Cesta do Bolívie na vlastní pěst
Když pomyslím na Bolívii, vybaví se mi její rozbité silnice, nedůvěřiví lidé, ne zrovna dobré jídlo a nejhorší internetové připojení, jaké jsem kdy měl, ale také země plná přírodních krás a kultury.
Bolívie, které se často říká Tibet Ameriky, se považuje za jednu z nejvíce „odlehlých“ zemí Ameriky, protože je spolu s Paraguayí bez přístupu k moři. Ve srovnání se zbytkem amerického kontinentu je navíc Bolívie nejvíce domorodou zemí, přibližně 60 % obyvatel jsou potomci čistě původních Američanů.
Strávil jsem měsíc cestováním po zemi s batohem na zádech a v tomto průvodci najdeš spoustu užitečných rad, jak si cestu co nejlíp zorganizovat.
Rychlé menu
- Proč navštívit Bolívii
- Nejlepší doba k návštěvě Bolívie
- Doklady a očkování pro vstup do Bolívie
- Co dělat a vidět v Bolívii
- Možné itineráře po Bolívii
- Doprava po Bolívii
- Cesta do Bolívie: náklady
- Cesta do Bolívie: bezpečnost
Laguna Colorada, Reserva Eduardo Avaroa.
Proč navštívit Bolívii
- Kultura a biodiverzita: Trochu jako všechny země, které leží v Andách, nabízí Bolívie nekonečné množství klimat a ekosystémů, které se od sebe extrémně liší. Od And po deštný prales, včetně nejvýše položeného splavného jezera na světě (jezero Titicaca) a slavné největší solné pouště světa. Navíc, jak už jsem zmínil, je tu mimořádně vysoká koncentrace původních obyvatel, kteří si dodnes zachovávají své zvyky a tradice.
- Ráj pro milovníky adrenalinu. Vylez na jednu z nejsnazších šestitisícovek na světě (Huayna Potosí), sjeď na kole po Camino de los Yungas (Camino de la Muerte) a projeď pouští Atacama (jedním z nejsušších míst na světě), zkrátka dobrodružství rozhodně nechybí.
- Nejlevnější země Jižní Ameriky. Bolívie je zdaleka nejlevnější země kontinentu, cenami srovnatelná s jihovýchodní Asií, určitě levná destinace vhodná i pro ty, kdo cestují s batohem na zádech.
Nejlepší doba k návštěvě Bolívie
Obecně řečeno se klima radikálně mění podle nadmořské výšky, ale přesto se dá mluvit o dvou obdobích.
Období sucha, které trvá od května do října, je nejlepší období pro návštěvu Bolívie, na náhorních plošinách může být hlavně v noci zima, ale dny jsou skoro vždy slunečné, a je to tedy nejlepší období pro trek. V nižších polohách a v amazonském pralese jsou teploty nižší než v období dešťů, ale srážky, i když řidší, tam přesto jsou.
Období dešťů, které trvá od listopadu do března, je mnohem výraznější v nízkých polohách a v amazonském pralese, kde jsou silnice často neprůjezdné a teploty, vlhkost i počet komárů jsou vysoké. Na náhorních plošinách prší méně a teploty jsou příjemné, ale vzhledem k téměř každodenním srážkám a vrcholům často zahaleným mraky to není nejlepší období pro trek.
Trek ke kráteru Maragua.
Doklady a očkování pro vstup do Bolívie
Majitelé italského pasu (s platností delší než 6 měsíců) dostanou při vstupu do země turistické vízum na 30 dní (pravidla se liší podle občanství, takže si ověř, jaká platí pro tebe). Vízum lze zdarma prodloužit až na 90 dní.
Pro prodloužení víza je třeba zajít na imigrační úřad s pasem a zelenou imigrační kartou (kterou dostaneš při vstupu do země). V La Pazu je úřad na adrese 1433 Avenida Camacho. Tady najdeš podrobného průvodce.
Pokud překročíš platnost víza, budeš muset při odchodu ze země zaplatit pokutu 20 bolivianos za každý den navíc.
Další informace najdeš na oficiálním webu.
Bolívie nevyžaduje žádné povinné očkování, ale doporučuje se očkování proti hepatitidě A, hepatitidě B a žluté zimnici, ta hlavně v případě, že se rozhodneš navštívit amazonský prales.
POZOR: pokud přijíždíš nebo jsi nedávno byl v Argentině, Brazílii, Kolumbii, Ekvádoru, Francouzské Guyaně, Panamě, Paraguayi, Peru, Trinidadu a Tobagu, Venezuele nebo v jakékoli africké zemi, je očkování proti žluté zimnici povinné. Na pozemní hranici se často neprovádí žádná kontrola, ale letecké společnosti bývají přísnější.
Pro aktuální informace o vízech a podobně doporučuju zkontrolovat cestovní informace ministerstva zahraničí své země (například v Česku – „Cestujeme“ na webu MZV).
Co dělat a vidět v Bolívii
Severovýchod země je téměř celý pokrytý amazonským pralesem. Většina turistických atrakcí je soustředěna na jihu a na východě v převážně hornaté oblasti.
V tomto průvodci jsou ceny uvedeny v místní měně zvané „boliviano“, často zkracované jako „Bs“ nebo „BOB“. Kurz je zhruba 1€ = 13 BOB. Pro aktuální kurz doporučuju mrknout na tuhle stránku. Teď se podíváme na to nejlepší z Bolívie.
Poznámka: V průběhu průvodce najdeš několikrát odkaz na https://www.alltrails.com/. Pokud chceš používat offline navigaci přímo z aplikace AllTrails, musíš přejít na placenou verzi. Problém ale můžeš obejít tak, že si stáhneš souřadnice z desktopové verze webu ve formátu „Google Earth KML“ a pak je nahraješ do Organic Maps, což je rozhodně jedna z mých nejoblíbenějších aplikací na cestování.
La Paz
Ve výšce 4058 metrů nad mořem je La Paz nejvýše položené hlavní město světa a pokud přijíždíš z Evropy, určitě to poznáš. Město rozhodně není úchvatné a připomíná džungli dopravy a betonu ve vysoké nadmořské výšce, ale v některých ohledech je určitě fascinující.
Co dělat a vidět v La Pazu
Zúčastni se free walking tour
Tour (v angličtině) není zdarma, protože to zákon nedovoluje, ale stojí jen 3 dolary. Ze všech, kterých jsem se zúčastnil, byl rozhodně jedním z nejzajímavějších. Vyprávějí se tam opravdu zajímavé příběhy o historii města, počínaje slavnou věznicí San Pedro, docela zvláštním vězením.
