Cesta na Lanzarote na vlastní pěst

Lanzarote, v mnoha ohledech podobné sousední Fuerteventuře, se vyznačuje sopkami a lávovými poli, která vytvářejí „marťanskou krajinu“, ale také nádhernými bílými a zlatavými plážemi.

Ostrov jsem navštívil během dvouměsíční cesty, na které jsem prozkoumal všechny větší ostrovy souostroví kromě El Hierra. Ať už jde o dobrodružství s batohem na zádech, roadtrip, nebo dovolenou all inclusive, v tomhle průvodci najdeš spoustu užitečných tipů a nápadů, jak si cestu co nejlépe zorganizovat.

Rychlé menu

↑ Menu

Stezka ke Caldeře Blanca.

Nejlepší doba k cestě na Lanzarote

Lanzarote má stejně jako zbytek Kanárských ostrovů příjemné podnebí po celý rok, a proto si ho můžeš užít v každém ročním období. I tak ale hodně záleží na tom, co od cesty očekáváš.

Lanzarote na jaře

V jarních měsících můžou teploty dosáhnout 22–23 stupňů a ke konci května i o pár stupňů víc; v květnu navíc prakticky chybí srážky, které se občas můžou objevit v březnu a dubnu. Díky tomu je květen obzvlášť ideální pro ty, kdo se chtějí vyhnout davům a cenám, kterými se naopak vyznačuje letní hlavní sezóna.

Lanzarote v létě

Na Lanzarote a na Kanárských ostrovech obecně se červen, červenec a srpen považují za hlavní sezónu. Počasí je výborné a srážky žádné. Ke konci července se začíná ohřívat i voda v oceánu. Samozřejmě je to také nejrušnější a nejdražší období roku.

Caleta de Famara shora.

Lanzarote na podzim

Září je výborný měsíc k návštěvě ostrova: pláže jsou méně přeplněné (hlavně ke konci měsíce), počasí je výborné a oceán je teplejší než v létě. V říjnu a hlavně v listopadu roste pravděpodobnost srážek a teploty začínají klesat, ale celkově to i tak může být příjemné období k návštěvě ostrova.

Lanzarote v zimě

I v hluboké zimě – v prosinci, lednu a únoru – může být Lanzarote zajímavou destinací, i když je dobré pamatovat, že v prosinci vrcholí srážky, které pak až do května postupně ubývají.

Přesto jsou srážky i tak poměrně slabé a přes den, když svítí slunce, můžou teploty klidně dosáhnout 20 stupňů i víc. Zkrátka: nečekej, že si příjemně zaplaveš, ale pokud hledáš jen trochu slunce a mírné teploty, zklamaný nebudeš, i proto, že Lanzarote toho má co nabídnout i mimo pláže.

Doklady a očkování pro cestu na Lanzarote

Kanárské ostrovy jsou ve všech ohledech součástí Španělska, a proto, pokud jsi občan EU, stejně jako v kterékoli jiné zemi Evropské unie nepotřebuješ vízum ani pas. Na návštěvu ostrova ti totiž stačí platný občanský průkaz. Pokud naopak občanem Evropské unie nejsi, platí pro tebe vízová politika schengenského prostoru.

Solné pánve Janubio.

Co dělat a vidět na Lanzarote

Pro přehlednost jsem se rozhodl vyjmenovat zajímavá místa od jihu směrem na sever; toto pořadí by se mělo hodit hlavně těm, kdo se rozhodnou navštívit Lanzarote po příjezdu z Fuerteventury. Jestli tě to zajímá, tady najdeš video z mé cesty (v italštině, ale můžeš si zapnout titulky).

Poznámka: V průvodci několikrát najdeš odkazy na https://www.alltrails.com/. Pokud chceš používat offline navigaci přímo v aplikaci AllTrails, musíš přejít na verzi Pro. Problém ale můžeš obejít tak, že si souřadnice stáhneš z desktopové verze webu ve formátu „Google Earth KML“ a pak je nahraješ do Organic Maps, což je jednoznačně jedna z mých nejoblíbenějších cestovatelských aplikací.

Playa Blanca

Město, které bylo roky obyčejnou rybářskou vesnicí, je dnes jednou z nejdůležitějších turistických destinací ostrova. Leží na krajním jihozápadě Lanzarote a z přístavu jezdí denní spoje na sousední Fuerteventuru. Playa Blanca se považuje za „luxusnější“ destinaci se spoustou luxusních hotelů a pětihvězdičkových resortů.

Co dělat a vidět v Playa Blanca

Přístavní čtvrť (Marina Rubicón) spojuje s majákem Punta Pechiguera pěší promenáda podél moře, která vede přes nejstarší a nejtradičnější část města, kde leží stejnojmenná pláž Playa Blanca. Další dvě městské pláže jsou: Playa Flamingo, dál na západ směrem k majáku, a Playa Dorada, napůl cesty mezi marinou a centrem. Jinak tu toho moc dělat nejde, kromě návštěvy četných barů, restaurací a obchodů ve městě.

Costa de Papagayo

Pravděpodobně nejoblíbenější pláže v okolí Playa Blanca, nebo dokonce na celém ostrově, jsou ty, které leží podél pobřeží Costa de Papagayo. Jde o řadu opravdu hezkých zátok oddělených vysokými útesy.

Celá oblast leží v chráněném území a na prašné cestě, která k plážím vede, je jakási mýtnice, kde se za vjezd platí 3 € za auto. Podle všeho se sem dá dojít pěšky z Playa Blanca; stezka začíná nedaleko Sandos Papagayo a vede na Playa Mujeres, první z řady právě popsaných zátok. Další jsou Playa Caletón del Cobre, Playa Caletón San Marcial, Playa del Pozo, Playa de la Cera, Playa del Papagayo a Playa Caleta de Congrio. Playa del Papagayo je pravděpodobně nejhezčí, ale je také dost malá, a proto přeplněná. Nejsou tu žádné obchody, kde by se dalo koupit jídlo nebo voda, jen pár restaurací kousek nad Playa del Papagayo.

