Kolumbie je rozhodně jednou z nejoblíbenějších destinací současnosti. Roky byla spojovaná s partyzánskou válkou a obchodem s drogami, ale co se týče bezpečnosti, udělala obrovský pokrok, a to až tak, že ji Lonely Planet vyhlásil druhou nejlepší zemí k návštěvě v roce 2017.
Strávil jsem 6 týdnů levným cestováním s batohem na zádech po Kolumbii a tady najdeš mého průvodce, jak ji navštívit s ohledem na rozpočet, který se ale určitě hodí i těm, kdo „nehledí na peníze“.
Rychlé menu

Kolumbijský parlament, Bogotá.
Díky blízkosti rovníku zůstávají teploty po celý rok stálé a liší se hlavně podle nadmořské výšky. Co se podle ročního období mění hodně, jsou srážky – existují totiž dvě období:
Zhruba třetinu Kolumbie pokrývá amazonský prales a tady je bohužel vlhko po celý rok.
Je dobré pamatovat, že turistická sezóna, a tedy i období s nejvyššími cenami, trvá od prosince do února, a přestože se toto období kryje s nejlepším počasím, je dobré vědět, že i v období dešťů mají srážky charakter bouřek a nikdy netrvají dlouho, díky čemuž je Kolumbie skvělou destinací po celý rok.

Vyhlídka Mirador Alto de la Cruz v Salentu.
Držitelé italského pasu (s platností delší než 6 měsíců) dostanou při vstupu do země turistické vízum na 90 dní (pravidla se liší podle občanství, takže si ověř, jaká platí pro tebe). Vízum se dá obnovit tak, že ze země vycestuješ a vrátíš se, klidně i ještě ten den – tím získáš dalších 90 dní víza.
Případně je možné vízum prodloužit o dalších 90 dní na některém z mnoha imigračních úřadů v hlavních kolumbijských městech. Je dobré pamatovat, že maximální délka pobytu na turistické vízum je 180 dní za kalendářní rok (od 1. ledna do 31. prosince).
Kolumbie nevyžaduje žádné povinné očkování, ale doporučuje se očkování proti hepatitidě A, hepatitidě B a žluté zimnici, to poslední hlavně pokud se rozhodneš navštívit amazonský prales.
Pro aktuální informace o vízech a všem ostatním ti doporučuju zkontrolovat cestovní informace ministerstva zahraničí své země (například v Česku – „Cestujeme“ na webu MZV).

Jak vidíš na mapě, většina turistických destinací i hlavních měst se soustředí na západě a severu země, zatímco jihovýchod pokrývá amazonský prales. Níže často najdeš ceny v kolumbijských pesos (COP), kurz je zhruba 1€ = 3600 COP. Aktuální kurz ti doporučuju zkontrolovat na této stránce.
Poznámka: V průvodci několikrát najdeš odkazy na https://www.alltrails.com/. Pokud chceš používat offline navigaci přímo v aplikaci AllTrails, musíš přejít na verzi Pro. Problém ale můžeš obejít tak, že si souřadnice stáhneš z desktopové verze webu ve formátu „Google Earth KML“ a pak je nahraješ do Organic Maps, což je jednoznačně jedna z mých nejoblíbenějších cestovatelských aplikací.
Bogotá leží v nadmořské výšce 2664 metrů, a proto se možná budeš potřebovat aklimatizovat. Hned po příjezdu tě může zadýchat i obyčejné chození po schodech. Tady (v angličtině) najdeš pár tipů, jak zvládnout takzvanou „výškovou nemoc“; obecně se snaž to nepřehánět a pij hodně vody.
Nejspíš to bude tvoje první zastávka, a přestože hlavní město mnoho cestovatelů přehlíží, ve skutečnosti toho nabízí hodně:
La Candelaria
Tohle je čtvrť (Google Maps), kde je většina hostelů; jde o jednu z nejstarších čtvrtí města a dá se přirovnat k našim historickým centrům. Oblast je plná koloniálních budov, pouličních umělců, graffiti a typických starobylých uliček, a navíc tu můžeš navštívit náměstí Plaza Bolívar (Google Maps), na které hledí katedrála a vládní budovy. I když v noci nepatří k nejbezpečnějším oblastem, i tak ji doporučuju kvůli atmosféře a poloze.
Další prohlídka, která funguje jako free walking tour a kterou bych doporučil, je Graffiti tour. Obě prohlídky jsou v podstatě zdarma, ale spropitné je skoro povinné, hlavně pokud se rozhodneš zůstat až do konce.

V ulicích Bogoty.
Muzeum zlata
Toto muzeum (Google Maps) navštíví zhruba 500 000 turistů ročně a má největší sbírku zlatých artefaktů na světě. Dvě další muzea, která rozhodně stojí za zmínku, jsou Museo Nacional (Google Maps) a Boterovo muzeum (Google Maps).
Vstupné 3000 COP, v neděli zdarma.
Monserrate
Je to hora (Google Maps) s kostelem na vrcholu, která se z výšky 3152 metrů tyčí nad městem. Snadno se na ni dostaneš lanovkou a nahoře si můžeš užít neuvěřitelný výhled na tohle nekonečné město.
Doprava na Monserrate
Nahoru se dá vyjet lanovkou, zpáteční jízdenka stojí 20 000 COP od pondělí do soboty a 11 000 v neděli. Případně se dá vyjít pěšky (asi 1 hodina a 400 výškových metrů); stezka je otevřená každý den kromě úterý od 5:00 do 13:00 pro výstup a do 16:00 pro sestup.

