Cesta do Myanmaru na vlastní pěst
Myanmar, Barma nebo Birma, zůstával po léta stranou masové turistiky a teď pomalu získává na popularitě z hromady dobrých důvodů, naštěstí si ale pořád zachovává pořádnou dávku autenticity!
Chrámy, velkolepá krajina a nesmírně přátelští lidé, kteří tě doslova zahrnou úsměvy, dělají z Myanmaru jednu ze zemí, které mi nejvíc přirostly k srdci.
Strávil jsem 4 týdny cestováním s batohem na zádech z jihu na sever (tady najdeš video z mé cesty; v italštině, ale můžeš si zapnout titulky). V tomhle průvodci najdeš informace a tipy, jak si svou cestu co nejlíp zorganizovat, jako vždy s ohledem na rozpočet.
Rychlé menu
- Nejlepší doba k návštěvě Myanmaru
- Doklady a očkování pro vstup do Myanmaru
- Co dělat a vidět v Myanmaru
- Možné itineráře po Myanmaru
- Doprava po Myanmaru
- Cesta do Myanmaru: náklady
- Cesta do Myanmaru: bezpečnost
Rybář na jezeře Inle.
Nejlepší doba k návštěvě Myanmaru
Kdy do Myanmaru? Země má tropické podnebí s monzuny, které přinášejí déšť zhruba od května/června do října. V tomhle období můžou být silnice ve velmi špatném stavu a přesuny po souši obtížné. I tak ale střed a sever země dostávají jen zlomek srážek oproti jihu, takže situace by neměla být zas tak extrémní.
Období sucha trvá od listopadu do května a obecně je to nejlepší čas na návštěvu země, teploty jsou příjemné a srážky chybí. Zvlášť se doporučují měsíce od listopadu do března, protože duben a květen, těsně před dešti, můžou být opravdu horké a vlhké, s teplotami, které místy přesahují 40 stupňů, hlavně ve středních oblastech, v okolí Mandalaje a Baganu. Bohužel srpen, kdy má spousta lidí zasloužené dovolené, bývá často nejdeštivějším měsícem v roce.
Pokud jsi perfekcionista, úplně nejlepší období pro cestu do Myanmaru jsou měsíce hned po deštích, zhruba od konce října do konce prosince, kdy je klima ideální, krajina je ještě zelená a není tak suchá jako v měsících, které následují. Samozřejmě toto období, i kvůli vánočním svátkům, odpovídá úplně hlavní sezóně s odpovídajícími cenami.
Svítání v Baganu.
Doklady a očkování pro vstup do Myanmaru
Držitelé italského pasu (s platností delší než 6 měsíců) můžou od září 2014 snadno požádat o elektronické vízum (evisa), které se vydává nejpozději do tří pracovních dnů a musí se využít do 90 dnů od data vydání (pravidla se liší podle občanství, takže si ověř, jaká platí pro tebe). S tímto typem víza můžeš po vstupu do země zůstat nejvýše 28 dní. Vízum stojí 50 $, tady je oficiální web, kde se o něj žádá. Pokud bys to potřeboval, za příplatek 6 $ můžeš vízum dostat už během jednoho pracovního dne.
Až vízum dostaneš e-mailem, musíš do země vstoupit přes jeden z osmi určených hraničních přechodů (pokud chceš do země vstoupit přes jakýkoli jiný přechod, musíš si vízum vyřídit na ambasádě/konzulátu).
Pro aktuální informace o vízech a podobně doporučuju zkontrolovat cestovní informace ministerstva zahraničí své země (například v Česku – „Cestujeme“ na webu MZV).
Úplný seznam hraničních přechodů, kde se Evisa akceptuje, najdeš na téhle stránce, v podstatě jsou to mezinárodní letiště a některé pozemní přechody, například s Thajskem a Indií. Nejoblíbenější pozemní přechod se spolehlivým spojením je Myawaddy, který je asi 7 hodin autobusem od Bangkoku. Jakmile jednou do země vstoupíš, obecně vzato z ní můžeš vyjet kterýmkoli jiným přechodem.
A konečně, i když vízum prodloužit nejde, zůstat déle než 28 dní se dá bez větších problémů, stačí totiž zaplatit 3 $ plus dalších 3 $ za každý další den nad 28 dní a 5 $ za den po překročení 90 dní. „Pokutu“ je potřeba zaplatit v hotovosti a přijímají se jen americké dolary. Je dobré vědět, že po vypršení víza můžeš mít potíže jak s přesuny, tak s hledáním ubytování, protože se často musí prokázat platné vízum.
Myanmar nevyžaduje žádné povinné očkování, ale doporučuje se očkování proti hepatitidě A a B.
Co dělat a vidět v Myanmaru
V tomhle průvodci jsou ceny často uvedené v místní měně. Oficiální měna Myanmaru se jmenuje „barmský kyat“, zkráceně „MMK“.
Kurz je asi 1€ = 2350 MMK. Aktuální kurz si doporučuju zkontrolovat na téhle stránce. U cen ubytování a aktivit v turistických oblastech se navíc často používá americký dolar.
Poznámka: V průběhu průvodce najdeš několikrát odkazy na https://www.alltrails.com/. Pokud chceš používat offline navigaci přímo v aplikaci Alltrails, musíš přejít na verzi pro. Tohle můžeš obejít tak, že si souřadnice stáhneš z desktopové verze webu ve formátu „Google Earth KML“ a pak je nahraješ do aplikace Organic Maps, která je jednou z mých úplně nejoblíbenějších aplikací na cesty.
Yangon
Yangon, dříve známý jako Rangún, byl hlavním městem Myanmaru do roku 2005, kdy se hlavní město přesunulo do Neipyidawu, ale dodnes zůstává z ekonomického hlediska nejdůležitějším městem země a také nejlidnatějším, s více než pěti miliony obyvatel.
Co dělat a vidět v Yangonu
I když je v budovách v centru rozhodně vidět britský vliv z koloniální doby, město není zrovna „krásné“. Zajímavé je podle mě tím, jak se tu mísí kultury – čínská, indická a barmská – a atmosférou „run down“, to všechno v podivně „uvolněné“ atmosféře na tak velké město. Myslím totiž, že je to jediné město v jihovýchodní Asii, kde jsou skútry a motorky úplně zakázané!
Kromě toulání po ulicích a různých trzích ve městě, hlavně v oblasti Chinatownu (Google Maps), je jedinou opravdovou atrakcí pagoda Shwedagon (Google Maps), gigantický buddhistický chrám považovaný za nejposvátnější v zemi, vstupné pro cizince je 10 000 kyatů. Pokud chceš vidět pěkný západ slunce s pagodou v pozadí (jako na fotce), doporučuju přilehlý park, na tomhle místě.
Pagoda Shwedagon.
Pagoda Sule (Google Maps) je v centru a prakticky se z ní stal kruhový objezd, nic velkolepého, ale když už tu jsi, stojí za to ji vidět.
Na závěr: při procházce ulicemi Yangonu mě oslovil moc sympatický mnich, který mě přesvědčil, abych si asi hodinku zkusil „dobrovolničení“, které spočívá v konverzaci v angličtině s místními studenty ve škole „U Aung Hein Kyaw English Class“, která je na téhle adrese. Kdokoli je během dopoledne vítán a na oplátku ti nabídnou snídani 😉
Doprava do Yangonu
Letiště i dálková autobusová stanice jsou bohužel nejméně půl hodiny taxíkem od města. Pokud máš SIM kartu, nejpraktičtější je asi použít Grab, oficiální tarif taxi z letiště je 7 $, pokud ale chceš ušetřit, dá se jet autobusy 35 a 36 do zastávky Sule nebo 56/57/58 do zastávky Latha (Chinatown).
Autobusy do většiny destinací (Bagan, Kalaw, Mandalaj, jezero Inle, Hpa An, Mawlamyine) odjíždějí z autobusového terminálu Aung Mingalar, známého také jako „Highway Bus Station“. Z letiště na stanici je to 5000 MMK taxíkem. Ze stanice taxíkem je to asi 7 $, případně můžeš jet autobusem 36 do zastávky Sule nebo 56/57/58 do zastávky Latha (Chinatown).
Autobusy do oblasti Iravádí (Chaungtha a Ngapali) naopak odjíždějí z terminálu Hlaing Thar Yar.
