Chile je opravdu zvláštní země: od severu k jihu měří přes 4000 km a v nejširším místě má sotva 240 km. Díky tomu jím prochází nejméně 7 zřetelně odlišných podnebných pásem, od nejsušší pouště světa až po extrémní chlad chilské Patagonie, a to z něj dělá opravdu jedinečnou zemi.
Strávil jsem 7 týdnů cestováním s batohem od severu k jihu země, která je s velkým náskokem mou nejoblíbenější ze všech, které jsem v Jižní Americe navštívil. Tímhle průvodcem ti chci pomoct co nejlépe naplánovat cestu, jako vždy s ohledem na rozpočet.
Rychlé menu

Jezero Pehoé v Torres del Paine.
Vzhledem k povaze země je opravdu těžké určit nejlepší období pro návštěvu, pokud se nebavíme o jednotlivých regionech.
Dá se navštívit celý rok, přičemž v létě (prosinec – březen) je o něco tepleji, i když noci jsou díky nadmořské výšce i tak chladné. V zimě se soustředí ty skromné srážky, které tu spadnou, většinou v podobě bouřek.
Tady je středomořské podnebí, takže velmi podobné tomu italskému, s teplotami od 0 do 13 stupňů v zimě (červen – srpen) a horkými léty (prosinec – březen) s teplotami mezi 15 a 35 stupni. Celou oblast tedy v podstatě můžeš navštívit kdykoli během roku.
Mluvíme o velmi rozlehlém regionu, kde je samozřejmě podnebí tím extrémnější, čím víc jedeš na jih. Některé oblasti, hlavně v Patagonii, jsou v zimě (červen – srpen) úplně nepřístupné a spousta ubytovacích zařízení a turistických podniků zavírá. Obecně se období od května do září důrazně nedoporučuje, zejména od Puerto Montt dál na jih.
Léto (prosinec – březen) je s velkým náskokem nejlepší doba k návštěvě jižního Chile, ale zároveň období, které přitahuje davy: národní parky jako Torres del Paine jsou doslova zaplavené turisty a kempy a horské chaty se musí rezervovat měsíce předem. Rozumným kompromisem pro návštěvu této oblasti jsou pravděpodobně měsíce říjen, listopad a duben.
Léto (prosinec – březen) je nepochybně nejoblíbenější období. Po zbytek roku zůstává podnebí i tak mírné, takže se ostrov dá navštívit i tak.
Závěrem: pokud plánuješ cestu do Chile, která zahrnuje i chilskou Patagonii a obecně jih země, pak je kvůli rozumnému kompromisu mezi počasím, ne tak přeplněnými místy a rozumnějšími cenami nejlepší doba k cestě do Chile v říjnu – listopadu a v březnu – dubnu.

Velikonoční ostrov.
Držitelé italského pasu (s platností delší než 6 měsíců) dostanou bezplatné turistické vízum na 90 dní od okamžiku vstupu do země (pravidla se liší podle občanství, takže si ověř, jaká platí pro tebe).
Vízum se dá obnovit tak, že ze země vycestuješ a vrátíš se třeba i ještě ten samý den. Tenhle postup, kterému se v hantýrce říká „visa run“, se dá teoreticky opakovat donekonečna.
Chile nevyžaduje žádné povinné očkování, ale doporučuje se očkování proti hepatitidě A a B.
Pro aktuální informace o vízech a dalších věcech doporučuju zkontrolovat cestovní informace ministerstva zahraničí své země (například v Česku – „Cestujeme“ na webu MZV).
Nenech se vystrašit vzdálenostmi: vnitrostátní lety jsou docela levné a jediné místo severně od Santiaga, které opravdu nesmíš vynechat, je San Pedro de Atacama. Kvůli všemu ostatnímu zamiř na jih, kde se skrývá skutečná krása téhle země.
Ceny jsou v tomhle průvodci uvedené v místní měně, které se říká „chilské peso“ a často se zkracuje jako „CLP“. Kurz je zhruba 1€ = 1100 CLP. Aktuální kurz ti doporučuju zkontrolovat na téhle stránce.

Poznámka: V průvodci najdeš několikrát odkazy na https://www.alltrails.com/. Pokud chceš používat offline navigaci přímo v aplikaci AllTrails, musíš přejít na verzi Pro. Problém ale můžeš obejít tak, že si stáhneš souřadnice z desktopové verze webu ve formátu „Google Earth KML“ a pak je nahraješ do Organic Maps, což je jedna z mých úplně nejoblíbenějších aplikací na cesty.
Santiago de Chile, kterému se obvykle říká prostě „Santiago“, je hlavní město země a zároveň její kulturní a ekonomické centrum. Žije v něm zhruba třetina celé populace. Díky své zeměpisné poloze je to jedno z mála míst na světě, odkud můžeš během jednoho dne vyrazit lyžovat do nedalekých And a pak si skočit do moře!
Jako vždy ve velkém městě doporučuju přidat se k free walking tour, zvlášť pokud trochu mluvíš anglicky nebo španělsky. Mrkni sem. V každém případě níže vypisuju věci, které jsou podle mě nejzajímavější, kromě klasické procházky po centru na Plaza de Armas (Google Maps) a návštěvy prezidentského paláce (Google Maps).
Tohle muzeum (Google Maps) shromažďuje svědectví, filmové záznamy a dokumenty z období diktatury generála Pinocheta. Vstup je zdarma a návštěva je opravdu zajímavá. Otevírací doba: od 10 do 18 hodin, od úterý do neděle.
Z centra je to sem asi hodina pěšky přes Barrio Brasil – které je hezké – případně můžeš jet metrem a vystoupit na stanici Quinta Normal.
Na druhé straně ulice je park, kde jsou další muzea, mimo jiné Přírodovědné muzeum (Google Maps), které není vůbec špatné a je zdarma.
Cerro San Cristóbal (Google Maps) se nachází v parku „Parque San Cristóbal“ a z vrcholu je skvělý výhled na město. Nahoru se dá vyjet lanovkou (1500 $ jedním směrem, 2000 $ tam i zpět) nebo vyjít pěšky zhruba za 40 minut. V parku je botanická zahrada, zoo a dva bazény.
Další zajímavé parky jsou Parque Las Esculturas (Google Maps) a Parque Cerro Santa Lucía (Google Maps) nedaleko centra.

Cerro San Cristóbal.
Čtvrť Bellavista, která leží zhruba mezi Cerro San Cristóbal a Parque Cerro Santa Lucía, je plná barů, restaurací a graffiti. Považuje se za hipsterskou čtvrť města a má mladistvou, alternativní atmosféru. Je to skvělé místo, kam vyrazit večer, ale i jen na odpolední procházku.
Tohle jsou samozřejmě jen některé z mnoha aktivit, které město jako Santiago nabízí, ale měly by tě zaměstnat na pár dní, než se pak budeš věnovat zajímavějším destinacím.
Ubytování v Santiagu
Eco-Hostal Tambo Verde má dobrou polohu, nabízí vynikající snídani v ceně a patří k nejlevnějším možnostem v centru. Navíc se tenhle hostel, jak už název napovídá, naplno hlásí k ekologii a má řadu opravdu zajímavých iniciativ, zatímco Hostel Forestal je ideální pro ty, kdo hledají hotelové služby za skromné ceny a přímo v centru.
Hlavně místní mu často říkají Valpo. Leží zhruba 120 km západně od Santiaga. Město je proslulé hlavně barevnými domy a spoustou graffiti, která ho pokrývají – včetně popelářských aut!
Město nemá žádnou konkrétní atrakci, kterou bys musel bezpodmínečně vidět – skutečnou atrakcí je tu město samotné. Radím ti procházet se jeho ulicemi a po cerros (kopcích), kterých je tu přes 40. Doporučuju zaměřit se hlavně na Cerro Alegre (Google Maps) a Concepción (Google Maps).
Užij si hledání nejlepších graffiti, třeba na zajímavé free walking tour, nebo se prostě ztrať v jeho ulicích. Určitě se aspoň jednou svez některým z jeho slavných veřejných výtahů (300 pesos), které pomáhají zvládat neustálé stoupání a klesání, typické pro tohle město.