Výhled z Monserrate.
Catedral de Sal
Tato katedrála (Google Maps), vytesaná v bývalém solném dole, je největší svého druhu na světě a dá se snadno navštívit na jednodenní výlet z Bogoty, buď veřejnou dopravou (kterou doporučuju), nebo s organizovaným výletem.
Doprava z Bogoty do Solné katedrály
Pokud bydlíš poblíž Candelarie, zamiř na stanici Transmilenia Las Aguas (Calle 19 a Carrera 3), kup si jízdenku (1700 COP) a nastup do autobusu B74 až na konečnou Portal Norte (asi 45 minut), jdi na nástupiště „Intermunicipal“ a vezmi autobus do Zipaquiry (asi 45 minut, 4100 COP); mně na správné zastávce zakřičeli „catedral de Sal“, ale možná je lepší se zeptat předem! Od zastávky je potřeba jít asi 2 km pěšky, případně si vezmi taxi. Vstupné do katedrály stojí 55 000 COP a zahrnuje prohlídku s průvodcem.
Na závěr mi jeden čtenář doporučil návštěvu svatyně Guadalupe (Google Maps stojí na „cerru“ hned vedle Monserrate), odkud je nádherný výhled. Je mnohem méně turistická než Monserrate, nedá se na ni vyjít pěšky, ale jen vyjet mototaxi, a to výhradně v neděli. Místní mi nedoporučovali jezdit tam sám přes týden.
Ubytování v Bogotě
Granada Hostel v samém srdci Candelarie je skvělý hostel za dobrou cenu.
Kávová oblast v Kolumbii (Eje Cafetero) je venkovská oblast Kolumbie, kde se pěstuje naprostá většina kolumbijské kávy, kterou mnozí považují za nejlepší kávu na světě. Ze všech možných destinací v této oblasti je Salento rozhodně nejznámější, zatímco Filandia je skvělá, méně turistická alternativa.
Doprava do kávové oblasti
Do obou městeček se musíš dostat přes Armenii, hlavní město oblasti a uzel veřejné dopravy, odkud jezdí minibusy jak do Filandie, tak do Salenta.
Bogotá -> Armenia 55 000 COP a 6–8 hodin
Armenia -> Filandia 5000 COP a asi 45 minut
Armenia -> Salento 4800 COP a asi 45 minut
Armenia -> Medellín 60 000 COP 9–10 hodin
Prohlídka kávové farmy ve Filandii.
Jak jsem už zmínil, Salento je pravděpodobně nejturističtější destinací „kávové oblasti“. Kromě návštěvy některé z mnoha fincas (farem), které pěstují kávu, a účasti na některé z četných kávových prohlídek, kde ti ukážou celý proces výroby od sklizně až po ochutnávku, tu můžeš navštívit údolí Cocora (součást národního parku Los Nevados), kde uvidíš voskové palmy (Wax Palms), které můžou dorůst až 60 metrů, což z nich dělá nejvyšší palmy na světě.
Do údolí se snadno dostaneš džípy, které pravidelně vyjíždějí z hlavního náměstí v Salentu (Google Maps) a cesta jim trvá asi půl hodiny.
Na místě můžeš projít 4–5hodinový okruh (All Trails), který se vine údolím, nebo si udělat jen krátkou procházku, abys viděl samotné palmy. Pokud se rozhodneš projít celý okruh, doporučuju ti zastavit se i v Kolibří svatyni (stávala jen 3000 COP, ale teď chtějí 20 000 COP, což je možná trochu moc). Zpátky do městečka se dostaneš jedním z džípů, které jezdí často, jakmile se naplní.
A nakonec, kousek od centra městečka je pěkná vyhlídka Mirador Alto de la Cruz (Google Maps).
Doprava ze Salenta do údolí Cocora
Džípy odjíždějí z náměstí v těchto časech: 6:10, 7:30, 9:30 a 11:30, stojí 4500 COP a jedou asi půl hodiny. Vstup do údolí 20 000 COP.
Ubytování v Salentu v Kolumbii
Doporučuju přespat v Km0 Hostelu.

Údolí Cocora.
Filandia je alternativní destinace, kterou doporučuju těm, kdo se chtějí vyhnout mnohem populárnějšímu Salentu. Je plná pestrobarevných koloniálních budov, po ulicích chodí jen velmi málo turistů a své slavnější sestře nemá co závidět.
Můžeš tu navštívit některou z mnoha kávových fincas, prozkoumat pěšky nebo na kole okolí městečka plné úchvatné krajiny, nebo prostě strávit den popíjením vynikající kávy.
Ubytování ve Filandii
Bidea Backpackers Hostel je jeden z nejlepších hostelů, ve kterých jsem kdy byl. Personál je super milý a ochotný, snídaně je v ceně a káva je zdarma celý den. K dispozici jsou kola na projížďky po okolí a kinosál, a to všechno za skvělou cenu. Vřele doporučuju!
Medellín je druhé nejlidnatější město Kolumbie, a přestože je smutně proslulé svou historií násilí spojenou hlavně s obchodem s drogami, udělalo město v posledních letech obrovský pokrok, a to až tak, že bylo nedávno zvoleno nejinovativnějším městem světa, před New Yorkem a Tel Avivem.