Nakonec jsou tu přímé vlakové spoje do Baganu a Mandalaje, jsou to ale staré a pomalé vlaky, autobusy jsou obecně vzato lepší volba.
Ubytování v Yangonu
Já jsem spal v Hostel9 Yangon, za tu cenu to není vůbec špatné, skvělá možnost pro ty, kdo mají omezený rozpočet. Pokud naopak hledáš něco hezčího, mrkni na HOOD Hostel.
Ulicemi Yangonu.
Kyaikto a Kinpun (Golden Rock)
Podle mě to rozhodně není žádné „must see“, ale pokud máš čas a chceš si cestu do Hpa An rozdělit, můžeš tu strávit jednu noc.
Pro jasnost: město Kyaikto je výchozí bod k takzvané „Zlaté skále“ neboli „Golden Rock“, zatímco Kinpun je vesnice na úpatí hory, kde se spousta lidí rozhodne přespat a Golden Rock navštívit na jeden den.
Po vystoupení v Kyaikto se tu můžeš zabydlet, podívat se i na tuhle gigantickou sochu Buddhy a pak pokračovat k Golden Rock tak, že nejdřív vezmeš pick up truck do Kinpunu za 2000 MMK a pak další k samotné Golden Rock za dalších 2000 MMK.
Moje alternativa byla zabydlet se v malé vesničce Kinpun, která je mnohem klidnější a „hezčí“ než Kyaikto. Vstup na Golden Rock stojí pro cizince 10 000 MMK, není to zrovna nejpůsobivější místo, jaké jsem kdy viděl, ale výhled není vůbec špatný a vidět všechny ty poutníky je určitě zajímavé.
Poslední náklaďák (je to opravdový náklaďák předělaný na autobus) do Kinpunu sjíždí od Golden Rock bohužel v 18:00, takže západ slunce z vrcholu vidět nejde. Snaž se přijít včas, protože já dorazil o pět minut později a řekli mi, že budu muset jít dolů pěšky (je to asi 15 km), kdyby naštěstí nepřišla početná skupina místních, kteří měli taky zpoždění a dělali takový povyk, až nám zorganizovali speciální náklaďák, a platilo se 5000 MMK na hlavu!
Poslední alternativa, pokud rozpočet není problém a chceš vidět východ nebo západ slunce u Golden Rock, je přespat na vrcholu hory kousek od skály, jsou tam totiž hotely, opravdu drahé, třeba tenhle, ale i další, které online nejsou, ceny jsou ale podobné.
Golden Rock.
Doprava do Kyaikto
Jak jsem už řekl, Kyaikto je výchozí bod do Kinpunu (vesnice na úpatí hory) a k Golden Rock na vrcholu. Z Kyaikto do Hpa An jsou to asi 3 hodiny, 5500 / 6000 MMK, do Yangonu 5 hodin. Já jsem jel autobusem rovnou z Kinpunu a zaplatil jsem 8000 MMK.
Ubytování v Kinpunu
Já doporučuju přespat v Kinpunu. Vzali jsme si třílůžkový pokoj v Hotelu Pann Myo Thu, za 35 $, ale domluvili jsme se na 30 $ se snídaní, měli i soukromé pokoje za 6 $ na osobu, ale opravdu malé. I přes negativní recenze jsme se tam měli opravdu dobře. Oblíbenější možnost je Bawga Theiddhi Hotel.
Hpa An
Tohle město bylo bezpochyby jedna z mých nejoblíbenějších zastávek na cestě po Myanmaru, je mnohem méně turistické než jiné destinace v zemi, město je opravdu klidné a příjemné, a to nemluvím o tom, že okolí tě může doslova zaměstnat na celé dny.
Co dělat a vidět v Hpa An
Technicky vzato se spousta míst uvedených níže dá zvládnout na kole, ale upřímně si myslím, že půjčit si skútr je mnohem praktičtější. Nabízejí se také výlety, které zahrnují v podstatě stejná místa, jaká jsou uvedená níže.
Jeskyně Yathaypyan.
Prozkoumej jeskyně v okolí města
Tohle je klasický okruh po hlavních jeskyních, uvnitř jsou malé chrámy a sochy, nic výjimečného, zvlášť pokud už nějakou dobu cestuješ po Asii, ale rozhodně hezký a příjemný způsob, jak strávit den.
Na skútru můžeš v klidu vyrazit až pozdě dopoledne a navštívit jeskyni Kaw Ka Taung (Google Maps), doporučuju také vyšplhat na nedalekou vyhlídku (Google Maps). Odtud pokračuj k jeskyni Saddan (Google Maps), 500 MMK za zaparkování skútru a 1000 MMK za vstup do jeskyně. Na konci trasy uvnitř jeskyně můžeš udělat takový menší okruh, když se svezeš lodí a kousek dojdeš pěšky (když se podíváš do Organic Maps, mělo by být jasné, co tím myslím).
Pak pokračuj k ikonické pagodě Kyauk Ka Lat (Google Maps) a nakonec k poslední opravdové jeskyni dne, jeskyni Yathaypyan (Google Maps), tady se platí parkování, 500 MMK. Pobíhá tu navíc docela dost opic, takže s sebou neber jídlo a ujisti se, že dojdeš až na konec jeskyně, kde je nádherná vyhlídka.
Den zakonči u Bat Cave (Google Maps), kde můžeš každý večer za soumraku sledovat, jak hejno netopýrů vylétá na lov, fakt super! Vstup stojí 1000 MMK. Nenech se ovlivnit spoustou lidí, které nejspíš uvidíš nahoře u stúpy, nejlepší místo na pozorování netopýrů je níž, jak je vyznačeno v Organic Maps.
Jeskyně Kaw Ka Taung.
Hpa Pu
Malá vesnice na druhé straně řeky, můžeš se tam dostat lodí za 500 MMK z tohohle místa, projít se po vesnici a pak vyšplhat pěšky na tuhle vyhlídku, známou jako Hpa Pu Hill, kde je malá stúpa oblíbená kvůli západu slunce (Google Maps).
Poslední úsek stezky není v dobrém stavu a rozhodně se nedá považovat za bezpečný, ale když budeš trochu opatrný, na vrchol se v klidu dostaneš. Případně si můžeš západ slunce užít i níž. Hlavně pokud zůstaneš dlouho do večera, ujisti se, že ses domluvil na čase návratu lodi. Pokud chceš, můžeš se do Hpa Pu dostat i po souši, velkou oklikou.
Západ slunce z Hpa Pu Hill.
Hora Zwegabin
Tohle je opravdu oblíbená túra. Na vrcholu Mount Zwegabin (Google Maps) je opravdu malebný klášter, z něhož je velmi působivý 360stupňový výhled, i když v období sucha bude na obzoru s největší pravděpodobností hodně oparu.
Já jsem tam šel na východ slunce, k úpatí hory jsem dojel na skútru asi za 20 minut z Hpa An. Vstup stojí 4000 MMK a vzhledem k 600 metrům převýšení tě čeká zhruba hodina, hodina a půl chůze, podle tempa (All Trails). Doporučuje se jít na východ slunce nebo aspoň brzy ráno, aby ses vyhnul vedru přes den.
Nahoře mě přivítala skupinka místních mladých lidí, která mě usadila k jídlu Mohinga, tradičního barmského pokrmu, ještě než jsem sledoval východ slunce. Ten nebyl nijak zvlášť velkolepý, ale i tak to byl krásný zážitek.
Než se vrátíš do města, mrkni na Lumbini Garden (Google Maps) na úpatí Mount Zwegabin, jsou tam stovky soch Buddhy, opravdu působivé!
Východ slunce na hoře Zwegabin.
Hora Taung Wine
Mount Taung Wine (Google Maps) je méně „náročná“ alternativa k hoře Zwegabin, je mnohem méně přeplněná a podle mě je výhled ještě hezčí, nebo přinejmenším velmi podobný. Já jsem šel na západ slunce, ale ani východ slunce asi není špatný!