Playa de Papagayo.

Las Salinas de Janubio

Tyto solné pánve leží asi 10 km severně od Playa Blanca a jsou to opravdu působivé místo. Erupce z roku 1730 vytvořila přírodní lagunu a později, v roce 1895, tu vznikly první solné pánve. Doporučuju je navštívit při západu slunce, kdy je tu nejlepší světlo. Doporučuju tyhle dvě vyhlídky (jedna, dvě), nebo tuhle poslední, kde stojí restaurace s výhledem na solné pánve.

Pokud tě to zajímá, nabízejí se tu také prohlídky s průvodcem a samozřejmě si můžeš koupit sůl… a nejen to! Tady je místo, kde je obchod a odkud se vyráží na prohlídky. Když už tam budeš, můžeš se podívat i na Playa del Janubio, sopečnou pláž v místě, kde se solné pánve setkávají s mořem; ke koupání se nehodí, ale i tak je to kouzelné místo.

Solné pánve Janubio.

Doprava do Playa Blanca

Přes den jezdí často autobusy do Arrecife (linka 60), Puerto del Carmen a na letiště (linka 161); linky a jízdní řády najdeš na tomto odkazu. Jak jsem už zmínil, mezi Playa Blanca a Corralejem na Fuerteventuře jezdí oběma směry časté spoje; na této stránce najdeš odjezdy všech společností (trasa Playa Blanca – Corralejo).

Ubytování v Playa Blanca

Jak jsem už zmínil, Playa Blanca je „luxusnější“ destinace a nenabízí nijak zvlášť levné možnosti, hlavně pro ty, kdo cestují sami. V každém případě se můžeš podívat na Casa Salzano , Bungalows Playa Limones, Rosales a Palmeras Garden.

Costa de Papagayo.

El Golfo

Tahle malá vesnička u moře má hezké nábřeží s typickými bílými domy a natáčely se tu některé scény filmu s Penélope Cruz v hlavní roli. Každopádně vesnička je nejen sama o sobě hezká a nabízí možnost najíst se v některé z restaurací s výhledem na oceán (ne zrovna levných), ale je to i ideální základna k obdivování působivého Charco de Los Clicos, zelené laguny, která vznikla uvnitř někdejšího sopečného kužele a svou opravdu působivou barvu získává díky druhu řasy, který se ve vodě množí.

Charco de Los Clicos.

Laguna a technicky vzato i sousední pláž (Playa de los Clicos) byly pro veřejnost uzavřeny, ale během mé návštěvy jsem tam i tak viděl docela dost lidí… osobně jsem dolů nesešel a myslím, že výhled z vyhlídky víc než stačí. Dostaneš se k ní krátkou stezkou (bude to nanejvýš dvě stě metrů), která začíná na tomhle parkovišti, kde doporučuju nechat auto i při návštěvě El Golfa.

Také z El Golfa vychází jediná oficiální stezka, která prochází národním parkem Timanfaya. Je to zhruba 13 km dlouhá stezka, která vede podél pobřeží až na Playa de la Madera.

Je to působivá stezka, která vede přes lávová pole s oceánem na dosah a s nádhernými pohledy na skalnaté pobřeží. I tak ti nedoporučuju projít ji celou – zaprvé proto, že i když je krásná, je to po čase přece jen dost monotónní stezka, a zadruhé proto, že se musíš vrátit stejnou cestou, což znamená ujít přes 25 km.

Já jsem se zastavil asi 3 km před Playa de la Madera, než jsem se otočil zpátky, a bohatě mi to stačilo (celkem asi čtyři a půl hodiny chůze svižným tempem). Zkrátka jdi, jak daleko chceš, ale pamatuj, že se musíš vrátit stejnou cestou, takže nečekej s otočením, až budeš úplně vyčerpaný, a pamatuj, že hlavně v létě může být opravdu horko. Není tu ani kousek stínu. Na tomhle místě na konci vesnice, přesně tam, kde stezka začíná, je parkoviště.

Na pobřežní stezce.

Yaiza

Je to opravdu hezké městečko, které bylo podle všeho hned dvakrát zvoleno nejpůvabnější vesnicí Španělska. Malé centrum kolem náměstí Plaza de Los Remedios je opravdu příjemné místo, kde strávit pár hodin, třeba u jídla v některém z barů a restaurací v okolí náměstí. Jinak tu toho moc k dělání ani k vidění není, ale doporučuju použít městečko jako základnu pro průzkum jihu ostrova.

Plaza de Los Remedios.

Pokud máš chuť projít se mezi typickými vinicemi Lanzarote, vystoupej na vrchol Montaña Tinasoria; je to zhruba 7 km dlouhá trasa, kterou zvládneš asi za 2 hodiny. Procházíš mezi vinicemi chráněnými kamennými zídkami, které je chrání před silným větrem a vytvářejí prostě jedinečnou krajinu. Jak se uvádí na této stránce, pokud se budeš držet GPS stopy, v jednu chvíli dojdeš k soukromé cestě, ale stačí zahnout asi 150 metrů předtím na tomhle místě a vystoupat po cestě, na které není žádný zákaz. I ta je pravděpodobně soukromá, ale během naší návštěvy tam nebyly žádné cedule, které by zakazovaly průchod, a všichni vinaři, které jsme potkali, nás přátelsky pozdravili a nedělali žádné potíže.

Ubytování v Yaize

Jak jsem naznačil výše, doporučuju použít Yaizu k průzkumu jihu ostrova – zaprvé proto, že leží v opravdu strategické centrální poloze, a zadruhé proto, že nabízí levnější ubytování než Playa Blanca. Love Yaiza, Habitaciones tía Ela a Finca Esperanza jsou všechno dobré levné možnosti, hlavně pokud necestuješ sám.

Cestou na vrchol Montaña Tinasoria.

