Jak si naplánovat cestu po Jižní Americe na vlastní pěst
Sám jsem cestoval po Latinské Americe s batohem na zádech víc než 8 měsíců: začal jsem v Kolumbii, sjel až do Patagonie a pak se vrátil nahoru až do Brazílie. Všechno po zemi a s omezeným rozpočtem.
Ať už jde o dvoutýdenní cestu, nebo o cestu na několik měsíců, v tomhle článku najdeš spoustu užitečných informací a rad, jak si co nejlépe naplánovat cestu po Jižní Americe.
Rychlé menu
- Nejlepší doba k cestě do Jižní Ameriky
- Doklady a očkování pro cestu do Jižní Ameriky
- Cesta po Jižní Americe: kam jet a kolik to stojí
- Itineráře po Jižní Americe
- Cesta po Jižní Americe: co si vzít s sebou
- Cesta po Jižní Americe: bezpečnost
Vodopády Iguazú.
Cesta po Jižní Americe: nejlepší doba k cestě
Jde o dost velký kontinent, takže určit, kdy je nejlepší doba k cestě do Jižní Ameriky, je docela těžké, ale zhruba můžeme rozlišit tři klimatická pásma (když klikneš na jednotlivé země, dostaneš se k podrobnějším informacím).
Kolumbie, Ekvádor, Bolívie, Peru a Paraguay mají velmi podobné podnebí se dvěma jasně oddělenými obdobími: obdobím dešťů, které trvá zhruba od listopadu do března, a obdobím sucha od května do října.
I když je lepší období sucha, já jsem všechny tyhle země navštívil v období dešťů a nikdy jsem neměl větší problémy, protože srážky jsou často soustředěné do pár hodin odpoledne, památky jsou méně přeplněné a ceny nižší.
Navíc je dobré si pamatovat, že všemi těmito zeměmi (kromě Paraguaye) procházejí Andy, kde nadmořská výška výrazně ovlivňuje srážky i teploty.
Chile, Argentina, Uruguay a jih Brazílie mají podnebí velmi podobné tomu evropskému, se čtyřmi obvykle jasně odlišenými ročními obdobími, horkými léty a studenými zimami.
A nakonec nejjižnější cíp kontinentu, známý jako Patagonie, kde jsou zimy extrémně kruté a region je v té době prakticky nenavštívitelný, protože spousta podniků a ubytování od června do září zavírá; nejlepší doba k návštěvě tohoto regionu je zhruba od října do dubna.
Doklady a očkování pro cestu do Jižní Ameriky
Do žádné ze zemí, které jsem navštívil a vyjmenoval na začátku průvodce, není s italským pasem nutné žádat o vízum předem (pravidla se liší podle občanství, takže si ověř, jaká platí pro tebe); obvykle dostaneš 90 dní bezplatného pobytu při příletu na letiště nebo při přechodu hranice po zemi. Žádné výstupní ani vstupní poplatky.
Pozor na to, že některé země oficiálně vyžadují doklad o odjezdu v rámci platnosti tvého víza. To není problém pro ty, kdo mají zpáteční letenku nebo letenku do jiné země (stačí i jízdenka na autobus), ale může to být problém pro ty, kdo mají jednosměrnou letenku a počítají s tím, že danou zemi opustí po zemi nebo po moři, aniž by měli přesné datum nebo zarezervované jízdenky.
Kontroly jsou na uvážení hraničního úředníka a leteckých společností při odbavení před odletem; po mně nikdo nic nechtěl. Stejnou zkušenost má i spousta dalších cestovatelů, ale když čteš různá online fóra, najdeš i případy lidí, po kterých doklad o odjezdu ze země opravdu chtěli. Moje rada je pronajmout si letenku (skutečnou, je to placená služba) na webu, jako je onwardticket. Pokud se chceš o tématu dozvědět víc, můžeš mrknout na tento článek.
Co se týče očkování, vždycky se doporučuje očkování proti hepatitidě A a B, zatímco očkování proti žluté zimnici se doporučuje jen tehdy, pokud chceš navštívit rizikové oblasti. Pamatuj ale, že některé země – například Kolumbie a Bolívie – ho oficiálně vyžadují, pokud jsi nedávno byl v rizikové zemi. Takže pokud například přiletíš z Brazílie, imigrační úředník by teoreticky mohl chtít potvrzení.
