde je na konci schodiště malý bazén a řada malých domků vytesaných do skály, a pokud chceš, můžeš sejít až k moři a vykoupat se.
Ubytování v Puntagordě
Albergue Puntagorda je jeden z mála hostelů na ostrově. Pokud hledáš levnou možnost a nechceš sjíždět moc na jih, je to pravděpodobně nejlepší volba.

Schodiště, které vede k bazénu v Puntagordě.
Tohle je další místo, které se mi bohužel nepodařilo navštívit, protože stejně jako u Los Tilos byla přístupová silnice kvůli opravám uzavřená. Každopádně je to opravdu jedinečné místo, které ti doporučuju navštívit. Tahle malá rybářská vesnička – jejíž domy stojí doslova uvnitř obří jeskyně, která zároveň tvoří jejich nedílnou součást – bezpochyby vytváří jedinečnou scenérii.

Porís de Candelaria.
Mirador de la Cumbrecita je spolu s Roque de Los Muchachos pravděpodobně jedním z nejikoničtějších míst na La Palmě a v národním parku Caldera de Taburiente. Není to nic jiného než vyhlídka na vrcholu kráteru na opačné straně než Roque de Los Muchachos, odkud vede řada stezek.
Nahoru se dá vyjet vlastním autem, ale pokud chceš jet nahoru mezi 8:30 a 16:00, je nezbytné zarezervovat si parkování online nebo v návštěvnickém centru. Všechno je úplně zdarma, ale protože je tu jen asi dvacet parkovacích míst, rozhodli se kvůli zácpám zavést tenhle rezervační systém. Případně, pokud nemáš auto nebo se ti nepodařilo parkování zarezervovat, můžeš jet nahoru taxíkem, cena (jen tam, nebo jen zpátky) je pevná, 9 € každý den kromě nedělí a svátků, kdy cena stoupá na 10 €. Pokud se ti nechce platit, můžeš prostě stopovat nebo jít nahoru pěšky, nakonec je to jen asi 7 km s 500 metry převýšení. Taxíky mají vyhrazené parkoviště za návštěvnickým centrem.

Výhled na opačnou stranu kaldery z Mirador de La Cumbrecita.
Až dorazíš na parkoviště La Cumbrecita, máš docela dost možností. První je užít si výhled přímo z parkoviště bez nejmenší námahy, druhá je udělat krátký okruh asi 3 km s minimálním převýšením, zhruba hodinu. Okruh je popsaný na tomhle odkazu a zavede tě ke dvěma vyhlídkám: mirador Lomo de las Chozas a Mirador de Los Roques. Obě jsou opravdu hezké, stezka je opravdu snadno schůdná a na trase je i pár laviček, kde si můžeš odpočinout a kochat se výhledem.
Rozhodně náročnější alternativou je pak výstup na Pico Bejenado, stezka je popsaná na téhle stránce. Každopádně je to celkem něco málo přes 8 km s 550 metry převýšení, rychlým tempem jsem nahoru vyšel za hodinu a půl a dolů sešel za hodinu, ale pokud jdeš obzvlášť pomalu, může to trvat i 4 hodiny. Z vrcholu Pico Bejenado jsou lepší výhledy než z ostatních vyhlídek níž a stezka je opravdu hezká, ale pokud se ti z jakéhokoli důvodu nechce nahoru, nezoufej, výhled zas tak jiný není.
A nakonec je možné sejít dovnitř kráteru po stezce PR LP 13.1. V tom případě se ale vzhledem ke vzdálenostem doporučuje strávit noc v kempu uvnitř národního parku, který je potřeba zarezervovat na téhle stránce. Pokud se rozhodneš trasu absolvovat, budeš si navíc muset zařídit dopravu taxíkem, protože auto nemůžeš nechat dva dny na parkovišti La Cumbrecita. Je dobré vědět, že pokud chceš, dala by se tahle túra spojit s túrou k Cascada de Los Colores, kterou popisuju níž.