Lanovka, která vede do Parque Arví, Medellín.
Doporučuju připojit se k free walking tour (pravděpodobně nejlepší, jaké jsem se kdy zúčastnil); když se k prohlídce připojíš, budeš mít nejen průvodce, který se v historii města nesmírně dobře vyzná, ale budeš mít i možnost snáz poznat další lidi (což se hodí, pokud cestuješ sám). Místa, kterými prohlídka prochází, jsou: staré železniční nádraží (Google Maps), Alpujarra, tedy správní centrum města (Google Maps), Náměstí světel (Google Maps), Národní palác (Google Maps), kostel Veracruz (Google Maps), Boterovo náměstí (Google Maps) a parky Bolívar (Google Maps), San Antonio (Google Maps) a Berrío (Google Maps).
Další místa, která doporučuju navštívit, jsou: tržnice Minorista (Google Maps) a Parque Lleras (Google Maps) v noci (park leží v centru nočního života Medellínu, obklopený bary a kluby). Další dvě příjemné a nesmírně levné aktivity jsou vyjet lanovkou do Parque Arví (Google Maps) (je napojená přímo na metro a je plnohodnotnou součástí systému veřejné dopravy), navštívit venkovní eskalátory v Comuně 13 (Google Maps), botanickou zahradu (určitě zajdi dovnitř do obří „klece“, kde jsou motýli) (Google Maps) a milovníkům vědy, přírody a techniky vřele doporučuju Parque Explora (Google Maps), který je kousek odtud (jde v podstatě o interaktivní muzeum).
Na závěr: pokud máš možnost zajít se podívat na fotbalový zápas na stadion, neváhej. Radši nechoď sám do kotle a neber si s sebou cennosti, ale jinak bys měl být v klidu a užít si opravdu vřelou atmosféru.
Jeden čtenář blogu mě navíc upozornil (jeho komentář najdeš dole na stránce), že vstup do planetária v Medellínu (Google Maps) stojí 11 000 pesos a stojí za to, pokud jsi milovník astronomie.
Ubytování v Medellínu
V Medellínu jsem zůstal 3 týdny a můžu doporučit dva různé hostely. Arcadia hostel je místo, kde jsem strávil většinu času; leží kousek za El Poblado (nejbezpečnější a nejelegantnější čtvrť města), je to dobrý hostel, levný a čistý, a snídaně s palačinkami je v ceně. Casa Kiwi Hostel má opravdu dobrou polohu a je dobře zařízený, ale není zrovna levný.
Guatapé (Google Maps) leží kousek od Medellínu (2 hodiny autobusem) a snadno se tam dostaneš veřejnou dopravou, takže je ideální na jednodenní výlet. Je známé svými pestrobarevnými historickými budovami a je to opravdu hezké městečko, ale skutečnou atrakcí je rozhodně Piedra del Peñol (Google Maps).
Tento dost zvláštní monolit kdysi uctívaly domorodé kmeny a je snadné pochopit proč. Dnes se dá vystoupat po schodech až na vrchol, odkud je krásný výhled na jezero pod ním.
Doprava z Medellínu do Guatapé
Z autobusového terminálu v Medellínu (Google Maps) jezdí autobusy každou hodinu za 12 500 COP.
Vstup na Piedra del Peñol 20 000 COP.

Barevné ulice Guatapé.
Cartagena, v koloniální éře známá jako Cartagena de Indias, je přístavní město založené v roce 1533, leží na severu Kolumbie a hledí na Karibské moře. V roce 1984 bylo historické centrum Cartageny zapsáno na seznam památek chráněných UNESCO.
Opevněné historické centrum, které patří k nejkrásnějším v celé Jižní Americe, je rozhodně hlavní atrakcí města. Další pozoruhodná místa jsou pevnost (Google Maps) (dostaneš se k ní pěšky), která se tyčí nad městem, a Playa Blanca (Google Maps), nádherná, ale hodně turistická pláž, která leží asi hodinu za městem (autobusem).
Graffiti tour je rozhodně příjemný způsob, jak vyplnit půl dne; uměleckých děl je opravdu hodně a v mnoha případech jsou pozoruhodná.
Když se budeš procházet městem, určitě ti nabídnou výlet lodí na některé ostrovy, se šnorchlováním a návštěvou Playa Blanca. Protože jsem ho neabsolvoval, nemůžu ti dát žádnou zpětnou vazbu, ale představuju si, že to může být pěkný způsob, jak strávit den.
Upozorňuju navíc na hostel Casa en el Agua, což je vysněný hostel uprostřed moře mezi ostrovy San Bernardo, asi dvě hodiny od Cartageny; není zrovna levný, vezmeme-li v úvahu, že místo v houpací síti stojí celých 70 000 COP za noc, ale je to bezpochyby jedinečné místo svého druhu.
Na závěr: kdo cestuje šetrně, měl by vědět, že Cartagena je rozhodně nejturističtější destinací celé Kolumbie, a ceny tu proto bývají vyšší než ve zbytku země.
Doprava na Playa Blanca
Zpáteční kyvadlová doprava na Playa Blanca, kterou nabízí spousta ubytování, stojí 50 000 COP; případně můžeš na křižovatce Calle 30 a Carrera 17 nasednout na autobus do Pasacaballos (30 minut, 2500 COP) a odtamtud vzít mototaxi na Playa Blanca (20–30 minut a zhruba 10 000 COP).
Návštěva pevnosti San Felipe: jak a za kolik
Pevnost je otevřená pro veřejnost každý den od 8:00 do 18:00 a vstupné stojí 25 000 COP. Dostaneš se k ní pěšky, nebo případně taxíkem. Podle mě není nijak zvlášť působivá.
Ubytování v Cartageně
Hostal Casa Torres Centro Historico: čistý, s dobrou polohou, snídaní v ceně a klimatizací na pokoji (v Cartageně vřele doporučuju), a to všechno za opravdu výhodnou cenu ve srovnání s konkurencí.