Dojeď na skútru na tohle místo, odtud je směr, kterým se vydat, opravdu jasný, kdybys potřeboval poradit, je tam pár stánků, kde se můžeš zeptat. Do kopce svižným krokem jsem to nahoru zvládl asi za dvacet minut, ale i pomalu by ti to mělo zabrat maximálně 40 minut. Nahoře je malá stúpa s 360stupňovým výhledem a když jsem tam byl, bylo tam jen dalších pět lidí, doporučuju ji víc než Mount Zwegabin. Vstup je zdarma, ale na začátku stezky tam můžeš nechat příspěvek, pokud chceš.
Nakonec: neopouštěj Hpa An, aniž by ses nechal namasírovat od nevidomých v tomhle centru. Nejen že podpoříš opravdu zajímavý projekt, ale dostaneš to, co pro mě byla nejlepší masáž v životě, a to všechno za pouhých 7000 MMK za hodinu a půl.
Vrcholky hory Taung Wine.
Doprava do Hpa An
Z Yangonu je to asi 7 hodin, 8000 MMK, do Mawlamyine na jih asi dvě hodiny, do Mae Sot, kde se dá přejít hranice do Thajska, asi 3 hodiny minibusem, můžou chtít 15 000 MMK, ale v klidu se dá usmlouvat na 10 000 MMK.
Z Hpa An se dá jet také lodí po řece až do Mawlamyine, já jsem to nezkoušel, ale prý je ta cesta hezká. Měla by tam být loď každý den v 8:15 za 14 000 MMK.
Ubytování v Hpa An
Thanlwin Pyar Guest House je s velkým náskokem nejlepší místo k ubytování pro cestovatele, kteří jedou sami. Je skoro vždycky plno, takže se vyplatí rezervovat dopředu. Já jsem sdílel třílůžkový pokoj v River View Hotelu, opravdu milý personál a dobrá snídaně.
Východ z Bat Cave.
Mawlamyine
Mawlamyine, s populací přes tři sta tisíc lidí, je podle velikosti čtvrté největší město Myanmaru. Dobyli ho Britové během první dobyvatelské kampaně v roce 1826 a v letech 1827 až 1852 byl koloniálním hlavním městem. I tohle město je rozhodně mimo klasický turistický itinerář, ale může být rozhodně zajímavou zastávkou, hlavně pro ty, kdo přijíždějí po souši z Thajska.
Co dělat a vidět v Mawlamyine
Trochu jako v Hpa An se doporučuje půjčit si skútr a prozkoumat město i okolí.
Klášter Win Sein Taw Ya
Najdeš tu největší ležící Buddhu na světě, dlouhého asi 180 metrů a vysokého 30, nachází se asi 20 km od města a je obklopený spoustou dalších stúp, soch a náboženských staveb (Google Maps). Vstup je zdarma, ale samozřejmě můžeš nechat dar. Jak jsem už řekl, půjčit si skútr je asi nejpraktičtější možnost, veřejná doprava tam nejezdí, ale případně by tuk tuk tam a zpátky neměl stát víc než 35 000 MMK.
Pagody Mahamyatmuni a Kyaik Thanlan
Jsou to dvě nejdůležitější pagody ve městě a nacházejí se v centru, kousek od sebe. Kyaik Thanlan (Google Maps) je z těch dvou vyšší a nabízí skvělý 360stupňový výhled na město, obzvlášť se doporučuje při západu slunce.
Than Phyu Zayat, Setse Beach a Kyaikkhami
Další dva výlety, které se dají zvládnout za den z Mawlamyine, vedou do Than Phyu Zayat a na Setse Beach na jihu. Ta druhá je pláž, která není zrovna karibská, ale je hezká, zatímco ta první je město, kde se dá navštívit Death Railway Museum a válečný hřbitov. Pokud chceš, můžeš pokračovat dál až do Kyaikkhami a navštívit pagodu, přes vesnici Panga, kde je spousta solných pánví.
A nakonec nezapomeň navštívit noční trh pro autentický zážitek a pro milovníky muzeí vypadá jako zajímavá návštěva Mon Cultural Museum, kde jsou shromážděné informace a artefakty patřící etniku Monů, vstup stojí 2 $.
Pagoda Kyaikkhami.
Doprava do Mawlamyine
Z Yangonu je to asi 7 hodin, 10 000–15 000 MMK podle autobusu. Z Hpa An asi dvě hodiny, 1200 MMK místním autobusem, 7500 MMK klimatizovaným minibusem, jak už bylo řečeno, z Hpa An jsou i lodní spoje, určitě hezčí způsob cestování. A nakonec jsou tu přímé spoje do Mae Sot na hranici s Thajskem, asi 4 hodiny, 10 000 MMK za minibus.
Ubytování v Mawlamyine
The Old Moulmein Hostel je v podstatě jediný hostel ve městě, pokud hledáš levné soukromé pokoje, mrkni na Pinlon Hostel.
Kalaw
Kalaw, který leží asi 50 km od jezera Inle, je malé město a výchozí bod pro každého, kdo chce vyrazit na jedno- či vícedenní trek k jezeru Inle.
Co dělat a vidět v Kalawu
Město je sice hezké, ale moc toho nenabízí a většina cestovatelů tu stráví jen jednu noc výhradně kvůli zorganizování treku. Pokud máš pár hodin času, doporučuju projít se po místním trhu, výborné jídlo za směšné ceny, zajdi tam na oběd a ochutnej „Hon Toke“, podobné mexickému tamale.
Klášter Thein Taung je naopak ideální místo, odkud sledovat západ slunce. A nakonec, pokud chceš před začátkem treku dobrou masáž, mrkni na tohle centrum.
Trek k jezeru Inle.
Trek k jezeru Inle
Jak jsem už řekl, tohle je hlavní důvod, proč lidé do Kalawu jezdí, možností je hodně, stejně jako cestovních kanceláří: od krátké jednodenní verze po tu nejdelší, tři dny a dvě noci, kterou jsem si vybral já.
Procházíš opravdu venkovskými oblastmi, navštěvuješ malé vesnice a jdeš mezi poli. V noci se spí v opravdu základních homestay. Hlavně v pokročilé době sucha je krajina extrémně vyprahlá, takže nečekej dechberoucí výhledy na rýžové terasy, ale celkově je to opravdu strhující a příjemný zážitek.
Já jsem zvolil úplně nejdelší verzi: první den jsme ušli 23 km, druhý den 27 km a nakonec poslední den 14 km, až jsme dorazili na západní břeh jezera, odkud se jede lodí do města Nyaung Shwe. V tomhle městě je většina hostelů a hotelů, ale jak jsem už řekl, možností je opravdu hodně a doporučuju ti obejít kanceláře a zjistit, jaký itinerář se ti líbí nejvíc.
Trek jsem absolvoval s Uncle Sam za 45 000 MMK a byl jsem opravdu spokojený. Ještě levnější společnost, ale s většími skupinami, je naopak Ever Smile, 40 000 MMK. Pokud naopak chceš něco exkluzivnějšího, Ko Min Kalaw je známá alternativními itineráři po méně profláklých trasách, recenze jsou báječné, ale ceny mnohem vyšší.
Místní vlak v jedné z navštívených vesnic.
Ubytování v Kalawu
V té době jsem cestoval ve skupině a vzali jsme si dva soukromé pokoje v Richard’s Inn; levné, čisté a se snídaní v ceně. Pokud cestuješ sám a hledáš vícelůžkový pokoj, mrkni na Hotel Kalaw a Parami Hotel.
Doprava do Kalawu
V podstatě jakýkoli autobus k jezeru Inle tě může vysadit v Kalawu, což znamená, že jsou tu spoje ze všech hlavních destinací v zemi (Yangon, Hpa An, Bagan, Mandalaj a Hsipaw). Jsou tu i vlakové spoje, které jsou ale mnohem pomalejší než autobus. Pokud chceš naopak letět, nejbližší letiště se jmenuje Heho Airport a je asi hodinu jízdy autem.
Jezero Inle
Jezero Inle, běžněji Inle Lake, je považováno za druhou největší atrakci Myanmaru, po Baganu. Jezero, i když je extrémně turistické a občas opravdu málo autentické, je i tak fascinující místo.
Nyaung Shwe je hlavní město na březích jezera, je tu většina hotelů a hostelů. Pro vstup do oblasti jezera Inle se platí vstupné, stojí 15 000 MMK, technicky má lístek platnost pět dní, ale jakmile jsi uvnitř, málokdo ti lístek zkontroluje. Pokud se rozhodneš jít na trek, těsně před příchodem k jezeru narazíš na checkpoint, kde se vstupné platí, pokud přijedeš autobusem, bude tam někdo na autobusové stanici.
