Spousta lidí zná Peru jen kvůli Machu Picchu, ve skutečnosti ale nabízí mnohem víc.
Trochu jako Thajsko v jihovýchodní Asii bylo i Peru po léta hlavním turistickým cílem Jižní Ameriky, a to způsobilo, že řada destinací je rozhodně přeplněná a v některých případech se z nich staly pravé turistické pasti; spousta dalších je ale dodnes málo navštěvovaných a přitom stejně úchvatných.
Peru jsem celé procestoval od severu k jihu s batohem na zádech a níže najdeš spoustu užitečných informací, jak zorganizovat levnou cestu.
Rychlé menu

Po stezce k Duhovým horám.
Určit nejlepší období pro návštěvu Peru není zas tak snadné, protože se podnebí napříč zemí hluboce liší.
Na pouštním pobřeží je od prosince do března extrémně horko (zejména na severu země), zatímco od dubna do listopadu jsou teploty příjemnější.
V Andách trvá období dešťů od prosince do března, období sucha pak od června do září. Podnebí v amazonském pralese se řídí víceméně stejným schématem, ale s častějšími srážkami a s horkým a vlhkým počasím po celý rok.
V podstatě se do Peru dá cestovat celý rok bez větších problémů, ale pokud máš v plánu hodně trekkingu, je období sucha nepochybně doporučené.
Trekking k laguně Churup v období dešťů.
Držitelé italského pasu (s platností delší než 6 měsíců) dostanou turistické vízum na 90 dní od okamžiku, kdy do země vstoupí (pravidla se liší podle občanství, takže si ověř, jaká platí pro tebe). Vízum je možné prodloužit tak, že zemi opustíš a pak se do ní vrátíš, klidně i týž den, pokud nepřekročíš 183 dní za kalendářní rok.
Osobně s tím zkušenost nemám, ale podle toho, co jsem tu a tam četl, to s těmi 183 dny prý není vždy uplatňováno a hodně záleží na pohraničním úředníkovi.
Další informace najdeš na oficiálním webu.
Oficiálně Peru vyžaduje doklad o odjezdu v rámci platnosti víza. Pro všechny, kdo mají zpáteční letenku nebo letenku do jiné země (stačí i autobusová jízdenka), to problém není, ale může to být problém pro ty, kdo mají jednosměrnou letenku a počítají s tím, že zemi opustí po souši nebo po moři, aniž by měli přesné datum nebo zarezervované jízdenky.
Kontroly jsou na uvážení pohraničního úředníka a leteckých společností při odbavení před odletem; mně se nikdo na nic neptal. Stejnou zkušenost má i spousta dalších cestovatelů, ale když čteš různá online fóra, najdeš i případy lidí, po kterých se doklad o odjezdu ze země skutečně chtěl. Radím ti pronajmout si jízdenku (skutečnou, jde o placenou službu) na webu jako onwardticket, nebo použít returnflights.net (zdarma a bez velkých vymožeností) a vytisknout si falešnou rezervaci! Pokud se o tom chceš dozvědět víc, mrkni na tento článek.
Peru nevyžaduje žádné povinné očkování, ale doporučuje se očkování proti hepatitidě A, hepatitidě B a žluté zimnici, proti té zejména pokud se rozhodneš navštívit amazonský prales.
Pro aktuální informace o vízech a podobně doporučuju zkontrolovat cestovní informace ministerstva zahraničí své země (například v Česku – „Cestujeme“ na webu MZV).
Jak vidíš na mapě, hlavní turistické atrakce, nebo alespoň ty nejznámější, leží všechny jižně od Limy, což je výhodné hlavně pro ty, kdo nemají moc času. Pokud máš času víc, vřele doporučuju navštívit i sever země. Teď se podíváme podrobně na to, co která destinace nabízí.
Dál budu často mluvit o cenách v solech, někdy zkracovaných na „Sol“. Kurz je zhruba 1€ = 3.85 Sol. Aktuální kurz si můžeš zjistit na této stránce.

Poznámka: V průvodci najdeš několikrát odkaz na https://www.alltrails.com/. Pokud chceš v aplikaci AllTrails používat offline navigaci, musíš přejít na verzi pro. Problém ale můžeš obejít tak, že si ze stolní verze webu stáhneš souřadnice ve formátu „Google Earth KML“ a nahraješ je do aplikace Organic Maps, která je bezpochyby jednou z mých nejoblíbenějších cestovatelských aplikací.
Lima je hlavní město a zároveň největší město Peru. Založil ji roku 1535 Francisco Pizarro a asi 300 let byla centrem moci koloniální říše, proto je město plné kostelů, klášterů a historických budov vůbec.
Prohlédni si historické centrum
Plaza de Armas, známé také jako Plaza Mayor (Google Maps), leží v srdci historického centra a od roku 1988 je součástí památek chráněných UNESCO; kolem dokola najdeš hlavní historické budovy města. Na severní straně náměstí stojí vládní palác (Google Maps), který je zároveň oficiální rezidencí peruánského prezidenta. V poledne se tu můžeš podívat na střídání stráží.
Na jihovýchodě naproti tomu stojí limská katedrála (Google Maps), kde se nacházejí ostatky Pizarra. Já doporučuju ubytovat se v hostelu 1900 backpacker, který je nejen výborný, ale nabízí i bezplatnou prohlídku historického centra, jež tě z hlavního náměstí zavede k spoustě dalších zajímavých míst.
Prezidentský palác v Limě.
Miraflores
Miraflores je „fancy“ čtvrť města. Atmosféra je tu velmi evropská a najdeš tu všechny módní podniky ve městě. Uprostřed čtvrti je Parque Kennedy (Google Maps) a když se přesuneš k pobřeží, narazíš na slavné nábřeží, kde se dá procházet a kde můžeš navštívit Parque del Amor (Google Maps), kde je spousta moderních soch a mozaik.
Parque de la Reserva
Park existuje od roku 1920, ale teprve v roce 2007 dokončila limská radnice práce na vytvoření El Circuito Mágico del Agua (Google Maps) uvnitř něj, souboru 13 fontán, z nichž mnohé jsou interaktivní, který drží světový rekord jako největší komplex fontán na světě.
Každý den jsou 3 představení, při kterých se v hlavní fontáně vytvářejí světelné hry doprovázené hudbou; návštěvu vřele doporučuju. Časy si můžeš potvrdit a lístek koupit na oficiálním webu.
Park je otevřený od úterý do neděle od 15:00 do 22:30.
Představení jsou v 19:15, 20:15 a 21:30.
Vstup stojí jen 5 solů.
Parque de la Reserva, Lima.
Ubytování v Limě
Dvě hlavní oblasti, kde se většina lidí ubytovává, jsou historické centrum a Miraflores. V historickém centru doporučuju 1900 backpacker, hostel zřízený v koloniální budově, který je opravdu moc pěkný a čistý. Pro toho, kdo hledá víc večírkové prostředí, je pravděpodobně lepší volbou Miraflores.
Tohle malé městečko jižně od Limy nemá z turistického hlediska moc co nabídnout, ale je výbornou základnou pro výlety na blízké ostrovy Ballestas a do stejnojmenné národní rezervace, kde najdeš 74 druhů rostlin, které rostou v této vyprahlé oblasti, 216 druhů ptáků, 16 druhů savců, 10 druhů plazů a 193 druhů ryb. Považuje se za jeden z nejbohatších ekosystémů na světě, zkrátka to není špatné.