Výhled na kalderu ze stezky, která vede na Pico Bejenado.
Plánuješ cestu? Pokud ještě nemáš pojištění, tady najdeš mého průvodce nejlepšími cestovními pojištěními. Když si ho sjednáš přes odkazy v tomhle průvodci, podpoříš tenhle web a nebude tě to stát nic navíc.
Tohle je túra, kterou jsem chtěl absolvovat, ale zčásti kvůli času a zčásti proto, že se musíš povinně svézt kyvadlovým taxíkem, který stojí 51 €, jsem radši dělal něco jiného. Každopádně na téhle stránce najdeš „klasickou“ stezku, která začíná na Mirador de Los Brecitos, kde je ale parkování zakázané. V podstatě musíš zaparkovat auto na tomhle místě a pak vyjet na Mirador kyvadlovou dopravou, která odtud jezdí a stojí, jak už jsem zmínil, 51 €, ale pokud budeš mít štěstí a přijdeš mezi 9:00 a 11:00, měl bys mít možnost se o jízdu s někým podělit (taxíky jezdí od 8:00 do 12:00).
Až dorazíš na Mirador, můžeš jít po „klasické stezce“, na jejímž konci se vrátíš přesně tam, kde jsi nechal auto a nastoupil do taxíku. Jak jsem už zmínil, tuhle túru jsem neabsolvoval, ale je opravdu oblíbená, takže předpokládám, že k tomu je dobrý důvod.
Ubytování
Pokud chceš vyjet na Mirador de la Cumbrecita nebo vůbec navštívit střední část ostrova, máš tři opravdu levné možnosti, které můžeš použít jako základnu: Casa Encantada a Casa Tranquila v El Pasu pár kilometrů od návštěvnického centra a Hostel Vagamundo v Los Llanos.

Mirador de Los Roques.
Tohle je bezpochyby moje nejoblíbenější túra ze všech, které jsem na La Palmě absolvoval. Je docela dlouhá a náročná, protože má minimálně 17 km a přes 20 km, pokud se rozhodneš vystoupat na vrchol některé ze sopek, na které po cestě narazíš a kterých je, jak napovídá název stezky, docela dost. Na téhle stránce najdeš GPS souřadnice „klasické“ verze.
Naštěstí většina stezky, pokud ji jdeš tak, jak ti doporučuju, vede z kopce, kromě relativně krátkého úvodního úseku, kde se pár kilometrů stoupá. Krajina je opravdu rozmanitá a působivá, začínáš mezi borovicemi, pak přejdeš do sopečné měsíční krajiny a dojdeš skoro až k moři. Rychlým tempem, včetně pauzy na oběd, jsme trasu zvládli zhruba za pět hodin.

První část Ruta de los Volcanes.
„Problém“ téhle stezky je, že to není okruh, a aby se z ní okruh stal, musíš si v nějaké fázi dne vzít taxík. Vzhledem k tomu, že je rozhodně lepší jít trasu z kopce, radím ti nechat auto u návštěvnického centra a odtud jet taxíkem k Refugio El Pilar (k chatě nejezdí žádná veřejná doprava), cena je i tady standardní, 13 € jen tam, a jak jsem vysvětlil výš, za návštěvnickým centrem je vyhrazené parkoviště pro taxíky.
Pokud tam žádné taxíky nejsou, jako se to stalo nám, stačí zavolat na číslo, které najdeš na parkovišti, za necelých deset minut dorazil taxikář z El Pasa, v tom případě se platí i za zavolání a zapne se taxametr, takže zaplatíš o něco víc, my jsme zaplatili 16,60 €. Až dorazíš do Los Canarios, kde Ruta de los Volcanes končí, můžeš se pro auto vrátit veřejnou dopravou – konkrétně linkou 210 do Tajuyi a pak linkou 300 k návštěvnickému centru, za 2,40 € a 1,50 € (jízdní řády si zjistíš v režimu veřejné dopravy v Google Maps, zhruba jezdí autobus každou hodinu).

Střední část Ruta de los Volcanes.
Tohle je podle mě nejlepší a nejlevnější možnost, pokud nepočítáš se stopováním. Pokud bydlíš v El Pasu, můžeš jet taxíkem k Refugio El Pilar, aniž bys jel přes návštěvnické centrum, nebo si třeba po skončení stezky vzít místo veřejné dopravy další taxík. Zkrátka se rozhodni sám, ale to, co jsem popsal výš, je obecně vzato nejlevnější možnost.