Playa Quemada

Tahle malá pobřežní vesnička leží rozhodně mimo klasické turistické okruhy po Lanzarote, a je proto ideálním cílem pro každého, kdo si chce udělat představu o tom, jaký byl ostrov před příchodem turistů. Kamenitá pláž není nijak zvlášť hezká, ale na nábřeží je pár restaurací, kde se dá dobře najíst s výhledem.

Z Playa Quemada se navíc dá dojít na Playa la Casa po pěkné stezce podél pobřeží. Na pláž se dostaneš jen pěšky nebo po moři a může se pochlubit opravdu zvláštní zahradou (mrkni na fotky na Google Maps). Návštěvu mi doporučila jedna dívka, která na ostrově žije. Bohužel jsem tam ten den dorazil odpoledne a neměl jsem chuť chodit, takže jsem došel jen na nedalekou Playa de la Arena.

Playa de Papagayo.

Národní park Timanfaya

Národní park Timanfaya je nepochybně jednou ze zastávek, které na své cestě po Lanzarote nesmíš vynechat. Bohužel parkem smějí jezdit jen turistické autobusy, ne soukromá auta, takže kdo přijede vlastním autem, nechá ho na parkovišti a koupí si lístek na některý z autobusů, které smějí jezdit uvnitř parku. Lístek se kupuje u vjezdu do parku na tomhle místě; pokladna otevírá každý den v 9:30 a zavírá v 16:00. Po koupi lístku (12 € za dospělého) pokračuješ autem až na tohle parkoviště; odtud můžeš s právě koupeným lístkem nastoupit do autobusu (doporučuju sednout si na opačnou stranu, než sedí řidič), který objede park s několika zastávkami, celkem asi 40 minut.

Během jízdy autobusem.

I když máš pocit, že děláš něco nesmírně turistického, celkově si myslím, že je to pěkný zážitek. U parkoviště je klasický obchod se suvenýry a restaurace, která používá pec poháněnou teplem, které sopka vyzařuje dodnes, jak předvedou strážci parku v krátkém představení ještě před nástupem do autobusu.

Alternativou k jízdě autobusem, jak obdivovat park a jeho marťanskou krajinu, je projížďka na hřbetě velblouda; stojí 12 € za zvíře, takže když se o ni podělíš s někým dalším, je to 6 € na osobu, asi dvacet minut. Auto musíš nechat na tomhle místě. Osobně nejsem velký fanoušek využívání zvířat pro turisty, takže jsem to vynechal, ale můj kamarád to udělal a líbilo se mu to. Samozřejmě můžeš absolvovat jak jízdu autobusem, tak projížďku na velbloudu, ale pokud chceš jen jedno z toho a hledáš nejlepší výhledy, je podle mého kamaráda lepší volbou autobus.

Aby byla tvoje návštěva národního parku Timanfaya kompletní, doporučuju se zastavit v Centro de Visitantes. Je tu opravdu zajímavá stálá expozice, která vysvětluje vznik ostrova a jeho nedávné sopečné erupce i rostliny a živočichy, kteří tuhle na první pohled nehostinnou krajinu osídlili. U vchodu do návštěvnického centra se navíc můžeš zapsat na promítání dvou dvacetiminutových dokumentů, které se pouštějí v malém kinosále: podle času se nabízejí v několika jazycích, ale jestli se nepletu, italština mezi nimi bohužel není. Taky u vchodu se můžeš zapsat na simulaci sopečné erupce: stěna, ze které vychází kouř a „láva“ a která se rozsvítí za doprovodu pár zvuků v pozadí – osobně mi to přišlo ubohé, ale děti by to mohlo zaujmout. Vstup, dokumenty i simulace jsou úplně zdarma.

Národní park Timanfaya.

Parque Natural de los Volcanes

Tento přírodní park doslova obklopuje národní park Timanfaya; vzhledem k blízkosti je krajina velmi podobná té v národním parku, s tou výhodou, že je tu spousta stezek, po kterých můžeš chodit, aniž bys porušil jakýkoli zákon.

Montaña de las Lapas.

Caldera Blanca

Tohle je pravděpodobně jedna z nejoblíbenějších stezek na ostrově: asi 9 km a celkem 500 výškových metrů, není to zrovna procházka, ale pro spoustu lidí i tak zvládnutelné, 2:30–3:30 hodiny. Jak napovídá název, jdeš lávovými poli až k úpatí Caldery Blanca, kde vystoupáš na hřeben a projdeš ho skoro celý, než sestoupíš a vrátíš se k parkovišti po stejné stezce, po které jsi přišel. V každém případě se můžeš podívat na GPS stopy, které najdeš na této stránce.

Je dobré pamatovat, že stejně jako u všech ostatních túr na ostrově tu není ani kousek stínu a kolem poledne může být hlavně v létě opravdu horko. Navíc jsou na vrcholu kaldery úseky, kde je stezka trochu exponovaná – za normálního počasí nic hrozného, ale v den mé návštěvy foukal tak silný vítr, že jsme se v jednu chvíli raději vrátili.

Caldera Blanca.

Montaña Colorada

Krátká stezka bez převýšení, která jen obchází Montaña Colorada; je to asi 3 km a zabere ti to zhruba 45 minut. Auto zaparkuj na tomhle místě. Výhledy z vrcholu Caldery Blanca jsou výrazně lepší, ale i tak je to příjemná procházka. Na vrchol sopky vede stezka a některé GPS stopy ji sledují, ale podle značení na místě už to zřejmě není povolené. Tady najdeš popis stezky; jak si všimneš na mapě na právě uvedeném odkazu, pokud chceš, můžeš trasu prodloužit a zahrnout do ní i návštěvu nedalekých Montaña Cardona a Montaña Negra.

Montaña Colorada.