Podrobnější informace o prodlužování a délce víza a o povinných očkováních najdeš v příslušné části každého průvodce.
Kolumbie, Ekvádor, Bolívie, Peru, Paraguay, Chile, Argentina, Uruguay a Brazílie.
Arequipa, Peru.
Cesta po Jižní Americe: kam jet a kolik to stojí
Níže najdeš miniprůvodce po všech zemích, které jsem navštívil, s nejlepšími destinacemi a nejkrásnějšími místy k návštěvě a stručný přehled jednotlivých zemí, abys měl představu, co tě čeká. Jako vždycky tě pro podrobnější informace odkazuju na průvodce po každé jednotlivé zemi.
Na začátku každé části věnované dané zemi najdeš doporučený denní rozpočet. Tenhle rozpočet samozřejmě závisí na tom, jak cestuješ, a na aktivitách a výletech, které budeš dělat, ale je docela spolehlivý, pokud cestuješ levně. Rozpočet se dá shrnout takto: hostely, street food / místní restaurace a pár jídel uvařených vlastními silami (hlavně v dražších zemích), veřejná doprava, tu a tam nějaký organizovaný výlet a nijak přehnaný noční život.
Pokud počítáš s dobrovolnictvím, budeš si vařit všechna jídla a tak dále, můžeš se klidně dostat na méně než polovinu.
Pokud plánuješ přejíždět mezi více zeměmi, můžeš taky mrknout na mého průvodce nejlepšími kartami na cesty, abys snížil poplatky za směnu a výběry.
Kolumbie
Denní rozpočet: 30–35 €.
Noc v hostelu: 20 000–30 000 kolumbijských pesos, asi 6–9 €.
Co se týče nákladů, Kolumbie je někde uprostřed: jsou tu výrazně levnější destinace jako Peru a Bolívie, ale i mnohem dražší země jako Argentina a Brazílie.
Je to země bohatá na biodiverzitu, koloniální města a s nesmírně pohostinnými lidmi. Dlouhá léta zůstávala stranou masového turismu, hlavně kvůli špatné pověsti spojené s obchodem s drogami, ale dnes se dá považovat za bezpečnou zemi k návštěvě, nebo přinejmenším ne nebezpečnější než jiné, populárnější země Latinské Ameriky, jako je třeba Peru.
Země nabízí něco pro každého: od karibských pláží na severu přes koloniální města jako Cartagena a Villa de Leyva, moderní Medellín, působivé ruiny Ciudad Perdida, kávový region až po pohodlný přístup do amazonského pralesa. Zkrátka máš z čeho vybírat.
Pokud hledáš itineráře, náklady, rady a mnohem víc, doporučuju ti mrknout na mého průvodce po Kolumbii.
Ciudad Perdida v Kolumbii.
Ekvádor
Denní rozpočet: 30 €.
Noc v hostelu: 7–10 $, asi 6–9 €.
Poznámka: Na Galapágách počítej s tím, že za cokoli zaplatíš minimálně dvojnásobek.
Co se týče nákladů, je země o něco levnější než Kolumbie, a protože je opravdu kompaktní, přesuny mezi jednotlivými destinacemi nejsou nikdy moc dlouhé, takže ušetříš peníze i ztracený čas. Úplně jinak to ale vypadá na Galapágách: ostrovy jsou totiž mnohem dražší než pevnina.
Navzdory své velikosti toho země nabízí strašně moc: koloniální města jako hlavní město Quito a nádherná Cuenca, snadný přístup do amazonského pralesa a spousta sopek, na které se dá vylézt a které se dají obdivovat, a to nepočítám Galapágy, které, pokud to rozpočet dovolí, patří k nejneuvěřitelnějším místům na světě.
Pokud hledáš itineráře, náklady, rady a mnohem víc, doporučuju ti mrknout na mého průvodce po Ekvádoru.
Laguna Quilotoa v Ekvádoru.
Peru
Denní rozpočet: 25–30 €.
Noc v hostelu: 25–35 solů, asi 6–9 €.