Svez se lanovkou do El Alto
Podle vzoru Medellínu v Kolumbii vytvořila La Paz systém lanovek, který spojuje centrum města s nejchudšími čtvrtěmi kolem něj. Pro cestovatele je to způsob, jak si užít ty nejmalebnější výhledy. Za jasného dne je v pozadí vidět vrchol hory Illimani.
Jsou dvě linky, ze kterých je dobrý výhled:
- Červená linka z Estación Teleférico Central (Google Maps) do Estación 16 de julio. Jakmile dojedeš do El Alto, vyjdi ze stanice, aby sis naplno užil výhled.
- Žlutá linka z Chuqui Apu/Libertador do Mirador/Qhana Pata nabízí také dobré výhledy na město.
Systém lanovek funguje jako metro, platí se pokaždé, když do systému vstoupíš, jízdné je 3 bolivianos.
Pokud máš možnost navštívit El Alto ve čtvrtek nebo v neděli, tak si nenech ujít trh (Google Maps), který patří k největším v Jižní Americe a dá se tam doslova najít všechno (jeď červenou linkou lanovky). Dávej pozor na kapesní zloděje, kterými se trh zdá být zamořený.
La Paz při pohledu shora.
Cholita wrestling
Cholitas jsou domorodé bolivijské ženy, které se oblékají docela zvláštně, s charakteristickou buřinkou na hlavě a širokými sukněmi v pestrých barvách.
Každý čtvrtek v 18:30 a v neděli v 16:30 tyto ženy předvádějí wrestlingové představení, které přitahuje stovky lidí a v průběhu let se stalo turistickou atrakcí La Pazu.
Řekněme si na rovinu, událost je rozhodně bizarní a určitě to není nic, co bys nesměl vynechat, ale je to něco neobvyklého, co se dá v La Pazu dělat!
Většina cestovních kanceláří/hostelů prodává kompletní zájezd s dopravou, svačinou, vstupem a malým suvenýrem za zhruba 85 bolivianos. Samozřejmě se to dá zorganizovat i na vlastní pěst, ale pamatuj, že nejlepší místa mají rezervovaná cestovní kanceláře, a El Alto není místo, kde by se doporučovalo večer chodit.
Valle de la Luna
Údolí Měsíce (Google Maps) je docela zvláštní soubor skalních útvarů, který leží asi 10 km od La Pazu. Není to pravé údolí, ale spíš soubor miniaturních kaňonů a skalních vrcholů.
Návštěvu nabízejí všechny cestovní kanceláře v La Pazu, ale dostat se tam na vlastní pěst je opravdu snadné a celkem příjemný způsob, jak strávit půl dne.
Doprava do Valle de la Luna z La Pazu
Vezmi colectivo směr Mallasa ze zastávky poblíž kostela San Francisco a Calle Sagarnaga, 3 Bs, 30–40 minut, nebo zhruba 30 Bs taxíkem. Vysadí tě před vchodem. Zpátky ti stačí nasednout na jedno z mnoha colectivos směřujících do centra La Pazu.
Areál je otevřený od 8:00 do 17:30 a vstup stojí 15 Bs.
Údolí Měsíce.
Camino de los Yungas neboli Camino de la Muerte (death road)
Poblíž La Pazu je silnice, která byla v roce 1995 prohlášena za nejnebezpečnější silnici světa. Dlouhá asi 61 km byla po léta jedinou spojnicí s hlavním městem pro auta a nákladní vozy, které jezdily úsekem La Paz – Coroico. Každý rok na ní přišlo o život dvě až tři stovky lidí.
Naštěstí dnes existuje nová silnice, která Camino de la Muerte úplně nahradila, a ten se tak stal turistickou atrakcí.
Po Camino de los Yungas se totiž dá sjet na kole, začíná se ve 4650 metrech a při ne zrovna mírných teplotách a končí se ve 1200 metrech, kde najdeš téměř tropické klima. Celý zážitek a krajiny, kterými projedeš a které jsou si navzájem úplně nepodobné, jsou určitě skvělý způsob, jak strávit den.
Co se týče bezpečnosti, nedělej si příliš starosti, dostaneš chrániče a helmu. Na silnici není prakticky žádný provoz, na nejnebezpečnějších úsecích jsou svodidla a dá se sjíždět vlastním tempem bez jakéhokoli spěchu. Pokud bys z jakéhokoli důvodu potřeboval (pochybuju, že budeš), můžeš kdykoli nastoupit do dodávky, která jede těsně za tebou.
Zájezd, který nabízejí všechny cestovní kanceláře v La Pazu, má podle všeho minimální cenu 300 Bs (zkusil jsem aspoň 10 různých kanceláří) plus 50 Bs poplatek na údržbu silnice. Cena zahrnuje dopravu, vybavení, svačinu a obědový bufet včetně koupání v bazénu, až dojedeš dolů. Celkově bych to doporučil.
Camino de la Muerte (death road)
Treky v La Pazu a okolí
V La Pazu je snadné najít cestovní kancelář, která nabízí 2- nebo 3denní zájezdy na Huayna Potosí. Považuje se za jednu z nejsnazších šestitisícovek na světě a každý rok na něj pravidelně vystoupají tisíce víc či méně zkušených horolezců.
Ceny se pohybují od 900 do 1200 Bs za 3denní zájezd. Osobně jsem ho neabsolvoval, protože jsem byl v Bolívii v období dešťů a předpověď počasí na dny, kdy jsem byl v La Pazu, nebyla příznivá, ale někteří přátelé se rozhodli na něj vystoupit a i když to není procházka, pokud jsi v celkem dobré kondici a dostatečně aklimatizovaný, je to rozhodně zvládnutelné a bezpochyby nezapomenutelný zážitek.
Další mnohem snazší trek – skoro celý z kopce – je El Choro Trek (All Trails), který začíná v La Cumbre (4700 m) a končí v Chairu (1500 m). Dá se jít na vlastní pěst bez větších potíží s vlastním kempovacím vybavením – nebo si ho půjčit v jednom z mnoha obchodů v La Pazu. Tady najdeš přehled / průvodce trasou.
Tiwanaku
Jsou to opravdu působivé ruiny z předinckého období, obrovské kamenné bloky, ze kterých se skládají, nepocházejí z místa, kde ruiny stojí, a proto se Tiwanaku přezdívá Stonehenge Ameriky, každopádně opravdu zajímavé místo, které doporučuju, vstup stojí 100 Bs.
Do Tiwanaku se z centra La Pazu nejdřív dostaneš do čtvrti „Cementerio“ taxíkem nebo mikrobusem (1,50 Bs, odjíždějí poblíž Plaza San Francisco), od Cementerio jsou to dva bloky na Calle Eyzaguirre, odkud odjíždějí mikrobusy do Tiwanaku, 10–15 Bs, zhruba 2 hodiny. Tady najdeš podrobného průvodce.