Vyraz na výlet na blízké ostrovy Ballestas (asi 30/35 solů), kde můžeš vidět různé druhy zvířat, mimo jiné tučňáky a lachtany. Výlety trvají asi dvě hodiny a vyjíždí se v 8:00 ráno. Vstup do národní rezervace Paracas stojí 11 solů a platí se i přístavní poplatek 5 solů.
Poloostrov Paracas můžeš také prozkoumat s organizovaným výletem, nebo na vlastní pěst na kole z půjčovny (asi 30 solů). Je ale dobré mít na paměti, že podle období v roce může být opravdu horko nebo se můžeš setkat se silným větrem. La Catedral (Google Maps), Yumaque (Google Maps), Playa Roja (Google Maps) a Playa Las Minas (Google Maps) jsou hlavní atrakce, které si nesmíš nechat ujít. I tak nabízí celá trasa dlouhá asi 30 kilometrů surrealistické scenérie. Můžeš se také zastavit v Museo Arqueológico de Sitio Julio C. Tello de Paracas (Google Maps). Po návštěvě Playa Las Minas se vrať do Paracasu. Pokud chceš, některé cestovní kanceláře kombinují plavbu lodí a poloostrov Paracas do jednoho výletu.
Nakonec, nebyl jsem tam, ale nedaleko od Paracasu je docela zajímavé archeologické naleziště zvané Tambo Colorado (Google Maps). Pokud se tam chceš dostat veřejnou dopravou, nasedni na colectivo do Pisca, odkud by pak měla jezdit colectivos tím směrem.
Doprava do Paracasu
Skoro všechny autobusy do Icy, Nazky a Arequipy tě vysadí u Panamericany, aniž by zajely do městečka, odtud se do centra Paracasu dostaneš taxíkem nebo některým z místních collectivos. Jen některé společnosti jako Cruz del Sur, Peru Bus a Peru Hop jedou až do centra Paracasu.
Ubytování v Paracasu
Paracas Backpackers House je výborný hostel, který nabízí jak vícelůžkové pokoje, tak soukromé pokoje a má slušnou kuchyň. Výborný poměr ceny a kvality.
Ostrovy Ballestas.
Ica leží asi 4–5 hodin od Limy a 2–3 hodiny od Nazky, jediný důvod, proč do tohoto města jet, je blízká oáza Huacachina, která leží jen pár kilometrů od města.
Malé „městečko“ – ve skutečnosti jde o shluk hotelů a restaurací kolem malé laguny obklopené písečnými dunami – se dá označit za klasickou turistickou past, tady je totiž všechno mnohem dražší než ve zbytku Peru a samotná oáza by už před lety vyschla, kdyby se do malé laguny pravidelně nepumpovala voda, aby mohl byznys pokračovat.
I tak ti doporučuju rychlou návštěvu kvůli výletu v dune buggy, který zahrnuje i sandboarding. Řádění mezi dunami v dune buggy je trochu jako jízda na horské dráze, sandboarding je pak ekvivalent snowboardingu na písku, všechno je to mimořádně zábavné a rozhodně to za návštěvu stojí.
Výlet je propagován doslova všude a stojí asi 50 Soles včetně poplatku 3,80 S, který se platí městu. Doporučuju vyrazit na odpolední výlet, abys viděl západ slunce.
Doprava do Huacachiny
Ica je docela velké město, a proto je dostupné ze všech hlavních a blízkých měst v okolí; jakmile dorazíš do Icy, do Huacachiny už žádná veřejná doprava nejezdí. Trasa Ica–Huacachina stojí asi 10 S taxíkem a 5 S tuk-tukem. Peru Hop je jediná autobusová společnost, která má zastávku v Huacachině.
Ubytování v Huacachině
Desert Nights Hostel je dobrý hostel, čistý a levný.
Dune buggy, kterými se jezdí na sandboarding.
Nazca je město na jihu Peru proslulé takzvanými „liniemi v Nazce“. Jde o soubor geometrických obrazců a obřích kreseb zvířat vyrytých do pouště na celkové ploše přes 500 km2.
Nejlepší způsob, jak je obdivovat, je let, který je pro backpackery poměrně drahý (mnozí totiž Nazcu úplně vynechají, já včetně). Z toho, co jsem četl a slyšel, se mluví o 70–100 dolarech za zhruba půlhodinový let, zatímco levnější alternativa, tedy dojít k pozorovací věži, nedává moc smysl vzhledem k velikosti těch obrazců.
V tomto článku (v angličtině) najdeš popis zkušenosti na vlastní kůži. I tak jsou v okolí, pokud chceš, další věci k vidění a k dělání, jak je popsáno v tomto průvodci.
Doprava do Nazky
Do Icy a z Icy jezdí řada collectivos, trvá to asi 2–3 hodiny, 15 S. Z Cusca (14 hodin) a z Arequipy (9 hodin) jezdí spousta nočních autobusů, z Limy je to asi 7 hodin.
Linie v Nazce, pavouk.
Cusco je nádherné město, které si zachovalo spoustu koloniálních budov, ale i stopy mnohem delší historie, protože bylo hlavním městem Incké říše a dodnes je kulturním centrem komunity Kečuů. Stačí se jen procházet jeho ulicemi a uvidíš „vrstvy“ jeho historie.
Je totiž běžné vidět koloniální budovy postavené přímo na základech pocházejících z doby Inků.
Cusco je navíc dokonalá základna pro návštěvu Machu Picchu, Posvátného údolí a Duhových hor.
Poznámka: Cusco leží ve výšce 3400 m, takže problémem může být horská nemoc.
Prohlédni si historické centrum
Historické centrum Cusca je opravdu hezké a obecně se rozhodně vyplatí strávit procházkou po ulicích města aspoň půl dne. Plaza de Armas (Google Maps) je hlavní náměstí, kde můžeš navštívit katedrálu v Cuscu (Google Maps) a Iglesia de la Compañía de Jesús, vstup stojí 10 solů, ale nabízí skvělé výhledy na náměstí (Google Maps).
Také Plaza de San Francisco a její okolí nejsou vůbec špatné (Google Maps). Tady můžeš navštívit Museo y Catacumbas del Convento de San Francisco de Asís de Cusco, průvodce je povinný a stojí 20 solů (Google Maps).
Já jako vždy doporučuju připojit se k free walking tour, zvlášť pokud trochu mluvíš anglicky nebo španělsky.
Plaza de Armas, Cusco.
Posvátné údolí na vlastní pěst
Archeologických lokalit v okolí Cusca je opravdu hodně a pro ty, koho zajímají, je možné zaplatit „boleto turistico“ za 130 Soles (30–35 €), které umožňuje vstup na 16 lokalit po dobu 10 dní, pro studenty stojí 70 solů.
Od nedávna je možné koupit i částečné boleto turistico platné jeden den, které umožňuje vstup na 4 lokality nejblíže Cuscu: Sacsayhuaman, Q’enqo, Tambomachay a Pukapukara. Stojí 70 solů.
Boleto Turistico můžeš koupit v kanceláři na čísle 103 na Avenida del Sol. (Google Maps). Pouze hotově.
Následuje mini-trasa na vlastní pěst, na které navštívíš 4 lokality, na něž dává přístup částečné boleto turistico, plus dvě další zdarma v okolí.
Poznámka: Vřele doporučuju stáhnout si do mobilu Organic Maps, protože jsou v ní označená všechna zmíněná místa a mnoho stezek je vyznačeno; oblast rozhodně není nebezpečná, ale bez GPS bys mohl docela dlouho chodit v kruzích.