Historické centrum Cartageny.
San Andrés je karibský ostrov dlouhý pouhých 15 km a široký 4 km, který leží zhruba 700 km od kolumbijského pobřeží a jen 200 km od Nikaraguy, ale v každém ohledu patří ke kolumbijskému území. Najdeš tu vysněné pláže a okouzlující moře, a to až tak, že mu obyvatelé ostrova říkají „Mar de siete colores“ (moře sedmi barev).
Pro ty, kdo cestují s omezeným rozpočtem, je dobré vědět, že se tu platí turistická daň 112 500 COP a ceny na ostrově jsou vyšší než ve zbytku Kolumbie.
Pro další informace tě, protože jsem tam osobně nebyl, odkazuju na tento článek (v angličtině).
Sousední ostrov Providencia, kam se dostaneš letadlem nebo zhruba dvaapůlhodinovou plavbou lodí, je méně turistický a rozvinutý.
Doprava na San Andrés
Na San Andrés se dá doletět ze všech hlavních kolumbijských měst; na San Andrés létají aerolinky Avianca, LATAM, Copa, JetSMART a Wingo (aktualizováno v říjnu 2026). Když si letenku zarezervuješ předem, dá se letět tam i zpátky za méně než 100 €.

Ostrůvek Johnny Cay u San Andrés.
Tohle město by nemělo být součástí tvého itineráře, pokud zrovna neprobíhá karneval. Koná se tu totiž druhý nejvýznamnější karneval Latinské Ameriky po tom v Riu de Janeiro a v roce 2008 byl oficiálně zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Kromě karnevalu toho město moc nenabízí a opakovaně mi ho nedoporučovali. Jeden čtenář, který mi právě řečené potvrdil slovy: „město, kterému je lepší se vyhnout, pokud tam nejedeš na karneval“, mi ale doporučil pár aktivit a míst k návštěvě pro případ, že se ve městě z jakéhokoli důvodu ocitneš.
1) Muzeum karnevalu; (Google Maps) 2) La Ventana al Mundo: pomník s výhledem na moře v nejsevernějším bodě nábřeží Barranquilly, hodně navštěvovaný a pro město ikonický. (Google Maps) 3) Malecón del Río: příjemná procházka po říčním nábřeží; když tam zajdeš při západu slunce, je to opravdu krásné. (Google Maps) 4) Zajdi do typických restaurací a najez se do sytosti ryb a carimañolas! To jsou smažené masovo-bramborové kuličky, opravdu dobré.
Santa Marta je další přístavní město na karibském pobřeží, zhruba 4 hodiny autobusem od Cartageny; město samotné, nijak zvlášť hezké, toho moc nenabízí, ale je to skvělá základna pro průzkum mnoha turistických atrakcí v této oblasti.
Ubytování v Santa Martě
Dreamer’s hostel je nesmírně populární hostel. Bazén, restaurace, kulečník, kuchyň a bar z něj dělají skvělou volbu jako základnu pro průzkum okolí.
Minca je malá vesnice ztracená v horách kousek za Santa Martou; díky mikroklimatu a atmosféře, která tu panuje, je to skvělé místo, kde strávit pár dní v naprostém klidu, popíjet dobrou kávu nebo navštívit některé z vodopádů v okolí.
Ještě donedávna byla Casa Elemento, kde jsou údajně největší houpací sítě na světě, nesmírně oblíbeným místem k ubytování a k vychutnání neuvěřitelných výhledů, ale po změně vedení se zdá, že místo „chátrá“. I tak se dá navštívit na jednodenní výlet – stačí vzít jedno z mnoha mototaxi, která jezdí z centra Minky, nebo prostě jít asi dvě a půl hodiny pěšky.
Doprava ze Santa Marty do Minky
Colectivos (sdílená taxi) odjíždějí z křižovatky na Carreře 9 mezi Calle 11 a 12, jakmile se naplní, a stojí 8000 COP za osobu. Spousta ubytování ti může zařídit přepravu ode dveří ke dveřím, pokud jde o skupinu lidí nebo pokud jsi ochotný zaplatit celou částku.
Ubytování v Mince
Kromě už zmíněné Casa Elemento, která už podle všeho svou pověst nenaplňuje, jsou dalšími doporučovanými hostely Casa del Pozo Azul a Dunarinka.

Hostel Casa Elemento, Minca.
Taganga je malé přímořské městečko kousek od Santa Marty, které bylo roky oblíbenou destinací mnoha backpackerů; jde o klasické „party town“. Kromě pařby, odpočinku a průzkumu pláží v okolí se tu dá potápět a udělat si potápěčský kurz – je to jedno z nejlevnějších míst na světě, kde to jde.
Doprava ze Santa Marty do Tagangy
Z autobusového terminálu v Santa Martě jezdí často spousta minibusů přes centrum do Tagangy (1600 COP); zeptej se v hostelu, kde je nejbližší zastávka.
Trochu jako Taganga je to bývalá rybářská vesnička, kterou v posledních letech zaplavili cestovatelé; kromě surfování, když to podmínky dovolí, a odpočinku se tu dá dělat tubing (sjíždění řeky na duších od pneumatik). Atmosféra je tu mnohem uvolněnější než v Taganze.
Doprava ze Santa Marty do Palomina
Autobusy do Palomina odjíždějí u tržnice na křižovatce Calle 11 a Carrera 11 (10 000 COP, asi 1 hodina a 45 minut).
Ubytování v Palominu
Dreamer’s hostel je nepochybně nejpopulárnější (často je plně obsazený, takže se vyplatí rezervovat předem); leží prakticky na pláži, má bazén, bar, restauraci a stejně jako ten v Santa Martě je to nepochybně skvělá volba. Další hostel, který bych doporučil, je Bella Flor hostel; nemá bazén a je dál od pláže, ale je nesmírně levný, snídaně je v ceně a pár, který ho vede, je prostě fantastický.
Doslova „ztracené město“ – jsou to pozůstatky předkolumbovského města založeného zhruba kolem roku 800 n. l. (asi 650 let před Machu Picchu), ukrytého v džungli Sierry Nevady, které bylo objeveno teprve v roce 1972.
K ruinám se dá dostat jen s organizovaným výletem, který obnáší 4–6 dní treku džunglí; přestože ruiny nejsou tak působivé jako Machu Picchu, rozhodně stojí za zmínku a až dorazíš na místo, bude tam možná stovka lidí oproti tisícům, které Machu Picchu navštíví každý den.
Cestou se spí ve velmi jednoduchých zařízeních. Horko, vlhkost a bláto můžou z „pochodu“ udělat nijak zvlášť příjemnou záležitost, ale nádherná krajina, kterou procházíš, a samotné ruiny dělají z celého zážitku bezpochyby něco nezapomenutelného.
Do Ciudad Perdida se povinně musí jet s organizovaným výletem, protože všechno reguluje vláda; když jsem tam byl já, stál 700 000 COP se vším všudy. V průběhu let cena stále rostla a od ledna 2024 dosáhla 2 150 000 COP; za tuhle cenu se mi ho těžko doporučuje, zvlášť pokud máš omezený rozpočet.