Západ slunce nad jezerem Inle.
Co dělat a vidět u jezera Inle
Výlet lodí je v podstatě jediný způsob, jak jezero prozkoumat, samozřejmě se dají zorganizovat soukromé výlety, ale obecně se nabízejí dva typy „standardních“ výletů: první zahrnuje návštěvu několika obchodů se suvenýry a „typických“ podniků, kde kapitán lodi dostává provize, a proto je levnější, já jsem zaplatil 9000 MMK. Druhý naopak zastávky v obchodech nezahrnuje, a proto je dražší.
Dá se také vybrat mezi ranním výletem, kdy uvidíš na jezeře východ slunce a do Nyaung Shwe se vrátíš v časném odpoledni, nebo odpoledním výletem, který vyráží pozdě dopoledne a do města se vrací hned po západu slunce.
I když to může znít nelogicky, přišlo mi opravdu zajímavé navštívit některé z obchodů, kde jsme se zastavili, protože tam nabízejí jakousi prohlídku s průvodcem po výrobní dílně, než ti začnou nabízet produkty, které ale rozhodně nejsi povinný kupovat. Mně se obzvlášť líbila dílna s lotosovými vlákny, ze kterých se tkají oděvy, opravdu fascinující!
Dílna s lotosovými květy.
Další zastávka, která bývá do výletu lodí zahrnutá prakticky vždycky, je Inthein, známý také jako „mini Bagan“. Jsou tam totiž stovky stúp, vstup je zdarma, ale za focení po tobě chtějí 5000 MMK, nevím, jestli je to legální, nebo ne.
A nakonec si pamatuj, že pokud se rozhodneš fotit rybáře/herce oblečené tradičním způsobem a s typickými sítěmi, které už nikdo nepoužívá, spropitné je prakticky povinné. Jak jsem právě řekl, ti jsou herci a žijí z toho, ne z rybolovu! Zatímco fotit jakéhokoli jiného rybáře je zdarma!
Na závěr: v centru Nyaung Shwe stojí za to navštívit pagodu Yadana Man Aung, i když není nijak výjimečná, stejně jako místní trh a samozřejmě vyzkoušet tradiční masáž, možností na to rozhodně nechybí; většina tradičních center chce jen 7000 MMK za hodinu masáže, já jsem byl tady a doporučuju to.
Inthein.
Doprava k jezeru Inle
Dostat se k jezeru Inle, nebo přesněji do Nyaung Shwe, je z kterékoli jiné destinace v zemi relativně snadné. Stejně jako u Kalawu je nejbližší letiště Heho, odtud je to pak 45 minut taxíkem, 25 000 MMK. Z Yangonu autobusem asi 12 hodin, 7–8 hodin z Mandalaje a Baganu, 8 hodin z Hsipawu.
Poznámka: Některé autobusy tě vysadí v Shwenyaungu, který je asi 20 minut od Nyaung Shwe, takže je dobré si cíl před rezervací potvrdit. Ze Shwenyaungu jezdí občas pick up trucky za 1000 MMK, nebo sdílená taxi za 8000–10 000 MMK.
Jsou tu i vlakové spoje do Shwenyaungu, ale jako do jakékoli jiné destinace jsou, i když levnější, mnohem pomalejší než autobusy.
Ubytování u jezera Inle
Song of Travel v Nyaung Shwe je jeden z nejlepších hostelů, ve kterých jsem kdy byl, a vřele ho doporučuju, personál je opravdu pozorný, prostorné a super pohodlné vícelůžkové pokoje, snídaně v ceně, která se každý den mění, bezplatná půjčovna kol a pokud po konci treku dorazíš na molo v Nyaung Shwe, přijedou si pro tebe zdarma tuk tukem. Vyplatí se rezervovat dopředu, protože je často plno, pokud se pak rozhodneš pobyt prodloužit, nabídnou slevu 1 $. Skvělá alternativa je BaoBed Hostel.
Hsipaw
Hsipaw je hlavní město státu Šan na severovýchodě země.
Co dělat a vidět v Hsipawu
Město je skvělá základna pro jedno- i vícedenní treky na severu Myanmaru, mezi etnickými vesnicemi, vodopády, čajovými plantážemi a kopcovitou krajinou, navíc – protože leží asi ve výšce 500 metrů – nabízí mnohem příjemnější klima než zbytek země, zejména než Mandalaj a Bagan.
Hsipaw při západu slunce.
Jeď vlakem z Pyin Oo Lwin do Hsipawu nebo obráceně
Než se dostanu k tomu, co dělat v Hsipawu a okolí, je dobré zmínit jízdu vlakem, kterou se spousta lidí rozhodne udělat. Je to totiž jediný vlak, kterým jsem jel během své cesty po Myanmaru: malebný úsek, během kterého se přejíždí viadukt Goteik, postavený Brity v koloniální době, na tehdejší dobu opravdu působivé inženýrské dílo.
Aktualizace říjen 2026: 24. srpna 2025 byl viadukt Goteik vážně poškozen výbuchem během konfliktu, který v zemi probíhá. Podle myanmarských drah byly opravy dokončeny v listopadu 2025 (tady najdeš zprávu, v angličtině), ale než vyrazíš, doporučuju ti ověřit, jestli osobní vlak na této trati znovu jezdí.
Celá trasa vlaku vede kopcovitou a venkovskou krajinou a cestující zažijí jedinečný zážitek. Pokud jsi v Myanmaru ještě nikdy nejel vlakem, tohle rozhodně stojí za vyzkoušení.
Vlak je velmi starý a jakmile dosáhne maximální rychlosti (asi 50 km/h), ucítíš, jak celý vagon začne poskakovat. Pokud máš místo u okna, nejspíš se ti stane, že budeš mít mezi nohama nějaké listí nebo malé větvičky; úklid podél kolejí totiž trochu pokulhává, spíš to vypadá, že se o ořezávání a úpravu trávy kolem kolejí stará samotný vlak.
I když vlak spojuje Mandalaj s Hsipawem přímo, moje rada je jít na vlak (nebo z něj vystoupit, podle toho, z které strany jedeš) v Pyin Oo Lwin. Tím, že pokračuješ po silnici a už ne po kolejích, ušetříš nejméně tři hodiny cesty.
Cesta vlakem na trase Hsipaw – Pyin Oo Lwin stojí v první třídě 2750 MMK a 550 MMK v běžné třídě, samozřejmě doporučuju stranu u okna. Odjezd z Hsipawu v 9:45, lístky se prodávají od 8:45, zvlášť v hlavní sezóně je strana u okna v první třídě velmi rychle vyprodaná (Google Maps).
Od nádraží v Pyin Oo Lwin (Google Maps) jezdí pick upy do centra Mandalaje za 2000 MMK. Nám se podařilo přesvědčit řidiče, aby nás odvezl až k hostelu, jinak je oficiální zastávka před nádražím. Pokud chceš jet opačným směrem, můžeš vzít pick up na tomhle místě nebo sdílené taxi asi za 5000 MMK, vlak odjíždí ve 4:00 ráno z Mandalaje a do Pyin Oo Lwin přijíždí v 7:52.
Osobně jsem se tam nezastavil, ale prý je Pyin Oo Lwin hezké město, kde se dá strávit pár dní, poznal jsem jednoho Korejce, který mi ho doporučil, spolu s vodopády, které jsou jižně od centra.
Viadukt Goteik.
Trek v okolí Hsipawu
Konečně se dostáváme k Hsipawu. Ve městě je spousta cestovních kanceláří nabízejících treky a stejně tak možností, obecně od jednodenních treků přes dvoudenní s jednou nocí až po třídenní se dvěma nocemi. I tady, stejně jako u treku k jezeru Inle, nečekej dechberoucí krajinu, ten zážitek je spíš o návštěvě vesnic.
