Cesta do Kostariky na vlastní pěst

Kostarika je historicky jednou z nejnavštěvovanějších zemí Střední Ameriky. Země bohatá na faunu a flóru, nádherné pláže, sopky a opravdu pohostinné lidi, která se může pochlubit jednou z nejstarších demokracií na světě, na rozdíl od ostatních zemí regionu.

Zkrátka Kostarika je už léta nepochybně destinací na radaru masového turismu, zemí, kde se cestuje nesmírně snadno a turistická infrastruktura je dobře rozvinutá. Druhou stranou mince jsou ale náklady: pro ty, kdo cestují s malým rozpočtem, je Kostarika známá jako nejdražší země celé Střední Ameriky, ale to ji rozhodně nedělá méně působivou.

V tomhle průvodci najdeš spoustu užitečných tipů, jak si zorganizovat cestu do Kostariky, jako vždycky s ohledem na rozpočet.

Rychlé menu

↑ Menu

Samec baziliška zeleného, národní park Cahuita. Instagram!

Proč navštívit Kostariku

Lidé v Kostarice jsou známí tím, že patří k nejšťastnějším na světě, a svým uvolněným životním stylem, kterému se často říká „pura vida“. Obecně se dá říct, že místní obyvatelé jsou nesmírně přátelští a pohostinní.
Fauna a flóra. Národní parky a chráněná území pokrývají 23,4 % území, což je nejvyšší podíl na světě. V zemi, která zabírá jen 0,03 % zemského povrchu, najdeme zhruba 5 % biodiverzity planety – mírně řečeno ohromující čísla.
Z velké části moderní a bezpečná země s jedním z nejvyšších indexů lidského rozvoje na kontinentu. Jak už jsem řekl, Kostarika je v rámci regionu výjimkou, i díky zrušení armády už v roce 1948, což je příklad pro mnohé.

Nejlepší doba k návštěvě Kostariky

Teploty v Kostarice se můžou hodně lišit podle nadmořské výšky, která vytváří spoustu různých mikroklimat. Počasí je nevyzpytatelné, zvlášť v horských oblastech, ale i tak se dají rozlišit dvě jasně oddělená období:

Období sucha, které trvá od poloviny listopadu do dubna. Během tohoto období skoro vůbec neprší, obloha je jasná a teploty výborné.

Období dešťů, které trvá od května do poloviny listopadu. Nejvíc prší v září a říjnu, a to často odpoledne, zatímco dopoledne bývají slunečná.

Nejlepší doba na cestu do Kostariky jsou měsíce listopad, duben (po Velikonocích) a květen, kdy období dešťů právě skončilo nebo právě začalo, příroda je bujná a ceny jsou nižší než v hlavní sezóně, která trvá od prosince do března.

I tak jsem osobně zemi navštívil v červnu, tedy v období dešťů. Možná jsem měl štěstí, ale počasí rozhodně nebylo hrozné. Jediné dva měsíce, kterým je lepší se pokud možno vyhnout, jsou září a říjen.

Vážka, Kostarika

Doklady a očkování pro vstup do Kostariky

Držitelé italského pasu dostanou bezplatné turistické vízum na 90 dní od okamžiku vstupu do země (pravidla se liší podle občanství, takže si ověř, jaká platí pro tebe). Dá se udělat klasický „visa run“, tedy vycestovat a znovu přicestovat do země, abys dostal dalších 90 dní, a to prakticky donekonečna, pokud by tě to zajímalo – poznal jsem lidi, kteří to tak dělají už desítky let.

Tohle je oficiální web imigračního úřadu.

Oficiálně Kostarika vyžaduje doklad o vycestování v rámci platnosti víza. To není problém pro ty, kdo mají zpáteční letenku nebo letenku do jiné země (stačí i jízdenka na autobus), ale mohl by to být problém pro ty, kdo mají jednosměrnou letenku a počítají s tím, že ze země odjedou po souši nebo po moři bez přesného data nebo bez rezervovaných jízdenek.

Kontroly jsou na uvážení hraničního úředníka a leteckých společností při odbavení před odletem, mě se nikdo na nic neptal. To je i zkušenost spousty dalších cestovatelů, ale při čtení různých online fór se najdou případy lidí, po kterých se doklad o vycestování ze země opravdu chtěl. Moje rada je pronajmout si letenku (skutečnou, placená služba) na webu jako onwardticket, nebo použít returnflights.net (zdarma, bez velkých nároků) a vytisknout si falešnou rezervaci!

Doporučuje se očkování proti hepatitidě A a B. Co se týká žluté zimnice, v zemi se tato nemoc nevyskytuje, ale pokud přijíždíš ze země s rizikem žluté zimnice (velká část Jižní Ameriky a střední Afriky) nebo jsi v ní byl nedávno (před méně než 6 dny), je potvrzení o očkování povinné.