Tiwanaku.
Ubytování v La Pazu
No Fear Hostel je pěkný, levný, nabízí vydatnou snídani a od autobusového terminálu se k němu dá snadno dojít pěšky.
Coroico
Je to městečko na vrcholu kopce na konci Death road. Téměř tropické klima je tu mnohem příjemnější než v La Pazu. Je to letovisko, kde najdeš spoustu lodge v zeleni, lázně atd. atd., kam jezdí trávit víkend i spousta místních, hlavně z La Pazu. Dá se také využít jako mezizastávka k rozdělení cesty do Rurrenabaque a zpět.
Co dělat a vidět v Coroicu
Jak už jsem řekl, hlavní aktivitou je tady odpočinek a procházky bujnou zelení, která je pro tuto oblast Bolívie typická. Spousta hostelů a lodge má lekce jógy, bazény a nabízí masáže. Zkrátka městečko, kde strávit pár dní odpočinku uprostřed přírody.
Ubytování v Coroicu
Sol y Luna je docela oblíbená lodge. Já jsem spal v levném hostelu v centru, ale ve městě je určitě něco lepšího.
Doprava do Coroica
Do La Pazu jezdí minibusy často od 3 hodin ráno (20–25 Bs). Pokud máš v plánu absolvovat Death Road a navštívit Coroico, můžeš ušetřit čas a peníze tím, že si ráno v den zájezdu vezmeš s sebou batoh a po skončení zájezdu se necháš vysadit na úpatí Coroica, místo aby ses vracel do La Pazu.
Každý den jede autobus do Rurrenabaque kolem poledne. Je to 15–20 hodin (hodně záleží na ročním období) a 100–120 Bs, v období dešťů se důrazně nedoporučuje.
Deštný prales kolem Coroica.
Rurrenabaque
Známé také jako „Rurre“, v posledních letech získalo na oblíbenosti, hlavně mezi backpackery, protože prý nabízí nejlevnější zájezdy do amazonského pralesa. Hlavní atrakcí je tady park Madidi a slavné okolní pampy.
Co dělat a vidět v Rurrenabaque
Navštiv amazonský prales
Až dorazíš do městečka, nebude těžké najít nějakou místní cestovní kancelář, která ti nabídne cokoli, co budeš chtít. V Rurrenabaque jsem nebyl, protože jsem se nedávno zúčastnil zájezdu v Peru, ale 900 Bs za 3denní zájezd vypadá jako standardní cena. Vstup do parku Madidi stojí 125 Bs, do pamp 150 Bs. Pokud chceš vidět víc divoké zvěře, je lepší navštívit pampy. V červnu 2023 mi jedna čtenářka blogu napsala, že 5denní zájezdy se 4 nocemi, které zahrnují selvu i pampu, stojí minimálně 1500 Bs.
Recenze a komentáře k jednotlivým lodge doporučuju vyhledat tady.
Doprava do Rurrenabaque
Autobusy z La Pazu stojí zhruba 100 Bs a jedou i víc než 20 hodin. Někteří mi cestu popsali jako pořádné dobrodružství a v období dešťů se jí vyhni, protože je vysoké riziko, že uvázneš v blátě. Každopádně hodně záleží na tom, kolik máš času a jaký máš rozpočet.
Alternativou je let s Amaszonas (500–600 Bs za jednosměrný let).
Copacabana
Copacabana je městečko na bolivijském břehu jezera Titicaca, které je ve výšce 3821 metrů nad mořem nejvýše položeným splavným jezerem na světě. Pro mnohé je to lepší základna než Puno a Juliaca v Peru pro prozkoumání jezera, protože atmosféra je mnohem uvolněnější a příjemnější. Zajímavé je, že slavná pláž v Rio de Janeiru se jmenuje podle tohoto městečka, a ne naopak!
Stezka přes Isla del Sol od severu k jihu.
Co dělat a vidět v Copacabaně
Isla del Sol
Z Copacabany se dá vzít loď na Isla del Sol, kde je několik posvátných míst z období Inků a úchvatná krajina.
Většina lidí volí tento jednodenní itinerář:
- V 8:00 odplutí lodí z Copacabany (50 Bs tam i zpět) a příjezd na severní část ostrova kolem 10:00.
- Tady se dá prozkoumat několik zřícenin a pak dojít pěšky do jižní části ostrova (je to 2–3 hodiny chůze, kterou doporučuju, pokud jsi aklimatizovaný), nebo se vrátit k lodi, která pluje do jižní části ostrova kolem 13:30.
- Loď, která odpluje ve 13:30, dorazí do jižní části ostrova asi za hodinu a vyplouvá zpět do Copacabany kolem 16:00.
Na ostrově je jídlo mnohem dražší než na pevnině, takže těm, kdo mají omezený rozpočet, doporučuju vzít si vlastní oběd.
POZOR: Od března 2017 není možné navštívit severní a střední část ostrova kvůli neshodám mezi komunitami, které tato území spravují. Aktualizace z června 2023 od jedné čtenářky blogu: „Severní část navštívit a jít pěšky do jižní části se dá, ale na zpáteční cestu je pak potřeba zaplatit novou plavbu lodí, s firmami provozovanými jižní komunitou (jedna cesta stojí 30 bs)“. Pokud chceš, můžeš ostrov obejít, aniž bys musel jet lodí, jak je popsáno na této stránce.
Proto spousta zájezdů kombinuje návštěvu jižní části s nedalekou Isla de la Luna.
Z Copacabany se také dá zúčastnit zájezdů na ostrovy Uros.
Cerro Calvario
Je to kopec, který se tyčí nad Copacabanou (Google Maps). Je to krátká procházka z centra Copacabany (asi 30 minut), i když výstup je docela příkrý a nadmořská výška (skoro 4000 metrů) se může projevit… jdi nahoru pomalu!
Doporučuju vyjít nahoru na západ slunce, jak to dělá spousta lidí. Slunce zapadající nad jezerem Titicaca a výhled na městečko dole je opravdu úchvatný.
Copacabana při pohledu z vrcholu Cerro Calvario.
Doprava do Copacabany
Z La Pazu a do La Pazu jezdí autobusy pravidelně každou hodinu z terminálu Cementerio, ne z centrálního, a stojí 15–20 Bs (ceny autobusů se často dají vyjednat), navíc se platí 2 Bs za loď, která tě převeze přes úsek jezera, zatímco autobus se naloží na jakýsi vor.