Cusco -> Tambomachay/Pukapukara
Nasedni na autobus do Pisacu a řekni, že chceš vystoupit u Tambomachay (Google Maps). Zastávka je na Calle Puputi (Google Maps), ale podle polohy tvého ubytování možná budeš moct nastoupit i jinde (zeptej se na recepci). Alternativou je taxi, cesta Cusco – Tambomachay by neměla stát víc než 20 Soles, a když se o něj rozdělíš, není to zas tak zlé. Pukapukara je vzdálená 300 metrů (Google Maps).
Pukapukara při pohledu zvenčí (bez boleto turistico)
Pukapukara -> Chrám Měsíce
Až skončíš s prohlídkou Pukapukary, jdi směrem k Cuscu asi 600 m, před vesnicí Huayllarochou uvidíš vlevo stezku, tu následuj. Projdeš kolem fotbalového hřiště a pak půjdeš dál mezi eukalypty, odtud už stezka není snadno sledovatelná, ale s pomocí Organic Maps nebude těžké najít cestu k Chrámu Měsíce (Google Maps).
Tato lokalita nevyžaduje pro vstup boleto turistico.
Chrám Měsíce -> Chrám opice
Nech Chrám Měsíce po pravé ruce, jdi po stezce k domům a pak pokračuj mezi dvěma kamennými zdmi. Za chvíli dorazíš k Chrámu opice (Google Maps).
Tato lokalita nevyžaduje pro vstup boleto turistico.
Chrám Měsíce (vpravo) s Cuscem v dálce.
Chrám opice -> Q’Enqo
Vrať se na stezku, kterou jsi právě šel, a pokračuj asi 15 minut až k hlavní silnici, pak ji přejdi a pokračuj po méně vyšlapané stezce, tam můžeš vystoupat na kopec a vstoupit do Q’Enqo vedlejším vchodem (nebo to zkusit, kdybys boleto neměl. Říkali mi, že se často dá vejít bez problémů, ale já jsem věřil skupince dětí na začátku stezky, která mi řekla, ať to nechám být). Alternativou je jít rovně, dokud nedojdeš na travnatou plochu a „ruiny“ u úpatí Q’Enqo (Google Maps).
Q’Enqo -> Sacsayhuaman
Pokračuj po hlavní silnici asi 20 minut, dokud nedojdeš k Bílému Kristu (Google Maps), odtud, když projdeš kolem stánků, vede řada stezek k Sacsayhuamanu (Google Maps). I tentokrát jde o vedlejší přístup a možná se ti podaří vejít bez boleto turistico. Pokud ne, užij si pohled na Cusco a Sacsayhuaman shora.
Uvnitř areálu je schodiště, které vede přímo na Plaza de Armas; kdyby se ti nepodařilo vejít tudy, vrať se na hlavní silnici a dojdi pěšky do Cusca.
Na závěr, další dvě oblíbené destinace v Posvátném údolí jsou Moray a Maras, odkud se dá dojít ke slavným solným pánvím; pro první lokalitu je nutné mít Boleto Turistico, zatímco do solných pánví můžeš jednoduše zaplatit vstup, který stojí 10 solů. Výlet nabízejí prakticky všude, ale můžeš ušetřit, když použiješ veřejnou dopravu podle pokynů na této stránce.
Sacsayhuaman s Cuscem v pozadí.
Na Machu Picchu se dá dostat spoustou různých způsobů, od nesmírně drahé Inca trail (mluvíme o minimálně 500 € a musí se rezervovat s několikaměsíčním předstihem) přes Salkantay trek, který za asi 250 € all inclusive na 4 noci a 5 dní upřímně není špatný obchod a mnoho lidí mi ho doporučilo, až po jungle trek, což je 4denní a 3noční trek/aktivita, která při započtení zahrnutých aktivit (zip lining, horské kolo a rafting) za asi 200 € all inclusive není vůbec špatná. V každém případě, pokud chceš ušetřit, nerezervuj online, jakmile jsi v Cuscu, můžeš utratit mnohem míň. Tady najdeš podrobného průvodce po Salkantay treku a tady po jungle treku. Chci upozornit, že přestože jde o málo oblíbenou možnost, Salkantay trek se dá absolvovat i bez organizace, jak je popsáno na této stránce (v angličtině).
Než začnu mluvit o té vůbec nejlevnější možnosti, rád bych zmínil hyper mega drahý vlak (vzhledem k tomu, že jsme v Peru), který jezdí do Aguas Calientes (vesnice u úpatí Machu Picchu) z Cusca nebo Ollantaytamba. Na trase Cusco – Aguas Calientes stojí od minimálně 50 € za jednosměrnou jízdenku až po téměř 500 € za luxusní vlak, jízda trvá asi 3 hodiny. Kdyby tě to zajímalo, tady je web.
Poznámka: Od 1. července 2017 je vstup do ruin kromě omezeného počtu rozdělen i do dvou časových úseků 6:00–12:00 a 12:00–17:30. Vstupenku můžeš koupit v kulturním úřadě v Cuscu (Google Maps) nebo v Aguas Calientes (Google Maps) nebo přes oficiální web (web je otřesný, ale tady najdeš výbornou příručku i se screenshoty, které tě procesem provedou), kterýkoli jiný web / agentura ti účtuje poplatek. Zejména v hlavní sezóně (červen–září) je vhodné koupit vstupenku s několikadenním předstihem. Vstup jen do ruin stojí 152 S (77 S pro studenty s kartou ISIC), pokud chceš vystoupat na jeden ze dvou vrcholů, které se tyčí nad ruinami (Montaña a Huayna Picchu), cena je 200 S. Nezapomeň vzít s sebou pas. Ceny podle všeho rostou každým rokem.
Ruiny Machu Picchu.
Den 1 Cusco -> Hidroeléctrica (35–40 solů, 6–7 hodin)
V Cuscu ti kterákoli agentura nabídne dopravu z Cusca do Aguas Calientes za 35–40 solů, mohou začít výš, ale se smlouváním bys neměl mít problém.
Cesta je místy opravdu malebná a minibusy jsou obecně pohodlné a s klimatizací. Jediné je, že je třeba překonat horský průsmyk ve výšce asi 4000 metrů a cesta má spoustu zatáček, takže kdo trpí na nevolnost při jízdě, může mít nějaké problémy!
Den 1 Hidroeléctrica -> Aguas Calientes (pěšky, 2–3 hodiny) All Trails
Jakmile dorazíš do Hidroeléctriky, procházka po kolejích vlaku je příjemná a zcela rovná, maximálně 2–3 hodiny. Přenocuj v Aguas Calientes. Když se podíváš na různé rezervační weby (booking, hostelworld atd. atd.), může se zdát, že levných možností je málo, ale není tomu tak. Existují doslova stovky možností, které na internetu nejsou, a přestože je všechno dražší než ve zbytku Peru, stačí přejít řeku/potok, který město dělí na půl, a ceny se zhroutí. V Aguas Calientes toho moc k dělání není, ale druhý den budeš muset vstávat brzy a po dlouhé cestě budeš pravděpodobně unavený.
Procházka podél kolejí.
Den 2 Aguas Calientes -> Machu Picchu
V tuto chvíli bys už měl mít vstupenku na lokalitu (doporučuju ranní turnus). Do ruin se z Aguas Calientes dostaneš dvěma způsoby:
Machu Picchu při pohledu od Sluneční brány.