Ciudad Perdida.
Je to skvělá destinace pro milovníky treků, pláží a přírody obecně. Park kromě několika stezek džunglí a možnosti odpočinout si na vysněných plážích nabízí k přespání vedle dražších bungalovů i houpací sítě a stany.
Návštěva parku Tayrona ze Santa Marty
Nasedni na autobus na křižovatce Calle 11 a Carrera 11 nebo kdekoli podél Av. El Libertador (případně se zeptej ve svém ubytování, kde je nejbližší zastávka); stojí 6000 COP a autobus jezdí zhruba každou půlhodinu.
Vstup do parku 62 000 COP.
Pokud se chceš dozvědět víc, doporučuju ti přečíst si tento článek (v angličtině).

Cabo San Juan, park Tayrona.
Plánuješ cestu? Pokud ještě nemáš pojištění, tady najdeš mého průvodce nejlepšími cestovními pojištěními. Když si ho sjednáš přes odkazy v průvodci, podpoříš tento web a nebude tě to stát nic navíc.
Tady trochu vybočujeme z klasické turistické trasy, ale rozhodně to stojí za to. La Guajira je departement na severu Kolumbie; do hlavního města Riohachy se snadno dostaneš autobusem ze Santa Marty a okolí, ale skutečná turistická atrakce oblasti leží dál na sever, kde jsou kousek od sebe Cabo de la Vela a Punta Gallinas.
Cabo de la Vela je malá rybářská vesnice, kam lákají čím dál víc turistů výborné podmínky pro kitesurfing. Samozřejmě si tu můžeš vzít lekce kitu, nebo si prostě vychutnat čerstvou langustu za pár eur a podniknout cestu na Punta Gallinas, nejsevernější bod Latinské Ameriky.
Zatímco dostat se do Cabo de la Vela veřejnou dopravou je jednoduché, pro pokračování na Punta Gallinas je nutné připojit se k organizovanému výletu, který zahrnuje i krátkou prohlídku oblasti. Na Punta Gallinas je jen jedna možnost jídla a ubytování (Hospedaje Alexandra). Maják a duny spadající přímo do moře jsou opravdu působivá místa, kvůli kterým stojí za to navštívit tohle tak odlehlé a divoké místo.
Doprava do Cabo de la Vela a na Punta Gallinas
Ať už vyrážíš ze Santa Marty, Palomina, Tagangy nebo jakéhokoli jiného městečka v okolí, doporučuju ti zamířit do Riohachy (projíždějí jí prakticky všechny autobusy, které jedou po pobřežní silnici na východ) a ubytovat se v Nueve Uno Hostelu. Tady dostaneš všechny potřebné informace, jak se dostat do Cabo de la Vela veřejnou dopravou (doporučená volba) a utratit co nejméně, nebo tě případně nasměrují na organizovaný výlet.

Nedaleko Punta Gallinas.
San Gil, který leží asi 7 hodin autobusem severně od Bogoty, je známý jako kolumbijské hlavní město adrenalinových sportů. Můžeš tu dělat rafting (peřeje až 5. stupně!), létat na paraglidu (je několik možností, já doporučuju zhruba půlhodinový let nad kaňonem Chicamocha, který je opravdu působivý a stojí asi 150 000 COP, ale jsou i jiné lety, které jsou levnější), jezdit na horském kole, dělat canyoning a spoustu dalších adrenalinových aktivit.
Pokud se rozhodneš zastavit v San Gilu, doporučuju ti navštívit na jednodenní výlet Baricharu – je to opravdu hezké koloniální městečko jen 45 minut autobusem od San Gilu (9200 COP tam i zpátky) a hřbitov je tam opravdu zajímavý. Z Barichary můžeš projít Camino Real (All Trails) do vesnice Guane; stezku v 19. století obnovil jeden německý kolonizátor a je dobře značená, takže průvodce nepotřebuješ (je zakreslená i v Organic Maps).
Stezka začíná na křižovatce Carrera 10 a Calle 4 (severozápadně od Barichary) a trvá asi 3 hodiny, během kterých budeš mít fantastické výhledy na kaňon Chicamocha. Až dorazíš do Guane, můžeš vzít autobus zpátky do San Gilu.
Doprava do San Gilu
Ze Santa Marty je to asi 12 hodin, 70 000 COP.
Z Bogoty je to asi 7 hodin, 35 000 COP.
Ubytování v San Gilu
THIS IS COLOMBIA HOSTEL má dobrou polohu, je čistý a levný a personál je nesmírně milý a ochotný. Doporučuju.