I když mi několikrát doporučili absolvovat trek s průvodcem jménem Kham Lu (kterého můžeš kontaktovat na WhatsAppu na tomto čísle +95 9250 693 985 a mrknout na skvělé recenze), byl bych bohužel jediný zákazník a výlet by mě vyšel docela draho. Tak jsem se rozhodl přidat ke skupince mladých lidí, které jsem poznal v minibusu do Hsipawu a která si rezervovala u Mr Bike, a zaplatil jsem 35 000 MMK za dvoudenní trek s jednou nocí. Chovali se k nám opravdu dobře a na výlet si nestěžuju, ale rozhodně to nebyl nezapomenutelný zážitek.
Poznámka: V oblasti není možné chodit na trek bez průvodce, některé oblasti jsou dodnes zaminované a po nehodě, při které přišel o život jeden mladý Němec, vydávat se tam samotný je naprosto zakázáno.
Trek v Hsipawu.
Navštiv Shan Palace
Spíš než palác je to dům, který stojí severovýchodně od centra, sídlo královské rodiny stojící v čele etnika Šanů, jejíž král „záhadně“ zmizel během vojenského převratu v roce 1962.
Dnes se o sídlo starají synovec a manželka, která každý den odvážně vypráví příběh posledních 50 let regionu a jde do podrobností o tom, co prožila její rodina. Příběh, který je pro režim samozřejmě nepříjemný.
Bohužel, když jsem byl v Hsipawu, princezna ve městě nebyla, ale obecně tam bývá skoro vždycky a ten příběh si můžeš poslechnout z první ruky zhruba mezi 15:00 a 18:00. Případně si můžeš přečíst knihu, kterou sama napsala, s názvem: „Twilight over Burma: My Life as a Shan Princess.“
Na závěr: v okolí města jsou nejméně dva vodopády, ke kterým se dá dojít na vlastní pěst: Nam Tuk (Google Maps) a Nam Hu Nwe (Google Maps). Vyhlídka (Google Maps), odkud je vidět krásný západ slunce nad městem, a nakonec můžeš dojít pěšky do malého Baganu (Google Maps), kde jsou hezké chrámy, a než se vrátíš do města, dej si výborné jídlo v Mrs. Popcorn Garden.
Návštěva školy v jedné z vesnic během treku.
Doprava do Hsipawu
Jak jsem už řekl, spousta lidí se rozhodne do města přijet nebo z něj odjet vlakem, pokud přijíždíš z jihu, osobně si myslím, že ideální je vzít minibus z Nyaung Shwe, 18 000 MMK, asi 8 hodin, a pak jet vlakem do Mandalaje, nebo to udělat obráceně, pokud přijíždíš ze severu.
Ubytování v Hsipawu
Pár dní jsem sdílel dvoulůžkový pokoj v Lily Guest House a doporučuju ho. Skvělý poměr kvality a ceny a snídaně formou bufetu. První noc jsem naopak strávil v Yee Shin Guesthouse, o něco levnější, ale nic extra a snídaně není zdaleka tak dobrá. Po návratu z treku, kdy jsem už nemohl sdílet pokoj, jsem se přesunul do Nam Khae Mao Guest House, jen 5000 MMK za jednolůžkový pokoj, chodí tam výhradně místní, ale ujišťuju tě, že to není vůbec špatné… pokud se obejdeš bez wifi!
Plánuješ cestu? Pokud ještě nemáš pojištění, najdeš tady můj průvodce nejlepšími cestovními pojištěními. Když si ho sjednáš přes odkazy v průvodci, podpoříš tenhle web bez jakýchkoli dalších nákladů.
Mandalaj
Mandalaj je druhé největší město země a nepochybně nejdůležitější město na severu Myanmaru. I když ho spousta lidí přehlíží, já si naopak myslím, že tu je víc než pár atrakcí, které tě zaměstnají nejméně na dva dny.
Co dělat a vidět v Mandalaji
Město se rozkládá kolem královského paláce, který jsem osobně nenavštívil, recenze na něj jsou dost protichůdné: někdo říká, že je to naprosto „must see“, jiní ho považují za frašku, protože původní palác byl zničen při bombardování za druhé světové války a to, co se dnes obdivuje, je jen replika postavená v devadesátých letech. Na tobě je, jak se rozhodneš. Vstup je zahrnutý v kombinované vstupence, která umožňuje přístup i do dalších míst a stojí 10 000 MMK. Vezmi si pas.
Pagoda Kuthodaw.
Pagoda Kuthodaw, pagoda Sandar Mu Ni a Kyauktawgyi Paya
Pagoda Kuthodaw (Google Maps), pagoda Sandar Mu Ni (Google Maps) a Kyauktawgyi Paya (Google Maps) jsou opravdu kousek od sebe na úpatí Mandalay Hill, a dají se proto snadno navštívit během pár hodin, třeba před výstupem na kopec za západem slunce.
V pagodě Kuthodaw sídlí to, co je považováno za největší knihu na světě, tvořenou stovkami kamenných desek (přesně 730), které jsou uvnitř stúp obklopujících hlavní pagodu a obsahují Buddhovo učení v jazyce páli. Technicky je pro vstup potřeba kombinovaná vstupenka, ale kontroly jsou vzácné a já jsem vešel bez lístku.
Vstup do pagody Sandar Mu Ni a do Kyauktawgyi Paya je zdarma, první je obzvlášť působivá, hlavně při pohledu shora (z Mandalay Hill), zatímco druhá má obří sochu Buddhy.
Pokud sis koupil kombinovanou vstupenku, můžeš navštívit i nedaleký klášter Shwenandaw, celý postavený ze dřeva. Tady můžeš obdivovat slavné řezby, které ho charakterizují. Pokud hledáš méně turistickou alternativu se vstupem zdarma, mrkni na klášter Shwe In Bin.
Pagoda Sandar Mu Ni.
Mandalay Hill
Tenhle kopec tyčící se nad městem (Google Maps) je skvělý způsob, jak strávit pár hodin, a jak jsem právě řekl, je to ideální místo, odkud obdivovat západ slunce. Na vrchol vede silnice, ale důrazně doporučuju jít pěšky od úpatí, schodiště vede kolem docela dost chrámů, než se dojde k hlavní pagodě na vrcholu kopce, za kterou se platí vstupné 1000 MMK.
Upřímně, výhled se příliš nemění a je tu několik míst, kde se můžeš zastavit a užít si panorama, aniž bys musel nutně dojít na vrchol a platit vstup. Mimochodem, v jedné z pagod níže je plno mnichů, víc či méně mladých, kteří si chtějí procvičit angličtinu, takže pokud máš chuť si popovídat, poznat jejich kulturu nebo prostě udělat dobrý skutek, můžeš se tu zastavit. Pokud se nepletu, je to předposlední nebo třetí od konce pagoda před vrcholem.
Panorama z Mandalay Hill.
Most U Bein
Ikonický most dlouhý asi 1,2 kilometru je nejdelší na světě postavený z týkového dřeva (Google Maps). Možná je to tím, že místo je extrémně fotogenické, ale strávit hodinu pozorováním místních, jak přecházejí most, a rybářů v okolí bylo mimořádně působivé.
Pokud se rozhodneš půjčit si skútr na celý den, můžeš v klidu spojit návštěvu s dalšími místy v okolí i s návštěvou Minguna na druhé straně řeky. Já jsem chtěl jít na východ slunce, a proto jsem si vzal Grab scooter, 5000 MMK, řidič se nabídl, že hodinu počká, a pak mě odvezl zpátky za dalších 5000 MMK. Pokud nemusíš jet nutně na východ slunce, neměl bys mít problém najít někoho, s kým si taxi rozdělíš, a zaplatit ještě méně, a třeba navštívit i nedaleký klášter Mahagandayon, postavený v roce 1914. Je to největší buddhistický klášter v Myanmaru, ideální je navštívit ho před 10:30, abys stihl slavnostní rituály.
Most U Bein.
Mingun
Mingun leží na druhé straně řeky a je to skvělý jednodenní výlet, který se dá absolvovat trajektem, nebo, jak bylo řečeno dřív, pokud se rozhodneš půjčit si skútr, můžeš ho spojit s návštěvou mostu U Bein a několika dalších míst.
Po příjezdu na místo po tobě budou chtít vstupné do archeologické oblasti Mingun ve výši 5000 MMK. Trajekt stojí 5000 MMK, odjíždí v 9:00 z tohoto místa (Google Maps) a vrací se ve 13:00.