Autobusy z Puna a do Puna v Peru stojí zhruba 35 Bs. Společnost Bus Titicaca navíc nabízí spojení až do Cusca (na hranici budeš muset jen vystoupit), cena je 100–120 Bs. Jezdí 3 autobusy denně, doporučuju noční v 18:30 s příjezdem do Cusca kolem 5. hodiny ranní. Pokud míříš do Peru, doporučuju ti mrknout na můj průvodce pro cestu po Peru s batohem na zádech.
Ubytování v Copacabaně
V samém centru je spousta možností, kde se dá sehnat soukromý pokoj za 30–50 Bs. Pokud si chceš rezervovat online, mrkni na Hostal Sol y Luna.
Oruro
Oruro leží ve výšce 3700 metrů nad mořem a je hlavním městem stejnojmenného departementu, který leží uprostřed velké bolivijské náhorní plošiny. Většinu roku není město turistickým cílem, ale to se mění během velmi konkrétního období: karnevalu! V Oruru se totiž koná to, co se považuje za jeden z největších a nejkrásnějších karnevalů na světě.
Takže pokud jsi v Bolívii v období od 4. února do 10. března, zkontroluj data karnevalu a zkus ho zahrnout do svého itineráře.
Doprava do Orura
Autobusy z La Pazu a do La Pazu jezdí často, asi 3–4 hodiny, 15–20 Bs.
Karneval v Oruru.
Cochabamba
Cochabamba, známá také jako město věčného jara, je cíl, který není zrovna turistický a přitahuje mnohem víc expatů než cestovatelů. Jedinou turistickou atrakcí je tu totiž Cristo de la Concordia, který je o něco větší než Kristus v Rio de Janeiru, takže je druhý největší na světě. Město je přesto výborná destinace pro každého, kdo se chce oprostit od klasických turistických cílů a přijít do kontaktu s kulturou a místními lidmi.
Cochabamba je navíc ideální základna pro každého, kdo chce prozkoumat národní park Torotoro, známý zbytky dinosaurů, skalními útvary a vodopády; dá se navštívit tak, že si zájezd zorganizuješ přímo v Cochabambě, ale pro ty, kdo mají omezený rozpočet, se doporučuje dojet autobusem (5–7 hodin) do vesnice uvnitř parku a vše zařídit odtud, je tam spousta hostelů, kde se dá přespat, například Hostal Wilma a Como en Casa. Vstup do parku stojí 100 Bs a park se musí prozkoumávat s průvodcem, ale naštěstí tu jezdí zájezdy, které vyráží každý den z kanceláře průvodců na hlavním náměstí a cena se dělí mezi všechny účastníky, ideální hlavně pro ty, kdo cestují sami.
Jedna čtenářka blogu navíc doporučuje navštívit Taratu, kam se dá z Cochabamby dojet za necelou hodinu stejným mikrobusem, jakým se jede do Torotora; Tarata je moc hezký pueblito a je známé svou „comida“: prý je to místo, kde se v Bolívii jí nejlíp! Mikrobusy do Torotora a Taraty odjíždějí v kteroukoli hodinu z křižovatky mezi avenida Republica a calle Valle Grande, cena 35 Bs. V Torotoru je minimální cena za postel se sdílenou koupelnou 40 Bs.
Doprava do Cochabamby
Z La Pazu autobusem je to asi 8 hodin, 30–60 Bs. Ze Santa Cruz je to asi 10 hodin, 50–100 Bs, ze Sucre 8–9 hodin, 30–50 Bs.
Sucre
Sucre bylo po léta hlavním městem Bolívie a dodnes je jejím ústavním hlavním městem. Vzhledem ke své historii má spoustu dobře zachovaných koloniálních budov, takže historické centrum bylo v roce 1991 prohlášeno za památku UNESCO.
Město, zdaleka nejhezčí v Bolívii, leží ve výšce 2800 metrů, což mu dává opravdu příjemné jarní klima po celý rok, trochu jako Medellín v Kolumbii. Podnebí, krása města a opravdu nízké životní náklady způsobují, že se mnoho backpackerů a digitálních nomádů zdrží na dlouho a spousta lidí se rozhodne vzít si hodiny španělštiny, opravdu levné!
Co dělat a vidět v Sucre
Město a okolí toho mají opravdu hodně co nabídnout, a protože je mezi návštěvníky země opravdu oblíbené, je tu spousta aktivit jako paragliding, vyjížďky na koni atd. Níže jako vždy uvádím několik aktivit, které se dají dělat samostatně a levně.
Prozkoumej město
Jak už jsem řekl, ulice poblíž centra jsou opravdu hezké a fotogenické, takže stačí se toulat kolem plaza 25 de Mayo (Google Maps) a nasát atmosféru města. Doporučuju také navštívit Mercado Central (Google Maps) , kde ve druhém patře najdeš k obědu spoustu opravdu levného místního jídla.
Dojdi pěšky až k la Recoleta (Google Maps), na hlavním náměstí před kostelem se často konají akce a výhled na město je skvělý. Bar „Mirador cafe“ není příliš drahý a nabízí neuvěřitelný výhled.
Mirador Cafe.
7 cascadas
Vodopády rozhodně nejsou velkolepé a v období sucha tu teče opravdu málo vody, takže je lepší navštívit je od listopadu do dubna, ale okolí je opravdu hezké – doufám, že oblast už byla vyčištěna od odpadků – a je to pořád pěkný způsob, jak strávit den ve společnosti. Zájezd nabízejí všechny kanceláře v Sucre, ale dá se to snadno zvládnout samostatně.
Doprava k 7 cascadas
Nasedni na minibus linky „Q“ z Calle Junin před Mercado Central a vystup v Alegríi (poslední zastávka), stojí to 1,50 Bs, taxíkem je to asi 20 Bs. Až vystoupíš z autobusu, pokračuj dál stejným směrem a jakmile mineš domy, odboč doprava a jdi dolů z kopce, dokud nedojdeš k řece, pak ji následuj proti proudu zhruba 45 minut (na některých úsecích se musí šplhat po skalách), nebo jdi po stezce nalevo hned za mostem. Všechno je opravdu jednoduché, ale pro větší jistotu směru si vždycky můžeš stáhnout Organic Maps.
Kráter Maragua
Je to dvoudenní trek, který velmi doporučuju, přes neskutečné krajiny, malé venkovské komunity a dokonce i stopy dinosaurů. Dá se absolvovat se zájezdem, ale je to relativně snadné i samostatně, když uděláš následující. Nejdřív si do telefonu stáhni Organic Maps (skoro jistě ho budeš potřebovat). Nasedni na autobus (10 Bs) v 9:30 na „Parada a Ravelo“ směr Potolo (taxíkem z centra je to asi 15–20 Bs) a požádej, aby tě vysadili u „Capilla de Chataquila“.