Den 2 Machu Picchu -> Hidroeléctrica -> Cusco
Užívej si lokalitu do 12:00, kdy ti každopádně turnus skončí a budeš muset odejít. Sestup po stezce, kterou jsi šel ráno, a pak zamiř do Hidroeléctriky, ideálně bez návratu do Aguas Calientes, abys ušetřil čas. Poslední dodávky zpět do Cusca mívají odjezd kolem půl třetí/třetí, takže s časem bys neměl mít žádný problém. Po návratu do Cusca budeš pravděpodobně vyčerpaný, ale strávit další noc v Aguas Calientes podle mě nedává moc smysl.
Na Machu Picchu se samozřejmě dá dostat a prozkoumat ho doslova desítkami různých způsobů a v různých časech, ale to, co jsem právě popsal, je pravděpodobně nejefektivnější a nejlevnější způsob.
Poznámka: Uvnitř areálu se teoreticky nesmí jíst (hmm, no dobrá…), ale dělají to doslova všichni, takže nebudeš mít žádný problém vzít si vlastní oběd. V centru Aguas Calientes je extrémně levný místní trh, kde se můžeš zásobit ovocem, zeleninou atd.
Poslední možnost, kterou chci zmínit, je udělat zastávku v Ollantaytambu cestou z Cusca, zastávka colectivos je tady (Google Maps). Kromě pevnosti (Google Maps), na kterou potřebuješ boleto turistico, je tu další zajímavé bezplatné místo, odkud je skvělý výhled na samotnou pevnost (Google Maps). Další den nasedni na colectivo do Hidroeléctriky z hlavního náměstí a pak udělej to, co jsem právě popsal.
Zřícenina Pinkuylluna v Ollantaytambu (vstup zdarma).
Duhové hory (Vinicunca)
Duhové hory jsou přírodní divadlo, které bylo ještě před pár lety prakticky neznámé. Dají se navštívit v rámci Ausangate Treku, ale možnost, kterou si vybírá mnoho lidí, včetně mě, je jednodenní výlet z Cusca.
Nejjednodušší a překvapivě nejlevnější způsob je organizovaný výlet. Dostat se na začátek stezky kombinací collectivos a taxíku je možné, ale nakonec utratíš víceméně stejné peníze a zabere to mnohem víc času.
Já, který jsem na šetření úplně posedlý, jsem obešel minimálně 10 různých cestovních kanceláří, než jsem našel jednu, která byla ochotná nabídnout jen dopravu za 35 solů, což je opravdu rozumná cena, alternativně se dá koupit kompletní balíček (doprava, snídaně a oběd od 60–70 solů).
Navíc se platí poplatek komunitě, která v oblasti žije, 10 solů.
Od výchozího bodu k místu, odkud se pořizuje slavná fotka, bys neměl, pokud jsi ve formě a aklimatizovaný (dosahuje se až 5200 metrů), potřebovat víc než dvě hodiny, v opačném případě to může trvat mnohem déle nebo to třeba vůbec nezvládneš, takže se mnoho lidí rozhodne vyjet na koni. Pronájem koně na začátku stezky by měl stát asi 40 solů jednosměrně a 70 tam a zpět.
Výhled podél celé stezky je opravdu krásný a neomezuje se jen na pohled na Duhové hory. Na závěr si pamatuj, že v této výšce je počasí extrémně proměnlivé, takže se vhodně oblékni a nezapomeň, že horská nemoc je něco vážného, ten den jsem viděl kluka, který byl napůl při vědomí, jak ho nesou dolů na zádech.
A úplně nakonec, existuje několik „nových duhových hor“, které se v posledních letech proslavily, říká se jim Pallay Punchu. Zajímavý článek najdeš na této stránce.
Duhové hory pokryté sněhem.
Doprava do Cusca
Z hlavních peruánských měst jezdí spousta autobusů, z Limy je to 24 hodin, z Puna 6–8 hodin, z Arequipy 10 hodin, z Nazky 14–16 hodin, z Copacabany 9–12 hodin, z La Pazu 12–15 hodin.
Z Limy ti doporučuju mrknout na lety, často se dá letět za 30–40 eur jednosměrně.
Ubytování v Cuscu
Xplora Hostel Cusco je dobrý kompromis mezi rozpočtem a kvalitou, ale je trochu mimo centrum. Další dobrou možností je Gringo’s Wasi. Pokud hledáš hostel, kde se chodí do party, Loki a Wild Rover jsou nejlepší možnosti. Oba jsem viděl a musím říct, že Wild Rover je opravdu pěkný, hostel je úplně nový a je v opravdu skvělé poloze.
Město není nijak zvlášť pěkné, je tu pořád horko a vlhko, ale je to výborná základna pro prozkoumání amazonského pralesa a snadno se sem dostaneš nočním autobusem z Cusca, které je prakticky v itineráři každého, kdo Peru navštíví, a proto je Puerto Maldonado mnohem praktičtější než slavnější Iquitos, kam jezdí mnoho lidí za prozkoumáním amazonského pralesa.
Nabízených túr a různých lodge jsou desítky, ne-li stovky, a pro každý rozpočet. Rozhodně se nebudu rozepisovat o všech možných variantách, ale krátce napíšu o své zkušenosti.
Z toho, co jsem tu a tam četl, jsem se rozhodl, že nejlepší volbou bude jezero Sandoval; jezero kromě toho, že láká víc zvířat, je docela blízko města, a proto jsou náklady na dopravu nižší než v jiných oblastech, navíc je domovem rodiny obřích vyder, poměrně vzácného druhu.
Poté, co jsem se po okolí poptal, mě nasměrovali k cestovní kanceláři, která provozuje Sandoval Lodge. Po chvíli smlouvání se mi podařilo získat třídenní túru se dvěma nocemi za 110 $ místo 170 $ inzerovaných na jejich webu, byla nízká sezóna, takže to určitě mohlo pomoci.
Já jsem byl upřímně spokojený: jídlo bylo dobré, soukromý pokoj prostorný a čistý a aktivity zajímavé. Alejandro, můj průvodce, byl opravdu sympatický, ochotný a nesmírně profesionální.
Opakuju, možností je opravdu hodně, ale celkově jsem byl se svou volbou spokojený. Další možnosti v okolí jsou: Jungle Pro, Inkaterra a Chuncho Lodge. Jeden kamarád byl v Monte Amazonico a byl spokojený.
Západ slunce nad jezerem Sandoval.
Ubytování v Puerto Maldonado
Tambopata Hostel je opravdu pěkný a vypadá to, že je i jedinou možností ve městě, pokud by někdo chtěl hostelovou atmosféru a ne jen místo na spaní.
Doprava do Puerto Maldonado
Z Cusca je to asi 10 hodin autobusem, a proto je to výborná trasa pro noční autobus.
Organizuješ si cestu? Pokud si ještě musíš sjednat pojištění, najdeš tady můj průvodce nejlepšími cestovními pojištěními. Když si ho sjednáš přes odkazy v průvodci, podpoříš tenhle web bez jakýchkoli dalších nákladů.
Arequipa, která byla v letech 1835 až 1883 dokonce i hlavním městem Peru, je dodnes druhým nejdůležitějším městem země po Limě a druhým nejnavštěvovanějším po Cuscu.
Přezdívaná „ciudad blanca“ pro množství budov postavených z bílého kamene sopečného původu (město je obklopeno 3 sopkami) je podle mě nejkrásnějším městem Peru a ve výšce 2380 metrů nabízí po celý rok obzvlášť příjemné podnebí.