Aktuální informace o vízech a všem ostatním ti doporučuju zkontrolovat v cestovních informacích ministerstva zahraničí své země (například v Česku – „Cestujeme“ na webu MZV).

Co dělat a vidět v Kostarice

Pojďme si krátce říct něco o měně, protože v tomhle průvodci často najdeš zmínky o cenách. Oficiální je místní měna, které se říká „colón“ a zkracuje se jako „CRC“, ale prakticky existuje i další oficiální měna, americký dolar.

Americký dolar se totiž přijímá skoro všude, dá se vybrat z bankomatů a často se používá jako oficiální měna, pokud jde o ceny turistických aktivit.

Doporučuju mít u sebe obě měny, protože při placení za dopravu/jídlo a v místních podnicích je výhodnější platit v colónech – dolar se sice přijímá, ale často dostaneš nevýhodný kurz – zatímco za hostely/hotely, výlety a vstupy do parků je často výhodnější dolar.

Kurz je zhruba 1€ = 513 CRC a 1$ = 457 CRC. Pro aktuální kurz ti doporučuju podívat se na tuto stránku.

Mapa: co dělat a co vidět na cestě po Kostarice.

Poznámka: V průvodci několikrát najdeš odkazy na https://www.alltrails.com/. Pokud chceš používat offline navigaci přímo v aplikaci Alltrails, musíš přejít na verzi pro. Problém ale můžeš obejít tak, že si stáhneš souřadnice z desktopové verze webu ve formátu „Google Earth KML“ a pak je nahraješ do Organic Maps, což je jednoznačně jedna z mých nejoblíbenějších aplikací na cestování.

Puerto Viejo

Puerto Viejo je dnes pevnou součástí itineráře cesty po Kostarice: pláže, palmy, dobrý surf a mírně řečeno uvolněná atmosféra sem každý rok lákají tisíce cestovatelů. Leží na karibském pobřeží, zhruba hodinu jižně od Limónu, a je skvělou základnou pro průzkum nedalekého národního parku Cahuita a pro přerušení cesty na sever, pokud přijíždíš z Panamy.

Co dělat a vidět v Puerto Viejo

Je tu spousta pláží a večer, přestože je městečko poměrně malé, najdeš podél hlavní ulice spoustu barů a restaurací. Pokud by tě to zajímalo, některé pláže v okolí mají výborné podmínky pro surfování!

Národní park Cahuita

Národní park Cahuita je jen 15–20 minut autobusem severně od Puerto Viejo a je bezpochyby jedním z nejlepších míst, kde obdivovat neuvěřitelnou přírodu, kterou tahle země nabízí. Park má dva vstupy: hlavní z městečka Cahuita (Google Maps), kde je vstupné dobrovolné, a druhý vstup z Puerto Vargas (Google Maps), kde to stojí 5 $ – nechápu, jaký to má smysl, ale je to tak!

Oba vstupy spojuje dobře značená a udržovaná trasa, která střídavě vede lesem a po pláži. Na těchto zhruba 8 km (All Trails) můžeš, když budeš dávat pozor, vidět spoustu zvířat. Já jsem viděl opice, obří ještěrky, kajmana, skupinu mývalů a leguána. Playa Blanca (Google Maps), jedna ze dvou pláží, přes které trasa vede, je opravdu hezká a koupat se tu smí.

Doporučuju strávit v parku celý den a projít stezku od začátku do konce. Jet musíš autobusem do Limónu, který by měl jezdit zhruba každou hodinu. Zastávka u vstupu Puerto Vargas je u hlavní silnice, zatímco pokud chceš vstoupit z Cahuity, vyplatí se vystoupit až na konečné. Autobus stojí zhruba 1,5 $ za cestu.

Leguán na pláži v parku Cahuita.

Půjč si kolo

Spousta hostelů půjčuje kola zhruba za 5 $ na den a úsek pobřežní silnice, dlouhý necelých 15 km a skoro úplně rovný, který vede na Playa Manzanillo (Google Maps), je nesmírně oblíbený, protože silnice tady končí a provoz je opravdu malý.

Cestou je spousta pláží, kde se můžeš zastavit. Nejoblíbenější a nejhezčí jsou Playa Cocles (Google Maps), Playa Chiquita (Google Maps) a Punta Uva (Google Maps). Hned za Puerto Viejo směrem na Manzanillo je záchranné centrum pro divoká zvířata (Google Maps), které nabízí zhruba hodinu a půl dlouhé prohlídky s průvodcem – v 9:30 a v 11:30 od pondělí do soboty – a stojí 27 $. Bylo mi řečeno, že centrum je opravdu hezké a peníze jdou na dobrou věc. Tohle je jejich web.

Ubytování v Puerto Viejo

Dostal jsem upozornění, že hostel, kde jsem spal, už po covidu znovu neotevřel. Proto ti doporučuju mrknout na Pagalù Hostel s výbornými recenzemi a polohou v centru. Pokud ti nevadí bydlet kousek mimo centrum, zvaž Tasty Dayz Hostel.