Montaña de las Lapas neboli del Cuervo

Pokud chození není nic pro tebe a chceš podniknout jen jednu túru, tohle je pravděpodobně nejlepší volba. Auto nech na tomhle místě (asi 1 km jižněji než parkoviště u Montaña Colorada). I tentokrát jde o krátkou procházku, asi 4 km bez převýšení, zhruba hodina. Tady najdeš GPS stopu. Každopádně tentokrát můžeš sopku nejen obejít, ale i vejít dovnitř kaldery, kde barvy skal, vegetace a skalní útvary vytvářejí obzvlášť malebné místo.

Uvnitř kaldery Montaña del Cuervo.

Montaña de la Peña de Santa Catalina

Známá také jako Montaña Los Rodeos – je to další sopka v řadě, jen tentokrát můžeš vystoupat na vrchol a užít si výhled na 360 stupňů na lávová pole a sopky, které tu a tam vykukují. Pokud se rozhodneš vystoupat na vrchol, je to 9 km a 400 m převýšení, asi 2 hodiny; jinak ji můžeš prostě obejít, jak je popsáno tady.

Odkazovaná GPS stopa trasy totiž nezahrnuje výstup na vrchol hory, který ale doporučuju, i proto, že bez výstupu by byla trasa opravdu monotónní. Pokud chceš, můžeš místo toho, abys nechal auto na tomhle místě, jak se doporučuje, pokračovat autem až k úpatí sopky. Cesta je nezpevněná, ale v dobrém stavu.

Na vrcholu Montaña de la Peña de Santa Catalina.

Na závěr této části věnované Parque Natural de los Volcanes: ti nejdobrodružnější můžou projít podzemním lávovým tunelem jménem Cueva de las Palomas. Já jsem vešel na tomhle místě a vyšel na tomhle, ale samozřejmě ti nikdo nebrání udělat to obráceně. Uvnitř je tma jako v pytli, takže je nezbytné mít baterku; ta v telefonu může stačit, ale ideálně by byla lepší čelovka, abys měl volné ruce. Můj kamarád to prošel v žabkách, ale to rozhodně nedoporučuju, terén je mírně řečeno nerovný. Zhruba za deset minut bys měl vylézt na druhé straně. Rozhodně pěkný způsob, jak v sobě trochu probudit dobrodružného ducha.

Můj kamarád Andrea v Cueva de las Palomas.

Puerto del Carmen

Pokud hledáš bary, restaurace a hlavně noční život, je Puerto del Carmen nepochybně ideální destinací na ostrově. Během mé návštěvy bylo město kvůli covidu trochu ospalé, ale jsem si jistý, že v normálním roce, a hlavně v létě, je tu noční život nejlepší, jaký ostrov nabízí.

Mimochodem: pláž není vůbec špatná a hlavně je vybavená vším potřebným – sprchami, lehátky, slunečníky, ale i hřišti na plážový volejbal. Opět je to nesmírně turistická a přeplněná destinace, ale pokud hledáš právě tohle, zklamaný nebudeš.

Ubytování v Puerto del Carmen

Možná za to mohlo období, ale s kamarádem jsme spali v Apartamentos Panorama za méně než 20 € na osobu – prostorné apartmány s kuchyňkou, obývacím koutem, terasou, skvělou polohou, posilovnou a bazénem. Další zajímavé možnosti se zdají být Apartamento Princess, Pensión Magec a Habitaciones Doña Cris.

Jeden ze dvou vchodů do Cueva de las Palomas.

Arrecife

Hlavní město ostrova není zrovna nádherné město, natož destinace, kterou nesmíš vynechat, takže pokud máš málo času, radím ti strávit ho jinde. Přesto, pokud se do města dostaneš, Playa Reducto kousek od centra není zas tak špatná, a když už tam budeš, můžeš se projít po nábřeží až ke Castillo de San Gabriel. Také oblast starého přístavu je docela typická a podle mě je to nejhezčí část města.

A nakonec, i když jsem tam osobně nebyl, doporučili mi Playa de las Cucharas na sever od města a zdá se, že je hezká.

Na nábřeží v Arrecife.

Caserío de Tenézar

Tahle bohem zapomenutá vesnička je bezpochyby jednou z nejodlehlejších. Víc než vesnice je to osada bílých domů, které vynikají mezi modří moře a černí sopečné země, která ji obklopuje. Podle všeho už tu nikdo trvale nežije a vládne tu ticho a pustota, hlavně mimo sezónu.

Ve vesnici není absolutně co dělat, kromě toho, že si užiješ trochu klidu – nejsou tu ani bary nebo restaurace. Pláž (Playa Teneza) se ke koupání nehodí. Kousek za vesnicí na tomhle místě můžeš obdivovat vlny, které se tříští o skalnaté pobřeží.

Caserío de Tenézar.

Teguise

Teguise, založené v roce 1402, je nejstarší město Kanárských ostrovů a přes 450 let bylo hlavním městem ostrova. Historické centrum města kolem kostela Iglesia de Nuestra Señora de Guadalupe odráží jeho historii a je bezpochyby jedním z nejhezčích a nejtypičtějších na celém souostroví. Barů a restaurací podél ulic v centru tu rozhodně není málo.

V neděli ráno je tu opravdu oblíbený trh; nebyl jsem tam, ale pokud se ti podaří sladit návštěvu s tímto dnem v týdnu, mohlo by to být rozhodně zajímavé.

Ubytování v Teguise

Joyhouse je výborná levná možnost nedaleko Teguise, nebo přinejmenším v dobré poloze pro průzkum středu ostrova.

Teguise.

Plánuješ cestu? Pokud ještě nemáš pojištění, tady najdeš mého průvodce nejlepšími cestovními pojištěními. Když si ho sjednáš přes odkazy v průvodci, podpoříš tento web a nebude tě to stát nic navíc.

Caleta de Famara

Caleta de Famara je malé městečko na severozápadě ostrova, nesmírně oblíbené mezi surfaři. Záliv totiž nabízí ideální podmínky pro surfing a kitesurfing a každý rok sem láká tisíce nadšenců.