Moře se blíží!
Puerto Naos a Charco Verde jsou dvě hezké pláže kousek od sebe, kde můžeš strávit trochu času a odpočinout si mezi túrami. Obě jsou vybavené, dokonce se sprchami a stánky s občerstvením. V Charco Verde jsou i hřiště na plážový volejbal. Zkrátka nečekej odlehlou pláž jen pro sebe, ale pokud jde o pláže, patří tyhle k nejlepším možnostem, které La Palma nabízí. Z těch dvou osobně doporučuju Charco Verde.

Charco Verde.
Jih ostrova nemá moc co nabídnout, jeden den by měl víc než stačit na prozkoumání oblasti, která je ve srovnání se zbytkem ostrova obzvlášť pustá a bez atrakcí. Solná pole ve Fuencaliente a stejnojmenný maják si rozhodně zaslouží návštěvu, a pokud ještě nemáš dost chození a výstupů na sopky, můžeš od solných polí vystoupat na vrchol sopky Teneguía.

Solná pole ve Fuencaliente.
Samozřejmě můžeš jít nahoru i dolů po stejné stezce, ale okruh popsaný na téhle stránce vypadá jako zajímavá možnost. Já a můj parťák na cesty jsme radši strávili odpoledne na nedaleké Playa de Echentive, kde je opravdu hezký přírodní bazén, ideální na osvěžení bez starostí s mořskými proudy.
Na závěr: pokud hledáš další informace a tipy, co dělat a vidět, doporučuju ti mrknout na oficiální web Visit La Palma. Pro pěší túry, cyklovýlety, kempy a mnoho dalšího je senderos de palma pravděpodobně ten nejlepší zdroj, zatímco opravdu zajímavý blog s přesnými popisy některých nejoblíbenějších treků na ostrově je Pico Barro.
Playa de Echentive.
Zvlášť pokud nejsi zapálený chodec, dá se ostrov La Palma navštívit za pár dní. Každopádně za předpokladu, že tě zajímá pěší turistika, navrhuju níže pár itinerářů, tedy to, co bych udělal já, kdybych měl určitý čas. Samozřejmě ber následující jako inspiraci a sestav si ideální itinerář podle svých zájmů a s ohledem na to, o čem jsem zatím psal.
Za pět dní se dají v klidu vidět všechna hlavní lákadla ostrova.
Santa Cruz de La Palma (1 noc)
1. den:
Přílet na La Palmu. Stráv den prozkoumáváním města a vystoupej na Mirador de la Concepción na západ slunce, nebo druhý den na východ slunce.
Puntagorda (2 noci)
2. den:
Ráno si vyber mezi túrou v Cubo de la Galga a túrou v Los Tilos. Navštiv malou vesničku San Andrés a jeď přespat do Puntagordy (nebo okolí) po silnici Lp-109. Pokud máš chuť/čas, můžeš odpoledne, než pojedeš do Puntagordy, zajet i k přírodním bazénům La Fajana nebo sjet až do Santo Dominga.
3. den:
Vyjeď na Roque de Los Muchachos. Projdi se po Cresteria de la Caldera nebo třeba navštiv astronomickou observatoř.
El Paso (1 noc)
4. den:
Vyjeď na Mirador de la Cumbrecita a vyber si jeden z možných okruhů.
5. den:
Projdi Ruta de los Volcanes. Návrat do Santa Cruz.