Doprava do Puerto Viejo

Mezi Puerto Viejo a San José jezdí 6–7 spojů denně oběma směry. Pokud naopak přijíždíš z Panamy nebo do ní pokračuješ, dál v tomhle průvodci najdeš podrobný návod, jak přejít hranici.

Na pláži v Puerto Viejo.

San José

Pro spoustu cestovatelů je San José jen průjezdním bodem na cestě k další destinaci v zemi. Silniční síť v Kostarice je totiž uspořádaná tak, že když chceš přejet z jednoho pobřeží na druhé nebo projet zemí ze severu na jih, skoro vždycky projíždíš hlavním městem.

V San José jsem strávil jen jeden den, ale přišlo mi, že se tu dá žít mnohem líp než v ostatních hlavních městech Střední Ameriky. Navíc protože leží v nadmořské výšce 1172 m, jsou tu příjemné teploty po celý rok.

I když přijíždíš z jiné země, dřív nebo později přes San José nejspíš pojedeš. Spousta lidí nasedne rovnou do autobusu k další destinaci, ale pokud máš čas, stráv ve městě pár dní: projdi se centrem a po Avenida Central (Google Maps). Oblast je hezká a v okolí je pár muzeí.

Národní park sopky Poás

Ze San José se ale dá podniknout jeden zajímavý jednodenní výlet: k sopce Poás (Google Maps). Je to aktivní stratovulkán s malým kyselým sirným jezerem uvnitř kráteru a pohled na něj je opravdu působivý.

Během mé návštěvy Kostariky byl park zavřený kvůli nedávné erupci. Doporučuju ti, aby sis to zjistil sám.

K parku sopky Poás jezdí jen jeden autobus denně, tak se podle toho zařiď. Na této stránce najdeš podrobného průvodce.

Kráter sopky Poás.

Ubytování v San José

Stray Cat Hostel je opravdu výborný hostel, čistý, levný, s výjimečným personálem a snídaní v ceně! Je kousek mimo centrum, v rezidenční čtvrti nedaleko terminálů 7-10 a Caribe, takže ideální, pokud chceš ušetřit čas i peníze.

Doprava do San José

Z letiště jezdí každých 5 minut autobusy do centra San José, které stojí méně než 1 $, taxi stojí 25–30 $.

Z kteréhokoli jiného města v Kostarice nejspíš jezdí autobusy do hlavního města několikrát denně. Při cestě k další destinaci si ale dej pozor, protože v San José je bohužel několik autobusových terminálů, obvykle rozdělených podle oblasti, do které jezdí.

Quepos

Quepos je malé městečko jižně od San José, které slouží jako základna pro průzkum nedalekého národního parku Manuel Antonio. Ve městečku toho moc na práci není, ale pokud tu náhodou budeš v pátek večer nebo v sobotu ráno, doporučuju ti zajít na trh (Google Maps), který se koná jednou týdně. Můžeš se tu zásobit ovocem za babku a zároveň zažít typickou místní atmosféru. Ale teď už k hlavní atrakci.

Národní park Manuel Antonio

Manuel Antonio je nejmenší národní park v zemi, ale nepochybně jeden z nejnavštěvovanějších, díky své kráse a dostupnosti. Je tu spousta stezek, nejoblíbenější je krátká procházka na pláž Manuel Antonio (Google Maps). Pláž je opravdu hezká a je tu spousta stromů, pod kterými se dá schovat před sluncem, ale je taky nejplnější. Nejspíš tu uvidíš opice a mývaly, jak pobíhají po pláži mezi návštěvníky.

Spousta lidí zůstane tady, ale já ti doporučuju projít i ostatní stezky (All Trails). V parku žije přes 100 druhů savců a 180 druhů ptáků, takže uvidět nějaká zvířata nebude vůbec těžké. K nejběžnějším kromě už zmíněných opic a mývalů patří spousta ještěrek, leguánů, lenochodů a žab.

Park je otevřený od úterý do neděle od 7:00 do 16:00 a vstup stojí 16 $. Počet lidí, kteří můžou být v parku najednou, je omezený, takže se vyplatí jít brzy ráno a užít si ho naplno. Z nedalekého Quepos se sem dostaneš některým z autobusů, které jezdí zhruba každou půlhodinu, 305 CRC, zhruba 10 minut.

Pláž Manuel Antonio.

Ubytování v Quepos

Passifloras Hostel je dobrý levný hostel v centru Quepos, ale ve městečku a okolí je spousta dalších možností.

Doprava do Quepos

Ze San José jezdí autobusy z terminálu Tracopa (Google Maps). Na této stránce najdeš všechna spojení.

Tortuguero

Městečko Tortuguero (doslova „kraj želv“), které leží uvnitř stejnojmenného národního parku, je nepochybně jedním z nejodlehlejších a nejdivočejších míst v zemi. Jeho pláže jsou známé tisíci želv, které se sem každý rok vracejí klást vejce, a je to jedno z nejlepších míst na světě, kde tento jev pozorovat.