Dílo, které ve Valparaísu vytvořil Inti Castro
Ubytování ve Valparaísu
Casa Volante Hostal leží v srdci Cerro Concepción. Nepatří k nejlevnějším možnostem, ale poloha je dokonalá.
Doprava do Valparaísa
Ze Santiaga jezdí spousta autobusů několikrát za hodinu. Cesta trvá necelé 2 hodiny a stojí zhruba 3000 CLP. Na autobusový terminál se dostaneš linkou metra číslo 1, vystup na zastávce Pajaritos.
Z La Sereny jezdí spoje zhruba každou hodinu, 7 hodin, 15 000–20 000 CLP.
Město je výbornou zastávkou na půli cesty, ať už pokračuješ na sever Chile, nebo na jih. Je to ideální základna pro objevování nedalekého údolí Elqui, kde je díky ideálním podmínkám pro pozorování vesmíru spousta observatoří. V údolí je také mnoho vinic a vinařství.
Město má dokonce 29 kostelů a mezi ty nejzajímavější patří Iglesia Santo Domingo (Google Maps) a Iglesia San Francisco (Google Maps), který byl postaven na začátku 17. století a je nejstarším kostelem ve městě. Další pozoruhodná místa jsou Plaza de Armas (Google Maps), archeologické muzeum (Google Maps) , kde můžeš vidět moai z Rapa Nui (jednu z hlav z Velikonočního ostrova), a Japonská zahrada (Google Maps).
Navštívit se dá několik observatoří, mimo jiné Cerro Tololo, ale observatoř Mamalluca, postavená přímo za účelem vzdělávání turistů a rozvoje turismu v oblasti, je určitě nejoblíbenější. Výlet do observatoře pořádá kterýkoli hostel/hotel a obvykle trvá od 19:00 do 23:00. Prohlídky jsou v angličtině nebo španělštině a kromě spousty informací dostaneš i možnost vyfotit si nebeská tělesa, která pozoruješ dalekohledem. Cena výletu je 15 000–20 000 CLP.
Pokud se rozhodneš přespat ve Vicuñě, můžeš zajít přímo do kanceláře observatoře a zarezervovat si návštěvu tam. V tom případě by cena měla být 5000 CLP.
Adresa: Gabriela Mistral 260, Vicuña, Región de Coquimbo, Chile.
Údolí je opravdu malebné místo. Kromě četných observatoří se tu ve velkém vyrábí víno a pisco a zelené vinice kontrastují s vyprahlými štíty, které je obklopují z obou stran. Podél údolí je pár městeček: Vicuña (největší, kde je i observatoř Mamalluca) a Pisco Elqui, které mi doporučili, ale připadalo mi trochu mrtvé. Nakonec jsem si městečko rychle prošel a pak jsem se zúčastnil prohlídky nedaleké palírny Los Nichos, která za 1000 pesos nabízí prohlídku s průvodcem (ve španělštině) a na konci i degustaci. Prohlídky jsou teoreticky každý den v 11:00, 13:00, 16:00 a 17:00. Doporučuju.
Autobusy z La Sereny do údolí Elqui jezdí každou hodinu zpod lávky pro pěší, která vede přes hlavní silnici naproti obchodnímu centru „Puerta del Mar“. Jízdenka stojí mezi 2000 a 3000 CLP podle cíle v údolí.

Údolí Elqui.
Ubytování v La Sereně
El Arbol Hostel je fantastický. Opravdu čistý a dobře udržovaný, s fantastickým personálem a výbornou snídaní. Těžko tomuhle hostelu najít nějakou chybu!
Doprava do La Sereny
Ze San Pedra de Atacama je to 30 000–40 000 pesos a zhruba 16 hodin cesty, zatímco ze Santiaga 10 000–15 000 pesos a 6–7 hodin.
San Pedro je spolu s Velikonočním ostrovem a Torres del Paine jednou ze tří nejoblíbenějších turistických destinací v Chile. Městečko je ideální základnou pro objevování divů pouště Atacama, která ho obklopuje, i národní rezervace Los Flamencos.
Aktivit, které se tu nabízejí, je opravdu hodně: archeologická naleziště, vyjížďky na koni, laguny, gejzíry, sopky, na které se dá vylézt, a mnoho dalšího. Kdo mě zná, ví, že se organizovaným výletům snažím vyhýbat, kdykoli to jde, a dávám přednost cestování na vlastní pěst a levně. Bohužel všechny tyhle aktivity vyžadují účast na organizovaném výletě, protože veřejná doprava v oblasti prakticky neexistuje. Níže vypisuju pár levných aktivit a další, které bych i přes jejich cenu doporučil.
Nejlevnější způsob, jak tahle místa navštívit, je půjčit si kolo v některém z mnoha obchodů a hostelů, které tuhle službu nabízejí (zhruba 3000 pesos na 6 hodin se zdá být docela standardní cena).
Z centra San Pedra k Tres Marías (Google Maps), kde Údolí Měsíce „končí“, je to zhruba 17 km, převážně po rovině, přes neskutečnou krajinu. Snaž se vyrazit brzo ráno, abys unikl vedru, a vezmi si s sebou hodně vody. Pokud máš dobrou fyzičku, doporučuju ti začít výlet na vlastní pěst návštěvou vyhlídky Mirador de Kari (Google Maps), odkud je skvělý výhled na údolí shora, a teprve potom se vydat do údolí.
Vstup stojí 2500 pesos před polednem a 3000 pesos po poledni.
Alternativou je organizovaný výlet (zhruba 12 000 pesos plus vstupné), který ti v podstatě zajistí jen dopravu. Já samozřejmě doporučuju kolo!

Výhled na Údolí Měsíce z vyhlídky Mirador de Kari – Piedra del Coyote.
Jako mnoho pouští má i poušť Atacama svoje duny. Nejoblíbenější z nich je ve Valle de la Muerte (Google Maps) a je to místo, kam všechny organizované výlety vozí lidi na sandboarding.
Alternativou k organizovanému výletu je půjčit si kolo a prkno za 6000 pesos a dojet tam na kole (zhruba 8 km). Vylézt zpátky na dunu je vyčerpávající, takže pokud cestuješ ve dvou nebo ve skupině, určitě se vyplatí půjčit si jedno prkno na 2–3 lidi, abys mohl odpočívat, zatímco ostatní sjíždějí.
Vstup do Valle de la Muerte stojí 3000 pesos.
Jak už jsem řekl, aktivit a výletů se tu nabízí opravdu hodně. Chci krátce zmínit dva výlety. Prvním je takzvaná „star tour“, které jsem se osobně nezúčastnil, ale doporučili mi ji někteří kamarádi. Výlet začíná vysvětlením různých souhvězdí, jak poznat některé hvězdy/planety atd., a končí pozorováním dalekohledem.
Další mimořádně oblíbený výlet, který vřele doporučuju, je třídenní výlet s koncem v Uyuni v Bolívii.
Itinerář jednotlivých agentur je prakticky standardní a uvidíš na něm opravdu neuvěřitelná místa: barevné laguny plné plameňáků, gejzíry, zasněžené sopky, termální prameny, zvláštní skalní útvary a mnoho dalšího, až po solnou poušť v Bolívii, kde můžeš, pokud chceš, vystoupit a pokračovat v cestě po Bolívii, nebo zůstat v džípu a vrátit se do San Pedra.
Cestuje se ve velkých sedmimístných džípech a spí se v jednoduchém ubytování po cestě. Všechno je v ceně, a i když jsem slyšel pár nepříjemných historek o tom, že spousta řidičů nadměrně pije alkohol, musím říct, že ten náš byl opravdu profesionální a sympatický. Cestu rozhodně nejde nazvat pohodlnou, ale pro někoho, kdo je zvyklý cestovat s batohem, to nic není, a v každém případě to rozhodně stojí za to. Výlet je v podstatě stejný jako ten, který mnoho lidí absolvuje z Uyuni, jen obráceně a o 30/40 % dražší.
Pokud si chceš podrobně přečíst, co třídenní výlet obnáší, doporučuju ti mrknout na tenhle článek (v angličtině).
Podle mě je jedno, kterou agenturu vybereš, takže se projdi po San Pedru a vyber tu nejlevnější. Cena by se měla pohybovat kolem 90 000 CLP. K této ceně je potřeba připočítat 150 bolivianos za vstup do Reserva Natural de Fauna Andina Eduardo Avaroa.