Co se týče nákladů, je Peru po Bolívii nejlevnější zemí kontinentu, ale některé atrakce (především Machu Picchu) můžou být extrémně drahé, hlavně pokud se rozhodneš pro Inca Trail, který sám o sobě může klidně stát víc než 500 €. V každém případě zůstává extrémně levnou zemí, kde se dá sníst předkrm a hlavní jídlo za méně než 2 €.
Na jihu země, který je rozhodně nejturističtější oblastí, najdeme Cusco, starobylé hlavní město Inků, krásné koloniální město Arequipa s nedalekým kaňonem Colca (jedním z nejhlubších kaňonů na světě), jezero Titicaca (nejvýše položené splavné jezero na světě), linie v Nazce (obří geoglyfy vyryté do země) a snadný přístup do amazonského pralesa přes Puerto Maldonado.
Sever země, mnohem méně navštěvovaný, ale stejně nádherný, zase nabízí úchvatné treky v pohoří Cordillera Blanca nedaleko Huarazu, další četná archeologická naleziště, mezi nimi ruiny starobylého města Chan Chan a Kuélap, surfování a noční život v Máncoře a nakonec Iquitos, které je uprostřed amazonského pralesa a je největším městem na světě, kam se nedá dostat po zemi.
Pokud hledáš itineráře, náklady, rady a také to, jak navštívit Machu Picchu co nejlevněji, doporučuju ti mrknout na mého průvodce po Peru.
Machu Picchu.
Bolívie
Denní rozpočet: 25 €.
Noc v hostelu: 45–65 bolivianů, asi 6–8 €.
Pokud hledáš nejlevnější zemi celého kontinentu, nemusíš hledat dál. Co tahle země nabízí? Mnohem víc než jen Salar de Uyuni.
Země totiž spolu s Peru sdílí slavné jezero Titicaca. La Paz, i když není zrovna hezké město, má nepochybně své kouzlo a je ideální základnou pro sjezd slavné „Ruta de la muerte“. A nakonec, pokud to aklimatizace dovolí, můžeš vylézt na Huayna Potosí, považovanou za jednu z nejsnazších šestitisícovek na světě.
Na jihu zase najdeme krásné koloniální město Sucre, hornické město Potosí a poklidná města Tupiza a Tarija, kromě samozřejmě slavné solné pouště. A na závěr: i Bolívie má svůj pořádný kus amazonského pralesa a za nejlevnější místo k jeho prozkoumání se považuje zejména město Rurrenabaque.
Pokud hledáš itineráře, náklady, rady a mnohem víc, doporučuju ti mrknout na mého průvodce po Bolívii.
Laguna Colorada.
Chile
Denní rozpočet: 35–40 €.
Noc v hostelu: 8000–12 000 chilských pesos, asi 10–15 €.
Co se týče životních nákladů, jsme rozhodně v jedné z nejdražších zemí kontinentu. Abys udržel rozpočet, musíš si vařit mnohem častěji než v zemích, které jsem právě vyjmenoval, a hlavně podél Carretery Austral a na Velikonočním ostrově, nebo vlastně v jakékoli odlehlé oblasti, zejména na jihu země, můžou být jídlo a doprava opravdu drahé i na evropské poměry.
Chile bylo zemí, která na mě během mé cesty po Jižní Americe udělala největší dojem: od pouště Atacama na nejzazším severu (nejsušší na světě!) s krásným městem Valparaíso až po legendární Carreteru Austral na jihu, silnici, která vede ze severu na jih chilskou Patagonií mezi fjordy, horami a ledovci. Nesmím zapomenout ani na jezerní oblast severněji a národní park Torres del Paine na nejzazším jihu. To všechno jsou místa, která žádný milovník přírody nesmí vynechat.
Pokud hledáš itineráře, náklady, rady a mnohem víc, doporučuju ti mrknout na mého průvodce po Chile.
Národní park Torres del Paine.
Argentina
Denní rozpočet: 35–40 €.
Noc v hostelu: 400–600 argentinských pesos, asi 10–15 €.
Poznámka: Kvůli vysoké inflaci, která v zemi panuje už léta, můžou být ceny během pár měsíců zastaralé.
Jak jsem právě řekl, ceny v Argentině se kvůli inflaci můžou rychle měnit, ale obecně vzato je to drahá země, i když stejně jako v Chile hodně záleží na regionu: sever je totiž výrazně levnější než Patagonie na jihu.