V Mingunu je všechno, co stojí za vidění, v okruhu několika kilometrů. Hlavní místa jsou: Mingun Pahtodawgyi, známá také jako nedokončená pagoda, kterou někteří popisují jako největší hromadu cihel na světě; obří zvon v Mingunu a nakonec pagoda Mya Thein Tan, známá také jako „White Pagoda“, nepochybně nejpůsobivější ze tří míst.
Bílá pagoda v Mingunu.
Doprava do Mandalaje
Mezinárodní letiště v Mandalaji je nejnovější a nejmodernější v zemi, nachází se asi 45 km jižně od města, soukromé taxi by mělo stát asi 15 000 MMK, zatímco sdílená taxi a minibusy 4000 MMK.
Jsou tu nejméně tři autobusové stanice, z nichž každá nabízí spoje do jiné oblasti země. Vzhledem k tomu, že prakticky všechny hostely a agentury, které prodávají lístky, zahrnují „pick up“ k hostelu/hotelu, bych si s tím nedělal příliš starosti. Obecně vzato jsou frekventované spoje do všech hlavních turistických destinací.
Ubytování v Mandalaji
Osobně jsem spal v Aplus Hostel, je to nový hostel, který nabízí skvělý poměr kvality a ceny, terasa na střeše je fantastická, stejně jako wifi, jediná výtka, kterou mám, je velikost vícelůžkových pokojů: trochu moc malé! Mansion Hostel je kousek odtud, spal tam jeden kamarád a vypadá to, že není vůbec špatný.
Bagan
A jsme tu, konečně u důvodu, proč každý rok Myanmar navštíví spousta lidí. Bagan, který leží na březích řeky Ayeyarwady, nabízí největší a nejhustěji koncentrovanou sbírku buddhistických chrámů, pagod a stúp na světě, spousta z nich pochází z jedenáctého a dvanáctého století.
Odhaduje se, že v minulosti, ve zlaté době města, tu bylo víc než 13 000 staveb, chrámů a stúp, dnes jich zůstává asi 2200, ale ujišťuju tě, že město je pořád naprosto fascinující. V roce 2019 bylo město konečně zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.
Západ slunce v Baganu.
Poznámka: Vstup do archeologické oblasti stojí 25 000 MMK a lístek platí pět dní. Pokud přijedeš taxíkem z autobusové stanice nebo z letiště, taxikář se zastaví na checkpointu, aby sis koupil vstupenku. Na rozdíl od jezera Inle se tady kontroluje hlavně u vstupu na umělé kopce postavené pro sledování východu a západu slunce, protože už pár let se na vrcholy chrámů, jako se to dělalo dřív, vylézt nesmí.
Co dělat a vidět v Baganu
Pokud jsi alespoň trochu zběhlý v řízení, vřele doporučuju půjčit si takzvané „e bike“ neboli elektrické skútry, stojí jen 7000 MMK na den a dostaneš se s nimi kamkoli, navíc doporučuju soustředit své síly na prozkoumávání města v prvních hodinách dne nebo později pozdě odpoledne. Kolem poledne je extrémně horko.
Východ slunce, západ slunce a chrámy
Je vysoce pravděpodobné, že poté, co uvidíš chrámy a stúpy i jen za jeden celý den, budeš mít dost, zvlášť pokud už nějakou dobu cestuješ po téhle části světa. Proto níže uvádím ty, které jsou považovány za „must see“ a v klidu se dají navštívit během jednoho dne: pagoda Shwezigon (Google Maps), chrám Ananda (Google Maps), Shwegugyi Phaya (Google Maps), chrám Thatbyinnyu (Google Maps), chrám Sulamani (Google Maps), chrám Dhammayangyi (Google Maps), Shwesandaw Phaya (Google Maps) a nedaleký obří ležící Buddha (Google Maps), nakonec tenhle chrám (Google Maps), který ti může správce odemknout.
Vstup do pagody Shwezigon.
Co se týká vyhlídek na východy a západy slunce, doslova jsem strávil pět dní hledáním těch nejlepších. Na východ slunce doporučuju tohle místo (Google Maps), davy ho prakticky neznají, nabízí skvělý výhled na Shwesandaw Phaya, chrám Dhammayangyi a horkovzdušné balony. Dobrá alternativa je Angel’s sunrise hill (Google Maps).
Co se týká západu slunce, Sulamani Sunset hill (Google Maps) není špatný, ale pokud chceš zkusit štěstí, na tomhle místě (Google Maps) jsem našel místního s „klientem“, který pomocí žebříku opřeného o chrám zpřístupňoval střechu. Samozřejmě to není legální a předpokládám, že tam není každý den, ale já jsem si užil krásný západ slunce.
Na závěr: je nesmírně pravděpodobné, že tě osloví místní, kteří znají „tajné vyhlídky“, odkud se dá sledovat východ nebo západ slunce, často jde o nelegální místa, jako v právě popsaném případě, jindy jsou to naopak málo známá místa, odkud opravdu jsou hezké výhledy. Požádej, ať ti ukážou fotky, a pak si to dobře zvaž, neslibuj, že koupíš obrazy výměnou za radu, protože by tě to mohlo vyjít opravdu draho, domluv se na penězích.
Východ slunce v Baganu.
Vyjížďka horkovzdušným balonem
Je to opravdu drahý zážitek, ale nepochybně jedinečný na celém světě, stojí to kolem 300 $ za hodinu letu. Osobně jsem si tu cenu nedokázal obhájit, ale jedna holka, se kterou jsem v té době cestoval, se rozhodla udělat si radost a podle ní to naprosto stálo za to.
300 $ jsou dva týdny rozpočtu na tvou cestu, takže rozhodnutí je samozřejmě čistě osobní. Pro informaci: horkovzdušné balony létají výhradně za svítání v období sucha, zhruba od listopadu do dubna. Obecně se dá v klidu rezervovat i den předem.
Mount Popa
Hora Popa (Google Maps), ve výšce 1500 metrů, asi 60 km od Baganu, je vyhaslá sopka, na jejímž vrcholu stojí fascinující klášter, a je to docela oblíbená destinace, protože se dá z Baganu navštívit za jeden den.
Na vrchol musíš vyšplhat celých 777 schodů. Naštěstí je většina stezky ve stínu a po cestě je spousta místních, kteří prodávají jídlo a pití. Je tu také spousta opic, a proto se nedoporučuje brát s sebou jídlo. Jakmile jsi nahoře, pokud to počasí dovolí, je výhled skvělý a v dálce se v klidu dá vidět řeka Iravádí.
Hora Popa.
Doprava do Baganu
Spoje z Mandalaje jsou frekventované, trvá to asi 5 hodin a cena 9000 MMK zahrnuje pick up od tvého hostelu/hotelu. Z Mandalaje se dá, pokud chceš, do Baganu sjet i trajektem, teoreticky je denní odjezd v 7:00, 8–9 hodin a asi 40 $, je tu i slow boat, kterou používají místní, stojí asi 10 $, ale trvá až 17 hodin.
Jsou tu také autobusy z Yangonu, asi 11 000–22 000 MMK podle zvoleného autobusu, 9–10 hodin. Od jezera Inle je to 8–10 hodin, 15 000–25 000 MMK. V každém případě všechny dálkové autobusy přijíždějí na stanici, která je asi 7 km za městem, kde ti taxi mafie nedovolí nastoupit do pick upů, které místní používají do centra. Grab nefunguje a oficiální tarif je 8000 MMK, i když ti na začátku nejspíš řeknou mnohem víc.
Do města se dá dojet i vlakem, ale doba cesty se výrazně prodlužuje. A nakonec má Bagan malé letiště, které nabízí vnitrostátní lety do hlavních měst země.
Ubytování v Baganu
Dvě hlavní oblasti, kde se dá ubytovat, jsou Nyaung-U a New Bagan, upřímně je to úplně jedno. Obě jsou od ruin v podstatě stejně daleko. Pokud hledáš levný pokoj s výbornou snídaní v ceně, vřele doporučuju Shwe Nadi Guest House. Mají i vícelůžkový pokoj a doporučuju rezervovat dopředu, protože bývá často plno.
Pokud naopak chceš společenštější atmosféru, mrkni na BaoBed Hostel, OstelloBello a OstelloBello Pool, všechny tři jsou skvělé hostely, i když ne zrovna levné.