Národní park Tortuguero

Park se dá navštívit celý rok, ale podle mě opravdu stojí za návštěvu během období, kdy se želvy rozmnožují. Výlety za pozorováním tohoto jevu nabízí prakticky kdokoli, od 20 $. Sezóna trvá od dubna do května u kožatek velkých a od července do října u karet obrovských. Výlety se konají večer a trvají v průměru pár hodin.

Kromě slavné pláže zahrnuje park i spoustu sladkovodních kanálů a lagun, které se větví bujným pralesem, jenž v oblasti převládá a které se říká i kostarická Amazonie. Spousta lodgí a agentur ve městečku nabízí výlety lodí nebo kánoí za pozorováním divokých zvířat, jako jsou kajmani, sladkovodní želvy, opice, spousta druhů ptáků a mnoho dalšího – i tady se začíná zhruba na 20 $.

Výlet lodí po národním parku Tortuguero.

Ubytování v Tortugueru

Cabinas Tortuguero je dobrý levný hostel, ale je tu spousta víc či méně levných možností, včetně lodgí uprostřed pralesa, které vypadají opravdu hezky.

Doprava do Tortuguera

Jak už jsem řekl, je to docela odlehlé místo, kam se dostaneš letadlem (drahé), nebo kombinací lodi a autobusu takto. Vezmi autobus v 9:00 ze San José do Cariari z terminálu Gran Caribe (Google Maps).

Autobus by měl do Cariari dorazit kolem 11:00 a odtud musíš vzít autobus do La Pavony, který odjíždí v 11:30. Tam na tebe čeká loď, která tě po hodině a půl až dvou hodinách plavby doveze do Tortuguera, kam dorazíš kolem 15:00. Celá cesta stojí zhruba 10 $. Zpátky postupuj obráceně, lodě z Tortuguera do La Pavony by měly odplouvat každý den v 5:30, 11:00 a 14:30.

Monteverde

Monteverde se proslavilo po zveřejnění článku v National Geographic, kde bylo popsáno jako nejlepší místo na světě k pozorování vzácného kvesala chocholatého, a od té doby sem láká milovníky přírody z celého světa. Mlžný les Monteverde je jedním z nejnavštěvovanějších míst v zemi a nepochybně destinací, která je skoro vždycky součástí itineráře cesty po Kostarice.

Malá poznámka: Monteverde označuje celou komunitu, kterou tvoří Santa Elena (hlavní městečko) a spousta vesniček kolem.

Visutý most v rezervaci Monteverde.

Co dělat a vidět v Monteverde

V oblasti je spousta rezervací: mlžný les Monteverde, mlžný les Santa Elena, rezervace Bosque Eterno de los Niños, „věčný les dětí“, a Bajo del Tigre.

Rezervace Monteverde (Google Maps) je nejoblíbenější, má dobře udržované trasy se spoustou vyhlídek a visutý most uprostřed lesa. Rezervace je otevřená každý den od 7:00 do 16:00, vstup stojí 20 $. Doporučuju tuhle stezku.

Rezervace Santa Elena (Google Maps) leží ve větší nadmořské výšce, a proto je vlhčí a víc ponořená v mracích. I tady je docela dost stezek, mezi nimi i jedna, která vede k hezké vyhlídce, odkud je vidět sopka Arenal, pokud tedy není moc zataženo. Rezervace je otevřená každý den od 7:00 do 16:00, vstup stojí 16 $. Doporučuju tuhle stezku.

K oběma nejslavnějším rezervacím jezdí autobusy, které odjíždějí z městečka naproti Banco Nacional (Google Maps) 4–5krát denně, tady najdeš jízdní řád. Doporučuju jet brzy ráno, kdy jsou stezky méně plné a zvířata aktivnější, takže máš větší šanci nějaká uvidět.

Jak vidíš, vstup do rezervací není levný, a pokud chceš průvodce nebo se zúčastnit noční prohlídky, náklady rostou. Pro ty, kdo mají omezený rozpočet, je podle mě ze všech tří nejlepší volbou rezervace Santa Elena.

Ziplining v Monteverde

Je to docela drahá aktivita, kterou jsem osobně nezkoušel, ale doporučilo mi ji hodně cestovatelů a v Monteverde je nepochybně oblíbená. Ziplining nabízejí čtyři různé parky, všechny mají dobré recenze a myslím, že je to hodně subjektivní, ale pokud to pomůže, jedna dobrá kamarádka mi doporučila Selvaturu (Google Maps). Cena je 80 $ plus daně (aktualizováno v říjnu 2026) za zhruba dvouhodinovou prohlídku, která zahrnuje 13 ziplinů, z nichž jeden je dlouhý přes 1 km. Tohle je oficiální web.

Ziplining v Monteverde.

Ubytování v Monteverde

Mi Casa Tica je hodně spartánský, ale neuvěřitelně levný hostel, a celkově vzato není špatný.