Argentina toho nabízí opravdu hodně: spoustu přírodních divů, jako jsou slavné vodopády Iguazú a ledovec Perito Moreno, ale i kulturu, koloniální města a dobré víno.
Pokud hledáš itineráře, rady a mnohem víc, doporučuju ti mrknout na mého průvodce po Argentině.
Ledovec Perito Moreno.
Plánuješ cestu? Pokud ještě nemáš pojištění, najdeš tady mého průvodce nejlepšími cestovními pojištěními. Když si ho sjednáš přes odkazy v průvodci, podpoříš tenhle web a tebe to nebude stát nic navíc.
Uruguay
Denní rozpočet: 30–50 €.
Noc v hostelu: 400–1000 uruguayských pesos, asi 10–25 €.
Tohle absurdní cenové rozpětí je dané tím, že země je v podstatě přímořská destinace, kde během letních měsíců ceny, hlavně v nejznámějších turistických letoviscích (především v Punta del Este), vyletí do nebes. V každém případě i mimo sezónu zůstává Uruguay na poměry Latinské Ameriky docela drahou zemí.
Země je, jak už jsem řekl, hlavně přímořská destinace, nemá žádnou turistickou atrakci, která by se považovala za povinnou zastávku, a většina cestovatelů, kteří obvykle dávají přednost jiným cílům, ji vlastně docela přehlíží. I tak je to ale výborná destinace k návštěvě, hlavně v přechodných obdobích, kdy je příjemné počasí, uvolněnější atmosféra a dostupnější ceny.
Kromě dlouhých pláží můžeš navštívit poklidné Montevideo, krásné koloniální město Colonia del Sacramento a ochutnat jedno z nejlepších mas na světě. To všechno v zemi, která se považuje za nejbezpečnější v Latinské Americe.
Pokud hledáš itineráře, rady a mnohem víc, doporučuju ti mrknout na mého průvodce po Uruguayi.
Colonia del Sacramento.
Paraguay
Denní rozpočet: 25–30 €.
Noc v hostelu: 50 000–70 000 guaraní, asi 7–10 €.
Po Bolívii a Peru je Paraguay pravděpodobně nejlevnější zemí regionu.
I v tomhle případě, trochu podobně jako Uruguay, cestovatelé zemi docela přehlížejí a turismus obecně je tu opravdu málo rozvinutý.
Hlavní město Asunción není zrovna hezké město, ale ruiny jezuitských misií, které leží blízko hranic s Argentinou a Brazílií, jsou mimořádné místo, kde na rozdíl od mnoha jiných stejně krásných míst nejsou prakticky žádní turisté.
Zkrátka bych doporučil navštívit Paraguay v rámci dlouhé cesty s několika zastávkami. Rozhodně se vyplatí strávit pár dní poznáváním téhle země, která je pořád daleko od masového turismu.
Pokud hledáš itineráře, rady a mnohem víc, doporučuju ti mrknout na mého průvodce po Paraguayi.
Santísima Trinidad de Paraná.
Brazílie
Denní rozpočet: 30–40 €.
Noc v hostelu: 30–50 realů, asi 7–12 €.
Cenově jsme zhruba na úrovni Chile a Argentiny; vzdálenosti mezi jednotlivými destinacemi jsou často, mírně řečeno, obrovské a hodně se projeví na rozpočtu; i tady je dobré mít na paměti, že sever bývá levnější než jih.
V každém případě je Brazílie nepochybně mimořádná země s koloniálními městy, karibskými plážemi, nedotčenou přírodou a snadným přístupem do amazonského pralesa, který pokrývá velkou část země.
Otázka bezpečnosti, o které se často mluví, je opravdu problém, hlavně ve velkých městech, kde se bez náležitých opatření můžeš dostat do potíží. To by tě ale v žádném případě nemělo odradit: i když jsem slyšel víc než pár ošklivých historek, sám jsem v zemi strávil zhruba měsíc bez jakýchkoli problémů.
Pokud hledáš itineráře, rady a mnohem víc, doporučuju ti mrknout na mého průvodce po Brazílii.
Rio de Janeiro.