Rafting na řece Suárez, San Gil.
Villa de Leyva je koloniální městečko, které se díky své velikosti dá projít pěšky, ale v okolí jsou další atrakce, které tě můžou zabavit na pár dní. Protože jsem tam osobně nebyl, odkazuju tě na výborný článek, který najdeš tady (v angličtině) a kde se píše o Villa de Leyva a Barichaře.
Doprava do Villa de Leyva
Autobusy sem jezdí z autobusového terminálu Portal del Norte v Bogotě (asi 3 hodiny, 20 000 COP). Pokud přijíždíš ze San Gilu, musíš nejdřív projet přes Tunju (asi 4 hodiny).
Leticia je město na březích Amazonky, které slouží jako hlavní výchozí bod pro návštěvu amazonského pralesa, a je součástí větší aglomerace, ke které patří i brazilské město Tabatinga. V podstatě jde o jedno město rozdělené napůl hranicí mezi oběma zeměmi (z jedné strany města na druhou se dá přejít, aniž bys musel pokaždé procházet imigrací), zatímco na druhém břehu řeky leží město Santa Rosa, které patří k Peru.
Jak jsem už řekl, hlavním důvodem k návštěvě města je návštěva amazonského pralesa a účast na všech turistických aktivitách s ním spojených: plavby po Amazonce, výpravy, organizované výlety a tak dále.
Protože jsem Leticii osobně nenavštívil, odkazuju tě na tento článek (v angličtině), kde je popsaná zkušenost s jedním z mnoha dostupných výletů.
Doprava do Leticie
Do Leticie se dá doletět z Bogoty s LATAM nebo Avianca, bohužel na této trase nelétá žádná nízkonákladová společnost (aktualizováno v říjnu 2026).
Do Leticie se dá dostat i lodí z Manausu (Brazílie) a Iquitos (Peru).
Ceny (často se dá smlouvat) a délka cesty jsou orientační. Existují i rychlejší, ale samozřejmě dražší lodě; jídlo je v obou případech v ceně, ale musíš si koupit vlastní houpací síť na spaní a k tomu příbor a talíře na jídlo. Níže vidíš pár příkladů. Pro víc informací ti doporučuju podívat se na sekce „get in“ a „get out“ dané destinace na wikitravel.org.
Tabatinga -> Manaus 3–4 dny 150–200 reálů
Manaus -> Tabatinga 7 dní 300 reálů
Santa Rosa -> Iquitos 2–3 dny 20–25 dolarů
Pokud tvoje cesta pokračuje do Peru, doporučuju ti přečíst si mého průvodce pro cestu s batohem po Peru.

Poušť Tatacoa je po La Guajiře druhou nejsušší oblastí Kolumbie a leží kousek od města Neiva; je to odlehlé místo s několika málo možnostmi ubytování a bez připojení k internetu.
Hlavní atrakcí jsou tu zvláštní skalní útvary, které tvoří surrealistické labyrinty a můžou být hluboké až 20 metrů.
Protože je to velmi odlehlé a suché místo, světelné znečištění je téměř nulové, stejně jako vlhkost vzduchu, což z něj dělá ideální místo pro pozorování hvězd.
Doprava do pouště Tatacoa
Do pouště se musíš dostat přes město Neiva; z Bogoty je to asi 6 hodin a 30 000 COP. V Neivě pak musíš vzít minibus do Villavieje, která leží asi 7 km od pouště (6000 COP, nebo 15 000 COP, pokud chceš, aby tě dovezli přímo do pouště).
Tady (v angličtině) najdeš podrobný článek o poušti a o astronomické observatoři.

Poušť Tatacoa
San Agustín je městečko v departementu Huila, známé sochami z předkolumbovské doby.
Archeologický park (Google Maps) je nepochybně hlavní atrakcí místa; je tu spousta soch a malé muzeum. Leží jen 3 km od městečka a dostaneš se tam některým z častých minibusů.
Otevřeno každý den od 8:00 do 16:00 kromě úterý, 20 000 COP.
El Estrecho del Río Magdalena (Google Maps) je nejužší místo řeky Magdaleny, řeka je tu široká sotva 3 m. Okolní krajina s bujnou přírodou a energie, kterou řeka vyzařuje, z něj dělají zajímavou zastávku.
Doprava k El Estrecho del Magdalena
Vezmi si některou z „camionetas“, které jezdí z křižovatky Calle 5 a Carrera 14 do Obanda.
V okolí San Agustínu jsou další archeologická naleziště: La Pelota, El Purutal a archeologický park Obando, a kromě toho Salto de Bordones, nejvyšší vodopád Kolumbie.
Ubytování v San Agustínu
Hotel casa de Nelly nebo Hostal Música y Arte.Doprava do San Agustínu
Z Bogoty jezdí noční autobus, 69 000 COP, asi 9 hodin.
Z Popayánu 5 hodin, 33 000 COP.

Archeologický park, San Agustín.
Cali je třetí nejlidnatější město Kolumbie a všeobecně uznávané světové hlavní město salsy; trochu jako Medellín bylo roky spojované s obchodem s drogami a násilím, ale i tady se v posledních letech udělal obrovský pokrok.
Navštiv čtvrť San Antonio (Google Maps) – je to nejstarší část města, kde vládne koloniální styl, a procházka tudy rozhodně stojí za to. O víkendu se celá oblast zaplní pouličními umělci a stánky.
Cerro de Las Tres Cruces (Google Maps) je kopec se třemi kříži na vrcholu, který se tyčí nad městem; doporučuju vyrazit nahoru brzy ráno, protože v Cali je opravdu horko. Nahoře si kromě skvělého výhledu na město můžeš užít i opravdu zajímavý pohled na desítky místních, kteří cvičí venku na zdejších strojích. Pokud to jde, je lepší jít nahoru o víkendu, kdy je na různých stezkách vedoucích na vrchol mnohem víc lidí (a policie), protože v minulosti tu docházelo k loupežím.
Parque Simón Bolívar (Google Maps) je park, kde se každý večer objeví spousta stánků, které prodávají nesmírně levné street food, světelné efekty a spousta lidí na procházce.
Tancuj salsu: jak jsem už řekl, Cali je salsou proslulé po celém světě. Lidi tančící na ulici, improvizovaná pódia a noční kluby najdeš na každém rohu města.
Doprava do Cali
Z Bogoty je to 10–12 hodin a asi 60 000 COP.
Z Armenie (kávová oblast) jsou to jen 3 hodiny a asi 25 000 COP.
Ubytování v Cali
La Palmera Hostel je nový, má dobrou polohu, férovou cenu a snídani v ceně.