Gejzíry El Tatio.
Doprava do San Pedra de Atacama
Z Iquique je to 6–7 hodin, 15 000–20 000 CLP. Z La Sereny 30 000–40 000 pesos a zhruba 16 hodin cesty. Odsud jezdí i autobusy do Argentiny, které odjíždějí párkrát týdně, a denní spoj do Uyuni. Ze Santiaga se rozhodně vyplatí letět, pokud se nechceš zastavit v La Sereně; když si let zarezervuješ předem, můžeš zaplatit i méně než 20 000 CLP.
Ubytování v San Pedru de Atacama
Hostal Open House patří k nejlevnějším možnostem v centru. Rey Lagarto Hostel je další možnost, trochu z ruky.
Je to přímořské město na severu Chile, které nepatří do klasického itineráře. Kromě příjemného počasí po celý rok a četných pláží toho moc nenabízí. Určitě se ale vyplatí zvážit ho jako zastávku, pokud přijíždíš z Peru nebo tam míříš a nechceš jet přes Bolívii, nebo i pokud se chceš dostat do Bolívie, aniž bys navštívil jih země.
Jak už jsem řekl, hlavní atrakcí je odpočinek na pláži, ale dá se tu i sandboardovat a surfovat. Další zajímavostí je bezcelní zóna, kde můžeš nakupovat.
Ubytování v Iquique
Aotea Hostel Iquique je opravdu výborný hostel s ochotným personálem, dobře vybavenou kuchyní a celkově skvělou atmosférou.
Doprava do Iquique
Pokud přijíždíš z Peru nebo tam míříš, abys pokračoval v cestě, nejlepší způsob, jak se dostat do Arequipy v Peru, je vzít autobus do Ariky, colectivo přes hranici a nakonec další autobus do Arequipy. Spoje jsou časté. Jezdí odsud také spoje do La Pazu, Orura a Cochabamby v Bolívii.

Pohled na Iquique shora.
Pucón je malé město uprostřed Jezerní oblasti. Je to mimořádně oblíbená destinace jak mezi domácími, tak mezi zahraničními turisty. Z města postaveného na břehu jezera Villarrica jsou fantastické výhledy na stejnojmennou sopku a milovníci přírody tu o aktivity rozhodně nebudou mít nouzi.
Jak už jsem řekl, dá se tu podniknout spousta různých aktivit a výletů. Rybaření, rafting, kajak, lyžování od května do října, treky a mnoho dalšího. Jako vždy vypisuju jen pár aktivit, které „nesmíš vynechat“, a/nebo těch levných.
Začněme atrakcí, kvůli které do Pucónu přijíždí spousta cestovatelů. Sopka Villarrica je jednou z mála sopek na světě, kde je aktivní lávové jezero. V podstatě když vylezeš na vrchol sopky, je velmi pravděpodobné, že uvidíš, jak v kráteru bublá láva.
Výstup na sopku zvládne kdokoli ve slušné kondici, zvlášť pokud si na první část vezmeš vlek (10 000 CLP). Jediný „problém“ je, že průvodce je povinný a výlet stojí v průměru 85 000 CLP, takže to není zrovna typická levná aktivita pro někoho, kdo cestuje s batohem. Dokonce natolik, že i když mi ho spousta lidí popisovala jako nádherný zážitek, nedokázal jsem ten výdaj ospravedlnit, když jsem věděl, že o pár měsíců později uvidím lávové jezero sopky Masaya v Nikaragui.
Pro víc informací tě odkazuju na tenhle skvělý článek (v angličtině).
Tohle je rozhodně levná aktivita. Salto El Claro (Google Maps) je opravdu krásný vodopád, který leží jen 6 km od centra Pucónu, takže se k němu dá snadno dojít pěšky (pokud chceš, můžeš velkou část cesty jet colectivem).
Spousta hostelů má k dispozici mapu jako tahle, kterou doporučuju sledovat, protože Organic Maps kupodivu nemá nahranou poslední část stezky a skončil bys na špatné straně vodopádu… jako já!
Závěrem: návštěva vodopádu El Claro je nepochybně pěkný způsob, jak strávit den, aniž bys musel utratit majlant. Doporučuju.

Vodopád Salto El Claro.
Park leží zhruba hodinu autobusem od Pucónu a vstup stojí 5000 CLP v hlavní sezóně a 2500 CLP mimo sezónu. Je tu docela dost dobře značených stezek.
Los Lagos (All Trails) je nejoblíbenější a nejmalebnější stezka. Trvá zhruba 6–7 hodin. Pokud chceš, můžeš přidat ještě nějakou další stezku, ale pamatuj, že kromě ledna a února, kdy jede autobus v 19:30, musíš bezpodmínečně stihnout autobus v 17:10. Tady najdeš popis (v angličtině) jednotlivých stezek, každopádně spousta hostelů má mapu parku s užitečnými informacemi.
Rezervace leží zhruba 20 km od Pucónu a je to mírně řečeno úchvatné místo. Vstup stojí 5000 CLP a dostaneš opravdu pěknou mapu i s vysvětlením zdejší flóry a fauny. Stezku „Sendero autoguiado“ zvládneš za den, trvá zhruba 7 hodin (tam i zpět) a vrcholí úchvatnou vyhlídkou, ze které je vidět na 4 sopky (Villarrica, Quetrupillán, Lanín a Llaima).
Túru moc doporučuju, a pokud by tě to zajímalo, dá se pod vyhlídkou i kempovat na břehu jedné z mnoha lagun, na opravdu neuvěřitelném místě.
Do rezervace se dostaneš veřejnou dopravou z terminálu regionální dopravy. I tak ti doporučuju si to ověřit v hostelu/hotelu, nebo zajdi rovnou na terminál.