Venezuela
Hned na úvod říkám, že jsem tuhle zemi osobně nenavštívil, ale jak dobře víš, Venezuela prochází hlubokou ekonomickou a politickou krizí. V Kolumbii jsem potkal spoustu Venezuelanů, kteří utekli z vlastní země za lepším životem, což by mělo hodně vypovídat.
Zároveň jsem ale potkal i několik cestovatelů, kteří mě ujišťovali, že neměli žádné problémy, protože se drželi stranou od velkých měst. Navíc kvůli obrovské inflaci můžou být životní náklady, pokud si do země přivezeš silné měny jako dolar a euro, extrémně nízké, ale jsem pevně přesvědčený, že teď není ideální doba na návštěvu.
I tak se ale najdou lidé, kteří se ji rozhodnou navštívit: tady najdeš velmi podrobného průvodce (v angličtině).
Guyana, Francouzská Guyana a Surinam
Ani tyhle země jsem osobně nenavštívil, ale můžu ti zaručit, že všechny tři jsou rozhodně drahé. Francouzská Guyana používá jako oficiální měnu euro a je pravděpodobně nejdražší zemí Latinské Ameriky.
Kromě poměrně vysokých životních nákladů je levné cestování po těchto zemích ještě těžší kvůli tomu, že tu skoro úplně chybí infrastruktura, jako jsou hostely, které, pokud vůbec jsou, můžou klidně stát i 30 € za noc.
Na závěr: pokud chceš podniknout několikaměsíční putovní cestu po celé Jižní Americe, pohodlný rozpočet je asi 1000 € měsíčně; samozřejmě jsou země, kde ho překročíš, a jiné, kde utratíš méně, ale podle mé vlastní zkušenosti i zkušenosti jiných cestovatelů je to realistický rozpočet.
Itineráře po Jižní Americe
Konkrétní itineráře po každé jednotlivé zemi najdeš v příslušné části jednotlivých průvodců, na které ti tu pro pohodlí dávám odkazy.
Kolumbie, Ekvádor, Bolívie, Peru, Paraguay, Chile, Argentina, Uruguay a Brazílie.
Pokud ale máš v plánu cestu po více zemích, nebo třeba po celém kontinentu, trasa, kterou spousta lidí jezdí a kterou jsem jel i já, je ta, kterou zhruba vidíš na mapě níže; podrobné informace o tom, kde a jak přejít jednotlivé hranice, najdeš v průvodcích po každé jednotlivé zemi.
Jediné, co bych dodal, je, že pokud chceš v rámci své cesty po Jižní Americe navštívit Patagonii, musíš si načasovat cestu tak, abys byl v regionu mezi říjnem a dubnem; mimo tyhle měsíce je region pro turisty v podstatě „nepřístupný“.
Jinak se ročními obdobími moc neřiď; velkou část své cesty jsem absolvoval v období dešťů a nikdy to nebyl velký problém.
Co se týče letů do Jižní Ameriky, obecně vzato jsou nejlevnější destinace, kam letět z Itálie, hlavní brazilská města a Kolumbie, ale samozřejmě se můžou objevit výborné ceny do jakéhokoli jiného cíle; doporučuju mrknout na můj článek o tom, jak najít levné letenky.
Cesta po Jižní Americe: co si vzít s sebou
Samozřejmě hodně záleží na zemi či zemích, které se rozhodneš navštívit; pokud chceš například strávit dva týdny v Brazílii mezi plážemi a caipirinhou, pak ti pár kusů letního oblečení víc než stačí.
Pokud ale chceš navštívit jiné země – myslím hlavně ty, které leží v Andách – nebo třeba podniknout putovní cestu, pak ti důrazně doporučuju vzít si i nějaké teplejší oblečení, protože v mnoha zemích, i když leží v obecně teplých zeměpisných šířkách (Ekvádorem prochází rovník), nemusí být kvůli nadmořské výšce zrovna tropické teploty. Spousta měst – jako třeba Quito a Bogotá – totiž leží ve výšce přes 2000 metrů, La Paz, hlavní město Bolívie, dokonce ve 4000 m, a je jasné, že hlavně v noci tam může být opravdu zima. Totéž platí i pro Patagonii, kde i uprostřed léta můžou být noci pěkně chladné. Cestovat nalehko není vůbec nemožné a doporučuju ti mrknout na můj seznam věcí, které si vzít na cestu, díky kterému jsem bez problémů zvládl všechna různá podnebí, se kterými jsem se během cesty po Jižní Americe setkal.