Atmosféra v tomhle malém městečku, kam jezdí hlavně surfaři, je opravdu uvolněná a příjemná. Pokud si chceš vzít pár lekcí surfování nebo si půjčit vybavení, škol a obchodů tu rozhodně není málo, ale i když se chceš jen porozhlédnout, pozorovat surfaře a kitesurfaře ve vodě nebo strávit den odpočinkem na pláži, Caleta de Famara není vůbec špatná.

Caleta de Famara shora.

I když je to blíž k Haríi než ke Caletě de Famara, rozhodně doporučuju zajet na Mirador del Risco de Famara. K téhle vyhlídce se dostaneš na konci nezpevněné cesty, která je ale v dobrém stavu, a sama vyhlídka nabízí neuvěřitelné výhledy na záliv Famara pod ní a na impozantní útes. Těm nejdobrodružnějším doporučuju navštívit Cueva de Las Cabras, která je kousek odtud.

Je to jeskyně doslova vytesaná do skály a zavěšená nad propastí, s trochu exponovaným přístupem, který není nijak zajištěný, kromě pár schodů. Děti a lidé, kteří obzvlášť špatně snášejí výšky, by se jí měli raději vyhnout, ale i ti, kdo se stejně jako já v podobných situacích necítí zrovna dobře, zvládli sestoupit bez velkých problémů. V každém případě je to opravdu kouzelné místo a vřele ho doporučuju – jen dávej pozor, kam šlapeš!

Cueva de Las Cabras.

Mirador del Risco de Famara.

Haría

Haría a okolí jsou pravděpodobně nejautentičtější a nejméně turistickou oblastí ostrova. Kopcovitá krajina na severu ostrova nabízí únik od populárnějšího jihu. Centrum městečka projdeš nanejvýš za deset minut, ale i tak je okouzlující. Možná za to mohla vedlejší sezóna spolu s covidovou situací, ale připadal jsem si, jako bych se vrátil v čase.

Jako by to nestačilo, je tu i dům-muzeum Césara Manriqueho, který je podle všeho ve stejném stavu, v jakém byl, když umělec zemřel, včetně nedokončených děl v ateliéru. Během mé návštěvy bylo muzeum kvůli covidu zavřené, takže jsem dovnitř nešel, ale myslím, že to může být zajímavá návštěva, hlavně pokud tě zajímá svět umění.

A nakonec, pokud se chceš trochu projít, doporučuju dojít k vyhlídce Mirador Rincón de Haría, odkud jsou skvělé výhledy jak na údolí, ve kterém leží Haría, tak na moře a Caletu de Famara v dálce.

Haría.

Cueva de los Verdes a Jameos del Agua

Cueva de los Verdes a Jameos del Agua leží pár kilometrů od sebe a jsou v podstatě součástí stejného podzemního lávového tunelu. Cueva de los Verdes se dá navštívit výhradně s průvodcem; prohlídka ve španělštině a angličtině stojí 10 eur a trvá asi 45 minut, odchody jsou časté a stačí se prostě dostavit ke vchodu. Vysvětlí ti vznik jeskyně a lávových tunelů obecně a spoustu dalších informací.

Mně to přišlo docela zajímavé, a hlavně pokud jsi nikdy nic podobného neviděl, myslím, že to vstupné rozhodně stojí. Uvnitř jeskyně je vytvořená trasa se schodišti a zábradlím, což by mělo zaručit snadný přístup každému, kdo nemá vážné problémy s pohyblivostí, a je tam dokonce i malé auditorium uvnitř!

Auditorium v Cuevas de los Verdes.

Naopak v Jameos del Agua, tedy v pokračování stejného lávového tunelu, jsem, jak jsem už zmínil, nebyl. Každopádně po zaplacení vstupného 10 € se můžeš volně pohybovat. Uvnitř je bar, auditorium pro koncerty a dvě umělá jezírka/bazény. Recenze jsou rozporuplné: někdo říká, že i když je to hezké, vstupné to rozhodně nestojí, a jiní zase tvrdí, že tohle dílo Césara Manriqueho, které kombinuje přírodní struktury s umělými, je něco, co nesmíš vynechat – volba je na tobě.

A nakonec, kousek od Cueva de los Verdes leží Cueva de los Siete Lagos. Návštěvu mi doporučili s tím, ať se připravím na plavání, ale podle recenzí na Google Maps je vstup zakázaný a zdá se, že i zatarasený; osobně jsem to neověřoval, ale myslím, že se tomu dá věřit, a vyhnul bych se tomu.

Cuevas de Los Verdes.

Mirador del Río

Tahle vyhlídka je bezpochyby nejznámější a nejoblíbenější na ostrově. Stavba z roku 1974, za kterou i tentokrát stojí César Manrique, nabízí nádherné výhledy na ostrov La Graciosa a souostroví Chinijo. Ve stavbě je bar, za který se platí vstupné 5 €. Není to moc, ale rozhodl jsem se dovnitř nejít, a jak píše spousta lidí, stejný výhled si můžeš prostě vychutnat u silnice na tomhle místě a auto i tak nechat na parkovišti u baru. I tady je volba na tobě.

La Graciosa z vyhlídky Mirador del Río.

Órzola

Tohle malé městečko na severu ostrova je výchozím bodem pro každého, kdo chce navštívit sousední ostrov La Graciosa – odtud totiž několikrát denně vyplouvají trajekty, které spojují oba ostrovy. Malé přístavní městečko nic moc není, ale v okolí je spousta hezkých pláží (v angličtině). Doporučuju hlavně Playa Caletón Blanco.

Caleta de Sebo.

La Graciosa

Co k tomu říct, ostrov je opravdu půvabný (graciosa)! Žerty stranou, návštěva ostrova z Lanzarote je rozhodně skvělý způsob, jak strávit den. Jak jsem už zmínil, spoje jsou časté a trasu obsluhují dvě společnosti: Biosfera Express a Líneas Romero. Pro dospělé stojí zpáteční lístek 26 € a plavba trvá asi půl hodiny.