Moře v Myanmaru
Všechno, co následuje, jsou destinace, které jsem osobně nenavštívil, ale jsou ideální pro každého, kdo chce strávit pár dní u moře.
Ngapali
Tohle je asi úplně nejoblíbenější přímořská destinace, zvlášť mezi místními. Hlavní pláž není zrovna „backpacker friendly“, je tu totiž spousta resortů a máš pocit luxusní destinace, ale prý nechybí alternativy, jak ji navštívit, aniž bys utratil celé jmění.
Pro přehled o destinaci, možných aktivitách, ubytování atd. atd. doporučuju mrknout na tenhle článek.
Pláž v Ngapali.
Ngwe Saung a Chaungtha
Jsou to dvě destinace na jihu země, které se v posledních letech staly oblíbenými, prý tu pláž není tak krásná jako v Ngapali, ale pokud hledáš méně profláklou alternativu, jak strávit pár dní u moře v Myanmaru, doporučuju ti mrknout na tyhle dvě destinace. Na této stránce najdeš průvodce.
Pagoda v Chaungthě.
Souostroví Mergui
Toto souostroví, na úplném jihu země na hranici s Thajskem, nabízí některá z nejlepších míst na světě pro potápění. Jsou tu stovky rájových ostrovů (přes osm set!), které bohužel dnes, pokud vím, nenabízejí mnoho možností pro ty, kdo cestují s omezeným rozpočtem. Zdá se totiž, že jsou tu jen některé resorty, odkud se pak dají organizovat výlety. Oblíbenou alternativou, zvlášť pro potápěče, jsou naopak lodě liveaboard.
Možné itineráře po Myanmaru
K návštěvě všech popsaných míst by bylo potřeba asi dva měsíce. Vzhledem k tomu, že vízum platí jen 28 dní a spousta lidí tolik času stejně nemá, uvádím níže několik itinerářů na jeden nebo více týdnů, které zahrnují hlavní turistické destinace a dají se použít jako inspirace k sestavení itineráře podle vlastních zájmů a s ohledem na vše, co bylo dosud popsáno.
Týdenní itinerář po Myanmaru
Když máš k dispozici jen týden, osobně doporučuju soustředit se na Bagan, Mandalaj a jezero Inle, pokud bys přiletěl do Yangonu, vyplatí se ve městě strávit den, jinak doporučuju ušetřit čas a zůstat na severu země tím, že poletíš rovnou do Mandalaje.
Yangon (1 noc)
Den 1:
Prozkoumej město, navštiv pagodu Shwedagon a pak jeď nočním autobusem do Baganu, nebo letem následující den.
Bagan (2 noci)
Den 2:
Navštiv chrámy, užij si západ slunce.
Den 3:
Vyjížďka horkovzdušným balonem (pokud si to můžeš dovolit!), jinak prozkoumej město, nenech si ujít východ slunce.
Jezero Inle (2 noci)
Den 4:
Přesun k jezeru Inle.
Den 5:
Výlet po jezeře.
Mandalaj (1 noc)
Den 6:
Přesun jezero Inle – Mandalaj. Západ slunce z Mandalay Hill.
Den 7:
Pokud ses do Mandalaje dostal, máš technicky den navíc, který doporučuju strávit mezi různými pagodami ve městě, v Mingunu nebo čímkoli jiným, co tě zajímá. Pokud ses dostal do Yangonu a máš zpáteční let z Yangonu, pochybuju, že budeš mít čas na to všechno.
Itinerář na 10 dní po Myanmaru
Když máš k dispozici deset dní, moje rada je řídit se právě popsaným itinerářem, v tom případě by mohlo být „lepší“ přiletět do Yangonu, strávit tam den nebo dva a pak se držet týdenního itineráře, a na konci cesty zůstat v Mandalaji o trochu déle.
Dvoutýdenní itinerář po Myanmaru
Když máš k dispozici patnáct dní, osobně bych přidal jedinou zastávku, Hpa An, a jednu hezkou aktivitu, kterou je trek k jezeru Inle, podle itineráře popsaného níže:
Yangon (1 noc)
Den 1:
Prozkoumej město, navštiv pagodu Shwedagon.
Hpa An (3 noci)
Den 2:
Přesun do Hpa An. Hora Taung Wine při západu slunce.
Den 3:
Prozkoumej jeskyně v okolí města, jak je popsáno v příslušné části.
Den 4:
Hora Zwegabin při východu slunce. Noční autobus do Kalawu.
Kalaw (1 noc)
Den 5:
Zarezervuj si trek na další den, odpočiň si a navštiv místní trh.
Jezero Inle (4 noci)
Den 6:
První den treku.
Den 7:
Druhý den treku.
Den 8:
Třetí den treku. Příchod k jezeru Inle.
Den 9:
Výlet po jezeře Inle.
Bagan (2 noci)
Den 10:
Přesun do Baganu. Užij si západ slunce.
Den 11:
Vyjížďka horkovzdušným balonem (pokud si to můžeš dovolit!), jinak prozkoumej město, nenech si ujít východ slunce.
Mandalaj (2 noci)
Den 12:
Přesun Bagan – Mandalaj. Západ slunce z Mandalay Hill.
Den 13:
Navštiv různé pagody ve městě, Mingun nebo cokoli jiného, co tě zajímá.
Den 14:
Návrat do Yangonu.
Třítýdenní itinerář po Myanmaru
Dvacet dní už začíná být pořádný kus času, moje rada je řídit se právě popsaným itinerářem, třeba strávit pár dní navíc v Baganu a přidat zastávku, kterou by mohl být Hsipaw nebo některá z přímořských destinací.
Čtyřtýdenní itinerář po Myanmaru
Tohle je technicky maximální pobyt povolený turistickým vízem, i když jak bylo řečeno na začátku tohoto průvodce, překročení víza se netrestá přísně, takže bys v klidu mohl strávit pár dní navíc a nedostat přitom nesmírně vysoké pokuty.
V každém případě bys s měsícem k dispozici měl stihnout všechny destinace popsané v průvodci, kromě těch popsaných v části „Moře v Myanmaru“, u kterých bys velmi pravděpodobně musel dělat kompromisy.
Doprava po Myanmaru
Když jsem se na cestu do Myanmaru připravoval, často se mi stávalo, že jsem četl, že infrastruktura je mizerná, silnice ve velmi špatném stavu a přesuny nekonečné. Skutečnost je taková, že se situace v posledních letech hodně zlepšila a hlavní tahy spojující největší turistické destinace jsou v dobrém stavu.
Výjimkou jsou silnice, které vedou na západní pobřeží země a na úplný jih na hranici s Thajskem. Je také dobré připomenout, že se v období dešťů může situace drasticky zhoršit.
Autobusy v Myanmaru
Pro ty, kdo mají omezený rozpočet, jsou autobusy bezpochyby nejlepší možnost. Jsou tu nejrůznější druhy a na dlouhé trasy se často nabízejí takzvané „VIP“, které mají řady o třech sedadlech místo čtyř, takže nabízejí spoustu prostoru a dobrou úroveň pohodlí.
Hlavně do nočních autobusů vřele doporučuju vzít si mikinu, i když se skoro vždycky dává deka, klimatizace se drží na arktických teplotách. Prakticky každé ubytování, kde jsem byl, má kompletní seznam všech možných destinací, jízdních řádů a cen autobusů. Při rezervaci přímo u dopravce se dá něco ušetřit, ale autobusová stanice bývá často za městem, takže rezervovat přes ubytování je mnohem praktičtější, často je totiž v ceně „pick up“ k hostelu/hotelu.
Dalším dopravním prostředkem, který místní hodně používají na krátké a střední vzdálenosti, jsou staré pickupy Toyota předělané na „minibusy“, s lavicemi vzadu. Jsou extrémně levné a často jediná forma veřejné dopravy v odlehlých oblastech země. Obvykle odjíždějí, až když jsou plné nebo skoro plné. Trasa, kterou na těchto pickupech jezdí spousta backpackerů, je ta, která spojuje Mandalaj s Pyin Oo Lwin, opravdové dobrodružství.
Místní pick up v Myanmaru.