Na závěr: spousta lidí se mě ptá, jakou SIM kartu je nejlepší si vybrat; ve skutečnosti mezi jednotlivými zeměmi neexistují dohody o roamingu, jako je to v Evropské unii. Pokud chceš být pořád online, doporučuju koupit si místní SIM kartu pokaždé, když přijedeš do nové země.
Pokud máš telefon, který podporuje eSIM, a chceš mít pohodlí připojení hned od začátku, aniž bys musel kupovat místní SIM kartu, doporučuju ti využít službu, jakou nabízejí Airalo a Ubigi. Pokud zvolíš tuhle možnost, je ale potřeba zvážit přinejmenším pár věcí. Zaprvé, až na vzácné výjimky jsou data mnohem dražší, než kolik by stála s místní SIM kartou; zadruhé jejich místní partner nemusí mít vždycky nejlepší pokrytí v dané oblasti.
Zkrátka si myslím, že pro většinu cestovatelů by bylo lepší koupit si místní SIM kartu (nebo zkusit koupit eSIM od místního operátora), ale doporučuju ti, abys to zvážil sám, protože výjimek je dost. Například když jsem navštívil Japonsko, tarif od Ubigi byl výhodnější než jakákoli místní SIM karta, kterou jsem si mohl koupit, aniž bych prokázal, že jsem rezident.
Přesto si myslím, že to vůbec není nutné; dá se klidně cestovat křížem krážem, aniž bys byl neustále připojený k internetu. Bude to znít absurdně, ale během celé své cesty po Jižní a Střední Americe jsem nikdy neměl místní SIM kartu. Vždycky jsem používal jen wifi, kdykoli jsem měl možnost, a obecně si myslím, že být offline není zas tak špatné. Na orientaci ve městech si můžeš prostě stáhnout Organic Maps a mapy, které potřebuješ.
Cestování po Jižní Americe: bezpečnost
Je cestování po Jižní Americe bezpečné? Obecně vzato ano, i když s několika výjimkami.
Spousta lidí si Latinskou Ameriku představuje jako extrémně nebezpečný kontinent, kde jsou násilí a krádeže na denním pořádku. Pravda je, že i když se dá rozumně říct, že ve většině zemí Jižní Ameriky je bezpečnost opravdu problém, hlavně ve velkých městech, dá se stejně rozumně říct, že i tady v Itálii spousta měst není zrovna bezpečná, hlavně v určitou noční hodinu. V každém případě se všechno to násilí, o kterém se mluví, jen velmi zřídka týká turistů a turistických oblastí.
Když použiješ trochu zdravého rozumu, pravděpodobnost, že se ti stane jakýkoli incident, je opravdu nízká, a v nejhorším případě můžeš přijít o peněženku nebo nějakou elektroniku, kterou ti pojištění klidně proplatí.
Já osobně jsem za víc než 8 měsíců, kdy jsem se vždycky přesouval veřejnou dopravou a dost často chodil sám po ulicích i v ne zrovna vhodných hodinách, přišel jen o jedny boty – se vší pravděpodobností mi je ukradl jiný cestovatel – které jsem nechal před pokojem.
Ve skutečnosti je cestování po Jižní Americe, i když cestuješ sám, mnohem bezpečnější, než si lidé myslí; mrkni na moje rady, jak cestovat bezpečně, a uvidíš, že všechno dobře dopadne.
Plánuješ cestu po Jižní Americe? Mrkni na tyhle články:
Máš nějaké otázky? Aktuálnější informace? Neváhej zanechat komentář nebo mi napiš na Instagramu!
Protože už na webu nemám reklamy: pokud ti tento článek pomohl, zvaž, jestli si nesjednáš cestovní pojištění přes některý z odkazů na tomto webu. Podpoříš tím moji práci a tebe to nebude stát nic navíc. Pokud žiješ v EU nebo ve Spojeném království, doporučuju True Traveller. Všem ostatním doporučuju HeyMondo, kde dostaneš slevu 5 %. Děkuju za podporu!
Na dary, pizzu a virtuální pivo 🙂
Líbil se ti tento článek? Připni si ho!