Doprava do Monteverde

Ze San José jezdí dva autobusy denně z terminálu 7-10 (Google Maps), v 6:30 a ve 14:30, cesta trvá zhruba 5 hodin. Jízdenku si můžeš koupit online.

Z Nikaraguy nebo obecně ze severozápadu Kostariky dojeď do města Liberia, odtud vezmi autobus do Cañas a pak Tilarán – Santa Elena (poslední autobus v 17:00). Spoje jezdí často, ale musíš hodněkrát přestupovat, tak se snaž vyrazit brzy ráno.

Z Puntarenas jezdí 4 autobusy: 8:00, 13:15, 13:30, 14:15, cesta trvá zhruba 3 hodiny, 1455 CRC.

Z La Fortuny / Arenalu vezmi autobus v 8:00 do Tilaránu a odtud ten do Santa Eleny.

Plánuješ cestu? Pokud ještě nemáš pojištění, najdeš tady mého průvodce nejlepšími cestovními pojištěními. Když si ho sjednáš přes odkazy v průvodci, podpoříš tenhle web a nebude tě to stát nic navíc.

La Fortuna

Dřív se jmenovala Burio, ale název jí byl změněn po erupci sopky v roce 1968, která úplně srovnala se zemí 3 vesnice, ale El Burio zázrakem ušetřila – a ta se dnes jmenuje La Fortuna. Městečko je ideální základnou pro průzkum nedalekého národního parku sopky Arenal.

Co dělat a vidět v La Fortuně

Je tu spousta aktivit mimo národní park i v něm, například canyoning, ziplining, projížďky na koni, vodopády a termální prameny, abych jmenoval aspoň některé, a určitě nebudeš mít problém najít ve městečku nějakou agenturu, i když je to všechno docela drahé.

Tahle destinace totiž rozhodně není levná: výlety, které se ve městečku nabízejí, jsou opravdu drahé a přesouvat se mezi jednotlivými atrakcemi bez vlastního dopravního prostředku nebo bez taxi je obtížné, i když jde o to dostat se ke vstupu do národního parku Arenal. Jediný autobus, kterým se dostaneš ke vstupu do národního parku a pak zpátky do La Fortuny, je totiž ten do Tilaránu, který tě vysadí na křižovatce, odkud vede cesta k národnímu parku, zhruba 3 km od samotného vstupu. Autobus má následující, ne zrovna ideální časy odjezdů a taxi stojí kolem 20 $.

Tilarán – La Fortuna: 7:00, 12:15, 15:30

La Fortuna – Tilarán: 6:30, 11:30, 15:55

Odrazený vyprávěním jiných cestovatelů a vlastním průzkumem (hlavně tímhle článkem) jsem se rozhodl jet dál. Jen abys měl představu: canyoning stojí zhruba 100 $, vstup ke slavnému a přeplněnému vodopádu La Fortuna (Google Maps) stojí 20 $ a četné termální prameny stojí od 35 $ výš. Každopádně je to na tobě: pokud ti to rozpočet dovolí, určitě jsou ta místa neuvěřitelná, ale myslím si taky, že v zemi jsou i jiné destinace, kde zažiješ stejný typ zážitků, aniž bys utratil majlant, hlavně pokud jde o národní parky.

Na této stránce najdeš hodně podrobného průvodce tím, co dělat v La Fortuně (v angličtině).

Sopka Arenal, La Fortuna.

Doprava do La Fortuny

Ze San José z terminálu 7-10 (Google Maps) jezdí autobusy v 6:15, 8:40 a 11:30, cesta trvá zhruba 4 hodiny.

Z Monteverde vezmi autobus v 7:00 do Tilaránu. Z Tilaránu vezmi autobus ve 12:30 do La Fortuny.

Poloostrov Nicoya

Poloostrov Nicoya je posetý surfařskými městečky, nádhernými plážemi a místy, která jsou pořád poměrně daleko od masového turismu a kam se vydávají hlavně jen cestovatelé s batohem. Cestování po poloostrově může být pomalé, protože silnice nejsou dobře udržované a místy jsou pořád nezpevněné.

Jak už jsem řekl, poloostrov je nesmírně oblíbený mezi surfaři nebo těmi, kdo se jimi chtějí stát, a mezi těmi, kdo prostě chtějí vidět něco jiného než hlavní turistické destinace Kostariky.

Malá zajímavost: poloostrov je takzvaná modrá zóna, tedy demografická/geografická oblast, kde je naděje dožití výrazně vyšší než ve zbytku světa – zkrátka opravdu výjimečné místo!

Ale teď se podívejme na pár oblíbených destinací na poloostrově:

Montezuma

Montezuma je nejspíš nejoblíbenější destinace na jihu poloostrova, hlavně proto, že se do ní ze San José dostaneš za 4–5 hodin. Městečko má pověst trochu hippie místa se vším, co k tomu patří. Surfování a párty jsou tu velmi běžné aktivity, ale v okolí je i pár stezek, například ta, která vede k vodopádu Montezuma (Google Maps).