Vlaky v Myanmaru
Přestože je v zemi rozsáhlá železniční síť, vlaky nejsou zrovna praktický způsob dopravy, natož rychlý. Infrastruktura pochází z koloniálních dob a v průběhu let v ní prakticky nebylo investováno nic. Oproti autobusům je doba jízdy z bodu A do bodu B velmi často nejméně dvojnásobná, s výjimkou trati Yangon – Mandalaj, kde jsou ale autobusy stejně rychlejší.
I tak ale určitě stojí za to jet v Myanmaru vlakem aspoň jednou. Jak je popsáno v tomhle průvodci, já jsem jel vlakem, který spojuje Mandalaj s Hsipawem, další oblíbená trasa je Yangon Circular Train popsaný v tomhle článku.
Vnitrostátní lety v Myanmaru
Pokud rozpočet není problém, jsou vnitrostátní lety s velkým náskokem nejpraktičtější a nejrychlejší způsob, jak se pohybovat po zemi, hlavně mezi severem, jihem a případně západním pobřežím. Státní společnost Myanmar National Airlines má prý relativně nízké bezpečnostní výsledky a pokud možno je lepší se jí vyhnout.
Některé soukromé společnosti, které provozují vnitrostátní lety, jsou: AirMandalay, Airmyp, Golden Myanmar Airways a Air KBZ.
Taxi v Myanmaru
Podle mé osobní zkušenosti jsou taxikáři obecně mnohem poctivější než ve zbytku jihovýchodní Asie, ale i tak se vyplatí smlouvat o ceně, než nastoupíš, a pokud máš SIM kartu, ve velkých městech je Grab nejen praktičtější, ale velmi často i levnější.
Cesta do Myanmaru: náklady
Budeš rád, až se dozvíš, že cesta do Myanmaru stojí opravdu málo. Ze všech zemí, které jsem navštívil, je to podle mě objektivně jedna z úplně nejlevnějších. Jak jsem už řekl na začátku tohoto průvodce, ceny ubytování a různých aktivit se často uvádějí v amerických dolarech, které se proto široce přijímají jako platidlo.
Náklady na ubytování v Myanmaru
Ubytování je asi jediná položka, která je u cen výjimečná. Vzhledem k nedávnému otevření země nemají některé destinace ještě mnoho hostelů/hotelů, konkurence je nízká a ceny jsou proto „vysoké“. Věci se ale rychle mění a za pár let si myslím, že ceny drasticky klesnou.
Už teď jsou ale víc než dostupné, s cenami za lůžko ve vícelůžkovém pokoji obvykle mezi 5–10 $ a soukromými pokoji v guesthousech mezi 10–20 $. V Myanmaru je často levnější sdílet dvoulůžkový pokoj než mít dvě lůžka v hostelu. Skoro všechna ubytování v zemi mají snídani v ceně.
Náklady na dopravu v Myanmaru
Doprava stojí opravdu málo, dálkové autobusy stojí jen málokdy víc než dvě eura za hodinu jízdy ve verzi „VIP“, běžné stojí v průměru o dobrých 30 % méně, takzvané „pick upy“ jsou extrémně levné, 70 km z Pyin Oo Lwin do Mandalaje stojí o něco víc než euro. U taxi, jak jsem už řekl, doporučuju používat Grab, kde je k dispozici.
Typické jídlo v Myanmaru.
Náklady na jídlo v Myanmaru
Street food, a vlastně i jídlo podávané v restauracích, patří k nejlevnějšímu, jaké jsem kdy jedl. Nudlová polévka se dá pořídit za 500 MMK, ani vydatnější jídlo se málokdy platí víc než 2000 MMK. Na turističtějších místech nebo v restauracích k sezení, které jsou méně místní, se i tak dá najíst asi za tři dolary.
Ostatní náklady (výběry z bankomatů a SIM karty)
Vstupné k památkám je pro cizince často placené a pro místní zdarma, ale i tak není příliš drahé. Pár příkladů: pagoda Shwedagon stojí 10 000 MMK, jezero Inle 15 000 MMK, Bagan 25 000 MMK.
Při platbě kartou se platí poplatek 3 %, takže je lepší platit v hotovosti. Výběr z bankomatu také není levný, nejlepší možnosti jsou CB Bank, maximální výběr 300 000 MMK za 6500 MMK, a AYA Bank, která umožňuje vybrat 400 000 MMK, opět za 6500 MMK. Podle mé osobní zkušenosti se částka může u jednotlivých bankomatů lišit a mezinárodní karty se ne vždy přijímají.
K 6500 MMK účtovaným místní bankou je samozřejmě potřeba připočítat případné poplatky, které zaplatíš své bance, a proto ti doporučuju mrknout na můj článek o nejlepších kartách na cesty.
A nakonec, pokud chceš datovou SIM kartu, doporučuju Telenor, který má celostátně asi nejlepší pokrytí. Je tu několik datových balíčků, já jsem zaplatil 7500 MMK za šest gigabajtů.
Pokud máš telefon, který podporuje eSIM, a chceš mít pohodlí připojit se k internetu hned, aniž bys musel kupovat místní SIM kartu, pak ti doporučuju použít službu, jako je ta od Airalo a Ubigi. Pokud se pro toto řešení rozhodneš, je tu ale nejméně pár věcí ke zvážení. Zaprvé: až na vzácné výjimky se gigabajty platí mnohem dráž než při použití místní SIM karty; zadruhé, jejich místní partner není vždy ten s nejlepším pokrytím na území.
V zásadě si myslím, že většina cestovatelů by udělala lépe, kdyby si koupila místní SIM kartu (nebo se třeba pokusila koupit eSIM místního poskytovatele), ale klidně si to sám zvaž, protože výjimek je dost. Například když jsem navštívil Japonsko, byl tarif od Ubigi výhodnější než jakákoli místní SIM karta, kterou jsem si mohl koupit, aniž bych prokazoval, že jsem rezident.
Cesta do Myanmaru: bezpečnost
Co následuje, bohužel už neplatí, převrat v roce 2021 znovu uvrhl zemi do stavu silné nestability. I když je možné do Myanmaru jako turista vstoupit, není to něco, co se doporučuje. Pro aktuální informace doporučuju zkontrolovat cestovní informace ministerstva zahraničí své země (například v Česku – „Cestujeme“ na webu MZV).
Cestovat po Myanmaru, i sám nebo sama, je extrémně bezpečné, trochu jako v celé jihovýchodní Asii. To hlavně díky silné buddhistické kultuře, která je zakořeněná v obyvatelstvu, ale zčásti i autoritářskému režimu, který by se bez milosti obrátil proti jakémukoli násilí vůči turistům.
V zásadě, když použiješ aspoň trochu zdravého rozumu a budeš se řídit několika radami k bezpečnosti na cestách, neměl bys mít žádné problémy s bezpečností. Výjimkou jsou ale některé oblasti země, kde je napětí mezi centrální vládou a místními etniky opravdu vysoké, což platí hlavně pro úplný sever, ale mluvíme o provinciích vzdálených od klasických turistických itinerářů, na které jsou stejně potřeba zvláštní povolení a bez příslušných oprávnění bys je nemohl navštívit. Pokud by tě to zajímalo, na téhle stránce najdeš úplný seznam těchto oblastí, kde platí omezující opatření, ale znovu, dokud se omezíš na místa popsaná v tomhle průvodci, bych si rozhodně nedělal starosti.
Na závěr: respektuj místní kulturu, hlavně když navštěvuješ posvátná místa, jako jsou chrámy, pagody a kláštery: sukně, extrémně krátké kalhoty a tílka nejsou povolené, stejně jako obuv, kterou je potřeba nechat venku.
Plánuješ cestu do Myanmaru? Mrkni na tyhle články:
Máš nějaké otázky? Aktuální informace? Klidně napiš komentář nebo mi napiš na Instagramu!
Protože už na webu nemám reklamy: pokud ti tento článek pomohl, zvaž, jestli si nesjednáš cestovní pojištění přes některý z odkazů na tomto webu. Podpoříš tím moji práci a tebe to nebude stát nic navíc. Pokud žiješ v EU nebo ve Spojeném království, doporučuju True Traveller. Všem ostatním doporučuju HeyMondo, kde dostaneš slevu 5 %. Děkuju za podporu!
Na dary, pizzu a virtuální pivo 🙂
Líbil se ti tento článek? Připni si ho!