Prohlédni si historické centrum
Historické centrum se skládá z 5 bloků domů a snadno se dá prozkoumat pěšky. Některé z hlavních atrakcí jsou: Plaza de Armas (Google Maps), trh San Camilo (Google Maps), mirador Yanahuara (Google Maps), Museo Santuarios Andinos (Google Maps), kde můžeš vidět mumii Juanitu, a Convento de Santa Catalina (Google Maps), kterému se často říká město ve městě.
Jako vždy doporučuju připojit se k free walking tour.
Mirador Yanahuara se sopkou El Misti v pozadí.
El Misti a Chachani
El Misti a Chachani jsou dvě ze tří sopek, které se tyčí nad městem. Teoreticky je možné na obě „vylézt“ samostatně bez jakéhokoli povolení tak, že se na začátek stezek dostaneš veřejnou dopravou.
Já jsem to neudělal, ale dobrý kamarád vylezl na Chachani sám a bez maček (považuje se za jednu z nejsnazších šestitisícovek na světě, ale protože je vrchol neustále zamrzlý/zasněžený, se důrazně doporučuje mít vhodné vybavení). V každém případě to nedoporučuju. Ceny za organizované túry jsou 200–300 Soles za El Misti a 350–450 Soles za Chachani.
Kaňon Colca
Podle mě je to hlavní důvod, proč navštívit Arequipu. Údolí Colca je naprosto nádherná oblast a hlavní atrakcí je kaňon, který dosahuje hloubky 3140 metrů, což z něj dělá jeden z nejhlubších na světě. Oblast, a zejména kaňon, je navíc známá výskytem kondorů.
Kaňon se dá navštívit za jeden den, ale pokud máš čas, doporučuju trek na 2 noci a 3 dny. Mnoho lidí se rozhodne spolehnout na agenturu, ale já ji, jak to často dělám, nedoporučuju, ne tolik kvůli ceně, ale kvůli svobodě dělat, co člověk chce, a hlavně kvůli tomu, že většina organizovaných výletů tě nezavede k termálním lázním v Llahuar Lodge.

Kaňon Colca.
Následující itinerář se vyhýbá šílenému odjezdu ve 3 ráno, ale nutí tě přenocovat v Cabanaconde, což by pro toho, kdo má málo času, mohl být problém, v tom případě není řešení, vstaň uprostřed noci a nasedni na autobus ve 3:00. Já doporučuju jet autobusem v 11:00, abys dorazil v pozdním odpoledni (5–6 hodin) do Cabanaconde. Tady najdeš tabulku s různými časy.
Stezky jsou snadno sledovatelné a často jsou tam cedule se směry. I tady doporučuju stáhnout si Organic Maps, aby ses vyhnul problémům.
Den 1 Cabanaconde -> Sangalle
Pokud chceš vidět kondory na Cruz del Condor (Google Maps), nasedni na camionetu v 6:30 (4 soly) a vrať se do Cabanaconde autobusem v 9:30 (možná jede nějaká camioneta/autobus dřív). Jakmile se vrátíš do Cabanaconde, máš dvě možnosti:
Den 2 Sangalle-> Llahuar Lodge
Vylez z kaňonu a jdi po silnici, v jednu chvíli projdeš malou vesnicí a poté, co zase sestoupíš na dno kaňonu a přejdeš most, užij si pár hodin zasloužené relaxace v termálních bazénech.
Ubytování tvoří malé chatky a vynikající vegetariánská jídla. Místo je ráj. Llahuar Lodge.
Den 3 Llahuar Lodge -> Cabanaconde
Ideální by bylo vyrazit z lodge kolem 6. hodiny, abys stihl autobus v 11:00, ale vždycky je možnost jet i tím ve 14:00.
Všechno je nesmírně jednoduché a podle mě je průvodce nebo účast na organizované túře opravdu zbytečná. Mrkni na mapu, jen abys měl představu, kde všechna místa leží, a spolehni se na Organic Maps, kdybys ji potřeboval.
Pro vstup do celé oblasti kaňonu Colca je nutné zaplatit boleto turistico (70 solů), z toho, co jsem pochopil, se tyto peníze vybírají téměř výhradně u Cruz del Condor, která je pevnou zastávkou všech organizovaných výletů, ale mohou být pracovníci i podél stezek. Protože jsem tam nebyl (ano, kondory jsem i tak viděl, ale tam je to prakticky zaručené), nakonec jsem nezaplatil. V Cabanaconde ani ve vesnicích podél cesty nejsou bankomaty, takže si z Arequipy vezmi dostatek hotovosti.
Já, jak pomáhám čistit spodní bazénky zatopené během období dešťů.
Ubytování v Arequipě
Friendly AQP je opravdu levný, snídaně je v ceně a není příliš daleko od centra. Personál je opravdu přátelský. Pro toho, kdo hledá party hostel, doporučuju Wild Rover.
Doprava do Arequipy
Z Puerto Maldonado jsem našel bus-cama za 30 solů, 14–15 hodin, jsou 3 společnosti a všechny odjíždějí odpoledne. Z Cusca a Icy jezdí spousta nočních autobusů. Z Puna je to asi 6 hodin. Odsud jezdí časté autobusy, když chceš pokračovat ve své cestě do Bolívie směrem na jih.
Puno je město na břehu jezera Titicaca ve výšce 3800 metrů, projel jsem jím bez zastavení, protože jsem mířil do Copacabany v Bolívii a slavné jezero jsem měl možnost navštívit odtud.
Každopádně hlavní atrakcí jsou plovoucí ostrovy Uros, které mi někteří popisovali jako naprosto „falešné“ a existující už jen pro turisty (trochu jako oáza Huacachina), ale jsem si jistý, že to může být zajímavý zážitek.
Odkazuju tě na tento článek (v angličtině), kde je podrobně popsaný výlet po ostrovech.
Doprava do Puna
Z Cusca a Arequipy jezdí autobusy velmi často a trvá to asi 6 hodin.
Ostrovy Uros na jezeře Titicaca.
Huaraz je považován za peruánské hlavní město trekkingu, leží ve výšce 3100 m, takže pokud přijíždíš přímo z Limy, dopřej si den nebo dva, než se pustíš do jakéhokoli trekku. Pamatuj, že jak jsi viděl na začátku průvodce, v Andách trvá období dešťů od prosince do března, zatímco období sucha od června do září.
Já jsem tam byl v lednu a každé odpoledne pravidelně pršelo, ale i tak jsem měl možnost podniknout jednodenní výlety, když jsem vyrážel brzy ráno; pro vícedenní trek se stanem to rozhodně není ideální.
V okolí jsou doslova stovky treků/výletů, ale chci vyjmenovat některé z nejoblíbenějších, které se dají zvládnout za jeden den.
Laguna 69
Toto ledovcové jezero je doslova klenot v srdci Cordillera Blanca a jedna z nejkrásnějších věcí, které jsem kdy viděl. Jak už asi víš, výlety obvykle nedoporučuju, ale tohle je jeden ze vzácných případů, kdy je organizovaný výlet skutečně zdaleka výhodnější než veřejná doprava.
Výlet stojí asi 40 solů, zahrnuje dopravu a průvodce (který jde na konci skupiny a každý stoupá vlastním tempem, takže je „zbytečný“, protože stezka je nesmírně snadno sledovatelná). Vyráží se kolem 5:30 a často se po cestě zastavuje na snídani (místo není zrovna levné), aby se asi o 3 hodiny později dorazilo na začátek stezky.