Kousek za tím je nalevo dobře značená a udržovaná stezka z dob Inků, po které půjdeš dolů až na dno údolí (na konci stezky se musí zaplatit 10 Bs komunitě). Odtud se často jde po silnici a doporučuju spolehnout se na to, co ukazuje Organic Maps, dokud nedojdeš do malé vesnice Maragua (Marawa) uprostřed gigantického kráteru. Já jsem tam byl s kamarádem a spali jsme v opravdu hezkých chatkách za 65 Bs na osobu včetně večeře a snídaně.
Další den vyšplhej z kráteru nahoru a pokračuj po silnici přes vesnice Ninu Mayu a Chulpa (doporučuju nastavit v GPS stopy dinosaurů „dinosaur footprints“), kde se teoreticky platí 20 Bs, ale když jsme dorazili, nikdo tam nebyl. Odtud jsme šli podle GPS aspoň půl hodiny, než jsme došli na prašnou cestu, která nás dovedla do Potola (silnice/stezka tam není, nebo jsme ji neviděli, nastav GPS na Potolo).
Z Potola do Sucre jezdí autobusy (12 Bs) teoreticky často, ale snaž se nepřijít pozdě, abys nemusel přespávat v Potolu.
Pokud z jakéhokoli důvodu nechceš trek absolvovat sám, doporučuju ti obrátit se na Condor trekkers, je to nevládní organizace působící v Sucre, která své zisky investuje do místní kultury a ekologie.
Kráter Maragua.
Ubytování v Sucre
Villa Oropeza je hostel s výbornými recenzemi. Já jsem byl v Kultur Berlin, hostel je dobře zařízený, ale nemá rodinnou atmosféru a bar uvnitř není zrovna levný.
Doprava do Sucre
Sucre je dobře spojené se všemi hlavními městy země, jezdí autobusy z a do: La Pazu, Orura, Potosí, Santa Cruz, Cochabamby a Tarije.
Plánuješ cestu? Pokud sis ještě nesjednal pojištění, najdeš tady můj průvodce nejlepšími cestovními pojištěními. Když si ho sjednáš přes odkazy v průvodci, podpoříš tento web bez jakýchkoli dalších nákladů.
Santa Cruz
Santa Cruz leží v nízké nadmořské výšce poblíž amazonského pralesa a je skvělou základnou pro prozkoumání pralesa a několika národních parků. Město má jinou atmosféru než zbytek Bolívie, je totiž považováno za nejbohatší a nejprosperující v zemi s jedním z nejvyšších temp růstu na světě, je mnohem modernější než ostatní města a jeho obyvatelé jsou zbytkem Bolívie považováni za snoby!
Co dělat a vidět v Santa Cruz
Osobně jsem město nenavštívil, protože samo o sobě moc nenabízí, kromě toho, co vypadá jako skvělý noční život. Jak už jsem řekl, spousta cestovatelů ho využívá výhradně jako základnu pro prozkoumání blízkých národních parků, mezi nimiž je národní park Amboró, jen dvě hodiny od Santa Cruz. Odhaduje se, že park byl prozkoumán jen z 50 % a že drží světový rekord v počtu pozorovaných druhů ptáků.
V každém případě, pokud máš zájem navštívit tenhle neuvěřitelný národní park, ale nechceš používat jako základnu Santa Cruz, doporučuju vyrazit ze Samaipaty, malé horské vesničky, která se při cestě ze Sucre nachází asi dvě hodiny autobusem před Santa Cruz. Je mezi backpackery velmi oblíbená a rozhodně nabízí uvolněnější atmosféru a lepší klima. Kromě návštěvy parku Amboró je tu spousta dalších zajímavých aktivit, doporučuju mrknout na tento článek (v angličtině).
Jedna čtenářka blogu doporučuje ubytovat se v Samaipatě, vesničce poblíž Santa Cruz de la Sierra, což je výborná, mnohem uvolněnější alternativa pro návštěvu parku Amboró; dá se tam dojet přímo z Cochabamby autobusy, které odjíždějí z calle 6 de agosto (40 Bs – zhruba 8–9 hodin).
Doprava do Santa Cruz
Pokud se rozhodneš Santa Cruz navštívit, dává smysl jet ze Sucre, autobusem je to asi 12 hodin a počítej s tím, že za slušný autobus zaplatíš asi 100 Bs. Do Samaipaty musíš nastoupit do stejného autobusu (9–10 hodin).
Ubytování v Santa Cruz
Nomad Hostel se zdá být velmi oblíbená volba.
Pevnost Samaipata.
Potosí
Město je známé blízkou horou Cerro Rico, kde jsou stříbrné doly mezi nejbohatšími na světě. Hora byla po staletí doslova prošpikována křížem krážem a dodnes uvnitř těchto tunelů pracuje zhruba 10 000 lidí v nelidských podmínkách.
Protože prohlídka dolů je hlavním důvodem, proč se město navštěvuje, a protože jsem všude četl, jak příšerné jsou podmínky, v nichž horníci pracují, raději jsem se jí vyhnul, ale myslím, že by to mohl být přímý způsob, jak pochopit, jakou cenu společnost platí za těžbu drahých kovů.
Prohlídka dolů stojí asi 100 Bs. Pokud hledáš informace o tom, co dělat v Potosí kromě návštěvy dolů, doporučuju mrknout na tento článek (v angličtině).
Jedna čtenářka blogu doporučuje navštívit Casa de la Moneda, kde ti povědí o rozvoji a následném kolapsu bolivijské ekonomiky (od roku 1956 už v zemi netisknou vlastní měnu, ale dovážejí ji!).
Horníci z Potosí.
Tarija
Je to malé město na jihu Bolívie poblíž hranice s Argentinou. Leží přímo uprostřed vinařské oblasti, má fantastické klima a uvolněnou atmosféru malého města.
Co dělat a vidět v Tarije
Město a jeho okolí nemají žádnou fenomenální atrakci, ale jak už jsem řekl, centrum je hezké a opravdu příjemné k životu. Měl jsem štěstí, že jsem ho navštívil během karnevalu, kdy lidé chodili po ulicích vyzbrojení vodními balónky a slavnostní atmosféra v ulicích byla opravdu příjemná.
Mezi oblíbené výlety v okolí patří prohlídka několika vinařství v regionu, která stojí kolem 100 Bs, a trek do údolí kondorů.