Parque Simón Bolívar, Cali.
Popayán je nádherné koloniální město známé jako „bílé město“; v koloniálním období to bylo nesmírně mocné město, a proto je tu spousta pozoruhodných budov: Iglesia de San Francisco, Iglesia La Ermita, Iglesia de Belén a Puente del Humilladero.
Osobně jsem tam nebyl, protože jsem raději jel rovnou do Ekvádoru, takže pro víc informací tě odkazuju na tento článek (v angličtině), kde se píše i o městečku Silvia, známém jako malé Švýcarsko.
Doprava do Popayánu
Z Cali jsou to jen dvě a půl hodiny a asi 15 000 COP. Z Pasta je to asi 6 hodin a 25 000 COP, zatímco z Ipiales (na hranici s Ekvádorem) asi 8 hodin.
Ipiales je pohraniční město a zároveň povinná zastávka, pokud míříš do Ekvádoru; pokud máš čas, rozhodně stojí za to navštívit Santuario de Las Lajas (Google Maps), gotický kostel, který je opravdu působivý jak architekturou, tak prostředím, ve kterém stojí.
Doprava do Santuario de Las Lajas
Z autobusového nádraží v Ipiales vezmi minibus, asi 15 minut, 2200 COP.
Z autobusového nádraží v Ipiales jezdí i minibusy na hranici s Ekvádorem, 1700 COP a asi 10 minut. Tady najdeš spoustu lidí ochotných vyměnit ti pesos za dolary (kurz je dobrý a dá se smlouvat); po projití obou imigračních kontrol můžeš vzít minibus do Tulcánu a odtamtud autobus do Quita nebo kamkoli je tvůj cíl v Ekvádoru (0,75 $ nebo 2000 COP).
Míříš do Ekvádoru?
Mrkni na mého průvodce Ekvádor s batohem na zádech.

Santuario de Las Lajas, Ipiales.
Tak, teď když jsi přečetl všechny možné destinace – a popravdě je jich ještě mnohem víc! – je čas promyslet pár itinerářů na dva nebo více týdnů, které nevyžadují šílené přesuny a umožní ti co nejlépe ochutnat, co tahle fantastická země nabízí.
Samozřejmě doporučuju sestavit si itinerář podle vlastních zájmů/aktivit; každopádně za předpokladu, že letíš tam i zpátky přes Bogotu, ti radím soustředit se na severozápad země, zvlášť pokud nemáš moc času.

Bogotá (1 noc)
Využij den k tomu, aby ses vzpamatoval z cesty a prozkoumal Candelarii, třeba s free walking tour, a pokud to jde, vyjeď na Monserrate. Doporučuju ti vzít noční autobus, ušetříš čas i peníze.
Kávová oblast (2 noci)
I když mám radši Filandii, doporučuju navštívit Salento, abys lépe využil čas, a strávit jeden celý den v údolí Cocora, které podle mě nesmíš vynechat, a druhý den navštívit nějakou fincu nebo se zúčastnit kávové prohlídky. I v tomhle případě se dá cestovat v noci.
Medellín (2 noci)
Vřele doporučuju připojit se k free walking tour, jinak hodně záleží na osobních zájmech. Pár zajímavých tipů najdeš v části věnované Medellínu.
Cartagena (2 noci)
Dá se jet nočním autobusem, ale vnitrostátní let je levnější a ušetří ti spoustu času, nemluvě o tom, že se pořádně vyspíš. Navštiv historické centrum. Z Cartageny do Santa Marty jsou to autobusem jen 3–4 hodiny.
Santa Marta (3 noci)
I tady hodně záleží na tvých zájmech: park Tayrona, pár dní odpočinku v Palominu nebo v Mince, potápění a nějaká ta párty v Taganze, nebo ušetřit čas někde jinde a navštívit Ciudad Perdida – to všechno jsou skvělé možnosti. Odtud doporučuju sjet dolů do San Gilu nočním autobusem.
San Gil a Villa de Leyva (3 noci)
Doporučuju spíš San Gil než Villa de Leyva, protože nabízí mnohem víc aktivit, a pokud chceš navštívit hezké koloniální městečko, můžeš vždycky zajet na jednodenní výlet do Barichary. V každém případě bys mohl ještě strávit jednu noc ve Villa de Leyva, než se vrátíš do Bogoty.
Bogotá (1 noc)
Tady hodně záleží na tvém letu; pokud ti to časově vyjde, mohl bys jet z Villa de Leyva nebo ze San Gilu rovnou na letiště, aniž bys strávil noc v Bogotě – je to riskantní pro případ, že se něco pokazí, ale rozhodně to jde.

Radím ti vzít dvoutýdenní itinerář a přidat k němu jednu destinaci – San Andrés, Leticii nebo La Guajiru – podle toho, co tě láká víc; případně bys mohl jet podle dvoutýdenního itineráře a přesouvat se pomaleji.