Vyhlídka v rezervaci El Cañi, vpravo sopka Villarrica.
Po tolika trecích přijde návštěva termálních lázní vždycky vhod. Jde o 5 bazénů u řeky v opravdu pěkném prostředí. Voda má mezi 30 a 40 stupni a říká se, že v zimě je návštěva ze zřejmých důvodů obzvlášť příjemná. Vstup do lázní na maximálně 3 hodiny stojí 8000 CLP, zatímco autobus, kterým se tam dostaneš, stojí 3000 CLP (tam i zpět).
Ubytování v Pucónu
Chili Kiwi Lakefront je s velkým náskokem nejlepší hostel v Pucónu. Dobře vybavená kuchyň, fantastický personál a celkově výborná atmosféra. Není to party hostel. V hlavní sezóně se vyplatí rezervovat předem.
Doprava do Pucónu
Ze Santiaga a Valparaísa na severu jezdí docela dost nočních autobusů od 15 000–20 000 pesos. Z Valdivie je to zhruba 3 hodiny.
Puerto Varas je další malé město v Jezerní oblasti, které se v některých ohledech Pucónu hodně podobá, ale je méně turistické a nepatří do klasického itineráře cestovatelů. I tak je zajímavé a plné atrakcí.
Možností na jednodenní výlety je docela dost: treky, rybaření, kajak, rafting a lyžování na sopce Osorno, kde je sedačková lanovka v provozu celý rok.
Vicente Pérez Rosales, založený v roce 1926, je nejstarší národní park v Chile. Najdeš v něm jezero Todos los Santos, Saltos de Petrohué a hned tři sopky: Osorno, Tronador a Puntiagudo. Vstup do parku je zdarma a dá se tu podniknout spousta jednodenních i vícedenních túr. Turistické informační centrum v centru Puerto Varas ti dá docela podrobnou mapu s jednotlivými stezkami a časy chůze; kdo má vybavení na kempování, může v parku strávit mnohem víc času. Níže je můj itinerář jednodenního výletu.
Z centra Puerto Varas jezdí každou hodinu minibusy do Petrohué (od 9 hodin, 2000 CLP tam i zpět). Až dojedeš na konečnou zastávku, doporučuju vydat se po stezce „Sendero Paso Desolación“. Po první rovinaté části začneš stoupat po úbočí sopky Osorno s neuvěřitelnými výhledy na jezero pod tebou po pravé straně a na samotnou sopku po levé. Stezka je dlouhá zhruba 13 km, ale doporučuju ujít jen prvních 5–6, protože bys byl časově hodně na tahu (All Trails). Možná v lednu a únoru autobusy jezdí dřív a vracejí se dřív, takže máš víc času – já jsem tu byl v dubnu.
Každopádně až ujdeš část stezky, doporučuju vrátit se na parkoviště a zkusit stopovat (v Chile je to mimořádně běžné), nebo počkat na první minibus zpátky do Puerto Varas a vystoupit asi po 6 km u Saltos de Petrohué (Google Maps). Jde o řadu malých, opravdu fotogenických vodopádů se sopkou Osorno v pozadí. Vstup stojí 5000 CLP, podle mě trochu moc, ale to nechám posoudit na tobě. Alternativou je vrátit se do Puerto Varas bez téhle zastávky.

Saltos de Petrohué, v pozadí sopka Osorno.
Jde o malé městečko kousek od Puerto Varas, které v roce 1856 založili němečtí přistěhovalci, a německý vliv je tu dodnes dobře patrný. Některé budovy jsou zachované tak dobře, že by sis mohl připadat jako v Německu poloviny 19. století.
To, co jsem právě popsal, patří k „Frutillar Bajo“, zatímco „Frutillar Alto“ je nová část městečka, takže není zdaleka tak pěkná ani turisticky zajímavá. Městečko se dá snadno prozkoumat pěšky.
Z centra Puerto Varas jezdí po celý den spousta minibusů.
Ubytování v Puerto Varas
Casa Azul je fantastický hostel. Interiéry jsou super udržované, personál je milý a ochotný, kuchyň prostorná a dobře vybavená. Je to jeden z nejlepších hostelů, ve kterých jsem kdy byl, a vřele ho doporučuju. Navíc má docela dost soukromých pokojů. V hlavní sezóně se vyplatí rezervovat předem.
Doprava do Puerto Varas
Z Pucónu je to zhruba 5 hodin, 10 000 CLP se společností JAC. Ze Santiaga je to 13–14 hodin. Na jih jezdí časté minibusy do Puerto Montt (800 CLP).

Sendero Paso Desolación.
Je to přístavní město, které není nijak zvlášť hezké a pro většinu cestovatelů slouží jako výchozí bod pro objevování Carretera Austral na jihu, nedalekého ostrova Chiloé, pro plavbu fjordy až do Puerto Natales, nebo jednoduše pro zakončení dobrodružství v Chile a přechod hranice do Bariloche v Argentině.
Co se týče plavby Puerto Montt – Puerto Natales, tohle je hlavní web. Cesta trvá 4 dny a 3 noci, ceny se hodně liší podle typu kajuty a ročního období, ale začínají minimálně na 400 dolarech za lůžko ve vícelůžkové kajutě v hlavní sezóně.
Z Puerto Montt do Bariloche je to 6–7 hodin autobusem, 10 000–15 000 CLP.
O Chiloé a Carretera Austral píšu v dalších odstavcích.
Ubytování v Puerto Montt
Casa Perla je nejlevnější možnost ve městě. Atmosféra je rodinná v každém smyslu slova, protože majitelé (mimořádně srdeční) bydlí přímo v domě. Není to nejlepší ubytování, ale na jednu noc úplně stačí a snídaně v ceně je bonus.
Doprava do Puerto Montt
Z Pucónu je to zhruba 6 hodin, 10 000 CLP se společností JAC. Do Puerto Varas jezdí časté minibusy (800 CLP). Ze Santiaga se vyplatí víc letět, pokud si let zarezervuješ předem. I lety do Punta Arenas a odtamtud (nedaleko Puerto Natales – Torres del Paine) jsou opravdu levné, pokud je zarezervuješ předem a pokud chceš Carretera Austral úplně vynechat.
Chiloé je největší ostrov Chile a v létě je to opravdu oblíbená turistická destinace. Osobně jsem ostrov kvůli nedostatku času nenavštívil, ale říká se, že má opravdu svérázný charakter, což potvrzuje spousta dalších cestovatelů.
Každopádně tě odkazuju na tenhle článek (v angličtině), kde si o ostrově můžeš udělat představu.
Doprava na Chiloé
Z Puerto Montt jezdí autobusy prakticky v kteroukoli denní hodinu. Cesta trvá zhruba 3 hodiny a stojí 6000 CLP.
Carretera Austral je 1240 km dlouhá silnice, která vede z Puerto Montt do Villa O’Higgins. Stavba začala v roce 1970 a dodnes se na ní pracuje. Mnoho úseků je stále nezpevněných a není v nejlepším stavu. Silnice vede mírně řečeno úchvatnou krajinou, řídce osídlenou oblastí, kde dosud vládne divoká příroda.
Tímhle malým průvodcem chci pokrýt nejoblíbenější destinace a dát ti užitečné informace, aby sis tohle fantastické dobrodružství co nejvíc užil, jako vždy s ohledem na rozpočet, protože celá oblast je ve srovnání se zbytkem Chile mimořádně drahá – a to už samo Chile není zrovna levná země.
V první řadě doporučuju nakoupit zásoby jídla v Puerto Montt, kde je velký supermarket. Zelenina v konzervě, rajčatové pyré, rýže, arašídové máslo a marmeláda na snídani a sušené instantní polévky – to všechno jsou skvělé možnosti.
Doporučuju taky vybrat dost hotovosti. V Puerto Montt je bankomat Banco Security, která je spolu s Banco Internacional jednou z jen dvou chilských bank, které si za výběr neúčtují žádný poplatek.