Na ostrově můžeš, pokud se chceš trochu zapotit, projet na kole okruh, který vede z Caleta del Sebo nejdřív na Playa de las Conchas, pak do malé osady Casas de Pedro Barba a nakonec zpátky do Caleta del Sebo. Celkem je to asi 18 km a podle tempa to zvládneš zhruba za 2–3 hodiny. Pokud nejsi velký milovník kola a nechce se ti dřít, asi bych se tomu vyhnul. Podle mě jediná zastávka okruhu, která opravdu stojí za to, je Playa de las Conchas, takže pokud chceš, můžeš prostě dojet na pláž a pak se vrátit, a ušetříš tak asi 8 km. Viděl jsem lidi, kteří tenhle úsek šli pěšky. V každém případě je půjčení kola v přístavu opravdu jednoduché – je tu víc obchodů se stejnými cenami, 10 € na celý den za normální horské kolo a 25 €, pokud chceš elektrokolo.

Playa de Las Conchas.

Po projetí okruhu, nebo případně místo něj, ti vřele doporučuju dojít pěšky na Playa Francesa: nádherný záliv, kde se dá koupat (na rozdíl od Playa de las Conchas) a strávit zbytek dne, než se vrátíš na Lanzarote. Doporučuju jít pěšky, ne na kole, protože tahle strana ostrova je nesmírně písčitá a jízda na kole tu vůbec není zábava. Ti neúnavní můžou vystoupat na vrchol nedaleké Montaña Amarilla (stezka je zakreslená v Organic Maps), nebo pokračovat podél pobřeží až na Playa La Cocina.

Jak na Playa de las Conchas, tak na Playa Francesa se po příjezdu do přístavu můžeš nechat odvézt džípy, které slouží jako taxi, pokud se ti absolutně nechce chodit ani šlapat.

Upozorňuju, že pokud cestuješ se stanem, můžeš zdarma kempovat na pláži kousek za Caleta del Sebo, když si pobyt zarezervuješ na webu španělské vlády.

Na závěr téhle části: pokud hledáš další nápady na túry po ostrově, doporučuju ti podívat se na tento web. Pro obecné informace o tom, co na ostrově dělat a vidět, je opravdu podrobný web turismolanzarote.com (v angličtině) a jsem si jistý, že ti nabídne další nápady nad rámec všeho, co jsem zatím popsal.

Playa Francesa.

Možné itineráře po Lanzarote

Moc dobře vím, že spousta lidí navštíví ostrov Lanzarote a je moc ráda, když celý svůj čas stráví na jednom místě a podnikne jen pár jednodenních výletů.

I když jsou následující itineráře navržené pro putovní cestu ve stylu roadtripu, vzhledem k docela malým vzdálenostem je můžou využít i ti, kdo se rozhodnou pro jiný typ cesty a zvolí si na ostrově jednu „základnu“. Vzdálenosti mezi jednotlivými destinacemi jsou docela krátké, a je to proto naprosto proveditelné. V každém případě ber následující text jako inspiraci, jak si sestavit itinerář podle svých zájmů a s ohledem na to, co jsem zatím popsal.

Starý přístav v Arrecife.

Itinerář na 3 dny po Lanzarote

Tenhle krátký itinerář se podle mě hodí pro ty, kdo chtějí spojit návštěvu ostrova se sousední Fuerteventurou a mají málo času. Tři dny samozřejmě nejsou moc, ale myslím, že stačí na to, abys viděl hlavní atrakce ostrova. Pokud přijíždíš z Fuerteventury, drž se níže uvedeného itineráře; pokud naopak budeš pokračovat dál na Fuerteventuru, projdi itinerář v opačném směru.

Playa Blanca (1 noc)

1. den:

Příjezd na Lanzarote z Fuerteventury. Stráv den na plážích Costa de Papagayo a večer se jdi podívat na západ slunce nad solnými pánvemi Janubio.

Yaiza (1 noc)

2. den:

Ráno navštiv národní park Timanfaya, poobědvej v Yaize a odpoledne můžeš projít pobřežní stezku z El Golfa, než se podíváš na západ slunce u Charco de Los Clicos.

Teguise (1 noc)

3. den:

Navštiv Teguise a pak zamiř do Haríe přes Mirador del Risco de Famara. Po návštěvě Haríe sjeď ke Cueva de los Verdes a Jameos del Agua, zbytek odpoledne stráv na Playa Caletón Blanco a pak se jdi podívat na západ slunce na Mirador del Río.

El Golfo.

Itinerář na 5 dní po Lanzarote

S pár dny navíc zahrneš i nějakou túru v Parque Natural de los Volcanes a den na La Graciosa.

Playa Blanca (1 noc)

1. den:

Příjezd na Lanzarote z Fuerteventury. Stráv den na plážích Costa de Papagayo a večer se jdi podívat na západ slunce nad solnými pánvemi Janubio.

Yaiza (2 noci)

2. den:

Ráno navštiv národní park Timanfaya, poobědvej v Yaize a odpoledne můžeš projít pobřežní stezku z El Golfa, než se podíváš na západ slunce u Charco de Los Clicos.

3. den:

Túra na Calderu Blanca, a pokud bys měl ještě chuť chodit, můžeš si dát krátkou túru na Montaña del Cuervo nebo třeba do Cueva de las Palomas.

Teguise (2 noci)

4. den:

Navštiv Teguise a pak zamiř do Haríe přes Mirador del Risco de Famara. Po návštěvě Haríe sjeď ke Cueva de los Verdes a Jameos del Agua a zbytek dne stráv na Playa Caletón.

5. den:

Stráv den na La Graciosa a večer se jdi podívat na západ slunce na Mirador del Río.

Někde na severním pobřeží ostrova.

Itinerář na 7 dní po Lanzarote

Týden je podle mě ideální doba na to, abys v klidu viděl všechna hlavní lákadla Lanzarote.

Playa Blanca (1 noc)

1. den:

Příjezd na Lanzarote z Fuerteventury. Stráv den na plážích Costa de Papagayo a večer se jdi podívat na západ slunce nad solnými pánvemi Janubio.