Výstup trvá asi 2–3 hodiny, laguna leží ve výšce 4950 m, takže pokud nejsi aklimatizovaný a ve slušné kondici, může být opravdu těžký; až dorazíš, užij si svačinu, kterou sis vzal, a nádherný výhled, někteří se tam dokonce koupou! Sestup je samozřejmě mnohem rychlejší a pokud nejsou zpoždění, vyráží se kolem 15:00, abys byl v Huarazu v 18:00. All Trails.
Laguna 69, Huaraz.
Laguna Churup
Nasedni na minibus do vesnice zvané Llupa, cena je 20 solů za zpáteční jízdenku (Google Maps). Aktuální odjezdy najdeš v recenzích.
Stoupá se z 3800 na 4500 metrů asi hodinu a půl až dvě (All Trails). Stezka není nijak zvlášť náročná, ale po dosažení vodopádu těsně pod lagunou je třeba zvládnout kousek „lezení“, jsou tam kovová lana, která ti pomůžou, a osobně si nemyslím, že jsou potřeba nějaké zvláštní schopnosti, ale pro někoho to samozřejmě může být náročné.
Asi po 10 minutách uvidíš lagunu. Výhled na lagunu s horami v pozadí je opravdu krásný.
Vstup do národního parku stojí 10 solů a platí se na začátku stezky.
Laguna Churup, Huaraz.
Laguna de Aguak
Předesílám, že jsem lagunu prakticky neměl tu čest vidět, protože když jsem se dostal nahoru, byla mlha tak hustá, že to nebylo možné, ale z fotek, které jsem si prohlédl poté, co jsem se zeptal dvou kamarádů, kteří měli víc štěstí než já, ty další dvě stojí víc za návštěvu.
Každopádně, aby ses tam dostal, stačí nasednout na minibus do Wilcahuaínu za 2,5 solu (Google Maps). Řekni řidiči, že chceš na lagunu de Aguak, a vysadí tě prakticky na začátku stezky. Výstup trvá asi 3–4 hodiny a je těžší než u ostatních dvou lagun (All Trails).
Stezka k Laguně de Aguak s Huarazem v pozadí.
Ledovec Pastoruri
Ledovec Pastoruri je jedním z mála zbývajících tropických ledovců a snadno se k němu dostaneš s organizovaným výletem z Huarazu. Minibus jede do cíle asi 3 hodiny a pak se jde necelou hodinu pěšky (All Trails).
Nebyl jsem tam, ale mnoho lidí mi řeklo, že to stojí za to, doporučuju to hlavně těm, kdo trekking nijak zvlášť nemají rádi, ale i tak si chtějí tyto fantastické krajiny užít.
Santa Cruz trek
Další nesmírně oblíbený trek, který se dá absolvovat s organizovaným výletem i bez něj (vybavení na kempování si můžeš půjčit v Huarazu), je trek Santa Cruz. Považuje se za jeden z nejkrásnějších treků na světě, ale po dlouhém přemýšlení jsem se rozhodl ho nedělat (byl jsem v Huarazu v lednu, v období dešťů). Někteří kamarádi ho absolvovali začátkem února, unavení a demoralizovaní kvůli všemu dešti, který v tomto období pravidelně padá každý den. V tomto článku najdeš podrobný popis treku Santa Cruz absolvovaného s cestovní kanceláří.
Ledovec Pastoruri.
Ubytování v Huarazu
Já jsem spal ve Vacahouse, vybavení je trochu staré, ale místo je čisté a levné, personál opravdu milý.
Doprava do Huarazu
Z Limy trvá cesta do Huarazu asi 8 hodin. Z Trujilla taky asi 8 hodin. Pokud cestuješ ve dne, možná budeš muset jet nejdřív do Chimbote (asi 2 hodiny).Trujillo je docela velké město na severu Peru, používané hlavně jako základna pro prozkoumání četných archeologických lokalit v údolí, je jich víc než 3000 a pocházejí z kultury Chimú a dalších národů, které tu žily před příchodem Španělů.
Město jsem neměl možnost vidět a raději jsem se ubytoval v Huanchacu (což dělá hodně lidí a doporučuju to), malé vesničce u moře kousek od Trujilla, snadno dostupné minibusy, které tam jezdí často, 2 Soles.
Jak už jsem řekl, doporučuju ubytovat se v Huanchacu, ale vše, co tu čteš, se snadno dá stihnout i z Trujilla vzhledem k malé vzdálenosti, která tato dvě města dělí.
Ruiny Chan Chan
Před mnoha staletími byla Chan Chan (Google Maps) největším městem celého amerického kontinentu, hlavním městem civilizace Chimú, dokud ji v 15. století nedobyli a následně neopustili Inkové.
Ruiny leží zhruba v půli cesty mezi Trujillem a Huanchacem, takže stačí nasednout na jedno z mnoha collectivos, které tam jezdí tam a zpět. Řekni, ať tě vysadí u „la entrada para Chan Chan“. Ruiny jsou na konci silnice (těžko je minout).
Collectivo z Huanchaca by mělo stát 1 sol, zatímco vstup stojí 10 solů.
Ruiny Chan Chan.
Surfování
Celá oblast je docela oblíbená mezi surfaři a podmínky se zdají být dobré i pro začátečníky, takže škol surfování je hodně a i hostely často nabízejí možnost půjčit si prkno a neopren.
Huaca de la Luna (chrám Měsíce)
Lokalita leží asi 4 km od Trujilla a jde o velkou stavbu (Google Maps), která spolu s chrámem Slunce byla součástí starověkého města kultury Moche, které moderní archeologové nazývají „Cerro Blanco“.
Lokalita je dobře zachovaná, protože byla léta pohřbená v písku, a hlavní atrakcí je velká zeď zdobená rytinami a barevnými kresbami.
Bohužel jsem neměl tu čest lokalitu navštívit, ale níže ti nechávám pokyny, jak se tam dostat veřejnou dopravou.
Z centra Trujilla nasedni na collectivo s cedulí „Campiña de Moche / Mochica Chimu“ 1,50 na rohu Huayna Capac a Suárez na Avenida Los Incas poblíž Mercado Mayorista. Vzhledem k malé vzdálenosti by taxi nemělo být příliš drahé, zvlášť když se o něj rozdělíš.
Vstup na lokalitu stojí 10 solů a zahrnuje prohlídku s průvodcem v angličtině nebo španělštině. Za vstup do muzea zaplatíš dalších 5 solů.
Uvnitř chrámu Měsíce.
Ubytování v Huanchacu
Wachaque Surf moc doporučuju, hostel je dobře zařízený a čistý, snídaně (v ceně) je skvělá, terasa na střeše fantastická a majitel je opravdu milý. Přestože je dražší, výborný hostel je ATMA Hostel & Yoga.
Doprava do Trujilla/Huanchaca
Do Huanchaca se musí vždy jet přes Trujillo, které leží na Panamericaně, a proto je snadno dostupné autobusy z mnoha měst Peru, mezi nimi Chimbote, Huaraz a Lima na jihu, Chiclayo, Piura, Máncora a Tumbes (hranice s Ekvádorem) na severu. Cajamarca a Chachapoyas na východě.
Cajamarca je rozhodně stranou pro toho, kdo má na Peru málo času, ale pokud přijíždíš z Ekvádoru, nebo máš na zemi docela dost času, pak se rozhodně vyplatí zařadit ji do itineráře.
Cumbe Mayo
Jde o předkolumbovský akvadukt postavený kolem roku 1000 př. n. l., který v období sucha vedl vodu z hor do města Cajamarca. Výlet z města stojí 18 Soles, alternativně se na lokalitu dostaneš tak, že nasedneš na collectivo poblíž Santa Apolonia (Google Maps) za 5 solů a požádáš řidiče, aby tě vysadil v Cumbe Mayo. Malebná cesta trvá asi hodinu, 5 solů. Vstup na lokalitu stojí také 5 solů (Google Maps).