Puerto Bertrand.
Po silnici se dá cestovat čtyřmi způsoby:
Já osobně jsem kombinoval veřejnou dopravu a stopování. Níže vypisuju nejoblíbenější zastávky podél silnice.
Plánuješ cestu? Pokud ještě nemáš pojištění, najdeš tady můj průvodce nejlepšími cestovními pojištěními. Když si ho sjednáš přes odkazy v průvodci, podpoříš tenhle web bez jakýchkoli dalších nákladů.
Je to malé město na začátku Carretera Austral, které v roce 2008 částečně zničila erupce stejnojmenné sopky.
Hlavní atrakcí je tu Parque Pumalín, který vznikl v roce 1991 poté, co Douglas Tompkins (zakladatel značky „The North Face“) koupil zhruba 42 000 akrů půdy; v dalších letech jich dokoupil ještě 700 000 a vytvořil síť stezek, kempů a zařízení přístupných veřejnosti.
Tady najdeš všechny dostupné stezky a k tomu informace o kempech, historii parku a tak dále.
Já jsem šel jen stezku na sopku Chaitén, kterou doporučuju (All Trails). Jsou to 2–3 hodiny tam i zpět – dojdeš ke kouřícímu úpatí sopky a pak sejdeš dolů stejnou stezkou. Krajina je vzhledem k nedávné erupci opravdu působivá.
Na začátek stezky, pár kilometrů severně od Chaiténu, jsem se dostal stopem opravdu snadno, ale k sopce jezdí i jednodenní výlet, který zahrnuje dopravu a průvodce a měl by stát zhruba 5000 CLP.

Stezka, která vede k úpatí sopky Chaitén.
Doprava do Chaiténu
Z Puerto Montt odjíždí každé ráno v 7:00 Kemel bus a cesta mezi fjordy a zasněženými horami je opravdu malebná. Trvá zhruba 8 hodin včetně dvou přeprav trajektem a stojí 14 000 CLP. Z Chiloé sem jednou týdně připlouvá i trajekt.
Ubytování v Chaiténu
Spal jsem v hostelu Las Nalcas, který se zdá být nejlevnější možností ve městě. Paní majitelka je milá a můžeš používat kuchyň. Lůžko ve vícelůžkovém pokoji stojí 10 000 CLP na noc. Celkově ho doporučuju.
Je to malé městečko obklopené horami, jen 16 km od hranic s Argentinou. Spousta lidí přijíždí do tohohle zapadlého městečka v horách jen kvůli raftingu – na nádherné řece jsou peřeje obtížnosti 4 a 5. Půldenní výlet stojí zhruba 45 000 CLP.
Kromě raftingu je kolem městečka pár vyhlídek a nedaleká „Reserva Nacional Futaleufú“, kde je pár vyznačených stezek (vstup zdarma). Turistické informační centrum (Google Maps) u náměstí ti dá mapy se stezkami v okolí.
Doprava do Futaleufú
Na trase Chaitén – Futaleufú jezdí dva autobusy denně, cesta trvá zhruba 4 hodiny a stojí jen 2000 CLP (jsou dotované státem).
Z Esquelu v Argentině je to zhruba 3 hodiny, 4500 CLP.
Ubytování ve Futaleufú
Hostal y Cabañas Los Abuelos je jediný skutečný hostel v městečku, lůžko ve vícelůžkovém pokoji stojí 10 000 CLP. Po městečku je ale spousta hospedajes, které nabízejí soukromé pokoje za stejnou cenu.

Mirador El Cóndor, Reserva Nacional Futaleufú.
Je to malé městečko s německým vlivem, které leží u jednoho z mnoha fjordů typických pro tenhle region. V městečku toho moc na práci není, kromě jedné vyhlídky (ani ne moc působivé), ale je to výborná základna pro objevování nedalekého národního parku Queulat (11 400 CLP pro dospělé cizince, aktualizováno v říjnu 2026), kde můžeš obdivovat majestátní ledovec Ventisquero Colgante (visutý ledovec) a kousek dál na jih okouzlující Bosque Encantado (3000 CLP) (Google Maps). Návštěvu parku je potřeba zarezervovat na oficiálním webu.
S trochou štěstí se dá na obě místa dostat stopem během jednoho dne, pak se vrátit do Puyuhuapi přespat a další den pokračovat do Coyhaique. Teoreticky jezdí i soukromý minibus, který vyráží, když se najde dost lidí, které „výlet“ Puyuhuapi -> Queulat -> Bosque Encantado -> Puyuhuapi zajímá.
Pokud si dobře pamatuju, na trase Puyuhuapi -> Coyhaique jezdí jen dva autobusy týdně, ale situace se mohla změnit a vyplatí se zeptat místních, protože některé z těch společností nemají webové stránky.
Doprava do Puyuhuapi
Ze severu autobusem jezdí, pokud vím, na trase Chaitén -> Puyuhuapi jen dva autobusy týdně, v létě by to měly být středa a neděle, v každém případě ti doporučuju podívat se na web. Já jsem tenhle úsek silnice projel stopem.
Ubytování v Puyuhuapi
Hostel Evelyn vlevo u hlavní silnice na konci městečka je nejlevnější možnost, 8000 CLP, ale upřímně řečeno nic moc.

Ventisquero Colgante.
Je to největší město podél Carretera Austral. Jsou tu dva velké supermarkety se slušnými cenami ve srovnání se zbytkem regionu, takže doporučuju nakoupit zásoby. Národní rezervace Coyhaique leží kousek od města, ale podle toho, co se dá všude možně číst, to vypadá, že to není nic úchvatného. Radím ti využít supermarket, přespat a další den pokračovat dál.
Doprava do Coyhaique
Kromě dvou autobusů Becker týdně na trase Chaitén -> Puyuhuapi by měl jednou týdně jezdit ještě další minibus jen na trase Puyuhuapi – Coyhaique. Já jsem tenhle úsek silnice projel stopem.
Zhruba 100 km jižně od Coyhaique, za nejvyšším průsmykem Carretera Austral ve výšce 1100 m, leží malé městečko Villa Cerro Castillo. Hlavní atrakcí je tu stejnojmenná přírodní rezervace, kterou někteří označují za nové Torres del Paine.
Pokud máš s sebou vybavení na kempování, můžeš tu absolvovat několik vícedenních treků. Pokud ne, doporučuju jednodenní túru k laguně, která leží těsně pod Cerro Castillo (All trails). Túra je úchvatná a vřele ji doporučuju. Normálním tempem je to zhruba 3–4 hodiny nahoru a 2–3 hodiny dolů.
Vstup do rezervace stojí 5000 CLP, ale na začátku dubna tam nikdo peníze nevybíral.

Majestátní Cerro Castillo.
Ubytování ve Villa Cerro Castillo
Sendero Patagonia je s velkým náskokem nejlepší hostel podél Carretera Austral. Teplá voda, dobře vybavená kuchyň, wifi a skvělý vytápěný společenský prostor. Hlavně v hlavní sezóně doporučuju rezervovat si předem na jejich webu. Dá se tu i kempovat. Majitelé jsou opravdu milí a oblast znají do hloubky, takže ti můžou dát všechny informace, které potřebuješ pro jednodenní i vícedenní treky v rezervaci Cerro Castillo. Vřele doporučuju.
Doprava do Villa Cerro Castillo
Na trase Coyhaique – Cochrane jezdí denně minibusy, jedna ze společností se jmenuje Buses Don Carlos a odjíždí denně v 9:30. Tady najdeš úplný seznam společností (zkratky dnů jsou ve španělštině). Já jsem tenhle úsek silnice projel stopem.
Leží zhruba 3 hodiny jižně od Villa Cerro Castillo. Tady se důrazně doporučuje návštěva „Capillas de Mármol“ (Google Maps), italsky „grotte di marmo“ (mramorové jeskyně). Výlet stojí mezi 5000 a 10 000 CLP a o ceně se dá smlouvat, protože četné společnosti, které najdeš v přístavu, si navzájem konkurují a jsou ochotné jít s cenou dolů, jen aby naplnily loď. Výlety začínají víceméně v kteroukoli denní hodinu, takže pokud to jde, doporučuju počkat na slunečnou chvíli, aby barvy jeskyní i samotné vody vynikly víc.
Tady spousta lidí končí, nebo začíná, svoje dobrodružství na Carretera Austral a přechází hranici do Argentiny. Pokud to chceš udělat veřejnou dopravou, musíš nejdřív zamířit do Chile Chico – na této trase jezdí denně jedna společnost (17 000 CLP). Od hranice jezdí kyvadlově minibus do Los Antiguos za 100 argentinských pesos, alternativou je jít zhruba hodinu a půl pěšky. Až dorazíš do Los Antiguos, autobusy na sever i na jih po Ruta 40 jezdí často.