Doprava do Tarije
Ze Sucre je to asi 10 hodin. V únoru 2017 nabízely tuto trasu jen dvě společnosti a po vyjednávání se mi podařilo srazit cenu z původních 120 Bs na 70 Bs (jak se v Bolívii často stává). Z Tupizy je to asi 50 Bs a 7 hodin cesty, silnice je mimořádně malebná a pokud je to možné, vřele doporučuju jet ve dne, abys si ji naplno užil.
Ubytování v Tarije
Casa Blanca Hostel je skvělá volba poblíž centra.
Silnice spojující Tariju s Tupizou.
Tupiza
Tupiza je další malé město na hranici s Argentinou a je pro mnohé místem, kde se přespí jednu noc před odjezdem z Bolívie nebo hned po příjezdu z Argentiny. Dalším důvodem, proč mnozí Tupizu navštěvují, je absolvování rozšířené verze klasického zájezdu na solnou poušť.
Co dělat a vidět v Tupize
Město je opravdu malé a není nijak zvlášť hezké, ale okolní oblast oplývá údolími, kaňony a zajímavými skalními útvary, které se dají prozkoumat pěšky nebo na koni.
Puerta del Diablo
Je to skalní útvar nedaleko města, měl by to být hlavní lákadlo, ale abych řekl pravdu, celé údolí je opravdu fotogenické a rozhodně stojí za návštěvu (Google Maps). Dojít tam pěšky je snadné podle mých pokynů, ale pro jistotu ti jako vždy doporučuju stáhnout si Organic Maps:
Z centra města jdi po staré železniční trati, která vede z města směrem na jih, asi 10–15 minut až k velké budově po pravé straně, která slouží jako tělocvična/bazén, tam odboč doprava.
Jdi po prašné cestě (a koňském trusu!) směrem ke skalním útvarům, které vidíš v dálce nalevo. Jakmile vejdeš do údolí, jsou tu cedule s názvy hlavních skalních útvarů. Cesta údolím je docela snadno sledovatelná až na jeho konec, kde začíná Inkův kaňon. Celé by nemělo trvat víc než 3 hodiny, pamatuj, že je tu opravdu horko, takže si vezmi dost vody.
Skalní útvary kolem Tupizy poblíž Puerta del Diablo.
Salar de Uyuni z Tupizy
Existuje možnost navštívit slavnou solnou poušť s výchozím bodem v Tupize místo v Uyuni. Jde o 4denní zájezd, oproti 3 dnům „klasického zájezdu“, který dává možnost navštívit některé méně frekventované oblasti a dostat se na některá ikonická místa v jiných časech než ti, kdo vyjíždějí z Uyuni. Pokud hledáš prostě nejlevnější variantu, doporučuju jet autobusem do Uyuni a zúčastnit se zájezdu odtud, ale pokud rozpočet není problém, je to rozhodně alternativní a méně „mainstreamový“ zážitek.
Neskutečné krajiny, kterými se projíždí během jeepového zájezdu.
Doprava do Tupizy
Z Villazónu (hranice s Argentinou) to je 15 Bs, 1–2 hodiny.
Z Potosí je to 6–7 hodin, 40–50 Bs.
Z Uyuni je to 5–6 hodin, 50 Bs.
Z Tarije je to asi 50 Bs a 7 hodin cesty.
Ubytování v Tupize
Je tu spousta hostelů, které nejsou na rezervačních webech. Jdi od nádraží směrem do centra a najít postel ve vícelůžkovém pokoji za 30–40 Bs nebude těžké. Pokud si chceš rezervovat online, mrkni na Hostal Aramayo.
Uyuni
Je to malé město uprostřed ničeho, vzniklé jako obchodní základna a přestupní bod první bolivijské železniční sítě. Dnes je zdaleka nejturističtějším městem Bolívie díky největší solné poušti na světě, po které je pojmenováno.
Solná poušť (salar de Uyuni)
Solná poušť je tvořena pozůstatky gigantických prehistorických jezer, která vyschla. Krajina je opravdu neuvěřitelná a působivá, nikdo by při cestě po Bolívii neměl tuto destinaci považovat za volitelnou.
Dá se navštívit na jeden den z Uyuni, ale pokud ti to rozpočet dovolí, vřele doporučuju připojit se ke klasickému 3dennímu zájezdu, který ti kromě solné pouště ukáže další opravdu neuvěřitelná místa: barevné laguny plné plameňáků, gejzíry, zasněžené sopky, termální prameny, zvláštní skalní útvary a mnoho dalšího, až k hranici s Chile, kde se dá, pokud chceš, pokračovat do San Pedro de Atacama, nebo zůstat v jeepu a vrátit se do Uyuni.
Laguna Verde poblíž hranice s Chile.
Itinerář jednotlivých kanceláří je prakticky standardní, jezdí se ve velkých jeepech pro 7 lidí a spí se v základních ubytováních podél trasy, všechno je zahrnuto v ceně (včetně dopravy z hranice do San Pedro de Atacama v Chile, kdybys to potřeboval), a i když jsem slyšel pár nepříjemných příběhů, musím říct, že náš řidič byl opravdu profesionální a sympatický. Cesta se rozhodně nedá označit za pohodlnou, ale pro ty, kdo jsou zvyklí cestovat s batohem, to není nic zvláštního a každopádně to naprosto stojí za to.
Podle mě je jedna kancelář jako druhá, takže se po Uyuni projdi a vyber tu nejlevnější. Já jsem v březnu 2017 zaplatil 600 Bs, ale slyšel jsem, že se dá sjet až na 500. Jedna čtenářka blogu mi sdělila, že v červnu 2023 stojí zájezdy minimálně 900 Bs. K téhle ceně je potřeba připočítat 150 Bs za vstup do Reserva Natural de Fauna Andina Eduardo Avaroa.
Pokud si chceš přečíst, co 3denní zájezd obnáší podrobně, doporučuju mrknout na tento článek (v angličtině).
Laguna Colorada, rezervace Eduardo Avaroa.
Malá odbočka pro ty, kdo pokračují do Chile: snaž se vyměnit své bolivianos v Uyuni (kurz je výborný a podél hlavní ulice jsou 2–3 směnárny), ale ujisti se, že máš u sebe 150 Bs na zaplacení vstupu do rezervace a aspoň dalších 10 Bs na výstupní poplatek na hranici s Chile (v poušti nejsou bankomaty). Poplatek oficiálně neexistuje, ale protože jsi uprostřed ničeho, nemáš na výběr (zkorumpovaná imigrace), někteří přátelé, kteří to věděli, si nechali orazítkovat pas už v Uyuni. Těch pár bolivianos, co mi zbylo, jsem vyměnil na hranici s jinými cestovateli, kteří se chystali na zájezd opačným směrem.