Ventanillas de Otuzco
Ventanillas de Otuzco (Google Maps) jsou nekropole pocházející z předkolumbovské éry. Snadno se k nim dostaneš collectivem z Cajamarky za 1–2 soly, vstup stojí 5 solů.
Ventanillas de Otuzco.
Doprava do Cajamarky
Z Trujilla jezdí denně spousta autobusů, asi 7–8 hodin. Do Chachapoyas se musí nejdřív jet přes Celendín. Na severu jsou spojení s Piurou a Chiclayem.
Ubytování v Cajamarce
Ve městě je několik levných guesthouse. Pokud chceš rezervovat online, mrkni na Hotel Los Gladiolos a La Pascana Hospedaje.
Chachapoyas je město v amazonské oblasti Peru, které se používá jako základna pro prozkoumání některých lokalit v okolí. Oblast není příliš turistická a s velkou pravděpodobností tu potkáš jen další backpackery, na rozdíl od jihu Peru.
Kuélap
Je to starověká pevnost se zdmi, které dosahují výšky 12 metrů. Uvnitř ubytovala až 3000 lidí. Jde o největší ruiny v Jižní Americe pocházející z doby před Inky. K pevnosti se dá dostat třemi způsoby:
Vstup na lokalitu stojí 20 solů.
Letecký snímek Kuélapu.
Vodopád Yumbilla
Vodopád (Google Maps) leží uvnitř takzvaného „lesa obřích vodopádů“, oficiálně změřen v roce 2007, dosahuje výšky 895,4 metru, což z něj dělá třetí nejvyšší na světě. Dá se k němu dojet na jednodenní výlet (vyrazit brzy) veřejnou dopravou takto: nasedni na collectivo do Pedro Ruiz, asi hodinu, 5 solů, pak nasedni na mototaxi do Cuispes 25 minut, 15–20 solů, jakmile dorazíš na hlavní náměstí, snadno tě někdo nasměruje správným směrem.
Vstup stojí 10 solů.
Karajia
Jde o antropomorfní sarkofágy (Google Maps) postavené na úpatí skalní stěny, ke které se dojde po krátké a dobře značené stezce (asi 20–30 minut), která začíná ve vesnici Cruz Pata.
Do Cruz Pata se z Chachapoyas dostaneš tak, že nasedneš na collectivo do Luya z autobusového terminálu (5 Soles, 50 minut) a pak na collectivo do Cruz Pata (6 solů, 40 minut).
Vstup na lokalitu stojí 5 solů.
Antropomorfní sarkofágy Karajia u Chachapoyas.
Ubytování v Chachapoyas
Chacha international, levný, čistý a blízko centra.
Doprava do Chachapoyas
Z Trujilla (16:30) a Chiclaya (20:30 a 21:00) jezdí noční autobusy, které dorazí do Chachapoyas v 6:00 ráno. Autobusy jezdí i z Limy, ale cesta je opravdu dlouhá (asi 22 hodin). Z Máncory jezdí časté autobusy do Chiclaya (7 hodin). Z Cajamarky je to asi 10 hodin.
Iquitos je největší město na světě, do kterého se nedá dojet po souši, a turisté ho používají jako výchozí bod pro prozkoumání amazonského pralesa, zejména rezervace Pacaya – Samiria. Dá se také plout po Amazonce až do Manausu.
V posledních letech Iquitos přilákal spoustu turistů zajímajících se o šamanské rituály, zejména o ayahuascu, což je psychedelický nálev z různých amazonských rostlin, schopný vyvolat silné halucinogenní, ale i projímavé účinky. Jeho užívání se odjakživa připisovaly magické a léčivé vlastnosti.
Jak jsem už zmínil dříve, rozhodl jsem se navštívit amazonský prales v Puerto Maldonado kvůli jednoduchosti a výhodnosti, takže nemám osobní zkušenosti, ale z toho, co jsem tu a tam četl, se začíná asi od 150 solů za den za jednodenní nebo vícedenní túru.
V tomto článku (v angličtině) si můžeš udělat jasnou představu, co od Iquitosu čekat, a také jak se tam dostat.
Volavka v peruánském amazonském pralese.
Pokud přijíždíš z Ekvádoru s batohem na zádech, je to pro mnoho backpackerů první zastávka. Jde o malou vesničku u moře, která se v průběhu let proměnila v klasické party město, jaké má každá země, kam jezdí backpackeři.
Můj zájem o tento typ destinací nikdy nebyl velký, navíc jsem nedávno byl v Montañitě, takže jsem raději jel dál. Každopádně tady kromě spousty zábavy vypadají podmínky pro surfování dobře, kdybys měl zájem!
Tady najdeš průvodce po Máncoře.
Západ slunce na peruánském pobřeží.
Níže uvádím možné itineráře na 2, 3 a 4 týdny, samozřejmě neexistuje dokonalý itinerář pro dané časové období, takže to, co následuje, ber jako inspiraci a itinerář uprav podle svých zájmů/rozpočtu!
Tento itinerář je navržený pro dvoutýdenní levnou cestu po Peru, aniž by ses snažil stihnout příliš a trávil většinu cesty přesuny z místa na místo, a s optimalizací času. V každém případě, když máš tak málo času, vřele ti doporučuju soustředit se výhradně na jih Peru.

Lima (2 noci)
Strávíš první dva dny zotavováním z jet lagu a prozkoumáváním města. Třetí den jeď do Paracasu, kde přenocuješ.
Paracas (1 noc)
Po skončení výletu do rezervace Paracas a na ostrovy Ballestas jeď do Huacachiny, kde přenocuješ.
Huacachina (1 noc)
Stráv dopoledne v oáze a odpoledne se zúčastni výletu po dunách/sandboardingu, pak nasedni na noční autobus do Arequipy.
Arequipa (1 noc / kaňon Colca 3 noci)
První den prozkoumej město a pak absolvuj trek po kaňonu Colca, jak je popsáno výše, a čtvrtý den nasedni na noční autobus do Cusca.
Cusco (5 nocí)
Den 1: Prozkoumej město
Den 2: Duhové hory
Den 3: Posvátné údolí na vlastní pěst
Den 4–5: Machu Picchu
Lima (1 noc)
Tady hodně záleží na tvém zpátečním letu, teoreticky by ses mohl vrátit týž den, aniž bys nutně musel přenocovat v Limě. Pro všechny ostatní přesuny ti doporučuju cestovat autobusem. Naopak na trase Cusco – Lima se podívej na lety, autobusem je to minimálně 22 hodin a nevyjde to o moc levněji.
Opakuju, tohle je itinerář, který doporučuju tomu, kdo má málo času/peněz. Navštívit linie v Nazce, Puno a podniknout nějaký trek na Machu Picchu je rozhodně proveditelné (pokud to rozpočet dovolí), když vynecháš například trek na vlastní pěst po kaňonu Colca.
Se třemi týdny doporučuju soustředit se i tak na jih země, držet se dvoutýdenního itineráře a případně přidat výlet do amazonského pralesa v Puerto Maldonado a pár dní v Punu na jezeře Titicaca. Alternativně, pokud jsi milovník trekkingu, zvaž cestu na sever do Huarazu, který je z Limy jen 8 hodin autobusem.