Plaza de España v Santa Cruz.
Když máš týden, můžeš přidat nějaký trek navíc nebo třeba strávit odpočinkový den na pláži.
Santa Cruz de La Palma (1 noc)
1. den:
Přílet na La Palmu. Stráv den prozkoumáváním města a vystoupej na Mirador de la Concepción na západ slunce, nebo druhý den na východ slunce.
Puntagorda (2 noci)
2. den:
Ráno si vyber mezi túrou v Cubo de la Galga a túrou v Los Tilos. Navštiv malou vesničku San Andrés a jeď přespat do Puntagordy (nebo okolí) po silnici Lp-109. Pokud máš chuť/čas, můžeš odpoledne, než pojedeš do Puntagordy, zajet i k přírodním bazénům La Fajana nebo sjet až do Santo Dominga.
3. den:
Vyjeď na Roque de Los Muchachos. Projdi se po Cresteria de la Caldera nebo třeba navštiv astronomickou observatoř.
El Paso (3 noci)
4. den:
Vyjeď na Mirador de la Cumbrecita a vyber si jeden z možných okruhů.
5. den:
Odpočinkový den na pláži v Charco Verde, nebo trek ke Cascada de los Colores.
6. den:
Projdi Ruta de los Volcanes.
7. den:
Navštiv solná pole ve Fuencaliente a zbytek dne stráv na Playa de Echentive. Večer návrat do Santa Cruz.

Východ slunce nad mraky na Roque de los Muchachos.
Pokud máš na ostrově deset a víc dní, doporučuju ti držet se právě popsaného týdenního itineráře a přidat třeba den v Santa Cruz, město je opravdu hezké, a pokud chceš den vyplnit, můžeš si udělat krátký výlet za město na Playa de Nogales nebo Playa los Cancajos.
Další den můžeš strávit na severovýchodě ostrova mezi přírodními bazény La Fajana a Los Tilos/Cubo de la Galga. A nakonec během dalšího dne můžeš navštívit Santo Domingo, Puerto de Puntagorda, Porís de Candelaria a absolvovat túru v Las Tricias. Zkrátka možností je dost, jak jsem už řekl, vybírej podle svých zájmů.
I když je ostrov docela malý, protože je převážně hornatý, můžou přesuny mezi jednotlivými místy zabrat docela dost času, zvlášť z východu na západ a naopak, zatímco silnice podél pobřeží je celkově vzato plynulá.
Na Kanárských ostrovech obecně, ale obzvlášť na La Palmě, si myslím, že i když veřejná doprava není zas tak špatná, je půjčení auta zdaleka nejlepší způsob, jak ostrov prozkoumat.

La Gomera v dálce.
Během své cesty po Kanárských ostrovech jsem si auto skoro vždycky nakonec půjčil u Cicar, ceny jsou příznivé, dá se v klidu platit bez kreditní karty, nechtějí zálohu, pojištění je v ceně a nejsou tu žádné spoluúčasti, ale hlavně mají pobočky doslova ve všech přístavech a na všech letištích Kanárských ostrovů, což je opravdu praktické pro každého, kdo plánuje cestovat mezi ostrovy, protože mnoho jiných společností má pobočky jen na letišti, což je opravdu nepohodlné, pokud místo letadla chceš vrátit auto v přístavu a nalodit se na trajekt na jiný ostrov.
Zkrátka pokud máš v hlavě roadtrip mezi ostrovy nebo z jakéhokoli důvodu nechceš vracet auto na letišti, je Cicar pravděpodobně nejlepší volba, ve všech ostatních případech určitě stojí za to zvážit i jiné autopůjčovny a mrknout na weby jako Discover Cars. Každopádně, ať už Cicar, nebo jakákoli jiná společnost, pokud máš přesné termíny, doporučuju ti zarezervovat auto pár týdnů dopředu, dá se tak ušetřit opravdu hodně ve srovnání s pronájmem na poslední chvíli.
Navíc je dobré vědět, že prakticky všechny společnosti technicky vzato nedovolují jezdit po nezpevněných cestách, a pokud bys měl nějaký problém, riskuješ, že budeš muset platit z vlastní kapsy. My jsme to během naší cesty po Kanárských ostrovech dělali několikrát, ale ne na La Palmě, kde jsou silnice, i když občas klikaté, v dobrém stavu.
A nakonec: jsou společnosti, které technicky vzato dovolují vzít auto trajektem na jiný ostrov pod podmínkou, že ho vrátíš na ostrově, odkud jsi vyjel, ale mnoho z nich na papíře vůbec nedovoluje ostrov opustit. V přístavu to samozřejmě nikdo nekontroluje, ale pokud bys potřeboval asistenci, můžou začít problémy. Moje rada, pokud bys to potřeboval, je půjčit si na každém ostrově, který navštívíš, jiné auto, nebo se aspoň pořádně informovat, co smíš a co ne.