Mramorové jeskyně.
Ubytování v Puerto Río Tranquilo
Hospedaje y Camping Bellavista je opravdu výborný. Je tu čisto, prostorný společenský prostor, dobře vybavená kuchyň, teplá voda a wifi. Mají soukromé i vícelůžkové pokoje.
Doprava do Puerto Río Tranquilo
Pokud přijíždíš z Argentiny, postupuj podle popisu výše; pokud přijíždíš z Villa Cerro Castillo, můžeš si vzít kterýkoli z minibusů, které denně jezdí na trase Coyhaique – Cochrane. Na tomhle úseku jsem to pár hodin zkoušel stopem ve Villa Cerro Castillo a nakonec jsem jel druhým autobusem toho dne a zaplatil něco jako 7000 CLP.
Cesta do Cochrane, po Coyhaique druhého největšího města podél Carretera Austral, je opravdu malebná. Ve městě najdeš po stranách hlavního náměstí docela velký supermarket, wifi zdarma všude kolem centrálního parku a banku. Tady ti doporučuju nakoupit zásoby jídla, pokud bys je potřeboval.
Zhruba 5 km od města leží národní rezervace Tamango, kterou snadno navštívíš za jeden den a která nabízí pár opravdu pěkných a dobře vyznačených stezek. Já jsem šel zhruba tuhle stezku.
Pro ty dobrodružnější a lépe připravené existuje síť stezek, po které můžeš projít celou rezervaci Tamango, vstoupit do Parque Patagonia dál na severu a za 3–5 dní dojít do Chile Chico. Tady najdeš popis túry v angličtině.

Jezero Cochrane, národní rezervace Tamango.
Ubytování v Cochrane
Po městě je docela dost hospedajes a hostelů. Mě oslovila jedna paní, zrovna když jsem na náměstí používal wifi, a nabídla mi soukromý pokoj za 8000 CLP. Adresa by měla být 200 Teniente Merino. Každopádně o možnosti tu nouze není.
Doprava do Cochrane
Je to stejná autobusová „linka“, která obsluhuje Villa Cerro Castillo a Puerto Río Tranquilo, takže stačí vzít kterýkoli z minibusů, které denně jezdí na trase Coyhaique – Cochrane. Já jsem začal stopovat brzo ráno (vyplatí se to) s tím, že kdyby to nevyšlo, pojedu pozdějším autobusem. Po 10 minutách mě svezli dva chilští turisté, kteří jeli do Caleta Tortel.
Je to zajímavé, opravdu malebné městečko, které je svým způsobem jedinečné, protože tu nejsou silnice, jen systém dřevěných lávek, které spojují jednotlivá místa v obci. Se zbytkem Chile bylo městečko poprvé spojeno po souši teprve v roce 2003 a hned se stalo významnou turistickou atrakcí.
Kromě procházek po lávkách a vychutnávání magické atmosféry tohohle městečka ztraceného mezi chilskými fjordy doporučuju vystoupat na vyhlídku Mirador Cerro Vigía (Google Maps), ze které je vlevo vidět na městečko a vpravo na ústí řeky Río Cochrane s horami v pozadí.

Mirador Cerro Vigía.
Odsud máš v podstatě dvě možnosti, jak pokračovat v cestě na jih, kromě toho, že se samozřejmě můžeš vrátit zpátky do Chile Chico a přejít hranici, nebo třeba dojet do Puerto Montt a odletět do Punta Arenas (nebo jakýkoli jiný itinerář, který máš v plánu!):
Ubytování v Caleta Tortel
Hospedaje Giselle je nejlevnější možnost v městečku. Společenský prostor s kuchyní je dobře vytápěný, sprcha teplá a celkově je to dobré ubytování, 10 000 CLP. Je tu i obecní kemp zdarma.
Doprava do Caleta Tortel
Na trase Cochrane – Caleta Tortel jezdí téměř denně nejméně 2–3 společnosti. V hlavní sezóně ti doporučuju zjistit si informace a koupit jízdenku hned po příjezdu do Cochrane. Já jsem jel autobusem, protože jsem se bál, že mi uteče trajekt, který jsem už měl zaplacený, ale jako vždy je stopování jednou z možností.
To, co jsem zatím popsal, jsou nejoblíbenější zastávky podél Carretera Austral. Samozřejmě nejsou jediné, a pokud ti to rozpočet dovolí, je tu spousta organizovaných výletů, například k laguně San Rafael z Puerto Río Tranquilo nebo k ledovci O’Higgins, které by měly být úchvatné.

„Ulice“ v Caleta Tortel.
Je to největší město na jihu Chile a spousta cestovatelů ho využívá výhradně jako místo příletu, odkud se pak přesouvá do Puerto Natales a na návštěvu nedalekého národního parku Torres del Paine, protože lety ze Santiaga a z Puerto Montt jsou docela levné.
Já osobně jsem v Punta Arenas nebyl, protože můj trajekt z Caleta Tortel připlul přímo do Puerto Natales, kde jsem se měl setkat se sestrou, která přilétala ze Santiaga. Ta mezitím navštívila trajektem Porvenir, malou rybářskou vesničku na druhé straně Magellanova průlivu. Podle všeho nic výjimečného, ale určitě dobrý způsob, jak strávit den, třeba když čekáš na letadlo.
Dalším oblíbeným výletem z Punta Arenas je výlet na ostrov Magdalena, kde žije obrovská kolonie tučňáků. Trajekt je ale docela drahý.
Doprava do Punta Arenas
Do Puerto Natales jezdí časté autobusy, zhruba 3 hodiny, 7000 CLP, zatímco do Ushuaie je to zhruba 12 hodin, 25 000 CLP. Letecky ze Santiaga nebo z Puerto Montt nejsou ceny vůbec špatné, mrkni na společnost Sky.
Ubytování v Punta Arenas
Hostel Entre Vientos je výborný hostel se snídaní v ceně, sestra s ním byla spokojená.
Pokud chceš prozkoumat slavný národní park Torres del Paine, budeš dřív nebo později velmi pravděpodobně muset projet přes Puerto Natales. Najdeš tu četné obchody, které půjčují vybavení na kempování, pokud bys ho potřeboval, a velký supermarket (Unimarc) se slušnými cenami, kde si můžeš nakoupit zásoby.
Tohle je výborný průvodce, jak si na vlastní pěst zorganizovat trek v Torres del Paine (v angličtině).