Čtyři týdny stačí na slušné prozkoumání i severu Peru, pokud přijíždíš z Ekvádoru na severu nebo z Bolívie na jihu, pak je projet Peru od severu k jihu nebo naopak očividně nejlepší volba. Pokud naopak máš jako místo příjezdu i odjezdu Limu, doporučuju dokončit právě popsaný itinerář na 2–3 týdny a pak letět Cusco – Cajamarca (když se rezervuje trochu dopředu, stojí kolem 50–100 €) a potom sjet autobusem zase dolů do Limy.
Síť autobusů a collectivos je mimořádně efektivní a umožňuje dostat se do jakékoli destinace docela snadno, když si to správně naplánuješ. Jediný opravdový problém autobusové sítě je, že na rozdíl od ostatních zemí Jižní Ameriky, kde existuje jediný autobusový terminál, odkud vyjíždějí všechny společnosti, má v Peru, zvlášť ve velkých městech, každá společnost tendenci mít vlastní terminál a ty nejsou vždy blízko sebe, což je někdy opravdu frustrující.
Pro toho, kdo hledá luxus, je nepochybně nejlepší autobusovou společností Cruz del Sur, v autobusech se podávají jídla a služba cama „první třída“ má řady po 3 sedadlech místo 4, a je tedy mnohem pohodlnější a prostornější. Každé sedadlo má navíc vlastní obrazovku na zábavu. Samozřejmě je dražší než ostatní společnosti, ale na evropské poměry stále levná.
Aktualizace: Cruz del Sur zavedla nový systém cen a v podstatě platí, že čím blíž sedíš k toaletám v horní řadě, tím jsou jízdenky levnější. Ve skutečnosti, když sedíš přímo u dveří, stojí sedadla o třetinu míň než u PeruBus, což je další výborná společnost!
Další mimořádně oblíbená společnost, která pracuje téměř výhradně s turisty, je Peru Hop, podobně jako interrail umožňuje zaplatit za karnet, který ti dovolí přesouvat se, kdy chceš, v rámci určitého itineráře s „pick up“ u tvého hostelu/hotelu. Tato společnost funguje i v Bolívii pod názvem Bolivia Hop a umožňuje koupit karnety platné pro obě země. Nabízená služba, i když pohodlná a efektivní, je samozřejmě mnohem dražší než místní autobusy.
Pro porovnání cen hlavních peruánských společností se můžeš podívat na redbus.pe, ale jako vždy doporučuju kupovat jízdenku přímo na terminálu, abys získal nejlepší ceny.
Taxi v Peru nepoužívají taxametr, takže si cenu domluv ještě předtím, než nastoupíš, abys předešel překvapením a zbytečným hádkám, například tak, že se zeptáš personálu svého hotelu/hostelu, jaká je správná cena za danou trasu.
Zejména ve velkých městech si dej pozor na očividně neoficiální taxíky a na řidiče, kteří ti řeknou „tenhle hotel/hostel je zavřený/plný“, často pracují za provizi a budou se tě snažit odvézt někam jinam.
Uber je výborná alternativa, ale zatím funguje jen v Arequipě a Limě.
Žluté taxi v ulicích Limy.
Vnitrostátní lety nejsou extrémně drahé a jsou rozhodně výbornou možností pro toho, kdo má na návštěvu země málo času. Společnosti, které provozují vnitrostátní lety, jsou: LC Peru, LATAM Peru, Peruvian, StarPeru, Avianca Peru.
Některé společnosti mají různé ceny podle měny, ve které se platí, tak, aby turisti platili dražší tarify. Buď chytrý!
Stopování na krátké vzdálenosti je ve venkovských oblastech docela běžné, ale ve městech to nedělej. Poté, co tě někdo svezl, je vhodné nechat pár solů nebo to alespoň zkusit, protože Peru je nesmírně chudé a benzín je pro mnoho lidí nezanedbatelný náklad. V některých případech po tobě může být požadována „náhrada nákladů“.
Tak kolik stojí cesta do Peru?
Let z Itálie by při zarezervování s předstihem neměl stát víc než 600/700 eur, kromě období jako srpen a přelom roku. V každém případě ti doporučuju přečíst si mého průvodce, jak najít levné letenky.
Doprava je opravdu levná, zvlášť pokud máš trpělivost a chuť vyhnout se drahým službám a společnostem jako Cruz del Sur a Peru Hop a dáš přednost společnostem, které používají místní lidé. Ceny těchto společností se často dají smlouvat. Pro mnoho destinací najdeš cenu autobusových jízdenek, jen aby sis udělal představu (ceny jsou orientační a v některých případech nemusí být aktuální). Obecně by místní autobusy a collectivos neměly stát víc než 5 solů za hodinu.
Lůžko ve vícelůžkovém pokoji v hostelu může stát zhruba 25 až 50 solů za noc, hodně záleží na městě a období v roce a samozřejmě i na kvalitě ubytování. Za dvoulůžkový pokoj v hostelu, ale i v základním hotelu, počítej s cenou kolem 100 solů.
Zejména na oběd není těžké najít menu dne od 5–10 solů (předkrm, první/druhý chod, nápoj) v nějakém comedoru nebo na ulici, i když hodně záleží na oblasti/městě. V trochu lepších restauracích počítej s tím, že zaplatíš minimálně 20 solů.
Talíř ceviche.
Machu Picchu, linie v Nazce a výlet do amazonského pralesa jsou nepochybně nejdražší aktivity v Peru. Všechny ostatní archeologické lokality jsou výrazně levnější a mnoho treků/výletů je mnohem levnějších a často se dají podniknout samostatně.
Na závěr, Peru je mimořádně levné a co do životních nákladů je ze všech zemí Jižní Ameriky druhé hned po Bolívii. Backpacker, který hlídá rozpočet, si pohodlně vystačí s asi 25–30 € na den. Pokud máš rád noční život nebo dáváš přednost pohodlnějšímu stylu cestování (jako je flashpacking), bylo by vhodnější počítat s rozpočtem minimálně 40 € na den.
Pro spoustu triků a rad, jak udržet rozpočet pod kontrolou, ti doporučuju tento článek.
Pro snížení poplatků za směnu a výběry najdeš tady můj průvodce nejlepšími kartami na cesty.
Je Peru nebezpečné? Krátká odpověď je ne, i když se některým oblastem musíš rozhodně vyhnout, zejména v Limě, kde jsou některé čtvrti považovány za extrémně nebezpečné i místními lidmi, zvlášť v noci.
I tak se hlavní turistické oblasti považují za bezpečné a s použitím zdravého rozumu bys neměl mít žádný problém. V každém případě ti doporučuju mrknout na článek o bezpečnosti na cestách, kde dávám spoustu užitečných rad, jak co nejvíc snížit pravděpodobnost, že se stane něco nepříjemného.
Plánuješ cestu do Peru? Mrkni na tyto články:
Máš nějaké otázky? Aktuální informace? Neváhej zanechat komentář nebo mi napiš na Instagramu!
Protože už na webu nemám reklamy: pokud ti tento článek pomohl, zvaž, jestli si nesjednáš cestovní pojištění přes některý z odkazů na tomto webu. Podpoříš tím moji práci a tebe to nebude stát nic navíc. Pokud žiješ v EU nebo ve Spojeném království, doporučuju True Traveller (s doplňkem „Extreme Pack“ kryje i treky nad 4600 m). Všem ostatním doporučuju HeyMondo, kde dostaneš slevu 5 %. Děkuju za podporu!
Na dary, pizzu a virtuální pivo 🙂