Yaiza (3 noci)

2. den:

Ráno navštiv národní park Timanfaya, poobědvej v Yaize a odpoledne vystoupej na Montaña Tinasoria.

3. den:

Túra po pobřežní stezce z El Golfa; po návratu můžeš jít na pláž a pak se podívat na západ slunce u Charco de Los Clicos.

4. den:

Túra na Calderu Blanca, a pokud bys měl ještě chuť chodit, můžeš si klidně dát krátkou túru na Montaña del Cuervo nebo třeba do Cueva de las Palomas.

Puerto del Carmen (1 noc)

5. den:

Den odpočinku na pláži, a pokud tě to zajímá, i trocha nočního života. Pokud jsi typ člověka, který hledá klidnější atmosféru, asi bych zvolil nějakou jinou destinaci. Pokud chceš, mohl bys surfovat v Caletě de Famara a třeba navštívit Caserío de Tenézar.

Teguise (2 noci)

6. den:

Navštiv Teguise a pak zamiř do Haríe přes Mirador del Risco de Famara. Po návštěvě Haríe sjeď ke Cueva de los Verdes a Jameos del Agua a zbytek dne stráv na Playa Caletón.

7. den:

Stráv den na La Graciosa a večer se jdi podívat na západ slunce na Mirador del Río.

Nábřeží v El Golfu.

Itinerář na 10 dní po Lanzarote

S deseti dny k dispozici můžeš do itineráře v klidu zahrnout celé dny odpočinku, aniž bys musel dělat kompromisy v tom, co dělat a vidět. S takovou spoustou času doporučuju držet se týdenního itineráře a přidat pár dní na pláži nebo prostě bez nutkavé „potřeby něco navštívit“.

V ulicích Teguise.

Doprava po Lanzarote

Pokud zrovna neplánuješ dovolenou u moře bez velkého přejíždění, je podle mě nesmírně vhodné mít během cesty po Lanzarote auto, nebo si ho aspoň na část pobytu půjčit.

Půjčení auta na Lanzarote

Během své cesty po Kanárských ostrovech jsem si auto skoro vždycky půjčoval u Cicaru: ceny jsou příznivé, v klidu můžeš zaplatit bez kreditní karty, nechtějí po tobě zálohu, pojištění je v ceně a nejsou tam žádné spoluúčasti, ale hlavně mají pobočky ve všech přístavech a na všech letištích ostrovů, což je opravdu praktické pro ty, kdo plánují putovní cestu.

Spousta jiných společností má naopak pobočky jen na letišti, což je opravdu nepohodlné, pokud chceš místo letadla odevzdat auto v přístavu a nalodit se na trajekt na jiný ostrov.

Zkrátka, pokud máš v hlavě roadtrip mezi ostrovy nebo z jakéhokoli důvodu nechceš auto vracet na letišti, je Cicar pravděpodobně nejlepší volba. Ve všech ostatních případech rozhodně stojí za to zvážit i jiné půjčovny a podívat se na weby jako Discover Cars.

V každém případě, ať už jde o Cicar, nebo jakoukoli jinou společnost, pokud máš pevná data, doporučuju zarezervovat auto pár týdnů předem – ve srovnání s pronájmem na poslední chvíli tak můžeš opravdu hodně ušetřit.

Navíc je dobré vědět, že prakticky všechny společnosti technicky vzato nepovolují jezdit po nezpevněných cestách; my jsme to udělali několikrát, ale pokud by nastal nějaký problém, riskuješ, že budeš muset platit z vlastní kapsy.

A nakonec, některé společnosti technicky vzato povolují převézt auto trajektem na jiný ostrov pod podmínkou, že ho vrátíš na ostrově, kde sis ho půjčil. Mnohé na papíře ostrov opustit vůbec nedovolují; v přístavu to samozřejmě nikdo nekontroluje, ale pokud bys potřeboval asistenci, můžou začít problémy.

Moje rada, pokud bys to potřeboval: půjč si na každém ostrově, který navštívíš, jiné auto, nebo si aspoň pořádně zjisti, co smíš a co ne.

Na silnicích Lanzarote.

Autobusy na Lanzarote

Pokud cestuješ sám a chceš ušetřit oproti ceně pronájmu auta, máš v plánu jen pár výletů, které můžeš zařídit přes nějaký organizovaný výlet, nechce se ti řídit nebo si z jakéhokoli jiného důvodu nechceš půjčit auto, veřejná doprava není vůbec špatná a dostaneš se s ní prakticky do jakékoli destinace na ostrově… s trochou plánování. Na této stránce najdeš jednotlivé linky a jízdní řády spojů.

Vnitrostátní lety

Jediné dvě aerolinky, které provozují vnitrostátní lety mezi ostrovy, jsou CanaryFly a BinterCanarias. Ceny bývají velmi podobné, ale obecně vzato se zdá, že Binter je o něco levnější, a má speciální tarify pro lidi do 29 let. V každém případě doporučuju podívat se na obě, a pokud to jde, rezervovat aspoň pár týdnů předem kvůli nejlepším nabídkám.

„Ostrůvky“ mezi lávovými poli.

Trajekty na Lanzarote

Levnější a hlavně praktičtější alternativou k letům pro přesuny mezi ostrovy jsou trajekty. Obecně platí, že dokud jde o nejbližší ostrov nebo nanejvýš ten další – tedy v případě Lanzarote o přesuny na Gran Canarii a hlavně na Fuerteventuru – trajektem nejen ušetříš, ale je to i mnohem pohodlnější, protože se nemusíš dostavit na letiště dvě hodiny předem, ale prostě přijdeš do přístavu hodinu předem nebo i později, koupíš si lístek a nalodíš se, aniž bys musel cestu nutně rezervovat dopředu.

Zkrátka, pokud nemáš pevně daný itinerář, dává ti cestování trajektem mnohem větší flexibilitu. Pokud se ale třeba chceš dostat z Lanzarote na La Palmu, je jasné, že letadlo je nejen mnohem rychlejší, ale i levnější.