Slavné věže, podle kterých se park jmenuje.
Pokud jdeš okruh W tak, jak je popsaný v průvodci, můžeš poslední den, když jdeš slušným tempem a ještě máš síly, klidně dojít až na autobusovou zastávku bez kyvadlového busu (je tu dokonce i stezka, která místy zkracuje prašnou cestu). Chci zdůraznit, že kempy/horské chaty je potřeba rezervovat HODNĚ dopředu, a pokud to jde, vyhni se lednu a únoru, kdy je park doslova zaplavený turisty. S pitnou vodou si nedělej starosti, protože ji poskytne každý potok v dostatečné vzdálenosti od stezek. Ve všem ostatním se řiď průvodcem, který jsem právě zmínil.
Park je opravdu nádherný a vřele doporučuju projít aspoň okruh W, ale pokud bys to z jakéhokoli důvodu nezvládl (třeba kvůli fyzičce nebo plným kempům/chatám), pořád máš možnost navštívit park na jednodenní výlety a vidět aspoň ledovec Grey a věže ve dvou různých dnech, s návratem na noc do Puerto Natales.
Ubytování v Puerto Natales
Hostel 53 Sur je výborný rodinný hostel, který je mimořádně levný a navíc nabízí výbornou snídani formou bufetu.
Doprava do Puerto Natales
Z Punta Arenas jezdí časté autobusy, zhruba 3 hodiny, 7000 CLP.
Z El Calafate a El Chaltén v Argentině jezdí časté autobusy.
Z Caleta Tortel podél Carretera Austral trajektem.
Na návštěvu všech míst, o kterých jsem zatím mluvil, potřebuješ aspoň 5–6 týdnů, ale níže vypisuju možné itineráře na 2, 3 a 4 nebo víc týdnů. Jako u každé země neexistuje dokonalý itinerář pro daný časový úsek, a v Chile to platí obzvlášť, protože někdo může přijet navštívit jen Patagonii a jiný zase jen sever. Ber proto to, co následuje, jako inspiraci a uprav nebo si vytvoř itinerář podle svých zájmů/rozpočtu!
Poznámka: Pokud jsi nečetl, co jsem napsal doteď, každá zastávka je v sekci s itineráři popsaná jen krátce, ale mnohem víc informací najdeš v sekci Co dělat a vidět v Chile.
Tenhle itinerář je určený pro patnáctidenní cestu po Chile, která zahrnuje slavný trek W v Torres del Paine a poušť Atacama s třídenním výletem až na Salar de Uyuni, což jsou pravděpodobně dvě nejvyhledávanější destinace/aktivity v Chile. Kvůli vzdálenosti mezi těmito dvěma místy a omezenému času jsou potřeba opravdu dlouhé přesuny a nejméně tři lety.
Podle mě může být následující itinerář vyčerpávající a vyžaduje výborné plánování, aby všechny lety/přesuny do sebe zapadly. Ideální by bylo mít pár dní navíc.

Santiago (1 noc)
1. den:
Vzpamatuj se z jet lagu a prozkoumej město, třeba na free walking tour. Na západ slunce vyjdi na Cerro San Cristóbal.
Valparaíso (1 noc)
2. den:
Ráno jeď autobusem do Valparaísa a odpoledne prozkoumávej město, třeba se přidej k free walking tour.
San Pedro de Atacama (5 nocí)
3. den:
Stráv den ve Valparaísu a pak jeď nočním autobusem do San Pedra, nebo se vrať do Santiaga a leť letadlem.
4. den:
Půjč si kolo, nebo se zúčastni organizovaného výletu, a navštiv Údolí Měsíce. Zarezervuj si třídenní výlet na Salar de Uyuni na další den.
5. den:
První den výletu.
6. den:
Druhý den výletu.
7. den:
Třetí den výletu. Návrat do San Pedra. Pravděpodobně budeš muset v San Pedru přespat, než se vrátíš do Santiaga.
Punta Arenas (1 noc)
8. den:
Vzhledem k nabitému programu doporučuju zarezervovat si let do Santiaga a odtamtud letět do Punta Arenas. Tady přespi.
Puerto Natales (5 nocí)
9. den:
Přesun z Punta Arenas do Puerto Natales. Příprava na trek, který začíná další den.
10. den:
První den treku W v Torres del Paine.
11. den:
Druhý den treku W v Torres del Paine.
12. den:
Třetí den treku W v Torres del Paine.
13. den:
Čtvrtý den treku W v Torres del Paine.
14. den:
Pátý den treku W v Torres del Paine. Vrať se do Puerto Natales a pokud možno přespi v Punta Arenas.
15. den:
Let do Santiaga. Návrat domů.
Podle mě jsou tři týdny ideální délka na to, abys mohl projet právě popsaný dvoutýdenní itinerář a třeba strávit na jednotlivých zastávkách pár dní navíc, aniž bys musel nutně spěchat z jednoho místa na druhé.
U tohohle itineráře, stejně jako u toho dvoutýdenního, platí, že pokud nemáš zájem navštívit Torres del Paine a chceš se vyhnout všem nákladům, které s tím souvisejí, můžeš po návratu do Santiaga sjet na jih a ušetřený čas strávit mezi Pucónem, Puerto Varas a Chiloé.
Tohle je itinerář věnovaný jen jihu Chile, který zahrnuje Carretera Austral a Torres del Paine. Pokud miluješ přírodu, treky a kempování, vydej se po tomhle itineráři.

Santiago (1 noc)
1. den:
Vzpamatuj se z jet lagu a prozkoumej město, třeba na free walking tour. Na západ slunce vyjdi na Cerro San Cristóbal.
Ubytování: Eco Hostel
Pucón (3 noci)
2. den:
Dopoledne stráv v Santiagu, třeba návštěvou Museo de los Derechos Humanos. Jeď nočním autobusem do Pucónu.
3. den:
Navštiv rezervaci El Cañi nebo národní park Huerquehue.
4. den:
Vylez na sopku Villarrica, pokud ti to rozpočet/síly dovolí, nebo navštiv nedaleký vodopád Salto El Claro či termální lázně Los Pozones.
Ubytování: Chili Kiwi Lakefront
Puerto Montt (1 noc)
5. den:
Jeď autobusem z Pucónu do Puerto Montt. Nakup zásoby jídla a vyber peníze, ať jsi připravený na Carretera Austral.
Ubytování: Casa Perla
Carretera Austral (10–15 dní)
Počítej aspoň s deseti dny na projetí celé silnice, počínaje autobusem Puerto Montt – Chaitén. Pokud chceš navštívit i Chiloé, přidej aspoň další dva dny. Od Chaiténu jsou podle mě zastávky, které nesmíš vynechat: park Queulat, Bosque Encantado, Villa Cerro Castillo a Puerto Río Tranquilo. Abys po příjezdu do Cochrane pokračoval na jih a neztratil moc času, rozhodni se, co tě láká víc: trajekt Caleta Tortel – Puerto Natales, nebo dobrodružný přechod z Villa O’Higgins.
Puerto Natales (5 nocí)
Až dorazíš do Puerto Natales, potřebuješ aspoň 5 nocí (včetně dne příjezdu do města), abys prošel okruh W v Torres del Paine.
Na závěr jeď autobusem do Punta Arenas a leť z Punta Arenas do Santiaga.
Pucón jsem do itineráře zařadil, abych rozdělil cestu autobusem, ale pokud chceš, můžeš letět ze Santiaga do Puerto Montt. Tím bys mohl ušetřit čas a strávit třeba pár dní v El Chaltén nebo El Calafate v Argentině, než sjedeš dolů do Puerto Natales. Totéž platí, pokud se rozhodneš přejít hranici v Chile Chico (což dělá spousta lidí).
Ubytování: Hostel la Bitácora.
S měsícem nebo víc času bych osobně začal letem tam a zpět do San Pedra de Atacama a pak pokračoval podle právě popsaného třítýdenního itineráře, který zahrnuje Carretera Austral.
Autobusová síť je efektivní a hustá. I když je v průměru dražší než v jiných zemích Jižní Ameriky, jako je například Bolívie a Peru, je výrazně levnější než v sousední Argentině a nabízené služby jsou na výborné úrovni, s novými, čistými autobusy, které jezdí včas.
Pro celou zemi kromě Patagonie vřele doporučuju Turbus, který nabízí výborné služby s častými odjezdy a často za lepší cenu než konkurence.
Další výborné společnosti jsou: Condor, Pullman, Cruz del Sur a JAC.
Na dlouhé vzdálenosti jezdí několik typů autobusů: „cama“ jsou nejpohodlnější a mají jen tři řady sedadel místo 4, takže sedadla jsou mimořádně prostorná a dají se sklopit až na 160 stupňů. Patrové autobusy mají často v prvním patře sedadla cama, zatímco ve druhém sedadla semi-cama, která jsou nejen užší (klasické 4 řady), ale dají se i méně sklopit.