Pro ty, kdo mají opravdu omezený rozpočet a chtějí vidět jen solnou poušť, je možné vzít jakýkoli autobus do Orura a vystoupit v Colchani a pak jít pěšky směrem k solné poušti, která je kousek odtud.
Solná poušť při západu slunce. Instagram!
Solná poušť: kdy jet?
Nejlepší období je pravděpodobně hned po skončení období dešťů, mezi dubnem a květnem, kdy jsou srážky vzácné, ale ještě si můžeš užít slavný „zrcadlový“ efekt, který vidíš na fotce.
Doprava do Uyuni
Ze Sucre je to asi 80 Bs a 7–8 hodin cesty. Z Potosí je to asi 4 hodiny, 30 Bs, zatímco z Tupizy je to asi 50 Bs a 7 hodin cesty.
Ubytování v Uyuni
Nejsou tu žádné obzvlášť hezké hostely, které bych mohl doporučit, ale je tu spousta levných možností, kde přespat. Bohužel si nepamatuju název místa, kde jsem spal. Pokud si chceš rezervovat online, mrkni na Piedra Blanca Backpackers Hostel.
Možné itineráře po Bolívii
Níže uvádím možné itineráře na 2, 3 a 4 týdny, samozřejmě neexistuje dokonalý itinerář pro dané časové rozmezí, takže ber to, co následuje, jako inspiraci a uprav itinerář podle svých zájmů/rozpočtu s ohledem na to, co jsi dosud četl!
Dvoutýdenní itinerář po Bolívii
Tento itinerář je určen pro dvoutýdenní cestu po Bolívii, při které se nesnažíš stihnout všechno a trávit většinu cesty přesuny z místa na místo, a hlavně s ohledem na rozpočet.
La Paz (3 noci)
Den 1:
Pokud přijedeš do La Pazu z Evropy, budeš nejspíš potřebovat aspoň pár dní na aklimatizaci. Takže první den prožij v naprostém klidu.
Den 2:
Vyber si některé z těchto aktivit: free walking tour, lanovka do El Alto, cholita wrestling, Měsíční údolí.
Den 3:
Absolvuj Death Road.
Copacabana (2 noci)
Den 4:
Vyraz brzy ráno z La Pazu, zarezervuj si zájezd na Isla del Sol na další den a vystup na Cerro Calvario na západ slunce.
Den 5:
Zájezd na Isla del Sol a Isla de la Luna.
Sucre (2 noci)
Den 6:
Vrať se do La Pazu a nasedni na noční autobus do Sucre (odjíždějí mezi 18:30 a 20:00), pokud přijedeš brzy, můžeš si nechat zavazadla na autobusovém terminálu (hned za vchodem nalevo) a strávit pár hodin v La Pazu, než nastoupíš do autobusu.
Den 7:
Prozkoumej Sucre.
Den 8:
7 cascadas nebo jakákoli jiná aktivita/zájezd podle tvého gusta v Sucre a okolí.
Potosí (2 noci)
Den 9:
Ráno autobus ze Sucre do Potosí. Prozkoumej město a možná si zarezervuj prohlídku dolů na další den.
Den 10:
Ráno prohlídka dolů a brzy odpoledne přesun do Uyuni. Jakmile dorazíš do Uyuni, zarezervuj si zájezd na další den.
Uyuni (3 noci)
Den 11:
Salar de Uyuni (první den 3denního zájezdu popsaného výše).
Den 12:
Rezervace Eduardo Avaroa (druhý den 3denního zájezdu popsaného výše).
Den 13:
Třetí den 3denního zájezdu popsaného výše. Návrat do Uyuni. Noční autobus do La Pazu.
Den 14:
Příjezd do La Pazu. Návrat domů.
Třítýdenní itinerář po Bolívii
Kromě toho, co jsme právě viděli, bych s týdnem navíc osobně zvážil návštěvu amazonského pralesa v Rurrenabaque nebo Santa Cruz, strávil bych pár dní navíc v Sucre, což je opravdu příjemné město, a možná bych si dal i trek ke kráteru Maragua.
Další dvě věci, které bych osobně zvážil, jsou: pár dní odpočinku v Coroicu a, pokud tě to zajímá, výstup na Huayna Potosí, který by po víc než dvou týdnech ve vysoké nadmořské výšce, kdy už budeš docela aklimatizovaný, měl být pro mnohé proveditelný a bezpochyby je to neskutečný zážitek.
Čtyřtýdenní itinerář po Bolívii
Se 4 týdny k dispozici je možné navštívit prakticky všechny hlavní turistické destinace popsané výše, nebo cestovat „pomaleji“ a v podstatě se držet třítýdenního itineráře. Případně je možné vyrazit za hranice a užít si atrakce poblíž bolivijských hranic.
San Pedro de Atacama v Chile (po skončení 3denního zájezdu z Uyuni), skok do Argentiny (přes Tupizu) nebo krátká cesta na jih Peru (z Copacabany) jsou všechno dobré možnosti, které itinerář nijak nepřevrátí. Jako vždy záleží výhradně na tvých zájmech a stylu cestování.
Doprava po Bolívii
Autobusy v Bolívii
Autobusy jsou v Bolívii zdaleka nejlevnější způsob dopravy. Síť autobusů a colectivos/micros je, trochu jako v celé Jižní Americe, extrémně efektivní a spoje mezi hlavními městy jedou často.
Na dlouhé vzdálenosti existuje několik druhů autobusů: „cama“ jsou nejpohodlnější a mají jen tři řady sedadel místo 4, takže sedadla jsou extrémně prostorná a sklápí se až do 160 stupňů. Patrové autobusy mají často v dolním patře sedadla cama, zatímco v horním semi-cama, která jsou užší (klasické řady po 4) a sklápí se méně.
Některé společnosti, které nabízejí skvělé služby, jsou El Dorado, Trans Copacabana, Bolivar a Todo Turismo. Samozřejmě jsou to i ty nejdražší. Já jsem po obejití nádraží a zeptání se všech společností na cenu trasy, o kterou jsem měl zájem, vždy vybral tu nejlevnější a snažil se mít vždy aspoň sedadlo semi-cama, zvlášť na dlouhé trasy. Nikdy jsem neměl špatné zkušenosti, ale pokud hledáš moderní autobusy, zaměř se na právě zmíněné společnosti.
Další extrémně oblíbená společnost, která vozí téměř výhradně turisty, je Bolivia Hop. Podobně jako Interrail umožňuje zaplatit za pass, který ti dovoluje cestovat, kdy chceš, v rámci určitého itineráře s „pick upem“ u tvého hostelu/hotelu. Tahle společnost působí i v Peru pod jménem Peru Hop a umožňuje koupit passy platné pro obě země. Samozřejmě nabízená služba, i když pohodlná a efektivní, je mnohem dražší než místní autobusy.