Santa Teresa

Santa Teresa je místo, kde jsem během pobytu na poloostrově Nicoya bydlel. Městečko se v posledních letech hodně rozvinulo, ale pořád je to v podstatě jen prašná cesta s budovami vpravo a vlevo. Podmínky pro surfování, ale i pro to se ho naučit, jsou výborné po celý rok, a i ten, kdo – jako tady podepsaný, který rozhodně není velký fanoušek tohoto sportu – může strávit fantastický týden mezi mořem, pláží, odpočinkem a některými z nejúchvatnějších západů slunce svého života.

Západ slunce v Santa Terese.

Ubytování v Santa Terese

Hostel, kde jsem spal, zavřel, doporučuju mrknout na Casa del Sol a ICO Living Hostel.

Doprava do Santa Teresy a do Montezumy

Ze San José je nejpraktičtější a nejrychlejší způsob, jak se dostat do Santa Teresy a do Montezumy, vzít autobus z terminálu 7-10, odjezd v 6:00 a ve 14:00, 7545 CRC do Santa Teresy a 7320 CRC do Montezumy, cena trajektu 800 CRC je v tom zahrnutá.

Pokud chceš ze San José něco ušetřit, nebo pokud jsi někde jinde v zemi, můžeš si cestu rozdělit. Nejdřív se musíš dostat do Puntarenas, z terminálu do přístavu je to 5 minut taxíkem (1500 CRC), nebo můžeš jít pěšky jako já, zhruba půl hodiny.

Trajekty do Paquery, odkud pak jezdí autobusy, které na trajekt čekají, do Cobana, odplouvají v 05:00, 09:00, 11:00, 14:00, 17:00. Až dorazíš do Cobana, jsou odtud spoje do Montezumy a Santa Teresy. Takhle něco ušetříš, ale nemyslím si, že to stojí za to. Pokud ale nejsi v San José, je to jediná dostupná možnost. Každopádně na tomhle webu najdeš všechny jízdní řády, které bys mohl potřebovat.

Další destinace na poloostrově Nicoya

Jak už jsem řekl, podél pobřeží poloostrova Nicoya jsou desítky možných destinací. Mezi Santa Teresou a Montezumou najdeme Playa Mal Pais, kousek dál na sever Manzanillo, obě pořád poměrně málo rozvinuté.

Na severu poloostrova pak najdeme Samaru a Tamarindo, obě mnohem rozvinutější, protože jsou oblíbenými destinacemi už mnohem déle a jsou snáz dostupné díky spojení z města Nicoya (hlavního města regionu). Osobně jsem tam nebyl, ale myslím, že jsou to destinace, kam jezdí spíš rodiny.

Tady najdeš přehled jednotlivých destinací (v angličtině).

Další národní parky v Kostarice

Je tu 27 národních parků, 30 chráněných území a spousta soukromých rezervací. V tomhle průvodci jsem zmínil jen některé. Samozřejmě není možné navštívit je všechny během jedné cesty a navíc pro cestovatele na vlastní pěst, a hlavně s omezeným rozpočtem, je dostat se do některých parků nebo je navštívit příliš drahé. Národní park Corcovado například nepovoluje vstup bez průvodce, do jiných se zase nedá dostat veřejnou dopravou a tak dále.

Podle mě, pokud máš omezený rozpočet, bohatě stačí navštívit 2–3 parky. Z pobřežních parků bys mohl navštívit třeba Cahuitu nebo Manuel Antonio, rezervaci Santa Elena v Monteverde, abys viděl mlžný les, a pokud náhodou budeš v Kostarice ve správné sezóně, navštiv Tortuguero. Návštěva těchto 3–4 parků bohatě stačí, a pokud máš možnost navštívit je všechny, tím líp pro tebe, závidím ti!

Samice baziliška zeleného.

Přechod hranice Kostarika–Nikaragua

Pokud pokračuješ v cestě do Nikaraguy, ať jsi kdekoli, doporučuju ti dostat se nejdřív do města Liberia, kam jezdí autobusy ze San José, Puntarenas, Monteverde (přes Las Juntas) a spousty dalších destinací na severu země, kde bys mohl být.

Až dorazíš do Liberie, jezdí odtud autobusy do Peñas Blancas (hraničního města) zhruba každou půlhodinu od 5 ráno do 9 večer, 1650 CRC, 2 hodiny. Po přechodu hranice se snadno dostaneš do San Juanu del Sur, na Ometepe nebo do jakékoli jiné destinace v Nikaragui.

Přechod hranice Kostarika–Panama

Nejoblíbenější je přechod Puerto Viejo – Bocas del Toro. Autobus Puerto Viejo – Sixaola (hraniční městečko s Panamou): jízdní řád najdeš tady. Hranici přejdi pěšky a pak vezmi autobus do Changuinoly (1 $) a odtud další do Almirante (1,25 $).