Mezi ostrovy každopádně jezdí několik trajektových společností; Direct Ferries je web, který sdružuje všechny společnosti, a pokud chceš, můžeš ho použít k rezervaci lístků.

Konkrétně z Lanzarote vyplouvá několik spojů denně z Playa Blanca do Corraleja na Fuerteventuře se společnostmi Fred Olsen, Líneas Romero a Naviera Armas. Z Arrecife do Las Palmas na Gran Canarii naopak jezdí jen Naviera Armas a Trasmediterránea.

Vinice na Lanzarote.

Cesta na Lanzarote: náklady

Kolik stojí cesta na Lanzarote? Samozřejmě záleží – kdo čte můj blog, ví, že cestuju nesmírně skromně, a moje cesta po Kanárských ostrovech nebyla výjimkou. Podařilo se mi totiž udržet rozpočet 1000 € měsíčně, tedy něco málo přes 30 € na den se vším všudy. Pokud hledáš pár tipů, jak ušetřit, mrkni na tento článek.

Naprosto chápu, že ne každý je ochotný nebo má zájem vést život cestovatele s batohem na zádech, ale dobrá zpráva je, že Kanárské ostrovy jsou i tak na evropské poměry poměrně levnou destinací. Ceny jsou obecně nižší než i v samotném pevninském Španělsku, protože ostrovy jsou jakýsi zvláštní region, kde je DPH jen 7 % a na spoustu spotřebního zboží se neplatí vůbec. Abych uvedl dva příklady: benzín stojí asi 1 € za litr a večeře v restauraci, pokud nemáš velké nároky, stojí asi 10 € nebo o něco víc. Zkrátka to nebudou ceny Latinské Ameriky, ale na evropské poměry si rozhodně nemůžeš stěžovat.

Playa La Famara.

Když už mluvíme o nákladech, myslím, že stojí za to říct pár slov o tom, co je rozhodně skvělý způsob, jak je udržet na uzdě… tedy o kempování. Volné kempování je na Lanzarote, stejně jako na ostatních ostrovech, technicky vzato nelegální, ale ve skutečnosti se široce toleruje. Pokud si postavíš stan daleko od zvědavých očí, neměl bys mít žádné problémy, a ještě lepší je, vzhledem k mizivým srážkám, kterými se vyznačuje léto, stan vůbec nestavět.

Během mého pobytu na Lanzarote jsem se všechny noci, které jsem strávil „kempováním“, vždycky jen omezil na to, že jsem si nafoukl karimatku, když byl čas jít spát. Ale opakuju, technicky vzato je to nelegální, volba je na tobě. Pokud chceš zůstat v mezích zákona, jsou tu jen tři oficiální kempy: kemp na Playa el Salado na La Graciosa, Camping de San Juan a Camping Papagayo. Bohužel ty dva poslední, které spravuje přímo vláda Lanzarote, byly v průběhu času několikrát zavřené a vypadá to, že zavřené jsou i v současnosti. Doporučuju ti si to ověřit.

A nakonec, k hledání míst na kempování na Kanárských ostrovech doporučuju aplikaci park4night, určenou hlavně pro ty, kdo chtějí strávit noc v obytňáku, dodávce nebo autě. Je to fantastický zdroj i pro ty, kdo chtějí jen najít odlehlé místo, kde postavit stan nebo prostě rozložit karimatku, jak jsme to často dělali my.

Noc strávená na Playa Caletón Blanco.

Abys snížil poplatky za směnu a výběry, tady najdeš mého průvodce nejlepšími kartami na cesty.

Cesta na Lanzarote: bezpečnost

Lanzarote a Kanárské ostrovy obecně jsou naprosto bezpečná destinace s opravdu nízkou kriminalitou a hodí se i pro rodiny s dětmi. I tak je třeba, jako u jakékoli jiné destinace, používat zdravý rozum, a držet se klasických bezpečnostních rad nikdy neuškodí.

Jediné dvě poznámky, které bych rád uvedl: zaprvé dávej obrovský pozor na to, kde se koupeš, protože jde o oceán a proudy můžou být nesmírně nebezpečné, hlavně zpětné proudy, které tě můžou rychle odnést na volné moře s potenciálně smrtelnými následky. Poznal jsem jednoho pána, kterého proud odnesl na moře i s jeho dětmi, a vyprávěl mi, že už myslel, že je s nimi konec – nebyl to zrovna pěkný zážitek. Obecně se severní pobřeží ostrova nepovažuje za vhodné ke koupání.

Navíc spousta odlehlejších pláží nemá plavčíky a hlavně mimo sezónu můžeš klidně být jediný člověk na pláži. Zkrátka, hlavně pokud nejsi zkušený plavec, buď opatrný.

A nakonec, pokud se rozhodneš půjčit si auto, dej pozor, abys v něm nenechával žádné cennosti, když je bez dozoru. Rozbitá okna na parkovištích a cedule, které vyzývají, abys v autě nic nenechával, jsou bohužel až příliš časté.

V ulicích Haríe.

Plánuješ cestu na Lanzarote? Mrkni na tyto články:

Jaký cestovní batoh si vybrat

Co si vzít s sebou na cestu

Máš nějaké otázky? Aktuálnější informace? Neváhej zanechat komentář nebo mi napiš na Instagramu!

Protože už na webu nemám reklamy: pokud ti tento článek pomohl, zvaž, jestli si nesjednáš cestovní pojištění přes některý z odkazů na tomto webu. Podpoříš tím moji práci a tebe to nebude stát nic navíc. Pokud žiješ v EU nebo ve Spojeném království, doporučuju True Traveller. Všem ostatním doporučuju HeyMondo, kde dostaneš slevu 5 %. Děkuju za podporu!

Na dary, pizzu a virtuální pivo 🙂

Líbil se ti tento článek? Připni si ho!
 


Leave a Reply