Vyhlídka na silnici Lp-109.
Pokud cestuješ sám a chceš ušetřit oproti ceně půjčení auta, máš v hlavě jen pár túr, které si můžeš zařídit s nějakým organizovaným výletem, nechce se ti řídit nebo si z jakéhokoli jiného důvodu nechceš půjčit auto, veřejná doprava není vůbec špatná a s trochou plánování se dostaneš prakticky kamkoli na ostrově. Na téhle stránce najdeš jednotlivé linky a jízdní řády.
Jedinkrát, kdy jsme jeli autobusem, se i funkce „veřejná doprava“ v Google Maps ukázala jako spolehlivá, ale vždycky je lepší mrknout na oficiální web (pokud chceš, je tu i aplikace).

Jediné dvě letecké společnosti, které provozují vnitrostátní lety mezi ostrovy, jsou CanaryFly a BinterCanarias. Ceny bývají hodně podobné, ale obecně vzato se zdá, že Binter je o něco levnější a má i speciální tarify pro lidi do 29 let. Každopádně ti doporučuju podívat se na obě, a pokud to jde, rezervovat aspoň pár týdnů dopředu kvůli nejlepším nabídkám.
Levnější alternativou k letům a hlavně praktičtějším způsobem, jak se přesouvat mezi sousedními ostrovy, jsou trajekty. Obecně platí, že pokud jde o nejbližší ostrov, nebo nanejvýš ten další, tedy v případě La Palmy přesuny na Tenerife a hlavně na La Gomeru, trajektem nejen ušetříš, ale je to i mnohem pohodlnější, protože nemusíš být na letišti dvě hodiny předem, ale můžeš prostě dorazit do přístavu hodinu předem nebo i míň, koupit si lístek a nalodit se, aniž bys musel cestu nutně rezervovat dopředu.
Zkrátka pokud nemáš pevně daný itinerář, dává ti cestování trajektem mnohem víc flexibility. Pokud se ale například chceš dostat z La Palmy na Lanzarote, je jasné, že letadlo je nejen mnohem rychlejší, ale i levnější. Každopádně mezi ostrovy jezdí několik trajektových společností, Direct Ferries je web, který sdružuje všechny společnosti, a pokud chceš, můžeš přes něj rezervovat lístky.
Konkrétně má La Palma každodenní spoje ze Santa Cruz do San Sebastián de La Gomera a do Los Cristianos na Tenerife se společnostmi Fred Olsen a Naviera Armas a do Santa Cruz de Tenerife a do Las Palmas na Gran Canarii se společností Transmediterranea.

V ulicích Santa Cruz.
Kolik stojí cesta na La Palmu? Samozřejmě to záleží na spoustě faktorů. Kdo pravidelně čte můj blog, ví, že cestuju skromně, a moje cesta po Kanárských ostrovech nebyla výjimkou, během dvou měsíců strávených na souostroví se mi totiž podařilo udržet rozpočet 1000 € měsíčně, tedy něco málo přes 30 € na den, všechno v ceně. Pokud hledáš nějaké tipy, jak ušetřit, mrkni na tenhle článek.
Přesto naprosto chápu, že ne každý je ochotný nebo má zájem žít jako backpacker, ale dobrá zpráva je, že Kanárské ostrovy jsou i tak na evropské poměry relativně levná destinace. Ceny jsou obecně nižší dokonce i než v samotném pevninském Španělsku, protože ostrovy jsou jakýsi zvláštní region, kde je DPH jen 7 % a u mnoha spotřebních výrobků se vůbec neplatí. Abych uvedl dva příklady, benzín stojí asi 1 € za litr a večeře v restauraci, pokud nemáš velké nároky, stojí asi 10 € nebo o něco víc. Zkrátka to nebudou ceny Latinské Ameriky, ale na evropské poměry si člověk rozhodně nemůže stěžovat.
Když už mluvíme o nákladech, myslím, že je dobré říct pár slov o tom, co je rozhodně výborný způsob, jak je udržet na uzdě, totiž o kempování. Kempování na divoko je na La Palmě, stejně jako na ostatních ostrovech, technicky vzato nelegální, ale ve skutečnosti se široce toleruje. Pokud si postavíš stan daleko od zvědavých očí, neměl bys mít žádný problém, ještě lepší je, vzhledem k velmi vzácným srážkám, které jsou typické pro letní období, stan vůbec nestavět.