Nebo vezmi některé z mnoha sdílených taxi, která na hranici čekají. Oficiální cena je myslím kolem 7–10 $, ale když jsem přijížděl z opačného směru, po chvíli smlouvání jsem zaplatil 3,5 $. Z Almirante můžeš vzít loď do Bocas del Toro (což doporučuju), nebo pokračovat do jakékoli jiné destinace.

Hranici se samozřejmě dá přejít i na druhém pobřeží, ale tahle trasa, kterou jsem právě popsal, je podle mě nejlepší.

Doporučené itineráře po Kostarice

Níže uvádím možné itineráře na 10 dní, 2 a 3 týdny. Samozřejmě pro daný časový úsek neexistuje dokonalý itinerář, takže s ohledem na to, co sis zatím přečetl, ber následující jako inspiraci a itinerář si uprav podle svých zájmů/rozpočtu.

Itinerář na 10 dní po Kostarice

Deset dní není moc, ale bohatě stačí na návštěvu pár národních parků – s následujícím itinerářem bys navštívil tři. Manuel Antonio a Cahuita mají výborné pláže, ale pokud bys raději strávil pár dní jen u moře, doporučuju ti některý vynechat a vyrazit na poloostrov Nicoya.

San José (1 noc)

1. den:

Zotav se z jet lagu, projdi se centrem města.

Tortuguero (2 noci)

2. den:

Přesun do Tortuguera. Večer výlet za pozorováním želv.

3. den:

Výlet na kánoi pralesem.

Puerto Viejo (3 noci)

4. den:

Autobus do San José. Autobus do Puerto Viejo.

5. den:

Národní park Cahuita.

6. den:

Den na kole podél pobřeží.

Monteverde (3 noci)

7. den:

Autobus Puerto Viejo – San José, San José – Monteverde.

8. den:

Rezervace Monteverde nebo rezervace Santa Elena.

9. den:

Ziplining / kávová prohlídka / den odpočinku.

10. den:

Autobus do San José.

Dvoutýdenní itinerář po Kostarice

Se dvěma týdny k dispozici bych itinerář, který jsem právě popsal, moc neměnil. Mohl bys přidat pár dní v La Fortuně (ne zrovna levná destinace), nebo, což je podle mě lepší, pár dní u moře na poloostrově Nicoya.

Itinerář na 20 dní po Kostarice

Dvacet dní nebo tři týdny jsou dobrý časový úsek na průzkum země. Jako vždycky se itinerář moc nemění, protože se do San José stejně musíš vracet hodně často. Desetidenní itinerář, který jsem právě popsal, je dobrý základ, ze kterého se dá vyjít. Podle mě jediné dvě zastávky, které stojí za to přidat, jsou poloostrov Nicoya a případně pár dní v La Fortuně, pokud to rozpočet dovolí.

Abys ušetřil čas, věz, že z Quepos a z Monteverde jezdí autobusy do Puntarenas, kde můžeš nasednout na trajekt na jižní část poloostrova, takže se nemusíš vracet do San José. Stejně tak se z Monteverde dá dostat na sever poloostrova (Tamarindo, Samara atd.), aniž by ses musel vracet do San José, za zhruba 8 $ oproti 45 $ za shuttle, jak je popsáno v komentářích na této stránce.

Doprava po Kostarice

Autobusy v Kostarice

Autobusy jsou nepochybně nejlevnějším způsobem, jak se přesouvat po zemi, a dostanou se prakticky do každé možné destinace. Jedinou nevýhodou je, že skoro celý systém je založený na spojích do San José a ze San José, takže cesta do určité destinace se často výrazně prodlouží.

Další ne zrovna ideální věcí je, že v San José není jediný autobusový terminál. Terminálů je totiž víc a každý obecně vzato obsluhuje určitou oblast země, například skoro všechny autobusy na karibské pobřeží odjíždějí z terminálu Gran Caribe.

Každopádně ty hlavní jsou všechny v okruhu kilometru a půl, takže se mezi nimi dá v klidu přejít pěšky – nevěř taxikářům, kteří ti budou tvrdit opak! Navíc vzhledem ke kompaktní velikosti země se často dostaneš do další destinace během jednoho dne, i když se musíš vrátit do San José, a nemusíš v hlavním městě přespávat. Udělej si průzkum předem a nebudeš mít žádný problém.

Obecně vzato si v Kostarice nemůžeš rezervovat jízdenky na autobus online a jediný způsob, jak si jízdenku zajistit, je koupit ji na stanici. Na hodně vytížených trasách jezdí spoje často a neměl bys mít žádný problém zajistit si místo.

Pokud se chceš podívat na jízdní řády a ceny, podle mě nejlepší web je centrocoasting.com (ulož si ho do oblíbených!), ale můžeš se podívat i na tuto stránku.

Autobusový terminál v Kostarice.