Pro porovnání cen hlavních bolivijských společností, nebo jen aby ses podíval na časy odjezdů, můžeš navštívit web ticketsbolivia, ale jako vždy, pro nejlepší ceny doporučuju koupit jízdenku přímo na terminálu.
Na autobusových nádražích se často vyžaduje zaplacení tranzitního poplatku, 2 Bs.
Typické místní autobusy používané na krátké vzdálenosti, micros/colectivos vpravo.
Taxi v Bolívii
Jako vždy v Jižní Americe buď opatrný, když nasedáš do taxi. Zeptej se ve svém hotelu/hostelu, jaká je správná cena za danou trasu, a ujisti se, že se na ceně domluvíš, než nastoupíš.
Radio taxi jsou nejspolehlivější, protože je provozují legální společnosti, tato taxi mají obvykle na střeše napsané telefonní číslo, na které se volá. Aplikace jako Uber a Easy taxi fungují v některých městech.
Vnitrostátní lety v Bolívii
Vnitrostátní lety nejsou obzvlášť drahé, i když autobusy zůstávají zdaleka nejlevnější. Rozhodně je to možnost, kterou stojí za to zvážit pro ty, kdo mají problém s časem, a ne s rozpočtem. Společnosti, které provozují vnitrostátní lety, jsou: Boa a Gol.
Stopování v Bolívii
Stopování v Bolívii není běžná praxe, aspoň ne tak, jak ho chápeme my. Většina lidí očekává, že dostane zaplaceno poté, co tě svezou, takže se snaž být od začátku jasný, pokud nechceš platit, nebo se domluv na ceně.
Cesta do Bolívie: náklady
Kolik stojí cesta do Bolívie?
Zpáteční let z Itálie do Bolívie by při rezervaci s předstihem neměl stát víc než 700/800 €, mimo období jako srpen a Silvestr. V každém případě ti doporučuju přečíst si moje tipy, jak najít levné letenky. V tomto konkrétním případě mrkni i na lety nejen do La Pazu, ale také do Santa Cruz.
Náklady na dopravu v Bolívii
Cestování autobusem je extrémně levné. Autobus stojí v průměru 5 až 10 bolivianos za každou hodinu jízdy. Často je výhodnější koupit jízdenku na místě, protože spousta společností je ochotná snížit cenu, jen aby autobus naplnila. To se děje hlavně na větších nádražích, kde lidé křičí název cíle (trochu jako prodavači na trhu). Smlouvat je opravdu snadné, protože ve stejném časovém rozmezí často odjíždí víc společností.
Například moje jízdenka na sedadlo cama v dolním patře autobusu La Paz – Sucre mě stála 100 Bs po chvíli smlouvání, když jsem nastupoval, poznal jsem dva německé kluky, kteří za sedadlo semi-cama v horním patře stejného autobusu zaplatili 120 Bs!
Náklady na ubytování v Bolívii
I ubytování je extrémně levné. Lůžko ve vícelůžkovém pokoji stojí obvykle mezi 30 a 60 bolivianos, i když hodně záleží na městě a období roku.
Náklady na aktivity v Bolívii
Jediné „drahé“ aktivity v Bolívii jsou 3denní zájezd z Uyuni do San Pedro, který ale za zhruba 100 € se vším všudy rozhodně není špatný obchod, a případný výlet do amazonského pralesa v některém ze slavných parků. Všechny ostatní jednodenní výlety se často dají zvládnout samostatně a pokud ne, nikdy nemají vysoké ceny.
Na závěr, jak jsi už nejspíš pochopil, Bolívie je extrémně levná země, která se dokonale hodí na levnou cestu s batohem. Kdo hledí na rozpočet, může v klidu vyjít zhruba s 25 € na den. Pro snížení výdajů na cestách ti doporučuju mrknout na jak ušetřit na cestách.
Povinná fotka na nejikoničtější zatáčce Camino de la Muerte.
Náklady na jídlo v Bolívii
Bolivijská kuchyně rozhodně není mezi nejlepšími v Jižní Americe, ale má tu přednost, že je opravdu vydatná a levná. Menu del día, které se dá snadno najít k obědu na místních trzích, ale i v restauracích, stojí v průměru 10–15 bolivianos a zahrnuje předkrm/polévku, hlavní jídlo a nápoj.
Pokud raději vaříš, doporučuju nakoupit ovoce a zeleninu na trhu, kde jsou ceny opravdu nízké oproti supermarketům.
Pro snížení poplatků za směnu a výběry najdeš tady můj průvodce nejlepšími cestovními kartami.
Cesta do Bolívie: bezpečnost
Je Bolívie nebezpečná?
Ne, nebo aspoň ne víc než jiné země Jižní Ameriky. Jako v jakékoli jiné zemi světa jde většinou prostě o otázku zdravého rozumu. Některým městům a čtvrtím je rozhodně lepší se vyhnout, hlavně v noci, přesto jsem se během svého pobytu v Bolívii nikdy necítil ohrožený a i když místní mohou působit málo přívětivě, jsou to pořád milí a ochotní lidé, každý po svém.
Dovolím si jen napsat, že podvod s policisty v civilu, kteří tě oslovují a žádají doklady a kreditní karty, často obklopení komplici, kteří je podporují, o kterém jsem četl, se skutečně stal jednomu rakouskému klukovi, kterého jsem potkal, a skončilo to tím, že nastoupil k těmto podvodníkům do auta a vydal jim pin karty. Kdyby se ti to stalo, požaduj, aby byl poslán oficiální vůz, jinak s nimi nechoď.
Tohle jsou každopádně vzácné události, kterým se dá snadno vyhnout, v každém případě ti doporučuju přečíst si moje triky, jak cestovat bezpečně.
Plánuješ cestu do Bolívie? Mrkni na tyhle články:
Co si zabalit do batohu na cestu do Bolívie
Máš nějaké otázky? Aktuální informace? Neváhej napsat komentář nebo mi napiš na Instagram!
Protože už na webu nemám reklamy: pokud ti tento článek pomohl, zvaž, jestli si nesjednáš cestovní pojištění přes některý z odkazů na tomto webu. Podpoříš tím moji práci a tebe to nebude stát nic navíc. Pokud žiješ v EU nebo ve Spojeném království, doporučuju True Traveller. Všem ostatním doporučuju HeyMondo, kde dostaneš slevu 5 %. Děkuju za podporu!
Na dary, pizzu a virtuální pivo 🙂
Líbil se ti tento článek? Připni si ho!