Měsíc by měl víc než stačit na to, abys navštívil naprostou většinu hlavních turistických destinací Kolumbie a projel celý „okruh“, který považuju za nejefektivnější, a tedy i nejlevnější způsob, jak se po zemi pohybovat.
Začněme tím, že veřejná doprava je nesmírně efektivní a levná – autobusy, camionetas a colectivos jezdí doslova všude, i proto, že spousta lidí nemá vlastní dopravní prostředek a spoléhá na veřejnou dopravu. Za 6 týdnů jsem jel taxíkem myslím třikrát.
Když to jde, doporučuju na dlouhé přesuny cestovat v noci, ušetříš tak čas i peníze (nemusíš platit noc v hostelu/hotelu). Spousta společností, které obsluhují dlouhé trasy, nabízí skvělé služby, autobusy jsou nové a pohodlné a některé mají na palubě dokonce wifi – abych jmenoval aspoň některé: Bolivariano, Expreso Brasilia a Copetran.
1. Vezmi si do autobusu mikinu, protože z nějakého zvláštního důvodu měly všechny noční autobusy, kterými jsem jel, klimatizaci nastavenou na mrazivé teploty.
2. O ceně jízdenky se často dá smlouvat, hlavně na dlouhých trasách, tak to zkus.
Některé společnosti umožňují koupit jízdenky online nebo přes busbud. Já to upřímně nedoporučuju – ceny jízdenek koupených přímo na terminálu jsou nižší, a pokud jsi jeden z těch, kdo chtějí mít všechno naplánované do nejmenších detailů, nebo se prostě bojíš, že nedostaneš místo, kup si jízdenku na další úsek pokaždé, když dorazíš na terminál v cíli.
Co se týče vnitrostátních letů, doporučuju ti podívat se na wingo. Viva Colombia byla skvělá volba, ale zbankrotovala.
V některých městech se dá používat Uber (levnější než běžná taxi); pokud se naopak rozhodneš pro taxi, pamatuj, že v některých městech se používá taxametr, zatímco v jiných je dobré dohodnout se na ceně před nástupem, třeba tak, že se zeptáš někoho z místních, kolik je správná cena za danou trasu.

Camioneta na úseku Uribia – Cabo de la Vela.
Takže: zpáteční letenka by při rezervaci pár měsíců předem neměla stát víc než 500/600 € – s výjimkou období jako srpen a Silvestr. V každém případě ti doporučuju přečíst si mého průvodce, jak najít levné letenky.
Abys nemusel platit zbytečné poplatky za výběry a platby v zahraničí, tady najdeš mého průvodce nejlepšími kartami na cesty.
Jak jsem už zmínil, cestování po Kolumbii je docela levné, pokud používáš veřejnou dopravu. U mnoha destinací najdeš ceny autobusových jízdenek (ceny jsou orientační a v některých případech nemusí být aktuální).
Postel v dobrém hostelu stojí v průměru 20 000 až 30 000 COP, hodně záleží na městě a ročním období.
Levné hotely začínají na 40 000 COP, zatímco za něco luxusnějšího počítej s tím, že zaplatíš aspoň 80 000 COP.
Těm, kdo se snaží cestovat levně, ale nejsou ochotní spát ve vícelůžkovém pokoji, i tak doporučuju spát v hostelu a vzít si soukromý pokoj. Airbnb je nepochybně další možnost.
Menú del día, doslova „menu dne“, které snadno seženeš na oběd, stojí v průměru 7000 až 10 000 COP včetně pití; večer je skvělou levnou volbou street food. Za jídlo v restauraci vyšší střední třídy pak začínáš zhruba na 40 000 COP. Spousta hostelů má k dispozici kuchyň a mnoho ubytování zahrnuje snídani. Exito je největší řetězec supermarketů, ale ne ten nejlevnější. Nejlevnější jsou: D1, Justo&Bueno a Ara, kde se občas dají najít stejné produkty jako v Exitu o 50 % levněji. Místní pivo v baru obvykle stojí 2500 až 3000 COP.
Jak mi napsal jeden čtenář blogu: „dvě typická jídla Bogoty: tamal a ajiaco, za 9000, resp. 24 000 pesos v ‚Puerta Falsa‘ v Bogotě (je v ulici kousek od Plaza Bolívar). NEMŮŽEŠ jet do Cartageny a neochutnat arepas de huevo – zastav se u stánku, kde je smaží, a kup si je! Mně moc chutnaly i ty s masem.“

Typické lehké kolumbijské jídlo.
Spoustu nabízených výletů zvládneš i samostatně s trochou plánování a veřejnou dopravou. Ze všech destinací a aktivit, které jsem zmínil, vyžadují účast na organizovaném výletu bezpodmínečně jen Ciudad Perdida, Punta Gallinas, případný výlet do amazonského pralesa v Leticii, kávové prohlídky a samozřejmě adrenalinové sporty v San Gilu. Vstupy do parků a muzeí nejsou moc drahé.
Na závěr: pokud budeš cestovat levně, neměl bys mít velké problémy udržet se kolem denního rozpočtu 35 €.
Je Kolumbie nebezpečná? Jak jsem už několikrát zopakoval, Kolumbie není nijak zvlášť nebezpečná země, nebo aspoň není nebezpečnější než jiné země Střední a Jižní Ameriky. Samozřejmě je třeba používat zdravý rozum a hlavně ve velkých městech se určitým čtvrtím rozhodně vyhnout. Tipy a triky, jak cestovat bezpečně, najdeš v tomto článku.
Plánuješ cestu do Kolumbie? Mrkni na tyto články:
Jak vybrat dobrý cestovní batoh
Co si vzít s sebou na cestu do Kolumbie
Máš nějaké otázky? Aktuálnější informace? Neváhej zanechat komentář nebo mi napiš na Instagramu!
Protože už na webu nemám reklamy: pokud ti tento článek pomohl, zvaž, jestli si nesjednáš cestovní pojištění přes některý z odkazů na tomto webu. Podpoříš tím moji práci a tebe to nebude stát nic navíc. Pokud žiješ v EU nebo ve Spojeném království, doporučuju True Traveller. Všem ostatním doporučuju HeyMondo, kde dostaneš slevu 5 %. Děkuju za podporu!
Na dary, pizzu a virtuální pivo 🙂