Když cesta autobusem zahrnuje i plavbu trajektem. (Puerto Montt – Chaitén)
Taxíky mají ze zákona povinnost používat taxametr, i když je vždycky dobré udělat si představu, kolik by daná trasa měla stát, třeba tak, že se zeptáš v hostelu/hotelu. Užitečný web pro hrubý odhad ceny je taximetro.cl. Za jízdy na letiště a z letiště počítej s pevnou cenou.
Turisté se stávají obětí spousty triků taxikářů, jako je například zbytečné prodlužování trasy, používání bankovek nižší hodnoty, které vypadají podobně, a tak dále.
Ve velkých městech funguje Uber a je pravděpodobně nejlevnější a nejbezpečnější volbou.
Vnitrostátní lety v Chile provozují tři letecké společnosti: LATAM, Sky Airline a JetSMART. Pozor na ceny, které ukazuje Latam – často platí jen pro rezidenty.
Jediná letecká společnost, která létá na Velikonoční ostrov, je LATAM, a to ze Santiaga.
Lety se Sky a JetSMART jsou při rezervaci předem opravdu levné. Pokud tedy máš jasně daný itinerář, doporučuju rezervovat co nejdřív, hlavně lety do Punta Arenas a odtamtud.
Spousta lidí popisuje Chile jako ráj stopařů. Místní to berou jako naprosto normální věc a hlavně podél hlavních silnic je to mimořádně snadné. Hned dvakrát se mi stalo, že jsem šel podél silnice, ani jsem nestopoval, a zastavilo auto s otázkou, jestli nepotřebuju svézt.
Podél Carretera Austral je stopování mimořádně oblíbeným způsobem přepravy, a protože tu není velký provoz, můžeš čekat déle, ale vždycky je to jen otázka času, než tě někdo sveze.
Kolik stojí cesta do Chile?
Let z Evropy do Chile stojí při rezervaci předem kolem 600/700 eur. Jediné letiště, kam má smysl letět, je Santiago. Mohl by tě zajímat můj průvodce, jak najít nejlepší ceny.
Jak už jsem řekl, i když cena autobusů není na úrovni zemí jako Bolívie a Peru, pořád je levná. Například trasa Santiago – Puerto Montt (zhruba 12 hodin) v semi-cama se společností Turbus, rezervovaná týden předem, stojí zhruba 15 €, což není špatné.
V jiných zemích ti skoro vždycky radím koupit si jízdenku na terminálu a smlouvat, ale podle mé osobní zkušenosti to v Chile neplatí. Tady, trochu jako v Evropě, je nákup online s předstihem často mnohem výhodnější, hlavně u dvou největších společností, Turbus a Pullman.
O ceně se na autobusovém terminálu dá smlouvat jen zřídka, i když vždycky stojí za to to zkusit, hlavně u menších společností.
Pro vnitrostátní lety platí totéž: když si je zarezervuješ předem, nejsou moc drahé.
Organizované výlety v Chile rozhodně nejsou levné – úplně stejný výlet na Salar de Uyuni stojí skoro o 50 % víc než v Bolívii. Dobrou zprávou ale je, že prakticky všechny aktivity a místa, o kterých jsem psal, se dají zvládnout na vlastní pěst.
Vstupy do parků a rezervací obvykle stojí mezi 3000 a 5000 CLP, s výjimkou Torres del Paine, kde cizinci platí 18 000 CLP.
Abych téma nákladů uzavřel: Chile rozhodně nepatří k nejlevnějším zemím Jižní Ameriky a čím víc jedeš na jih (hlavně jižně od Puerto Montt), tím víc ceny rostou, zejména u jídla a dopravy.

Údolím Měsíce na kole. Instagram!
Jídlo není na evropské poměry drahé, ale ani levné ve srovnání s jinými zeměmi Jižní Ameriky. Za polední menu počítej aspoň se 4000 CLP.
Ve středně drahé až dražší restauraci počítej aspoň s 20 000 CLP.
Těm, kdo cestují s batohem a nechce se jim vařit, doporučuju dietu založenou na empanadách. Nejběžnější jsou pečené v troubě a stojí 500–800 CLP; dvě víceméně vydají za jedno jídlo.
Lůžko ve vícelůžkovém pokoji může stát zhruba 6500 až 10 000 CLP. Soukromý pokoj zhruba 15 000–20 000 CLP. Snídaně v hostelu je velmi často v ceně a skoro všechna ubytování mají kuchyň.
Levný hotel stojí zhruba 20 000–25 000 CLP za noc ve dvoulůžkovém pokoji.
Pro ty, kdo cestují se stanem, stojí kempy maximálně 5000 CLP za noc. Volné kempování je povolené mimo národní parky, kde naopak musíš kempovat ve vyhrazených prostorech.
Poznámka: Všechny platby v místní měně podléhají VAT (obdoba italské IVA), která činí 19 %. Kdo má turistické vízum, může ale platit v amerických dolarech nebo kartou a VAT se tak vyhnout. Spousta ubytovacích zařízení ti to neřekne, a hlavně ceny uvedené online ji často nezahrnují.
Abys snížil poplatky za směnu a výběry, najdeš tady mého průvodce nejlepšími kartami na cesty.
Je Chile bezpečné? Odpověď zní ano. Chile je jednoznačně jednou z nejbezpečnějších zemí celé Latinské Ameriky (možná tou nejbezpečnější).
Jeho města nejsou nebezpečnější než mnoho velkých evropských měst, i když hlavně v Santiagu, jako v každém velkém městě, je zdravý rozum nutností. Některým čtvrtím je nepochybně lepší se vyhnout, ale jinak bys neměl mít žádné problémy.
Každopádně ti doporučuju přečíst si můj seznam opatření pro bezpečné cestování.
Chilané jsou obecně mimořádně srdeční a laskaví lidé. Jak jsem už řekl, víc než jednou mi nabídli svezení, když jsem šel po silnici, a jindy dokonce i oběd v restauraci – kéž by tohle byla vždycky jediná nebezpečí!
Plánuješ cestu do Chile? Mrkni na tyhle články:
Co si vzít s sebou na cestu do Chile
Máš nějaké otázky? Aktuálnější informace? Neváhej zanechat komentář nebo mi napiš na Instagram!
Protože už na webu nemám reklamy: pokud ti tento článek pomohl, zvaž, jestli si nesjednáš cestovní pojištění přes některý z odkazů na tomto webu. Podpoříš tím moji práci a tebe to nebude stát nic navíc. Pokud žiješ v EU nebo ve Spojeném království, doporučuju True Traveller. Všem ostatním doporučuju HeyMondo, kde dostaneš slevu 5 %. Děkuju za podporu!
Na dary, pizzu a virtuální pivo 🙂