Taxi v Kostarice

Taxi jsou k dispozici prakticky všude, ale dej si pozor, protože je běžnou praxí nechat turisty platit víc, než je nutné, třeba tím, že řidič trasu protáhne. Je tu docela dost nelegálních taxi, kterým je lepší se vyhnout. Oficiální taxi jsou červená se žlutým trojúhelníkem na boku a ze zákona musí pro místní používat taxametr „Maria“.

Pokud bys musel vzít neoficiální taxi, nezapomeň si cenu domluvit před odjezdem, aby ses vyhnul zbytečným dohadům, až dorazíš na místo. Zeptat se na cenu určité trasy ve svém ubytování nebo někoho z místních je vždycky dobrý nápad. Uber zatím funguje jen v San José.

Vnitrostátní lety v Kostarice

Vnitrostátní lety v Kostarice provozují jen dvě společnosti. NatureAir a Sansa.

Stopování v Kostarice

Stopování je nesmírně běžné a bezpečné, zvlášť ve venkovských oblastech. Kostaričané jsou obecně milí a ochotní lidé, takže pokud se takhle přesouváš, neměl bys mít v Kostarice žádné zvláštní potíže.

Cesta do Kostariky: náklady

Kolik stojí cesta do Kostariky? Nemálo – Kostarika je bohužel opravdu hodně drahá, hlavně ve srovnání s ostatními zeměmi Střední Ameriky. Ve srovnání s evropskými standardy zůstává pořád relativně levná, ale tahle destinace rozhodně není nízkorozpočtová. I když budeš cestovat s batohem na zádech, já bych počítal aspoň se 40 € na den. Dobrá zpráva je, že letenky do Kostariky mimo hlavní sezónu můžou být levné, od 400–500 € zpáteční.

Mohlo by tě zajímat: Jak najít levné letenky?

Náklady na ubytování v Kostarice

Za postel ve vícelůžkovém pokoji počítej s 10 až 15 dolary. Za soukromý pokoj 30–40 dolarů. Wi-fi zdarma je prakticky standard a některé hostely mají v ceně i snídani. Kuchyně je prakticky vždycky k dispozici. Levné hotely začínají na 25 $ za noc.

Náklady na jídlo v Kostarice

Pokud se chceš najíst venku a neutratit majlant, „soda“ nebo „soda típica“ jsou typické místní restaurace a zdaleka nejlevnější. Typické místní jídlo, jako je třeba „casado“, tu obvykle stojí od 2500 CRC výš, podle oblasti, kde se nacházíš, a jde o jídlo na jednom talíři, které obvykle zahrnuje salát, rýži, fazole a maso/rybu.

Talíř casado.

Náklady na dopravu v Kostarice

Veřejná doprava je docela levná. Autobusy stojí zhruba 1–2 $ za hodinu jízdy. Mezi hlavními turistickými destinacemi jezdí shuttly, které fungují jako služba ode dveří ke dveřím. Dají se rezervovat přes hostely/hotely a jsou nepochybně praktičtějším a rychlejším způsobem, jak se dostat z místa na místo, ale taky výrazně dražším než veřejná doprava, třikrát nebo i čtyřikrát dražším. I těch pár vnitrostátních letů, které existují, je docela drahých a mají pevné ceny, let San José – Tortuguero například stojí kolem 100 $ oproti 10 $ za autobus. Tady najdeš pár cen, jen abys měl představu.

Pokud chceš snížit poplatky za směnu a výběry, najdeš tady mého průvodce nejlepšími kartami na cesty.

Cesta do Kostariky: bezpečnost

Je Kostarika bezpečná? Rozhodně ano. Je to bezpochyby nejbezpečnější země celé Střední Ameriky. Samozřejmě jako kdekoli jinde na světě je potřeba používat zdravý rozum a třeba procházka v noci po opuštěné ulici v San José by mohla znamenat problémy. Nikdy nespouštěj z očí svá zavazadla v autobusu a na autobusových terminálech, jinak bys neměl mít žádné problémy. I voda z kohoutku je obvykle pitná, pokud zrovna nejsi v nějaké odlehlé oblasti.

Plánuješ cestu do Kostariky? Mrkni na tyhle články:

Seznam věcí, které si vzít s sebou na cestu

Jak si vybrat cestovní batoh

Máš nějaké otázky? Aktuálnější informace? Neváhej zanechat komentář nebo mi napiš na Instagramu!

Protože už na webu nemám reklamy: pokud ti tento článek pomohl, zvaž, jestli si nesjednáš cestovní pojištění přes některý z odkazů na tomto webu. Podpoříš tím moji práci a tebe to nebude stát nic navíc. Pokud žiješ v EU nebo ve Spojeném království, doporučuju True Traveller. Všem ostatním doporučuju HeyMondo, kde dostaneš slevu 5 %. Děkuju za podporu!

Na dary, pizzu a virtuální pivo 🙂

Líbil se ti tento článek? Připni si ho!