Les nedaleko Refugio El Pilar.
Během mého pobytu na La Palmě jsem se všechny noci, které jsem strávil „kempováním“, vždycky omezil jen na to, že jsem nafoukl karimatku, když byl čas jít spát. Na pláži Charco Verde byly jednu sobotní noc i dvě místní rodiny s dětmi. Ale opakuju, technicky vzato je to nelegální, volba je na tobě.
Pokud chceš zůstat v mezích zákona, je tu pět oficiálních kempů. Rád bych navíc zdůraznil, že pro dva bezplatné kempy (ten uvnitř kaldery a ten u Refugio el Pilar) je potřeba získat povolení v návštěvnickém centru, nebo případně na úřadu pro životní prostředí (Medio ambiente) v Santa Cruz.
A nakonec, k hledání míst na kempování ti doporučuju aplikaci park4night, určenou hlavně pro ty, kdo chtějí strávit noc v obytňáku, dodávce nebo autě, ale je to fantastický zdroj i pro ty, kdo chtějí prostě najít odlehlé místo, kde postavit stan nebo prostě rozložit karimatku, jak jsme to často dělali my.

Cubo de la Galga.
Abys snížil poplatky za směnu a výběry, tady najdeš mého průvodce nejlepšími platebními kartami na cesty.
La Palma a Kanárské ostrovy obecně jsou naprosto bezpečná destinace s opravdu nízkou kriminalitou a doporučuje se i pro rodiny s dětmi. I tak je potřeba, stejně jako v kterékoli jiné destinaci, používat zdravý rozum – a řídit se klasickými bezpečnostními radami nikdy neuškodí.
Jediné dvě poznámky, které bych rád udělal: dávej si extrémní pozor na to, kde se koupeš, protože jde o oceán a proudy můžou být extrémně nebezpečné, zejména zpětné proudy, které tě můžou rychle odnést na moře s potenciálně smrtelnými následky. Měl jsem možnost poznat jednoho pána, kterého i s dětmi odneslo na moře, a vyprávěl mi, jak si už myslel, že je s ním konec, což není zrovna hezký zážitek.

Playa los Cancajos.
Navíc velká spousta odlehlejších pláží nemá plavčíky a hlavně ve vedlejší sezóně tam klidně můžeš být jediný člověk. Zkrátka, zvlášť pokud nejsi zkušený plavec, dávej pozor. Protože La Palma přitahuje hodně turistů, kteří chodí po horách, je dobré pamatovat na to, že slunce, hlavně ve vyšších polohách, se nedá podceňovat, udělej potřebná opatření, a podle toho, kde jsi zvyklý chodit, věz, že na La Palmě na stezkách jen zřídka narazíš na vodu, kde by sis mohl doplnit zásoby, takže se podle toho zařiď.
A nakonec, pokud se rozhodneš půjčit si auto, dej si pozor, abys v něm nenechával žádné cennosti, když je bez dozoru. Rozbitá okna na parkovištích a cedule, které vyzývají, abys v autě nic nenechával, jsou bohužel až příliš častá.
Plánuješ cestu na La Palmu? Mrkni na tyhle články:
Máš nějaké otázky? Aktuálnější informace? Neváhej zanechat komentář nebo mi napiš na Instagram!
Protože už na webu nemám reklamy: pokud ti tento článek pomohl, zvaž, jestli si nesjednáš cestovní pojištění přes některý z odkazů na tomto webu. Podpoříš tím moji práci a tebe to nebude stát nic navíc. Pokud žiješ v EU nebo ve Spojeném království, doporučuju True Traveller. Všem ostatním doporučuju HeyMondo, kde dostaneš slevu 5 %. Děkuju za podporu!
Na dary, pizzu a virtuální pivo 🙂